Domination dead 3- A jde se do obchodáku..ha..on není prázdný?!

Bez jakéhokoli váhání vyrazili za ní. Běželi dál, ale zanedlouho je zastavilo volání. Všichni strnuli, nikdo se neodvážil ani špitnout. Nakonec se však pár odvážlivců otočilo. Ten zbytek zbabělců měl mokro v kalhotách. Skutečnost se však zdála být jiná. Ten zvuk vydávala Sakura bez Sasukeho na zádech, nejspíš ho už shodila dolů. Otočil se i zbytek skupiny, ale raději opatrně, aby nebyla vidět ta velká skvrna na oblečení.
"Stalo se snad něco?" zavolal na ně Shikamaru. Ten naštěstí patřil k té první skupině, takže se k nim pomalu i rozešel.
"Jo, je strašně těžkej," zoufala si Sakura a svůj zrak upřela na Sasukeho. Ten jí ten zlověstný pohled oplatil. On byl přece na tyhle věci odborník. Nějakou chvilku se ještě navzájem propichovali, ale nakonec jim do pohledu vešel Shikamaru. Oba sklopili zrak. Sakura si myslela, že nést Sasukeho nebude tak těžké. No ale zkuste si nést něco, co je těžší než vy sami a k tomu to má ještě blbé připomínky. Zanedlouho začaly pro změnu bolet záda ji.
"Musíme si pospíšit," řekla Ten-Ten. Přistoupila blíž k ní. Opravdu neměli moc času nazbyt, ale nemohli tam přece Sasukeho nechat. A tak se museli v jeho nesení vystřídat. Nejprve si ho vzal Gai i přes všechny Sasukeho námitky.
Pokračovalo se tedy dál, bez ohledu na to, že je někdo unavený nebo má mokré spodky. V posledních několika ulicích, kterými prošli, nic zvláštního nezahlédli, což je velice udivilo. Nikde ani živáčka, bylo to docela zvláštní.
Ozvalo se zapraskání. Všichni polekaně nadskočili. Naruto už měl spodky durch mokrý, až to začalo být celkem vidět. Prasknutí se ozvalo znovu, tentokrát hlasitěji. Teď už měli nahnáno všichni, ale žádný z nich kromě Naruta na tom nebyl tak zle, aby se dokonce i počůral. Ve zříceninách to znovu zapraskalo, bylo to mnohem hlasitější než ty dva zvuky předtím.
Pak následovalo dlouhé a velmi znepokojující ticho. Nejen zříceniny i skupinka vystrašených a počůraných lidí mlčela.
"Kdo je tam?" zavolal Shikamaru do ticha. Jako jediný z nich totiž dostal odvahu. Znovu nastalo ticho. Pak se mu jako odpověi dostalo zapraskání a následně i odpadnutí kusu zdi. Všichni polekaně nadskočili. Akamaru několikrát zaštěkal, a pak začal vrčet.
"Co se děje Akamaru?" zeptal se Kiba svého psa. Akamaru mu jen několikrát zaštěkal v odpověď. Nemusel ani odpovídat, jeho výrazy všem stačily. Bez jakéhokoli čekání nebo zaváhaní se všichni rozprchli.
Někteří nevěděli, před čím vlastně utíkají, odpověď však přišla velmi rychle. Stačilo se jen otočit.
Za nimi se jen hnala spousta zakrvácených lidí, některým dokonce chyběly části těla. To je nečinilo ani tak hrozivými, to dělal spíše fakt, že oni prchající ninjové jsou jejich svačinka.
"Co budeme dělat?" panikařila Ino. Ovšem jen do té doby, dokud jí Sakura nevrazila za běhu facku. Další slova už z pusy nevypustila a za tohle Sakuře všichni děkovali.
Hned jim však radost překazili zombíci, kteří se začali podezřele blížit. Teď už panikařili všichni.
"Schováme se v tom obchodě!" zvolal někdo do toho hluku, který vydávali běsnící zombie. Všichni kývli a rozběhli se dovnitř. Poslední, kdo vešel, za sebou ihned zabouchl dveře.
"Bože, co bude dělat?" zoufala Hinata a přikrčila se ke zdi. Posadila se a nohy si přisunula pod bradu. Nikdo jí neopověděl, všichni se jen posadili nedaleko od ní a vydýcávali se.
"Půjdeme raději nahoru," řekl Sasuke, který už dávno slezl Gaiovi se zad. Seděl teď na zemi a vypadal docela klidně. Hinata pozvedla hlavu stejně jako ostatní. Všichni teď hleděli na něj.
"No, ty jsi tu snad velitel?" vyjel na něj Naruto a pomohl Hinatě na nohy. Sasuke se zasmál a svůj pohled upřel na Narutovy kalhoty.
"Hmm…šikulka a nechceš plenku?" podoknul a pokusil se postavit. Povedlo se, aniž by čekal na ostatní, vyrazil pomalu nahoru po schodech. Všichni na něj překvapeně hleděli, ale jakmile se ozval hluk z venku, nikdo už neváhal.
Dorazil k výtahu, ještě fungoval. Všichni se do něj nacpali, jak to šlo. Jakmile se však otevřely dveře v druhém patře, proletěl jim kolem hlav shuriken. Naštěstí se všichni stačil skrčit, a tak nikoho nezranil. Poplašeně pozvedli hlavy. Před nimi se zjevila postava v plášti s červenými mraky a slamákem na hlavě.
Nikdo z nich ani nedýchal, až na Sasukeho, který vrzal vzteky zuby. Vrzání bylo tak hlasitě, že ho dokonce slyšeli ostatní a hleděli vyjeveně tentokrát na něj.
"Itachi, co tady děláš, ty zmetku, jakože tě nesežrali?!" divil se Sasuke a jako jediný se postavil a vykročil k němu. Všichni napjatě sledovali divadélko před sebou. Sasuke stále vrzal zuby, až měli někteří pocit, že je za chvíli mít nebude.
"Copak ty se snad bojíš těch zombíků?" začal ho Itachi popichovat a vykročil proti němu. Všichni ztuhli, ale v tom okamžiku se mezi znepřátelené bratry postavil muž se zahalenou tváří.
"Sensei!" zaradoval se Naruto, ale oba Uchihové to tak radostně nebrali. Právě jim zmařil šanci rozsekat se kousky.
"Možná bude lepší, když toho necháte. Teď bychom si měli spíš pomáhat," navrhl jim Kakashi. Oba, i když neradi, kývli.
Vyrušil je křik a pak rány někde zezdola. Skupinka ve výtahu rychlostí blesku vyběhla a přitiskla se k sobě. Někteří využili situace a zachytli se druhým na místech, na která by za normálních okolností nemohli. Největším aktérem byl samozřejmě Naruto, který měl jednu svou ruku na hýždích Sakury a tu druhou dal na hýždě někomu jinému. Sice nevěděl komu, ale to mu bylo jedno.
"Naruto, nechtěl bys tu ruku sundat?!" ozval se z chumlu Sasukeho hlas.