Nebuď jako on

,,Takže... Pokud tomu dobře rozumím, ty už jsi ztratil naději?'' Pokrčil rameny.
,,Je tolik lepších, kteří dokáží to, co já ne. Proč bojovat, když budu zabit?''
,,To jsi ale předtím neříkal.''
,,Já vím...'' Sklopil hlavu. Otcova slova vůči němu mu připomínala, jakou hanbu na sobě nese.
,,Cožpak je ninja od toho aby se vzdával?'' zeptal se otec. Kakashi se odhodlal mu pohlédnout do očí. Setkal se s tvrdým, odhodlaným pohledem a po zádech mu přejel mráz. Znovu sklopil hlavu.
,,Ne... Celý život jsem bojoval, bojoval ze všech sil, abych ochránil to co je mi drahé. Ale co když mi už nic k ochraně nezbylo? Nebo spíš, co když to co ochraňuji dokáží jiní ochránit líp? Ti, které jsem ochraňoval a kteří dnes ochranu nepotřebují.'' Sakumo si vzdychl.
,,Ach Kakashi,'' pochmuřel, ,,chtěl jsem z tebe vychovat ninju, který bude své vesnici a blízkým sloužit s láskou a odhodlaností. Nechtěl jsem, aby jsi zkočil jako já. Proč teď v poslední minutě pochybuješ o tom, co jsi dělal celý život?''
,,Proč?'' zvedl hlavu Kakashi nebojíc se otcova pohledu, ,,Uvědomil jsem si to, co jsem si celý život nechtěl přiznat. Všichni, které jsem miloval mi umřeli. Nejprve ty, pak Obito, sensei a nakonec i Rin. Ale já stejně šel dál. Nevím proč, prostě jsem šel. Kdo ví, jak jsem to ty léta vydržel. Když pak přišel můj tým, Tým 7, konečně jsem dostal znovu něco, co je potřeba ochraňovat. Ale oni mě dnes nepotřebují. Vlastně, vždy jsem chránil vesnici. Dnes jsou tu jiní, lepší, kdo by potřeboval starého senseie?'' Sakumo se naprázno nadechl. Věděl, co jeho syn cítí, ale nevěděl co mu na to říct. Chvíli se mlčky díval do ohně, než se odhodlal znovu promluvit.
,,Možná jsou silnější, ale to neznamená, že tě nepotřebují. Vesnice tě potřebuje! Když teď zemřeš, zemře jeden z nejsilnějších mužů, který se kdy v Konoze narodil. Jsi můj syn a já ti říkám, že jsi byl silnější než já. Nejenom schopnostmi, ale nikdy jsi se nevzdal, ne jako já. A teď chceš následovat příklad svého otce? Kakashi, jsi mnohem lepší než já, ty jsi žil i s myšlenkou, že jsi Obita mohl zachránit, tak to teď nevzdávej!'' Ticho, Kakashi nic neříkal.
,,Chápeš mě?''
Po chvilce Kakashi řekl: ,,Jo, snad jo... Ale... Ty víš jaké to je, víš! Tak proč mě nenecháš jít?''
,,Kakashi!'' zařval Sakumo, ,,Celou dobu ti tu říkám, aby jsi nebyl jako já! To, co jsem udělal, není řešení! Kdybych mohl, vzal bych to zpátky. Vždyť tím jsem se v očích svého syna na tak dlouhou dobu zhnusil. Myslel jsem, že je to řešení, že všichni budete šťastnější, když tu nebudu... Myslíš si, že budou šťastnější, když tam nebudeš?''
,,Ne přímo šťastnější, ale...''
,,Vzpomeň si jak jsi se cítil když jsem vlastní rukou odešel.'' Kakashi ztrnul. Pocity, které před tolika lety pohřbil, se vrátily jedním slovem. Tělem mu projela nesnesitelná bezmoc a zloba.
,,T-Tati...'' vykoktal s náznaky slz v očích.
,,Synu,'' řekl Sakumo a položil Kakashimu ruku na rameno, ,,hodí se na hrdinu jako seš ty, aby brečel? Seber se, nejsi malé dítě. Tvoji žáci tě obdivují, jak by to vypadalo, kdyby tě viděli brečet? Jseš muž, ne ubrečená holka.''
,,Tati.''
,,No jo, už mlčím...'' usmál se Sakumo, ,,Tak?'' Díval se na Kakashiho laskavým pohledem. Věděl, že jeho syn se vzdát nesmí. Kakashi má na to, nebýt jako on. V tu ránu se postavil.
,,Jdu.'' řekl Kakashi a vykročil od ohně k tmavému stínu. Sakumo se znovu usmál.
,,To je můj syn.''

Mezi sutinami se zaprášilo. Mezi troskami domů se objevila ruka, natahujíc se vzhůru.

,,Je konec.'' zašeptal Pein. Odhodil Naruta deset metrů od sebe. Šest ocasů Kyuubiho dávno zmizelo, Naruto byl vyčerpán.
,,Ty bastarde...'' Pein k němu vykročil.
,,Vezmu si Kyuubiho ať chceš nebo ne.'' Naruto tiše zaklel. Podíval se okolo sebe. Z jeho milované vesnice nezbylo nic, jenom trosky. A ta, která ho milovala, je nejspíš mrtvá. Podíval se k místu, kde ležela Hinata. Chtělo se mu brečet, ale ubránil se. Sakra, proč takhle musela dopadnout? Je to vše jenom kvůli němu, kdyby ho nemilovala tak by se ho nesnažila zachránit.
Co teď, co teď? Pein se blíží a on tam jen leží.
,,Ani se nebrá-''
,,Rasengan!'' zařval Naruto. Jako by se v něm zrodila nová síla, bleskurychle vztal a Rasenganem odhodil Peina. Když já už nemám moc síly, i on nebude! pomyslel si Naruto. Znovu upadl. Ne, sil, bylo příliš málo. Najednou ucítil na rameni ruku. Otočil hlavu, aby se podíval kdo to je. Překvapeně vykulil oči.
,,Kakashi-sensei!'' Jak to, že je pořád naživu?
Kakashi se usmál: ,,Tak ho porazíme, ne?''