Šestý živel 20 - Kyuubi Jinchuuriki vs. Kyuubi Jinchuuriki

Když jsem začínal psát tuhle FF tak mě ani ve snu nenapadlo, že se dostanu na dvacet dílů. Ještě tak před čtrnácti dny jsem byl přesvědčený, že to ukončím osmnáctým dílem. Pak přišel nápad a jede se dál. A tak dnes můžu uvést jubilejní dvacátý díl.
Asi si řada z vás myslela, že název Kyuubi Jinchuuriki vs. Kyuubi Jinchuuriki je překlep. Ale ono ne! A vůbec, dost keců! Všechno se dozvíte...

Naruta probudilo pípání ptáků zvenčí. Otevřel oči a přemýšlel nad včerejším dnem. Víceméně se všechno povedlo, akorát nevěděl co měly znamenat ty blbý kecy staříka v Ichiraku a ty jeho pohledy. Už to nechtěl řešit, zato chtěl ještě chvíli spát. Zavřel oči a převalil se na druhý bok. Dotkl se ženského těla. Hinata se vrátila! Naruto byl šťastný, že už jí má u sebe. Najednou se ale zarazil. Ta vůně pro ní nebyla typická. Pomalu otevřel oči a z nového zjištění málem spadl z postele. Nebyla to Hin, ale Sakura.
„Ááááááá!“ zařval Naruto až Sakuru probudil.
„Co je? Stalo se něco?“
„S-Sakura-chan, co tu děláš?“ koktal Naruto.
„Co myslíš že se asi dělá v posteli?“ ptala se pobaveně Sakura.
„Spí, ale co tu děláš ty?“ nechápal Naruto.
„No jo, spí. A já teď mám chuť dělat něco jinýho.“ řekla Sakura, natáhla se k Narutovi a políbila ho. Naruto vyskočil oknem ven a utíkal co mu síly stačily. Naštěstí narazil na Patejla.
„Máš nějak na spěch.“ uchechtl se Patejl.
„To jsi ty. Kam jsi tak zmizel?“
„Utekl jsem. A ještě že tak. Když jsem viděl, že tam jde Sakura, tak jsem si řekl, že bude lepší zmizet.“ odpověděl Patejl.
„Já jsem se asi zbláznil. Ona po mě normálně vyjela! Přitom má Sasukeho a já jsem se před týdnem oženil s Hinatou.“
„Nezbláznil ses. Všechno mi to vrtalo hlavou a tak jsem trochu pátral. Sasuke je mrtvý, takže tím by se alespoň tohle trochu vysvětlilo.“ povídal Patejl.
„Cože? Sasuke je...“ zarazil se Naruto. Otočil se, nechal Patejla Patejlem a rozběhl se za bábi Tsunade. Chtěl se zeptat co se stalo.

Rozrazil dveře pracovny a rozkřikl se.
„Co se sakra stalo bá...“ zarazil se. U stolu neseděla Tsunade, ale nějakej důchodce v obvazeh.
„Co si to dovoluješ, takhle sem vpadnout?!“ řval na něj důchodce.
„A ty jsi kdo? Počkej, už jsem o tobě slyšel.“ začal přemýšlet Naruto.
„Počkej, já si vzpomenu! Jo, Danzou! Co jsi udělal s bábi?!“ křičel Naruto. Najednou ho nějaká ruka vytáhla z místnosti ven. Patřila Patejlovi.

„Zdá se, že jsme v alternativní realitě. Všechno tu sice vypadá stejně, ale pár věcí je jinak.“ říkal Patejl. Právě s Narutem seděli na velkém pařeze v lese za vesnicí.
„Já to nechápu.“ zakroutil hlavou Naruto..
„Prostě, v tomhle světě pár věcí dopadlo jinak než v tom tvém, jinak je stejný. Sasuke je mrtvý už dávno. Slyšel jsem něco o souboji. Bojovali jste spolu a on to nepřežil.“
„To chceš říct že jsem Sasukeho zabil já?“
„Vlastě ten druhý Naruto, který je tu doma.“ řekl Patejl a Narutovi začalo docházet, že se to asi stalo v Údolí konce. Tenkrát spolu bojovali a málem to nepřežil Naruto. V téhle realitě prohrál Sasuke a stálo ho to život.
„Druhý Naruto.... Tak proto se stařík divil, že už jsem zpátky z mise. Ten dědek co se vydává za Hokage mě taky pěkně štve! Divím se, že jsem si ani nevšiml jeho ksichtu na skále za vesnicí.“
„To není všechno. Jak se zdá, tak ten boj, který máme za sebou se tady vůbec nekonal. Víš co to znamená?“ zeptal se Patejl opatrně.
„To znamená, že moje rodina je pořád mrtvá. Proto ty staříkovo pohledy, když jsem se o nich zmínil.“ pochopil Naruto.
„Zdá se, že tu budeme muset zůstat tak dlouho dokud nezjistíme jak se odsud dostat.“ usoudil Patejl a Naruto mu dal za pravdu.
„No jo. Celý je to na hlavu. Doufám, že se z tý mise vrátím za hodně dlouho.“
„Snad, ale stejně to asi nebude dost dlouhá doba, aby jsme vymysleli jak se dostaneme pryč.“ usoudil Patejl. Ozvala se rána. Patejl se podíval vedle sebe a zjistil, že Naruto leží na zemi.

Naruto otevřel oči. Ležel na zemi v lese a nad ním se skláněl Patejl.
„To je dost. Ležíš tu už asi hodinu. Jak se cítíš?“
„Ujde to, ale strašně mě bolí oči.“ řekl Naruto a pomalu se zvedal.
„Bylo to divný. Mluvím s tebou a najednou ležíš na zemi.“
„Poslední co si pamatuju bylo, že mě hrozně bolely oči a motala se mi hlava.“ zavzpomínal Naruto. Měl špatné tušení.
Zaslechli nějaký hluk. Nebylo pochyb, někdo šel. Naruto se chtěl podívat skrz stromy a křoví svýma očima, ale stalo se to čeho se bál – nic.
„Tak to je v háji. Přišel jsem o speciální schopnosti svých očí. Zrovna když jsem si tak zvykl.“ litoval Naruto.
„Nojo, asi to mělo jen dočasný účinek, ale teď..“ zarazil ho Patejl a strhl pod nejbližší křoví, dost velké, aby se tam schovali oba. Někdo se blížil a nebylo by moudré se nechat vidět. Naruto slyšel hlasy a pomalu začínal rozeznával komu patří. Potom je uviděl. Byli to Kiba, Hinata a Akamaru, kteří se vraceli z mise. Nejdřív chtěl Naruto vylézt, ale potom se zarazil. Hinata vypadala šťastně, až moc. A pak se to stalo. Hinata dala Kibovi pusu. To už bylo moc. Naruto se zvedl, ale Patejl ho zastavil a přitlačil k zemi.

Za několik vteřin byl vzduch čistý a Patejl s Narutem mohli vylézt.
„Viděl jsi to? Ona...ona mu dala pusu!“ zuřil Naruto.
„Hej, klídek, tohle není tvoje Hinata. Už jsi zapomněl? Tady pár věcí dopadlo trochu jinak.“
„Trochu jinak? Hinata chodí s Kibou, já očividně se Sakurou, Sasuke je mrtvý, Hokagem je Danzou, rodiče jsou pořád mrtví a kdo ví, co se ještě dozvím!“ křičel Naruto.
„Tím spíš by jsme se měli snažit odsud vypadnout.“ konstatoval Patejl.
„To teda jo. Já chci pryč.“ souhlasil Naruto.
Ještě chvíli debatovali a najednou k nim přiběhla malá liška. Vůbec se nebála a přiběhla až k nim.
„Asi má vzteklinu.“ varoval Patejl Naruta. Tomu na ní ale bylo něco divného. Během chvíle bylo jasné, že to není jen tak ledajaká liška. Velikost měla normální lišky, ale rychle jí začaly narůstat ocasy. Pak se začala i zvětšovat.
„Kyuubi, co tu děláš?“ zeptal se lišky, ale pak si uvědomil, že v tomhle světě nemusí být hodný.
„Hledám tě. Víš jak je těžký prohledat různé reality a najít tě tam?“ prohodil lišák.
„Ty jsi ten můj Kyuubi?“ ujišťoval se bývalý Jinchuuriki.
„Teď jsem to řekl! Hledám tě už jak dlouho. Byl by to větší problém, ale jsem přece démon.“
„Skvělý, takže nás odsud můžeš dostat?“ zaradoval se Naruto.
„Jo, jen to bude chvíli trvat.“ upřesnil Kyuubi.
„Jak přesně dlouhá bude ta chvíle?“
„Nooo...moc ne. Tak pět šest....“ začal Kyuubi, ale Naruto ho přerušil.
„Hodin?“
„...dní“ dokončil Kyuubi.
„Cožééééé? To tady mám vydržet skoro tejden?“ nevěřil Naruto.
„Musíme počkat na úplněk.“ dovysvětlil Kyuubi.
„Tak to máme plno času.“ prohodil Patejl.
„Přesně jak říkal, tak když dovolíš.“ řekl Kyuubi a chystal se do Naruta skočit.

„Kyuubi, už zase zdrháš, abys mi nemusel říkat všechno?!“ zarazil ho Naruto.
„No tak jo no! Máme dost problém. Jashin po nás jde.“ vzdal se lišák.
„To mi říkáš jen tak?“
„No...jo.“
„Skvělý. Ale tady nás nenajde, že ne?“ ujišťoval se Naruto, ale Kyuubi mlčel jako hrob.
„Nebo jo?“ ptal se zase Naruto.
„Jak bych to.... Je to jen otázka času.“
„To snad do úplňku nestihne ne?“ doufal Naruto.
„Jestli ne, tak to bude jen o fous.“ řekl Kyuubi a vzápětí to ještě vylepšil.
„Bude to problém, protože ani já proti němu nemám šanci.“
„Ani ty?“ divil se Naruto.
„Jednou je to holt bůh a s tím nehneš.“ dodal Patejl, který už měl své zkušenosti.
„Tak nějak. Kdyby nás bylo všech devět démonů, plus všechna přivolaná zvířata a měli jsme hodně štěstí, tak by jsme ho pravděpodobně ani vážně nezranili.“ dodal Kyuubi naději na vítězství.
„To zní skvěle, takže vlastně ani nemá smysl se o něco pokoušet.“ řekl si pro sebe Naruto.
„Mě by docela zajímalo, jestli v alternativní realitě je i alternativní Jashin, nebo je jen jeden.“ řekl Patejl.
„Není to jedno? Začíná mě z toho bolet hlava.“ začínal být Naruto protivný.
„Asi jo. Takže je čas něco vymyslet. Nejdřív tu musíme vydržet dokud nebude úplněk. Pak se dostat pryč a nakonec skoncovat s Jashinem.“ hodnotil situaci Patejl.
„To bude hračka. Hlavně to poslední. Přiběhnu k Jashinovi s flaškou saké, on se opije a já mu dám po hlavě šutrem.“ vysypal ze sebe Naruto ironicky. Chvíli se po sobě všichni tři koukali a pak chytli výtlem.

Uběhly tři dny a druhý Naruto se ještě nevrátil z mise, což bylo pro našeho Naruta štěstí. Další štěstí bylo, že Danzouovi nedošlo, že má být Naruto na misi a nezačal se do ničeho šťourat. Naruto si pomalu zvykal na přísný řád Danzoua, který mu ale začínal čím dál víc připomínat otrokářství. Zvykl si, že se ráno probudí a vedle něj spí Sakura a zvykl si, že vídá Hinatu s Kibou. Zvykl si, ale nehodlal se s tím smířit. Musí se udsud dostat co nejdřív a to je za tři dny. Odcházel z Ichiraku Ramen a už zase mu Ramen nechutnal. Na to, měl moc starostí. Všechno v tomhle světě bylo postavený na hlavu. Najednou se vesnice otřásla v základech. O pár ulic dál se ozývaly rány. Ve vesnici zavládla panika. Naruto chtěl zjistit co se děje. Rozběhl se k místu, ze kterého se ozývaly rány. Ještě jedna ulice, teď za roh a už tam byl. Pohled, který se mu naskytl ho přesvědčil o tom, že tenhle svět je úplně naruby. Viděl Jinchuurikiho, ale čekal by druhého Naruta, jenže tohle nebyl on.
„S-Sakura-chan.“ vydechl Naruto. Další nový poznatek o tomto světě. Tady není Jinchuuriki on, ale Sakura. Právě měla tři ocasy a demolovala co jí přišlo pod ruku. Zdá se, že se nekontroluje už při třech. Další zúčastněný byl Patejl, který se k tomu nějak nachomýtl a snažil se jí překazit řádění. Stejně to nebylo nic platné, protože s ním pěkně cvičila.
„To je dost, že jdeš! Nechtěl by sis svojí holku trochu zpacifikovat?“ tlemil se Patejl i když dostával pěkně na zadek. Zdálo se, že ho to baví. Naruto se rozhodoval. Když se jí se svým Kyuubim pokusí zastavit, tak se prozradí. Když ne, všechno tu zničí. Není to sice jeho svět, ale nemůže se dívat jak někdo zničí jeho vesnici. I když jde o alternativní realitu. Stejně by to asi brzo prasklo.

Bylo rozhodnuto. Naruto přišel blíž k Sakuře. Přihlížející si mysleli, že se zbláznil. Sakuru teď přeci nemohl zastavit nikdo takový. O to větší překvapení bylo, když okolo Naruta začala vířit rudá chakra a začal se měnit na lišku. Jeden ocas, druhý a třetí. Sakura si ho chvíli prohlížela. Kyuubi v ní nemohl uvěřit vlastním očím.
„Promiň Sakura-chan.“ omluvil se předem Naruto. Rychlostí blesku byl u ní, vzal jí svými ocasy a odhodil za vesnici. Tam se můžou mlátit tak dlouho, jak je libo. Patejl se dal opačným směrem.
„Kampak? Nechceš mi ještě trochu pomoct? Takhle budou naše síly jen vyrovnané!“ volal Naruto na Patejla.
„Ani ne, zajdu si na saké. Dobře se bavte!“ vykroutil se z toho Patejl a zmizel. Naruto přeskočil půl listové a byl za vesnicí. Sakura už na něj čekala. Zvětšila své ruce do abnormální velikosti a chystala se dát Narutovi ultimátní ránu pěstí. Ten udělal ale to samé a tak se jejich pěsti setkaly. Střet vyvolal tlakovou vlnu a vyrval z kořenů stromy v okolí. Sakura se naštvala a naběhla na Naruta. Než stačil cokoli udělat, byl narvaný tři metry v zemi a Sakura ho pěstmi tlačila ještě dál. Sakura se rozmáchla na velkou ránu. Její pěst se blížila obrovskou rychlostí. Naruto jí chytil a tu obrovskou sílu zastavil. Po výbuchu, způsobeném náhlým uvolněním energie, zbyl velký kráter. Naruto Sakuru odkopl a ta se proletěla kilometr lesem. Když k ní došel, už měla čtyři ocasy. Naruto logicky taky jeden přidal. Mlátili se asi půl hodiny a Sakura už toho měla dost. Stlačila obrovské množství chakry, spolkla a vyplivla na Naruta žhavou chakru. Naruto by se i uhnul, ale byl tu menší problém. Zrovna stál zády k vesnici. Když se uhne, vesnici to srovná se zemí. Neuhnul. Útok ho zasáhl plnou silou. V okolí se vše spálilo na popel. Tlak chakry vytvořil obrovský podlouhlý kráter, který se táhl od Sakury k místu, kde stál Naruto a ještě daleko za něj. Naruto zmizel.
Sakura ovládaná zlým Kyuubim se rozhodla, že půjde zdemolovat Listovou. Dala se do pohybu, ale vtom se země pod ní rozlétla a vyskočil Naruto. Ještě v letu jí dal ránu pěstí. Sakura letěla rovně vzhůru, když se Naruto pořádně odrazil od země, vyskočil k ní, vzal jí za jeden z ocasů a praštil s ní obrovskou silou o zem. Sakura se zastavila až deset metrů pod zemí. Naruto stál u díry v zemi a čekal, co se bude dít. Když vyskočila a dala mu ránu, že odletěl až k Listové, měla už ocasů dokonce šest. Naruto letěl směrem k Listové. Jestli nezastaví, bude to problém, protože jí zdemoluje. Konečně se dotkl země a zažal brzdit. Nohy, ruce i ocasy zaryl do země, aby zastavil. Nakonec se to povedlo a zastavil metr od hradeb vesnice. Naruto věděl, že dokud budou stejně silní, tak nevyhraje. Přidal ocasy a už jich měl taky šest.

„Nechtělo by to spíš vyřešit domluvou?“ ptal se hodný Kyuubi Naruta.
„Že to říkáš zrovna ty. Já myslel, že to máš radši ručně-stručně.“ oponoval Naruto a hnal se na Sakuru.
„No, když mi dáš příležitost.“ řekl hodný Kyuubi a Naruto přidal ocasy. Už měl všech devět. Přiběhl k Sakuře, chytil jí pod krkem a druhou rukou jí dával děla. Po několika ranách si řekl, že to nesmí přehnat a tak jí přitlačil k zemi a lehl si na ní, aby se nemohla hýbat.(zní to trochu divně )
„Teď mluv.“ řekl Naruto a hodný Kyuubi se pustil do přemlouvání své zlé kopie.
„Koukej se zklidnit! Nemyslíš, že už toho bylo dost?!“
„Rrrrr....Ty.... já tě zabiju! Víš s kým máš tu čest?!“
„Že by Kyuubi no Youkou? A víš s kým máš tu čest ty?“
„Nevím, ale rána se nedožiješ.“
„Moc si nefandi. Jsem stejný jako ty. Vlastně já jsem ty.“
„Rrrrrrrrrrrrrrr chceš mě zabít blbýma kecama? Meleš hovadiny rrrrrrr.“ vrčel zlý Kyuubi na hodného.
„Není ti trochu divný, že vypadáme stejně?“
„Náhoda rrrrrrr. A už mě pusť ať tě můžu zabít.“
„Ježiš, ten je blbej jak vydlabaný necky.“ povzdychl si hodný Kyuubi.
„Někoho mi připomíná.“ uchechtl se Naruto.
„Drž prosím ústa a nech to na mě. Já ho nějak přemluvím.“ řekl hodnej.
„No, jestli budeš ještě chvíli mluvit spisovně, tak sejmeš i mě.“ chechtal se Naruto.
„Áchjo... Tak koukej ty napodobenino démona. Není důvod všechno jenom ničit.“
„Jak není důvod?! Rrrr to je podstata démonů!“ oponoval zlý.
„Ale to jsou kecy. Žít se dá i jinak.“
„Rrrr jo a jak podle tebe?!“ nedal si říct zlý.
„Třeba tak, že budeš své Jinchuuriki pomáhat přežít. Ona tě může pouštět ven. A navíc...“ hodný se odmlčel.
„...viděl jsi dvouocasou?“ dořekl.
„Co je s ní?“ nechápal zlý.
„Noooo... docela kočka ne?“
„No, když o tom tak přemýšlím, je docela pěkná.“ dal hodnému za pravdu zlý.
„Tak vidíš.“
„Tak já to zkusím.“ souhlasil bývalý zlý Kyuubi a nechal Sakuru přeměnit zpět. Naruto se přeměnil do své podoby a začal Sakuru léčit. Měla ztrhanou kůži z celého těla. Narutovi nebylo nic, protože jeho Kyuubi se o to postaral. Trvalo to dlouho, ale uzdravil jí. Hned jí vzal do náručí a spěchal do nemocnice. Když přicházel, už se stmívalo.