Nekončící láska?

Oči červené od nekonečných slz. V srdci smutek, co se jen tak neschová. Neschová se za pocitem, že bude šťastný. Konečně šťastný.
Černovlasá dívka drobnější postavy, přecházela po pokoji sem a tam. Snažíc se ze všech sil utišit. Nezvládala to. Srdce plakalo nad neopětovanou láskou. Ničilo její zdravé a jasné myšlení. A to nejhorší, ničilo jí samotnou.
Na chvíli se zastavila, čekajíc snad na nějaké znamení? Netušila. Ale přesto si z nějakého popudu otevřela okno, nechala si nočním vánkem čechrat černé vlasy a fialkové oči upřela na světla zářící do tmy.
Ze skoro vysušených očí jí sklouzl další blyštivý démant, následován dalšími a dalšími, jako kdyby jich už nebylo dostatek. Jako kdyby si před chvíli neřekla, že bude za Naruta šťastná, bude mu přát všechno nejlepší do života, do jeho splněného snu a opětované lásky. Bude na blonďatého, odvážného a přátelského kluka vzpomínat v dobrém. Nepomyslí si o něm nic špatného, přece jen.. je to její vina, že pořádně nedala najevo svůj obdiv a lásku k němu.
Všechno již viděla rozmazaně, všechno až na vzpomínky, jenž ji pořád hlodaly v hlavě a nedaly si pokoj.
Rozhodla se, stane se členkou ANBU, už nebude Hinata. Bude skrytá identita. Nikdo pořádně nebude vědět, kdo se skrývá za zvířecí maskou. To je ono. To je to co potřebuje. Stane se silnější než je teď, bude plnit nebezpečné mise, a když při nich zemře… upadne u některých v zapomnění.