Naruto Uzumaki 02 - Zkouška

Nad Konohou pomalu vychází slunce. A jeho paprsky dopadají na spícího mladého muže, kterého probouzí.
„To jsem se krásně vyspal. Měl bych jít trénovat nebo mě Ero sennin zase bude otravovat, že ležím a nic nedělám.“ Říká si pro sebe Naruto.
Pomalu otevře jedno oko a neví kde je. Úplně zapomněl, že se včera vrátil zpět.
Pomalu se mu vybavovaly zážitky ze včerejška. A najednou si i vzpomněl proč ho bolí tak hlava. Uvědomil si že včera vypil z Tsunade dvě láhve saké.
„Tak takto mě bolela hlava naposled když jsem slavil z Ero Senninem osmnácté narozeniny.“
A pomalu vylézá z postele. Jde do koupelny, kde se chystá na raní hygienu. Vleze si pod sprchu a pustí na sebe studenou vodu.
„Tohle je tak příjemné. Musím se dát do hromady než půjdu na cvičiště sedm. Takhle bych dostal nakládačku.“ Říká si sám pro sebe.
Když je hotov a oblečen tak konečně přemýšlí v kolik má vůbec přijít na svoje přezkoušení.
Nakonec si přece jenom vzpomene, „no jo v deset se tam mám dostavit.“
Podívá se na hodiny kolik je a zjistí, že je teprve sedm.
„No mám ještě tři hodiny čas tak si zajdu do Ichiraku Ramen na svačinu a potom na chvíli pudu trénovat.“
A jak si řekl tak to udělal.
Vzal si z batohu velký černý plášť z kapucí. Přehodil ho přes sebe a nandal si kapuci. Podíval se do zrcadla. „Výborně takhle mě nikdo nepozná.“ Říkal z úsměvem.
Vyšel ven ze svého bytu na ulici a pomalou chůzí se vydal tak kam měl namířeno.
Po cestě se rozhlížel co se za ty čtyři roky změnilo, ale moc toho nebylo. Najednou se zastaví a nevěří vlastním očím. „Proboha co tu dělám. Vždyť jsem v Hyuuga čtvrti. A já jdu na druhou stranu.“ Nevěřícně se dívá na obrovský dům hlavní rodiny.
Pomalu se otočí a jde kam původně měl namířeno. Cestou přemýšlí jak se tam mohl jenom dostat. Když najednou se znovu zastaví. Na druhé straně ulice jde proti němu děvče nádherné děvče. Má štíhlou vysokou postavu. Vlasy má až po ramena a jsou tmavě modré.A v mírném protivětru za ní trochu povlávají. Je oblečená pouze v triko s krátkým rukávem a sukni.
Už na tu dálku poznal kdo to je, ale nemůže tomu uvěřit. „Tohle nemůže být pravda. Určitě vidím špatně!“ Takto tam stojí neschopen slova a ona osoba jde k němu. Pomalu se přibližuje. Nemýlil se opravdu je to ona Hináta Hyuuga. Dívka která byla plachá a rozhodně nebyla moc pohledná. Ale to se změnilo. Ještě v životě jí neviděl takto oblečenou. Opravdu se změnila.
Pomalu kolem něj prochází a dívá se na něj podezíravým pohledem.
„Co tady pohledáváš a kdo jsi.“ Vyštěkne na něj a zastaví se.
Naruto přemýšlí, mám jí říct kdo jsem nebo ještě počkat? To%t otázka na kterou nenachází odpověď.
„Neslyšíš? Kdo k čertu jsi!“ řve na něj.
Je čas z pravdou ven povzdechne si.
„No tak dobrá když to tolik chceš vědět tak já ti to prozradím.“ A pomalu si začne sundávat
Z hlavy kapuci. Jakmile je dole tak se objeví žluté vlasy. Hináta na něj kouká neschopná slova. Neví jestli je to on. Není si jistá. „Naruto???“ Ptá se trochu ostýchavě.
„Jo to jsem já.“ Odpoví jí blonďák z úsměvem na tváři.
„Kdy.. jak.. s..ses vrátil?“ Dokáže ze sebe jenom vykoktat.
„No tak vrátil jsem se včera. A jestli tě zajímá jak tak pěšky lítat neumím.“ A u poslední věty se začne smát.
„A jak, jak s..ses měl?? P..povídej.“
A tak jí začne vyprávět co všechno dělal a jak se měl, když se však podívá na hodinky tak se musí rozloučit a jde se rychle najíst, aby mohl ještě chvíli trénovat.
Ta Hináta je ale doopravdy kočka, to se musí nechat. Sakra ten Ero Sennin mě doopravdy zkazil. Na co to ksakru myslím? A jednu si vrazí za to na co právě teď myslel.
Vejde do Ichiraku Ramen sedne si a objedná si jeden extra velký rámen. Přece jenom má hlad. Na konec spořádal tři a šel tedy trénovat. Jde rovnou na cvičiště sedm. Hlavně aby tam byl v čas a nemusel zbytečně končit než přijde ten z kým má bojovat.
Plášť si sundá a pověsí ho na strom. „Kage Bunshin no Jutsu,“ a vytvoří jeden stínový klon. A dají se spolu do boje. Takto bojují už skoro hodinu když uslyší jak někdo přichází. Rychle vyskočí na strom a klon ho následuje, ale vzal sebou i jeho kabát.
Takto tam čekají ještě pár chvil, když v tom se tam objeví Tsunade a Schizune.
„No tak to jsem si mohla myslet. Je deset a Naruto ani Kakashi tu nejsou.“ Stěžuje si Tsunade.
„To bych netvrdil.“ Ozve se prví jmenovaný a seskočí ze stromu přímo před Hokage.
„Fuj tys mě, ale vylekal.“ Stěžuje si.
„Takže budu bojovat proti Kakashimu??“ ptá se.
„Jo on bude tvým soupeřem.“
„A ví proti komu bude bojovat??“
„Jo jemu jsem to řekla. Ale nikdo jiný neví, že jsi tu.“
„To je dobře.“
Najednou se před nimi z oblaku kouře zhmotní Kakashi.
„Pardon, že jdu pozdě, ale přes cestu mi přeběhla černá kočka“ Nestačí ani doříct svojí výmluvu a už ho přerušují „No jo to my známe.“
„Tak když jsme tu všichni tak je na čase začít.“ Promluvý Tsunade.
„Jo proti tomu nic nemám. A co ty Naruto jdem na to??“ Ptá se sensei.
„Jo tak začneme ať to mám už za sebou.“ Odpovídá.
Schizune a Tsunade jdou na stranu aby nepřekážely.
„Tak jsem zvědavý jestli jsi se aspoň trochu zlepšil.“
„No to se dozvíte jedině když semnou budete bojovat a né furt kecat.“ Odbude ho.
„Tak dobře tři, dva, jedna, začínáme.“ Říká Kakashi a zvedne si čelenku aby mohl používat scharingan ve svém levém oku.
Naruto jako obvykle zahájí Tajuu Kage Bunshin no Jutsu a vytvoří kolem dvaceti klonů kteří se okamžitě vrhnou na svého soupeře.
Kakashi má co dělat aby se ubránil, ale není schopný vést ani jeden útok na žádný z klonů.
„Hoši není potřeba abyste tu byli všichni jeden stačí na útok a tři pojďte za mnou zbytek zmizte.“ Praví a jak řekl tak se stalo opravdu zůstali jenom čtyři klony.
Ale na souboj to nemělo vliv. Klon si v poklidu útočí a chudák sensei i při svém scharinganu není schopný na něj zaútočit.
Nakonec stihne vytáhnout kunai a zničí klon po dalších pěti minutách souboje když je klon neozbrojen.
„No fíha. Tak takto silný klon jsem ještě neviděl.“ Pochválí Naruta
„Děkuji od vás si té pochvaly cením ještě daleko víc.“ Říká s úsměvem.
„Tak teď jsi tě vyzkouším v ninjutsu.“ A začne děla bleskově pečetě.
Naruto okamžitě pozná o co se jedná a nezůstává pozadu. Jeden klon si stoupne před něj a začne dělat pečetě. Oba skončí současně, ale pravý Naruto začne tvořit také pečetě.
Najednou se ozve „Katon: Goukakyuu no Jutsu“ a Našeho hrdinu se řítí obrovská ohnivá koule. Ale takřka ve stejný okamžik je slyšet „Suiton: Suijinheki Jutsu“ a před Narutem se oběvý ohromná vodní stěna která bez sebemenšího problému odrazí útok. Ještě než stěna zmizí tak naruto vykřikne „Fuuton: Kamikaze“ a k tomu ještě „Katon: Hibashiri.“
A vyšle na svého soupeře ohromné ohnivé tornádo kterému stačí jen tak, tak uskočit. Nevšiml jsi však toho že za nim jsou dva klony a skáče přímo na ně. Okamžitě se na něj vrhnou a každý mu přiloží kunai na krk.
„Tak myslím, že jsi mě dostal.“ Přizná se Kakashi.
„Vážně.“ Odvětí mu Naruto a začne se usmívat a dá si ruce za hlavu.
„Jo, jo to jsi mě docela překvapil,“ říká tsunade když jde k nim.
„Nikdy sem si nemyslela, že tak zlepšíš když jsem tě pouštěla. Je vidět, že Jiraiya odvedl dobrou práci.“
„To mě těší. A jsem rád, že jsem vás nezklamal.“ Směje se Uzumaki.
„Tak já jdu jestli něco nepotřebujete mám docela hlad.“ A z těmito slovy odchází. No kam by mohl jinam jít než do Ichiraku Ramen.
Pomalu jde a přemýšlí. Nad vším co zažil a co vše se mu stalo. Nikdy si nemyslel, že až se vrátí domu tak všichni budou vypadat úplně jinak než když odcházel. Jak se vlastně změnili ostatní. Zatím viděl jenom Hinátu a niko jiného. To musí změnit a rozhodl se, že až se nají půjde je všechny najít a přivítat se s nimi.