Úsměv je všelék
„Tatínku, proč pláčeš?″ zeptala se malá culíkatá dívenka muže, který seděl u dřevěného stolu a plakal.
„Víš Ayame...″ začal, ikdyž neměl ponětí, jak ji to má říct. Zvídavý pohled, tak podobný tomu, jaký měla jeho zemřelá žena, ho ale přiměl říci to své dceři na rovinu.
„Maminka zemřela.″ řekl a sklopil oči, ze kterých mu tekly další kapky slané vody. Nechtěl vidět Ayamin smutek a slzy. Ta ovšem neplakala. Její úsměv nahradil zamyšlený a azchmuřený výraz.
„A je v nebi?″ zeptala se zamyšleně. Teuchi čekal všechno možné, ale tuhle otázku opravdu ne.
„Nevím. Snad... snad ano.″ odpověděl překvapeně. Ayame se pousmála.
„Tak to je dobře. Pamatuješ jak maminka říkala, že je v nebi líp než tady dole? Vždycky si chtěla otevřít bar s ramenem, tak si ho teď otevře tam nahoře.″ prohlásila dívenka a přistoupila k tatínkovi. Naprosto zmatený muž ji objal. Když se od sebe odtáhli, Teuchimu stále tekly slzy.
„Ty mamince nepřeješ, aby si otevřela ten bar?″ zeptala se podezřívavě, když viděla, že tatínek pořád pláče.
„Ale jistě, že přeju. Jen bych chtěl, aby byla s námi.″ zašeptal.
„Vždyť za námi bude chodit, ne?″ zasmála se Ayame. Teuchi zavrtěl hlavou.
„To už nemůže. Když zemřela, tak už se nemůže vrátit.″ Ayame trochu posmutněla.
„Ani mi za ní nemůžeme?″ zkusila. Opět záporné zavrtění hlavou.
„To se mi ale bude strašlivě stýskat! To na mě měla maminka počkat. Já bych šla s ní do nebíčka. Měla na mě počkat. Já bych ji uprosila, aby ještě chvíli počkala. Slíbila jsem totiž Haikimu, že mu pomůžu s kaligrafií. Moc mu nejde, víš? A až by mu šla, tak by jsme do nebíčka mohly obě.″ prohlásila Ayame a Teuchi se konečně usmál. Taky bych to chtěl vidět takhle jednoduše, pomyslel si a znovu dceru objal.
Zase jsi něco vykoumala, co, ty moje malá princezno. Ani nevíš jak ráda, bych byla, kdybych měla tu možnost se vracet a navštěvovat vás. Ale s tím barem, to je dobrý nápad. Zkusím to navrhnout Nejvyššímu a uvidíme. Tobě se to řekne, počkat. Copak to můžu ovlivnit? Časem příjdeš na to, jak je to se smrtí. Bude se mi po tobě moc stýskat. Je mi moc líto, že tě nemůžu pohladit po vláskách.
„Moc ti to dnes sluší.″ usmál se Teuchi na svou dceru.
„Vypadáš úplně jako maminka.″ řekl potichu. Ayame se rozesmála svým zvonivým smíchem, který vždy každého donutil se usmát.
„Však jsem se taky snažila. Bylo to přeci její sen.″ prohlásila dívka.
„Myslíš, že nás vidí?″ zeptala se starostlivě.
„Určitě.″ pousmál se Teuchi.
„A myslíš, že by to takhle chtěla?″ ptala se dál.
„Já nemyslím, já vím.″ rozesmál se muž.
„Tak dotoho. Můžeš otevřít bar Ichiraku ramen, brzy nevyhlášenější ramenový bar široko daleko.″ zasmál se Teuchi. Ayame přistoupila k oponě a zvedla ji nahoru se slovy:
"Pro tebe maminko."
Splnil se mi sen! Oni mi dokázali realizovat sen. Ale co jejich sny? Snad na ně nezapomněli kvůli mně! To bych nerada, protože snít se musí. Kdo nesní, nežije.
Teuchi, vychoval jsi z Ayame skvělou dívku. Děkuju ti za to.
A tobě Ayame, tobě děkuju, že jsi tatínka nenechala se trápit, ale nutila jsi ho, aby se usmíval. Děkuju princezno.
Děkluju vám oběma a prosím, nezapomeňte.
Tentokrát to odnesla chudinka Ayame. 
Doufám, že se vám to líbilo a prosím, když udete hlasovat napište alespoň jedno slovo i do komentáře, abych věděla, za co jsem to dostala. Arigato.
btw.: Ten název to fakt nevystihuje, ale nic jiného mě nenapdalo.
krásný, tohle by mě nenapadlo a jsou tam dobře přidaný ty dětský věty, takový to dětský "zjednodušený" (já nevím, jak to napsat), ale fakt super
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
co napisat? tvoje pisanie jednoduch vie chytit za srdce...
)
(aspon za to moje
Jéééééé děkuju mocinky.
Fakticky jste mě potěšili. 
Dělej cokoliv, ale dělej to s úsměvem, protože bez toho to prostě nejde.
Aili, to je táák krásný... Pět bodů z pěti možných
A víš, že ty máš talent mě rozbrečet? To se ještě nikomu nepovedlo, ale tobě jo 
Nejdřív sem se se slzičkama držela, ale po tomhle kousku :A tobě Ayame, tobě děkuju, že jsi tatínka nenechala se trápit, ale nutila jsi ho, aby se usmíval. Děkuju princezno.
Děkluju vám oběma a prosím, nezapomeňte.
to už jsem ty slzy nechala téct, jak se jim zlíbí
Opravdu hezká povídka
♪ Současná hudební inspirace: Why Should I Worry, Sandcastle Kingdoms, Night in the Woods, Cuphead the Musical, Attention
Kočičí škrábanice
A nějaké nové FF? YES! ^^ => Tanec iluzí 20 - S hlavou vztyčenu udělej krok vpřed, Tanec iluzí 19 - Lepší zítřky v nedohlednu, Není se čeho bát, Tanec iluzí 18 - Na tenkém ledě
Alienko...odkiaľ bereš tie krásne nápady?Čítala som veĺa poviedok ale o Ayame ešte ani jednu...a táto bola naozaj krásna!originálna a (možno) pravdivá...Nádherné!
Real Sasuke (ja som to hovorila vždy xD)
Kdo nesní, nežije....
Tahle věta se mi líbila snad nejvíc.
http://www.zkouknito.cz/video_59020_hymna-yaoi-fanynek Aneb milujeme yaoi =3
TWINCEST FÜR IMMER!!!
Nene, název to vystihuje
A zní krásně ...
Splnili jí sen ... (A i Narutovi xDD) ... No jo, když on je její otec a ona jeho dcera, někde ještě musela mít maminku ... A tys o týhle rodině, neobvyklý rodině, napsala tak krásnej příběh 
Všechno moc pěkně zapadá ...
Ailenko, tohle bylo moc pěkný. Tak milý a krásně napsaný ... S nadějí
"Já nemyslím, já vím" ... Tohle mě chytlo za srdíčko
ostrov, odpovídám: ‚Telefonní seznam. Je v něm tolik postav! Mohl bych
vymýšlet nekonečné množství příběhů.‘“
U. Eco
juuu,to je hezka povidka,moc se mi libi jak jsi tam vsunula myslenky te matky.Ayame se nemylila v tom,ze bude Ichiraku ramen popularni,hlavne u Naruta=).
Kdo nesní, nežije...nedávno jsem o tomhle psala. Však je to pravda. Sny jsou moc důležité...
Aili, zase ten tvůj styl, ta tvá úžasná schopnost vystihnout všechny lidské pocity tak reálně...Vložit je na papír, oživit je ve slovech..Nádhera.
“A clear conscience is usually the sign of a bad memory.”
Deti sú na toto super... Všetko čo vidia, vidia v takom tom svojom vlastnom svetle, ktoré často ožiari aj tie najtemnejšie veci na tomto svete.
), čítala som od teba celkom dosť málo poviedok a žiadnu jednorázovku, aspoň myslím. Ale asi by som to mala napraviť, že? Pretože si sa tak nádherne - prenádherne vcítila do pocitov toho malého dievčatka, ktoré ešte celkom nechápe čo je odísť a rovnako dobre do pocitov mladej ženy, ktorá splnila mamin sen...
Milá ASSka (máš to meno hold dlhé
Vôbec si neplytvala slovami, podala si nám všetko jednoducho a presne tak, ako to je, nič si nezatajila ani neprikrášlila. Strašne živá poviedka.
Ailie, nádherná poviedka...
Myšlienky jej maminky... Vieš, prišlo mi to také skutočné... Človek by tomu rád veril... Že to je...
Ďakujem za objasnenie vzniku Ichiraku ramenu
A ďakujem ti, že som si mohla túto poviedku prečítať...
Lebo prísť o to, to by ma veľmi mrzelo...
Ha, a nepýtaj sa prečo xD
Lebo je to skvelé a ty si výborná autorka
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.
Ou, to je krásná povídka, taková, smutná a zárověň šťastná, tys z černé barvy dokázala vytvořit světlou, dokázala si rozehnat slovy temnotu a nahradilas jí světlem... jsi úžasná autorka...
važ si svého talentu
Krása, Ailen-chan
za tak krásnou povídku...
a uf.. a je mi líp xD)
Končí to slovy - Děkuju... já také
O Ayame se moc nepíše a o jejím otci snad vůbec ne... (už mám vymyšlenou tu jednorázovku xD) takže ještě kromě krásy navíc i originalita... prostě za 5! Hvězdiček, aby bylo jasno xD (což mi připomíná... komentujte lidi, ne jen hodňoťte!!!
Kdo nesní, nežije... ovšem, ten, kdo sní až příliš, také ne... nejlepší je za svými sny jít