Kytička má holku!? ep.05... Tobi je hodný kluk!

Zavřela dveře a sestoupila po schodech od pracovny dolů mezi jásající dav, který jí gratuloval za to, jak pořádně vypekla Peiňátko a který jí také později oznámil, že v pokoji bude s Tobim, který prý není vůbec nebezpečný...

"Tobi ti rád ukáže pokoj!" mužíček v oranžové masce poapdl Sagi za ruku a táhl ji dlouhou chodbou.
"Hele Tobi, proč tě ostatní nemají rádi?" otázala se a zamyšleně na človíčka pohlédla.
"Tobi neví." odpověděl a otevřel dveře, před kterými stáli.
"Takže tady...?" Sagi vstoupila do místnosti.
Přes hromady nakradených sladkostí a různých rozbitých věcí, které jak tušila, Tobi rozbil osobně, no prostě přes ten bordel nic neviděla. Byla tak zaujatá znechucením z pokoje, kde prý měla spát, že přeslechla zabouchnutí dveří a následné cvaknutí klíče v zámku.
"Tak tone! Tady teda nespim!" vykřikla a už chtěla odejít, když zjistila, že dveře jsou zamčené.
Mužíček v oranžové masce nikde.
"Tobi! Tohle není vtipný! Otevři ty dveře!" křičela a ječela, ale marně.
Zpoza dveří se ozýval smích.
"Tobi je hodný kluk, Tobi nic!" zasmál se Tobík, který údajně není vůbec nebezpečný, o čemž teď Sagi dosti silně pochybovala.
Vzápětí už slyšela jen cupitání a vzdálený potlesk, když Tobi oznamoval své vítěství zbylým členům Akatsuki.
Tak tohle ne! pomysela si a snažila se vzpomenout si na něco, díky čemuž by se odtud dostala.
Přemýšlela hodiny a hodiny...
Nakonec jí nenapadlo nic jiného, než vykřiknout.
"Kytičkoooo!"
Nemělo to valný účinek. Zpoza dveří kromě podivného "zuzuzu" neslyšela vůbec nic.
"No tak, Kytičko! Pomoooc!" bušila zoufale do dveří pěstičkama, když vtom ji cosi popadlo za ruku a doslova těmi dveřmi protáhlo.

"Co to?" podivila se,
"Kytičko! Díky moc!" zamyšleně sledovala masožravku, která jí nějak zapoměla pustit ruku.
"Není za co," zabručel Zetsu, přehodil si Sagi pře rameno jako pytel brambor a odnesl ji do pokoje se dvěma postelemi, zčehož jedna asi byla její, protože na ní přistála. Šátek zůstal zachycený na jednom z podivných "zubů" na Zetsuově masožravce.
Ne, jen to ne! zděsila se Sagi a snažila se zakrýt podivné tetování. Marně. Už ho viděl.
"Tak tohle je průšvih." konstatoval suše a než se nadála, byla zase zavřená v Tobiho pokoji, šátek na krku a mírně svázaná (čtěte omotaná provazama od hlavy až k patě).
A zrovna teď sem přikvačil Tobík a odemknul.
"Tobi, ty jeden...!" vykřikla.
"Tobi nic, Tobi je hodný kluk!" hájil se človíček, "To nařídil Hidan-san."
"Jasně, hoď to na ostatní. Už asi chápu, proč tě nesnášejí!"
Tobimu spod masky skápla slzička, sehnul se a beze slova Sagi rozvázal.
"Sagi nemá Tobiho ráda? Už ani ona?" zeptal se přiškrceným hlasem.
"Ale jo, mám tě ráda. Jenom mě prosím příště nezamykej v pokoji plném bordelu, ano?"
"Tobi rozumí a slibuje, že to už nikdy neudělá! Tobi je hodný kluk!" stvořeníčko mrklo očkem a odběhlo kamsi pryč.
Tady jsou ale divný lidi, pousmála se Sagi, a já hned zejtra tomu Hidanovi ukážu. Je mi jedno, jak je nebo není nebezpečnej, ale teď mu už ani ten jeho Jashin nepmůže! Muhahaha...

"Cožes udělal? No to snad nemyslíš vážně!" zuřil Hidan a div Tobimu neusekl hlavu kosou.
"Ta potvora, nevěrná Jashinovi tu nesmí volně běhat!" popadl maskovaného a zatřásl s ním tak, že z něj div nevytřásl duši.
"Tobi je hodný kluk, Tobi nechtěl."
"To povídej holubům!"
Nesmrtelný ninja přímo pěnil.
"Ještě jednu a zařídím ti pár pořádnejch facek od Kakuza, jasý?!"
"Tobi rozumí..." pípl človík a vzápětí byl puštěn na zem.

"A jéje, Zetsu má zas tu svou schizofrenní náladičku." prohodil jen tak mezi řečí Deidara, který se zrovna jako tradičně hádal se Sasorim, co je vlastně pravé umění.
"No jo, tak na něj hlavně nemluv." doporučil loutkář a nechal mumlajícího si kanibala projít kolem.
"Co jsem to proved?!" zoufal si.
"Já ti říkal, že je to jenom sváča!"
"Jakto, že zrovna ona?"
"To je fuk, ale je to průšvih!"
"Měli bysme ji odtstranit."
"Sváča????"
"Ne, to nikdy!"
"Tak jak?"
"No...nevim."
"Spíš o tom hlavně nikomu neříkej. Třeba na to nepřijdou!"
"Proč zrovna ona musí být u Orochimara?"
"No mě se neptej, já to nevim."
"A co teda budu dělat?!"
"Ututlat, jedině ututlat."
"Sakra, všechno se nám vymyká z rukou..."
Zetsík se dále ploužil chdbami Akatsuki sídla a v duchu odpočítával čas, kdy si Sagi na všechno vzpomene a vrátí se k jejich nepříteli...