Mise Ananas 6

Další dílek našeho Ananasu...

,,Děsivé.‘‘ poznamenal Lee, opatrně Naruta hodil do záchodové mísy a spláchl. Sasuke poděšeně vykulil oči, vyprskl pár umělých zubů a jal se ubohého liščího mástra zachraňovat. Samozřejmě se to neobešlo bez hysterických výkřiků, které mylně považoval za řičení amerických drsňáků.
,,Ty jeden *pípííííppípíííppíííííííp!*‘‘ pištěla Hinata na vysoké frekvenci a mlátila ubohého zelenku ne zrovna čistou štětkou na záchody, mimochodem ve tvaru deformovaného ananasu. No jo...holt časté používání je vidět na všem....
,,Kua, říkali jste, že je to vchod! Tak proč mě tyranizujete vy...vy...vy...‘‘ hekal Lee ublíženě a Hinata naštvaně vrčela.
,,Noo? Co my?‘‘
,,Nemá někdo hlad?‘‘ usmál se Lee, oslepil všechny svým zářivě zeleným chrupem (musí ladit s oblečkem ne?).
,,Eh....‘‘ vyjádřila se Ino, která pořád nestíhala pobírat všechno, co se kolem ní dělo a tak se spokojila se střílením přezíravých pohledů, lamentováním nad Sasukem, který tahal stále spícího Naruta ze záchodu za nohu a Hinatou, která vypadala jako naštvaný buvol. Lee se právě snažil odlepit svou tvář ze zdi, kam ho poslala Hinatina něžná ručka. Mumlal přitom něco jako Feministka, Do hnoje, Auvééé, Kua cihla a podobná slova nadšení.
Konečně Sasu Naruta vytáhl, očistil ho od řas (bůh ví, kde se tam vzaly....asi to bude tou čistou odpadní rourou....Domestos 4ever!!) a hodil ho na zem. Narutínek chrápal dál.
,,To ho neprobudí ani tohle?‘‘ vykulila oči Ino, která konečně sjednotila slova s myšlenkami. Hinata se podle ušklíbla.
,,Hyuuga uspávací prostředek nikdy nezklame. Vymyslela jsem ho kvůli otci, když jsem chtěla jít voayerizovat před Narutův dům a on mě nechtěl pouštět. A tak jsem ho zfetovala no.‘‘ přiznala pyšně (ou jé drsná Hin). Sasuke se zamračil, nahodil pohled vyděšeného šmouly a začal si mumlat pod zalepovacím knírkem.
,,Sasí....kua si evendžr....přece se nebudeš bát takovýhle slepoty....‘‘
Naneštěstí ho Hinata slyšela, naprosto nebrutálně ho popadla za flígr a vyhodila do stropu. Což nebylo zase tak těžké díky oněm extrémně nízkým stropům. Poté se však projevila gravitace, Sasanka se zřítila z výšky metru a půl a spolu s ním se zřítil i strop, jehož trosky bohužel zavalily ubohý záchod. Hned na to se dolů sesunul těžký dřevěný žebřík, který sejmul Ino.
,,Co to? Atentát!‘‘ vyhrkl Lee, zanořil hlavu do koberce (na záchodě prosím xD).
,,To je prosím....tramtarýrarááá!! vchod do tajného úkrytu. Těžce nenápadný.‘‘ oznámila jim vesele Hinata, kopla do Leeho, aby vzal Naruta a začala šplhat po žebříku. Sasuke začal naprosto neslušně slintat, když spatřil její kalhotky s Tweetym, které se jí ukrývaly pod sukní, ale pak mu spadl do oka křižík a nemohl déle šmírovat.
Postupně se všichni vydrápali nahoru a rozhlédli se kolem sebe.
,,Dokonalé!‘‘ křikl Lee, hodil Naruta opět na zem (chudák kluk...je mi ho už fakt líto xD) a plácnul sebou na gauč. Hinata však popadla svého milovaného blondýna, odstrčila propagátora síly mládí kamsi pryč a láskyplně spícího ninju uložila. Poté se otočila k ostatním.
,,Tak. To bychom měli. Moje hračka je na místě. Teď...*ďábelský smích a cenění zubů*...teď je na řadě Sakura, mwuhehehéé!!‘‘

„Joo! Souhlas!“ zavřeštěli Zelená příšera a Temný rytíř (podle Evendžerských listů – rytíři jsou in xD) zároveň.
„Ale…“ inteligence mstit… eh, pardon, rytíře se opět projevila. „Co tady teda s ním budeš dělat?“
*čertíkovský úšklebek* „Tak to už nech na mně…“
„Ale Sasuke má pravdu,“ ozval se kdesi z podlahy Lee. „Je hezký že je budem mít… ale k čemu nám budou chrápající v nějakým pokoji, kam se chodí záchodem?!“
*několik křížků u hlavy* „Záchody jsou in! A přemýšlení nechte na někom, kdo má mozek!“
„Ale..“ ozvala se Ino…
„Kdo má mozek, Ino!“
Blondýnka se na okamžik zatvářila zmateně, ale pak se v jejím obličeji objevil náznak svítajícího pochopení.
„Takže Sasuke a Lee mají být zticha!“ zaječela nadšeně.
Hin jí věnovala pohled plný soucitu a pak už jen rezignovaně zavrtěla hlavou a ukousla si kus ananasu, který se kdovíproč objevil na stole. Některé věci prostě cenu nemají…
„Kde to vlastně jsme?!“ rozhlédl se Lee a zašťoural se zamyšleně v nose.
„To je tajemství klanu Hyuuga!! Nikdy neprozradím!“ zavřeštěla.
„A co je tohle?“ Lee nenápadně otřel své holuby z nosu o mašličku Mr. Mašličky, zatímco namířil zeleně nalakovaný prstík (kopírovat Akatsuki je in xD )na jakési černé krajky.
*jak moc může Hyuuga zrudnout? Nový světový rekord!* „N-nic!“ Zavřískla a šipkou se vrhla k příšeře. Bohužel Lee měl tajnou zbraň – Magnesii! (ta hnusná minerálka xD) RedBull je out, teď letí Síla mládí! Mistrně uhnul a Hin vrazila plnou rychlostí dvou kilometrů v hodině do zdi.
Takhle mírumilovně pokračovala téměř celá schůzka ANANASu… dokud nebyl čas (Ino zamotaná do záclony – „Ta tma znamená noc?“) na přemýšlení co se Sakurou. Následovaly Hinatiny nadávky, temné mstitelovské pohledy a několik výkřiků typu „Síla mláááádíííí“ (jak jinak že xD)… až byl vymyšlen naprosto geniální plán – improvizace 4ever! xD
„Unesete jí taky!“ zavelela Hinata.
„Ehm… a kam asi?“ poklepal jí na čelo Sasuke.
„No…“ uvážlivě zamáchala rukama „Nevím… na skládku?“

následující rozhovor raději neuveden kvůli cenzuře xD

„Únosů už mám dost.“ Poznamenala Ino o něco později. (jen tři hodiny xD) „ Ten minulej “- kývla na slintajícího Lištičku – „Byl naprosto děsnej!“ dramaticky vykulila oči. „Zlámala jsem si nehet!“
Ostatní uznali, že škoda byla vysoká… a už se nesmí opakovat.
„Tak co s ní?“
Nakonec to byla kupodivu Ino, kdo přišel s nápadem. „Přišla o toho mag… ehm, o kluka, ne? Takže bude smutná… netuším proč, ale asi bude… a tady Sasan jí bude utěšovat! No nejsem génius?“
Nejsi, shodli se ostatní tři. Ovšem nechtěli riskovat další hádky (marně xD) a tak byli zticha. (jistě, výkřiky „Síííla mládí“ samo nechyběly xD)
Tak skupinka mohla znovu vyrazit (Lee a Ino to chtěli mít pod kontrolou – Sasuke raději nenápadně sbalil Hinatin zásobu hned-lehneš-fetu xD)… ačkoliv Super-Lídr Velká Máma se rozhodla zůstat u Naruta… („Co když jsem ho zfetovala moc?“ „Neřeš… on něco vydrží... a kdyby ne, tak co?“ *pomstychtivý pohled* *BUM!!!* *proražený strop*)

Mezitím u truchlící skoro-vdovy
„Já to nevydržííím! Najděte ho! Musíte, Kakashi sensei! Pane Jashine.. já jsem tak pitomá… Proč jsem jen..proč…“ zatroubila Sakura do kapesníku.
Kdyby to nebyla tak uřvaná hysterka, skoro by jí mi bylo líto, pomyslel si soucitně Kakashi, stojící k ní zády.
„Proč jsem ho tu pojistku nedonutila uzavřííít dříííív…“
Otráveně jí podal svou masku, do které se hlučně, s dívčí jemností vysmrkala.
„D-díky… a teď padej do práce! Chytneme ty ananasofily! Dostaneme zpátky mého Narutínka! Uzavřu mu životní pojistku a.. a…“ zmlkla.
To přece byla jeho maska, co držela v ruce…