Žádost 5- První úspěch

Bylo ticho. Pomalinku se začínalo stmívat. Saina právě dopověděla legendu, která se váže ke všem střepům a pověděla jim, kde se nachází první střep. Tedy střep Vody.
„Tak já půjdu domů. Dobrou noc. Uvidíme se zítra.“ Pověděla Saina klukům a odešla.
Ve zlatavé záři zapadajícího slunce vypadala jako víla. Inari se podíval na Naruta a Sasukeho.
„Kde chcete přespat?“
„No.. To my nevíme.“ pověděl Naruto.
„Tak byste mohli přespat zase u nás. Mamce to vadit nebude. Spíš bude ráda, že zase bude mít hosty.“ Navrhl jim Inari a prosebně se na ně podíval.
„Tak dobře. Teda pokud bude Sasuke souhlasit.“ mrkl okem po Sasukem.
„Proč bych neměl souhlasit? Nic proti tomu nemám.“
„Takže je dohodnuto.“ Usmál se spokojený Inari. „Půjdeme“
Kluci se zvedli a za okamžik došli k domu, kde žil Inari a jeho matka Tsunami. Přivítání bylo lepší, než Naruto a Sasuke očekávali. Po večeři Inarimu vyprávěli o tom, co dělali, když opustili vesnici. Bylo těsně po půlnoci, když se ospalí ninjové odebrali spát. Ale trvalo ještě hodně dlouho, než usnuli. Přemýšleli o své vesnici, o střepech a také si vzpomněli na své manželky. Pak konečně usnuli.
Nastal den a Saina, Inari, Naruto a Sasuke stáli na molu. Už přibližně zjistili polohu střepu pod vodou. Teď zbývalo jen vyřešit otázku, jak se pro něj dostanou.
„Podle té pověsti tam musíme oba dva.“ řekl zamyšleně Naruto a dál přemýšlel.
„Potřebujeme něco, co nám umožní dýchat pod vodou na hodně dlouho, protože střep je určitě ve velké hloubce.“ Opáčil Sasuke.
„Znáte nějakou techniku, která nám umožní dýchat pod vodou?“ zeptal se Naruto Sainy.
Ta jen zavrtěla hlavou.
„Mám takový dojem, že tam prostě musíte doplavat. Na jak dlouho zadržíte dech?“ zeptal se jich Inari. Sasuke a Naruto jen pokrčili rameny, že neví na jak dlouho zadrží dech.
„Budeme to muset prostě zkusit.“ podíval se už rozhodnutý Sasuke na Naruta a pokračoval: „Podle mě nás střep Vody zkouší. Když se o to pokusíme, nic tím neztratíme. Tím spíš získáme.“
„Tak jo. A začneme teď, protože se dělá hrozný horko.“ Pověděl Naruto a šel se do domu převléknout do plavek. Sasuke ho následoval. Za malou chviličku už oba stáli na molu.
„Až napočítám do tří, tak skočíme. Je ti to jasný Naruto?“
Naruto kývl a soustředil se na skok.
Sasuke začal počítat: „Raz, dva, tři!“
Oba dva se silně odrazili od mola a Naruto ještě letmo zahlédl ustaranou Saininu tvář.

Nic neviděli. Byla tma a chladno. Sasuke se probral.
„Kde to jsem?“ zeptal se sám sebe a rozhlížel se. Byl v jeskyni, která zářila nazelenalou září Opodál spatřil Naruta.
„Naruto!“ zakřičel Sasuke a vrhl se k němu. Začal mu rozdávat facky. Pomalu se Naruto probral.
„S-Sasuke, k-kde to j-jsme?“ vykoktal zimou prokřehlý Naruto.
„Sám nevím. Ale jsme si jistej, že jsme na správný cestě. Pamatuju si jen, jak jsem skočil do tý ledový vody a ztratil jsem nejspíš vědomí. S tebou to asi bylo taky tak. Radši půjdem dál, abychom nezmrzli.“ dopověděl Sasuke a vydal se dál. Naruto hbitě vyskočil, zapomněl, že mu byla zima a utíkal za Sasukem. Procházeli se tmavou jeskyní. Zelenavé světlo sláblo až zmizelo úplně. Sasuke se zastavil a počkal až k němu dojde Naruto. Potom šli dál.
„Sasuke, myslíš, že najdeme ten střep?“
„Nevím Naruto.“
Ostatní rozhovory byly podobné. Sasuke už ani nedoufal, že se z té jeskyně dostanou. Ztráceli představu o čase. Nevěděli, jestli je den nebo noc. Naruto si všiml, že Sasuke ztrácí víru, naději a optimismus. Vlastně on sám pomalinku, ale jistě začal pochybovat. Ale pokaždé ty myšlenky zahnal. Nakonec už to nevydržel.
„Sasuke! Přestaň se trápit morbidníma myšlenkama a naber do tvý kebule trochu optimismu! Já věřím, že ten střep najdeme. Ať se ti to líbí nebo ne. Tady nehodlám zůstat.“
Sasuke se uklidňoval. Zase začal věřit, že uvidí Sakuru a přinese Tsunade ten střep Vody.
Za takových myšlenek chodili pořád dál a dál. Když oba nabrali tolik optimismu, že by ho mohli rozdávat, se to najednou stalo. Jejich halasný smích utichl. V dáli svítilo modravé světýlko. Podívali se na sebe a beze slov si porozuměli. Vydali se za tím tajemným světlem.
Došli k němu a okamžitě začali litovat, že nechali kunaie na suchu. Spatřili obrovskou mořskou hvězdici. Stála, měla oči a nakonec i promluvila.
„Tak vážení. Vy jste jediní, co mě odhalili. Za to každý bude mít přání. Ale pořádně to zvažte nebo se vám to vymkne z rukou.“
Sasuke a Naruto se po sobě podívali. Jako první promluvil Sasuke: „Přeji si, aby si mi předala střep Vody.“
„A já si přeji, abychom se potom objevili venku na hladině.“ pověděl hvězdici Naruto.
Hvězdice kývla, beze slov podala Sasukemu střep Vody a chystala se je dopravit zpět na hladinu. Jenže Naruto ji zadržel: „Ještě něco. Jak to, že jsi se nám ukázal až teď?“
„Vždyť to sám víš, Naruto Uzumaki.“ odpověděla mu hvězdice a konečně je poslala zpět na hladinu.

Oba dva se probrali. Zjistili, že leží na molu. Nad nimi se skláněli Inari a Saina. Nic se nezměnilo. Kromě jedné věci. Sasuke v ruce držel střep Vody. Byl to malý, modrý oblázek se znaky vody. Jakmile ho Inari spatřil začal jásat a Saina se usmála. Věděla, že to dokážou. Věděl to, protože tam byl Naruto. To kvůli němu našli střep Vody. Přehodila přes ně ručníky.
„Díky Saino.“ poděkoval jí Sasuke. „Naruto, můžeš mi vysvětlit, CO to mělo znamenat? Co VÍŠ? A jak to, že jsme nemohli najít ten střep?“
„Klid Sasuke. Vlastně to byla domněnka. Ale ta se pak potvrdila. Pamatuješ si, jak si byl úplně zoufalý?“ Sasuke přikývl a Naruto pokračoval: „Tak to mě napadlo, že ta zkouška musí být háček. Snažil jsem se ti dodat optimismus, abych nepropadl panice já. Jakmile jsme se oba uklidnili a byli v pohodě, ukázalo se to světlo. V té chvíli jsem si uvědomil, co je to za zkoušku.“
„A co je ta zkouška?“ zeptala se Saina.
„No. Mělo nás to vyzkoušet jaký máme optimismus a jestli v takových situacích, jako byla tahle, nepropadáme panice a zoufalství.“
Po tomhle vysvětlení se Sasuke zarazil.
„Proto bylo důležité, aby tam byl se mnou Naruto.“ Pomyslel si. „Srší obdivuhodným optimismem, i když to tak někdy nevypadá.“

Potom co si odpočinuli, se druhý den vydali domů. Tam je ještě čeká střep Ohně. Dokáží najít tenhle střep. A co se stane s Vodním střepem? To vše je v další kapitole.