Sama proti všem 12: Tvrdý tréning započal

Nechala ho samotného, jen se sebou samým a se svými myšlenkami.

Uběhl už třetí den od doby, co Yoshino dostala varovný dopis. Všichni pilně trénovali a Yoshino se jim hodně věnovala. Zejména Hinatě, Narutovi a Sakuře. Snažila se s nimi trénovat podle určité normy, což byl trochu problém, jelikož se všichni snažili trénovat bez přestávky. Yoshino měla tu výhodu, že nemusela moc spát, kdežto Naruto byl se spaním doslova na mrtvici. On někdy spal dokonce i ve stoje nebo při tréningu, ale Yoshino ho vždycky probudila "jemnou" pěstí do tváře. S Hinatou to bylo o něco lepší. Vždycky si udělaly krátkou přestávku (tak na 5 minut) a pak pokračovaly dál. Ale nejneoblomnější byla Sakura. Nikdy si neodpočinula a vždycky přišla na tréning včas. Někdy si o ni Yoshino dělala starosti, ale zato se Sakura z těch tří lepšila nejvíc (jen zkuste hádat kdo na tom byl nejhůř). Yoshino měla ze svých žáků radost. Byla přísný sensei, ale všichni tomu byli rádi. To takhle jednou trénovala se Sakurou:
"No tak! Dělej, zasáhni mě přece!" křičela Yoshino na unavenou Sakuru. Ta byla už totálně vyřízená, ale za žádnou cenu si to nechtěla připustit. Yoshino nesnášela buzeraci, ale snažila se Sakuru nějak povzbudit.
"Ale no tak! Bud' zaútoč a nebo si dáme pauzu." vzápětí litovala, že to vůbec řekla, protože Sakura vytasila kunai a znovu se na ni rozběhla. Yoshino se zamračila. Myslela, že si vybere druhou variantu. Yoshino udělala pro Sakuru neznámý pohyb a ta vzápětí zase skončila v prachu. Pokoušela se vstát, ale Yoshino ji ukazováčkem zase přimáčkla k zemi. Sice to vůbec nebolelo, ale Sakura myslela, že na ni hodila jeřáb. Tak zůstala ležet a prudce oddychovala. Ted' už vážně měla dost.
"Tak dost! Bud' budeš ležet dobrovolně a nebo ti jednu vrazim a bude po tréningu." řekla přísně Yoshino. Sakura promluvila se zbytkem svýh sil:
"Pravý ninja nikdy neodpočívá." tahle slova ji jakoby připravila o veškerou energii. Yoshino nakrčila obočí.
"Pravý ninja by nikdy nebojoval až do vyčerpání svých sil a kvůli tomu pak byl zabit!" Sakura na ni chvilku koukala. Ani ne tak překvapením, jako spíš obdivem. Yoshino měla pravdu. Právě v těchhle chvílích byla ráda, že je tak přísná. Jakmile něco chtěla, hned se to muselo udělat, at' už jde o útok nebo o odpočinek. Tentokrát se Sakura vzdala. Yoshino, jako by zase slyšela co říká, k ní přistoupila a dala jí nějakou pilulku. Sakura ji nejdřív poslušně spolkla a pak se zeptala:
"Co to bylo?"
"Pilulka pro znovunabití energie." Sakura vykulila oči.
"A nemá to nějaký nežádoucí nebo vedlejší účinky?" zeptala se podezíravě Sakura. Yoshino se na ni překvapeně podívala, jako by ta otázka byla úplně na hlavu.
"No to si piš, že nemá. Sama sem je dělala." Sakura se chytla za pusu (pozn. autora: trochu pozdě ne?). Moc dobře věděla, že Yoshino nesnáší, když o ní někdo pochybuje. Ale ta se jen ušklíbla a přistoupila k ní.
"Je tu jen jedna maličkost." řekla a nasadila totálně nevinný úsměv. Sakura si ji podezíravě změřila.
"A co to má být?" Yoshino se chytrácky podrbala na hlavě.
"No, aby lék dobře působil, musela bys usnout." Sakura se na ni tázavě podívala.
"A jak to chceš províst? Ty přece víš, že ve dne nikdy neusnu!" Yoshino se šibalsky ušklíbla.
"Od toho sem tady já." než se Sakura stačila na cokoli zeptat, jí Yoshino takovou napálila, že omdlela. Ta ji pak vzala do náruče a zmizela. Objevila se na terase Sakuřina domu. Zat'ukala na okenní tabuli a vzápětí se z kuchyně vynořila Sakuřina matka. Nejdřív se zhrozila, že je její dcera v bezvědomí, ale když ji Yoshino ujistila, že jenom spí, vzala si ji do náruče, Yoshino poděkovala a zmizela v ložnici. Yoshino se podívala na nebe. Bylo10 hodin. Ted' má mít tréning s Narutem. Vzápětí se zase vypařila.
Yoshino netrpělivě podupávala nohou. Začala být z Naruta na nervy. Bylo už 10:05 a on nikde (pozn. autora: zpropadený letní čas!). Najednou ho v dálce uviděla. Plížil se jako tělo bez duše. Každý druhý by se zastavil a politoval ho, ale Yoshiho věděla, že stačí koupit mu trojitý Ramen a je zas čiperný jako rybička. Vyskočila na strom a čekala. Naruto na místo dorazil asi za 5 minut. Znaveně se složil u stromu, na kterém Yoshino stála. Ta ho chvíli pozorovala, jak si pořád stěžuje, že je pozdě. Skočila před něj a Naruto sebou samým leknutím zase seknul.
"Kde vězíš?! Je pozdě!" vyjel Naruto. Yoshino nakrčila obočí.
"Kdyby ses ty blbe podíval nahoru, tak bys zjistil, že tě už pěknou chvíli sleduju. To ty si přišel o 10 minut pozdějc!" odpálkovala ho. Naruto nafoukl tváře, takže vypadal jako křeček.
"Bóóóže 10 minut, ty toho naděláš." ted' Yoshino vypadala, že se fakt naštvala.
"Deset minut může rozhodnout o tvým životě a životě tvých přátel! Během deseti minut můžeš přijít o všechno, co ti je drahý!" řvala Yoshino. Naruto instinktivně couvl. Yoshino smutně sklopila hlavu.
"Já sem jednou přišla jen o 10 minut pozděj a našla sem všechny svoje nejbližší mrtvý." Naruto vůbec nevěděl, co říct. Najednou Yoshino zatřepala hlavou a spustila:
"Takže, dneska tě naučim, jak zcela ovládneš svýho démona." Naruto okamžitě zbystřil.
"Ty to dokážeš?" zeptal se dychtivě. Yoshino se na něj podívala jako na debila (nebo se spíš na debila koukala).
"Co je tohle zas za otázku? No jasně že dokážu! Jinak bych ti to tady nevysvětlovala!" setřela ho. Naruto tedy sklapnul, posadil se a pozorně jí poslouchal. Yoshino se zhluboka nadechla a začala s vysvětlováním:
"Nuže, abys ovládl svýho démona, musíte si navzájem dodávat energii. Ty nemůžeš být bez jeho chakry a on zase nemůže být bez tý tvojí. Zní to sice možná trochu divně, ale síla démona se rovná se silou jeho hostitele. Ty máš Kyuubiho, takže si ve skutečnosti neuvěřitelně silný, jen musíš svou sílu najít." Naruto se zamyslel.
"A jak tu sílu najdu?" zeptal se po chvilce.
"Správná otázka. Abys našel svou sílu musíš nejdřív najít svý pravý já. Ty už si použil Kyuubiho chakru, je to tak?" chlapec přikývl.
"A jak se to stalo?" Naruto si vzpomínal, že to bylo už několikrát.
"Jednou když jsem bojoval s Hakuem to bylo poprvý. Potom při chuuninských zkouškách s Nejim a nakonec se Sasukem, když odešel." Naruto zesmutněl, při vzpomínce na Sasukeho. Yoshino ho ale hned zase zaměstnala.
"A za jakých okolností?" zeptala se černovláska.
"Hmmm...Kyuubiho jsem vždycky vyvolal, když jsem cítil velký vztek..." Yoshino luskla prsty.
"Přesně! Lidi si myslí, že vyvolají svýho démona pomocí veliké zlosti. To je samozřejmě blbě a proto pak tolik vyvádějí, i když už je dávno po boji. Ted' mě pozorně poslouchej..." Yoshino dávala na slova velký důraz, čímž Naruta přiměla k tomu, aby zbystřil. Ten se k ní natáhl a našpicoval uši.
"NIKDY, pamatuj nikdy nedovol, aby tě zlo ovládlo, jasný?" Naruto se na ni nechápavě podíval.
"A proč mi to vlastně říkáš?" Yoshino se znovu nadechla.
"Pokud neovládneš svou zlost, můžeš zabít nejen svý nepřátele, svý blízký můžeš zabít taky." blond'ák nasucho polkl.
"Tobě se to už stalo?" zeptal se nejistě. Yoshino neměla žádnou chut' to rozmazávat, ale nechtěla mít pak na svědomí, že Naruto udělá nějakou hloupost.
"Jo, stalo. Přihodilo se to, když mi bylo 13. Já a jeden můj přítel sme měli misi. Jmenoval se Tan. Jeho chytli a zajali nějací ninjové a já sem je musela hledat 6 dní, než sem je konečně našla. Když už to vypadalo, že mě zabijou, sem poprvý objevila sílu svýho démona. Už sem se připravila, že zabiju jejich vůdce, ale Tan mě chtěl zastavit. V tu chvíli sem se vůbec nemohla ovládnout a během deseti sekund bylo po něm. Teprve potom sem si to všechno uvědomila, ale až příliš pozdě." Yoshino se odmlčela, aby nabrala dech. "Zemřel mi v náručí... Ani sem neměla možnost, abych ho poprosila o odpuštění. Proto nestojim o přátelství. Jakmile ztratíš přítele, je to na celý život. A už nikdy se toho nezbavíš." Naruto velmi dobře věděl, co znamená ztratit přítele. Ale oproti Yoshino je to úplné nic. Velmi ho překvapilo, že vůbec nebrečí. On sám by už bulel jako želva. Yoshino znovu obrátila svůj pohled na chlapce.
"Proto ti to řikám. Nikomu, opravdu nikomu nepřeju, aby přežil smrt svých přátel." Naruto nevěděl co by měl říct a tak přešel na jiné téma:
"A jak jinak teda ovládnu Kyuubiho?" zdálo se, že Naruta čeká dlouhý proslov, ale nebylo tomu tak.
"Soustřed' se. Najdi tu sílu ve svým nitru." Naruto zavřel oči a soustředil se. Bloumal ve své mysli, ve svém těle a ve svém srdci. Ačkoli to neviděl, kolem něj začala vířit červená chakra, ale najednou ustala. Yoshino se zamračila.
"Co je?" Naruto nasadil výraz inteligenta (překlad: neboli totálního blbce).
"Něco se mi na tom nezdá. Něco tu chybí." Yoshino se usmála.
"Věděla sem, že na to přijdeš." Naruto se na ni podíval.
"A na co že jsem to přišel?" zeptal se nechápavě.
"K tomu, abys dokázal přemoct zlo, si musíš vybavit tu nejkrásnější vzpomínku kterou máš." Naruto znovu zavřel oči a vzpomínal na časy, kdy byl jeho tým pohromadě. Na Kakashiho, jak si neustále četl ty jeho perverzní knížky. Na Sasukeho, jak spolu pořád soupeřili a nakonec na Sakuru, jak ho pořád mlátila. Na ty společné chvíle nikdy nezapomene. Najednou začal Naruto červeně zářit. Chakra z něj jakoby vystoupila a zase se do něj vtáhla. Z ní se mu počaly tvořit ocasy. První, druhý, třetí...a nakonec devátý. Narutovi vyrostly dlouhé špičáky a drápy a zhoustly mu vlasy. Otevřel oči. Byly krvavě červené a zorničky se protáhly. Naruto začal vrčet.
"Ovládni ho! Ukaž mu, kdo je tady pánem!" křičela na něj Yoshino. Chlapec zat'al pěsti a vší silou se snažil převzít nad sebou kontrolu. Podařilo se. Ocasy pomalu mizely a pak tu už jen stál kluk s červenou chakrou okolo sebe. Yoshino se zářivě usmála.
"Dokázals to!" Naruto se ušklíbl.
"Copak jsi o mně někdy pochybovala?" tentokrát se ušklíbla Yoshino.
"Dobře, tak se podíváme, jak se ovládáš v boji." dívku náhle pohltila černá chakra a začala se jakoby znovu formovat. Nehty se změnily v nadlidsky dlouhé drápy. Narostly jí dlouhé tesáky a oči dostaly jantarovou barvu. Kromě toho se jí zúžily a prodloužily zorničky a také se jí jakoby zašpičatěli vlasy. Naruto se skoro lekl při pohledu do jejích krvelačných očí. Její chakra se zformovala do dvou ocasů.
"Tak ted' ukaž, co v tobě je!" Naruto se otřásl. Yoshino mluvila až nelidsky hlubokým hlasem. Byl si dokoce jist, že za ni mluví někdo jiný. Postavil se do bojové pozice a rázem mu narostly všechny ocasy. Naruto nadšeně vykřikl:
"Tak jdem na to!"