K nám už nepatříš!

"Musím odejít!" pomyslel si Naruto a utíkal pryč. Pryč od lidí co považoval za rodinu, pryč od minulosti, pryč od bolesti, o které si myslel, že už se nikdy nevrátí.
"Proč, mi to udělali? Proč?!" pomyslel si a z očí mu začaly téct slzy. Běžel po ulici, neznámo kam jak nejrychleji uměl. Míhal lidi, kteří se po něm udiveně ohlíželi.
Za chvíli konečně doběhl k bráně. Zastavil se a naposledy se ohlédl. Smutně se zadíval na vesnici. Na vesnici, o které si myslel, že je jeho domov a že ho jednou bude ochraňovat svým životem jako Hokage .... ale tenhle sen se mu už nikdy nesplní. Pohlédl na skálu kde byly vytesáno pět hlav Hokagů. Zadíval se na čtvrtého.
"Proč? Proč, zrovna já? Řekni! Proč zrovna já jsem byl vybrán?!" zašeptal Naruto a z očí se mu spustily další slzy.
"Proč, zrovna do mě jsi zapečetil to monstrum!" vykřikl Naruto a naštvaně se podíval na jeho tvář. Znovu se otočil a vyběhl pryč z vesnice. Věděl, že sem se už nikdy nevrátí.
"Sbohem!" zašeptal Naruto a utíkal pryč.

Flashback

"Sakuro-chan! S čím vám můžu pomoct?" zeptal se Naruto kunoichi s růžovími vlasy a se zelenýma očima. Ta se na něj ale ani neotočila a dál dělala svou práci. Naruto pokrčil rameny a šel se zeptat černovlasého kluka.
"Sasuke?" zeptal se ale také nic a tak šel za šedovlasým senseiem.
"Kakashi-senseie?" zeptal se Naruto ale ani Kakashi nereagoval. Tak mu Naruto sáhl na rameno a otočil ho na sebe obličejem.
To co uviděl se mu bude objevovat před očima po celý život. Jeho vlastní senseie se na něj díval nenávistně a znechuceně. Naruto o krok ustoupil.
"Nesahej na mě! Ty monstrum!" křikl na něj a zamračil se. Narutovi se rozšířili oči překvapením.
"C-co tím myslíte?!" vykoktal.
"Je to naprosto prosté." ozvalo se za ním. Naruto se otočil a pohlédl do černých očí Sasukeho.
"Sasuke. Co se tady děje?!" zeptal se ho Naruto a pohlédl na Sakuru. Ta se na něj ale ani nepodívala.
"Co se tady děje?" zopakovala po něm Sakura a konečně se na něj podívala ale nebyl to moc příjemný pohled.
"To je jednoduchý. Už nás nebaví pořád předstírat, že tě máme rádi. A normálně se s tebou bavit. Prostě, nás už to nebaví!" řekla mu znechuceně Sakura. Naruto se lekl.
"My? Jak to myslíš?" zeptal se ji s obavami Naruto. Sakura se nechutně usmála.
"My!" křikla a rázem se tam objevila celá vesnice s Tsunade a jeho přáteli v čele. Tedy bývalými přáteli. Naruto začal couvat.
"Ne to je jen špatný vtip, že jo?" řekl Naruto a nervózně se usmál. Ale úsměv mu spadl hned jak Tsunade vykročila z davu.
"Uzumaki Naruto! Jinchuuriki! Od téhle chvíle už nejsi ninja z vesnice ukryté v listí. Jsi nebezpečný pro občany konohy. A ještě jedna věc. Nikdy jsi neměl šanci stát se Hokage. Za prvé, jsi moc slabý a další fakt je, že si jak už jsem říkala nebezpečný. Proto jsi vyhoštěn z vesnice." řekla mu tvrdě Tsunade a přitom se mu ještě vysmála.
"Proč? Proč tak najednou?" pomyslel si Naruto ale nehodlal to zjišťovat a rozběhl se pryč.

Flashback end

Naruto už byl zhruba 5km od vesnice, když konečně zastavil. Došel k jezeru u kterého se ocitl a opláchl si obličej. Pak si lehl do trávy a zadíval se na oblohu.
"Hmm. Tak jsem zase sám." pomyslel si smutně Naruto a díval se na zapadající slunce. Když tu najednou někde v křoví praskla větvička. Naruto se rychle otočil a rozhlédl se kolem sebe. Najednou se ozval vpravo od něj nějaký hluk a ze stromu spadla nějaká postava. Naruto ještě chvíli zůstal stát na místě ale když se ani po těch několika minutách postava nepomohla přešel k ní a obrátil ji na záda. To co uviděl ho docela vyděsilo.
Ta postava byla dívka a ne ledajaká. Byla to Hinata. Ale co ho víc překvapilo bylo to, že je celá od krve a má mnoho modřin a zranění. Jemně s ní zatřásl. Nic. Zkusil to znova. Nic. Pokrčil rameny a vzal ji do náruče a přenesl k jezeru. Tam namočil kapesník a dal jí ho na čelo. Pak si vedle ní lehl a díval se na oblohu a přitom přemýšlel co se ji tak mohlo stát. Asi po hodině když už byla skoro tma ho vyrušil pohyb vedle něj. Otočil se a uviděl jak se Hinata probouzí. Otevřela oči a podívala nad sebe. Najednou se ale zprudka posadila a vykašlala trochu krve. Ale nedbala na to a rozhlédla se kolem sebe. Dokonce i zapnula Byakuugan ale když nikoho neviděla poblíž uklidnila se a vypnula Byakuugan. Znovu si lehla a sáhla si na čelo. Když ale ucítila kapesník podivila se a rozhlédla se kolem sebe. Pohled ji padl na Naruta.
"Naruto-kun?" zeptala se překvapeně a zamrkala. Naruto se na ni otočil aby zjistil, že je v pořádku a pak vstal. Oprášil se a odebral se pryč, Hinata ho ale zastavila.
"Naruto-kun? Co se stalo?" zeptala se ho ještě víc udivená Hinata. Naruto se zarazil a otočil se.
"Ty o tom nevíš?" zeptal se překvapeně ale pak se zamračil. Hinata se zarazila ale pohled mu opětovala.
"Ne. Nic nevím. Právě jsem se vrátila z mise a no rodina mi přichystala krásný přivítání, ve stylu bud vypadni nebo tě zabijeme." řekla vážně Hinata a podívala se na něj přísně.
"A teď mi řekni Naruto-kun co se stalo tobě, ano?" řekla rázně ale usmála se na něj. Naruto se mírně začervenal ale poslechl. Ani nevěděl proč ale v její přítomnosti se cítil dobře. Měl i tušení, že Hinata o ničem nevěděla a že sama byla odvržena vlastní rodinou.
Sedl si k ní a začal ji vyprávět co se všechno stalo. Hinata ho pozorně poslouchala a mrzelo ji jak se k němu ostatní zachovali. Když dovyprávěl Hinata se podívala na měsíc, který mezitím vyšel. Zavřela oči a přemýšlela. Pak se usmála.
"No když to tak vezmeš jsme na stejné lodi. A i když ti Tsunade řekla že jsi příliš slabý a nebezpečný tak tě ubezpečuji že to není pravda. Jsi stokrát silnější než ty všichni dohromady a nebezpečný? To podle mě opravdu nejsi. Ale nejdůležitější je, že ty máš srdce a nikoho jen tak nezavrhneš. Každého podporuješ a pokud má ten dotyčný nějaký problém snažíš se mu pomoct." promluvila na něj po chvíli Hinata a otevřela oči. Stále se však na něj nepodívala.
"Já si myslím, že toto je ta pravá cesta ninji po které jsi ty vždycky šel a oni z ní sešli." oznámila mu Hinata milým tonem a konečně se na něj podívala. Naruto se na ni celou tu dobu co tu říkala udiveně díval. Usmála se na něj. Naruto ji úsměv oplatil a Hinata se znovu odvrátila.
"Díky Hin." řekl potichu Naruto. Hinata jen zakroutila hlavou.
"Nemáš za co děkovat, protože to co jsem řekla je pravda." zamítla jeho poděkování Hinata a znovu se zahleděla na měsíc.
Naruto ji chtěl ještě něco říct ale strnul. Díval se jak na její tvář dopadá měsíční světlo a její kůže má pak jemně stříbrnou barvu. Uviděl jak se jí hvězdy odrážejí v jejich očích. Zafoukal vítr a on mohl pozorovat jak si vítr hraje z jejími vlasy. Naruto se na ni užasle díval. Hinata pocítila jeho pohled a otočila se na něj.
"Děje se něco?" zeptala se ho a Naruta tím přivedla do reality.
"N-ne nic. Jen, že jsi poraněná." řekl rychle a ukázal na její zranění. Hinata se na sebe podívala.
"Jej já na to úplně zapomněla." ozvala se Hinata a zasmála se. Naruto jen pokroutil hlavou.
"Jak jen na tohle může zapomenout?!" divil se v duchu Naruto ale usmál se.
"Tak jestli chceš obvážu ti to." nabídl se a sáhl do pouzdra. Vytáhl z něj dva obvazy.Hinata se zamyslela ale nakonec přikývla.
"Dobře. Ale počkej ještě si sundám mikinu." souhlasila s tím nakonec Hinata a sundala si svou fialovo-bílou mikinu a Naruto měl co dělat aby se vůbec soustředil.
"Páni ani jsem nevěděla jak moc je Hinata hezká. Řekl bych tak nejhezčí z konohy … ne z celého světa." pomyslel si Naruto zasněně a nenápadně si ji prohlížel až z toho zčervenal. Hinata si toho všimla a taky se začervenala. Naruto se uklidnil a obvázal ji ruce a nohy.
"Díky."řekla Hinata a usmála se na něj. Naruto už to nevydržel, nahnul se k ní a políbil ji. Když se od ní odtáhl byl červený jak rajče.
"Jej promiň nechal jsem se unést." omlouval se Naruto a už se chtěl odvrátit ale Hinata ho zarazila rukou. Chytla ho jemně za tvář a otočila si ho tváří k sobě a políbila ho. Naruto se na ni vykuleně díval stejně jako ona předtím na něj ale nenechal se dlouho pobízet a za chvíli se vášnivě líbali .
Naruto ji povalil do trávy a začal ji líbat na krku. Nakonec ji stáhl triko a pokračoval tam. Ani Hinata dlouho nezahálela a sundala mu jeho triko a prohodila si sním místa. Takže dole byl teď on a ona na něm seděla. Nahnula se k němu a políbila ho.
"Miluji tě!" zašeptala mu do ucha. Naruto se pousmál.
"Já tebe taky!" řekl a také ji políbil, znovu si vyměnili místa no a víte jak to skončilo. x)
Ráno se oba probudili na ráz a pěkně zčervenali když si vzpomněli na minulou noc ale byly rádi, že jeden druhého našli.
"Hin?" začal Naruto a podíval se na ni.
"No." řekla mu na to Hinata.
"Co kdybychom šli do Suny?" zeptal se ji Naruto. Hinata zavřela oči ale pak je zase otevřela a usmála se.
"Dobře." souhlasila a Naruto se pousmál. Konečně byl šťastný.

O dvacet let později

"Hiroki! Okamžitě od tamtu slez! Víš, že se strýček Gaara vždycky zlobí když tě vidí na svém stole." křikl Naruto na svého syna. Ten se na něj ale jenom usmál a dál pokračoval v odpočívání. Narutovi na čele naskočila žíla.
"Jestli já byl v jeho věku taky takový … tak to potěš." pomyslel si Naruto a zamířil ke svému desetiletému synovi. Udělal pečetě a okolo Hirokiho se ovinuli provazy a dokonale ho svázaly. A ať se Hiroki snažil sebe víc nedostal se z nich, Naruto vyšel z kanceláře.
O několik místností dál to probíhalo podobně.
"Yuri! Slez z toho okna!" křikla Hinata na svou desetiletou dceru. Ta se na ni provinile podívala a z okna slezla. Hinata si klekla a pohladila ji po vlasech.
"Jsi hodná holčička Yuri. Oproti tvému bráškovi jsi úplný poklad." řekla Hinata a usmála se na ni. Yuri ji úsměv oplatila. Byla skoro stejná jako Hinata v mládí. Chybělo ji stejné sebevědomý jako Hinatě ale přece jenom byla trochu rozhodnější. Měla dlouhé uhlově černé vlasy ale modré oči po Narutovi. Hiroki byl zase neřád a sebevědomým doslova překypoval. Měl delší blond až bílé vlasy a modré oči jako Naruto. Nikdo z jejich dětí nezdědil Byakuugan ale i přesto byly schopni provést některé techniky Hyuuga klanu. Oba byli opravdu talentovaní a Naruto s Hinatou je podrobovali tvrdému tréninku aby se o sebe dokázali postarat na misích.
Už dvacet let bydleli v Suně u Gaary a jeho ženy Ayame. Ti dva měli spolu také dvě děti a stejně jako Naruto a Hinata kluka a holku. Aratu a Aki. Oba dva zdědili po Gaarovy červené vlasy ale jen Aki měla i stejné oči. Arata měl oči černé. A byly stejně staří jako Yuri a Hiroki. A všichni žili šťastně, dokud neumřeli.