Vyjímka z pravidel (01. Kapitola)

,,Narodila ses do velice známého klanu...známého v mém světě. A ne jako jedináček... máš dvojče,žijící dvojče,bratra. Právě proto tě tvůj otec odnesl a ukryl zde. Nikdo se neměl dozvědět,že má ještě dceru. O osm let později se narodilo ještě jedno dítě,opět chlapec.... Potom,před 4 lety,si tě tvé dvojče zavolalo k sobě....Děly se tehdy strašlivé věci a nikdo z Vesnice ukryté v listí na to nechce vzpomínat..."

,,Počkej...něco...něco si vybavuji. Občas se mi zdává zvláštní sen... Mám veliké schopnosti,dokáži bojovat...skoro nikdo proti mně neobstojí..."
,,,To není sen Hanako... Stalo se to. Bratr ti pak ze strachu,že tě budou pronásledovat vymazal paměť a opět tě vrátil do tohoto světa."
,,Haku! Dokážeš mne vzít tam,kam patřím...? Dovedl bys to? Prosím..."
,,Uvědomuješ si,co to způsobí? Objevíš se ve světě který ani trochu neznáš,se schopnostmi,které neumíš ovládat...a..."

,,A co?"
,,už nikdy se nebudeš smět vrátit. už nikdy se sem nevrátíš"
Rozhlédne se po parku ve kterém sedíme od doby,kdy jsem ho našla v knihkupectví.
,,Ale Haku! nezapomínej,už jsem tam jednou byla a svojí moc jsem ovládala dokonale... Nevím proč,ale to, naco ostatní potřebují léta treningu jsem se zvládla naučit během jediného boje... během boje,při kterém...jsem spolu s Itachim vyvraždila svou rodinu."

Po tomhle mém prohlášení je chvilku napjaté ticho.
,,Neměla sis to pamatovat..."
,,Neměl ses o mně dozvědět."
,,Takže...ty se chceš opravdu vrátit? víš,že právě probíhá chuuninská zkouška?"
,,Ano... vlastně...vlastně vím téměř vše. Asi poslední měsíc,ve stejnou dobu,kdy ses mi začal objevovat ve snech se mi zdálo i o Vesnici,o Itachim... i o Sasukem. Nepřikládala jsem tomu důležitost...konec konců studuji na výtvarné škole tvůrčí psaní,ale teď všechno zapadá! Haku... to je ten čas o kterém se psalo v dopise,když mne tady našli. Nastal čas,abych se vrátila...."

,,Nejspíš máš pravdu...vezmu tě tedy s seou zpět...ale..smím se na něco zeptat?"
Podívá se na mě smutnýma očima. Ten pohled nevydržím a sklopím hlavu.
,,Ptej se...na cokoli."
,,Co bude semnou? Nebudeš už mne potřebovat a...."
Nenechám ho dopovědět větu. Místo toho se kněmu nakloním a lehkým polibkem umlčím jeho rty.
,,Bez tebe bych byla ztracená. Budeme spolu...slibuji."
Odpoví mi krásným úsměvem a vezme mne za ruku.
,,Připravena? Nechceš si to rozmyslet...?"
,,Ne...už není cesty zpět."

Celý svět okolo nás se začne otáčet. Nejprve pomalu,ale pak rychleji a rychleji až z reality zbydou jen rozmazané čáry. Když vše začne zase zpomalovat stojíme uprostřed lesa.
S údivem si prohlížím Haka i sebe. je pořád nádherný,jeho oči neztratili nic ze svého lesku a vlasy z délky...jen..je to jiné. To oblečení...přece jen rozdíl mezi ošoupanými džínami a rockovým tričkem. A co teprve já. Moje havraní vlasy do pasu,které byly zapletené do dvou copů mi volně vlají podél obličeje,černé oči se mení na rudé.. ,,To bude Sharingan..." Vloudila se mi mysli vzpomínka... ,,Určitě dokáži i... Ano! Zvládám i Mangekyou Sharingan..." Pak stačí myšlenka a oči zase zčernají. Místo krátké sukně a trička mám na sobě černé minišaty s rudou výšivkou draka na zádach a výstřihem ve tvaru slzy.
Neujde mi,že si moje "nové já" prohlíší i Haku.

,,Líbím se ti?"
,,Jsi dokonalá. Ale teď musíme jít. Myslím,že náš příchod určitě někomu neunikl."
,,Jak myslíš. A co bude dál? chtěla bych se účastnit zkoušek. Jen pro formálnost,protože je mi jasné,že zvítězím,ale chtěla bych získat titul oficiální cestou. A také alespoň lépe poznám mého malého bratříčka."
,,Jak to chceš udělat? musela bys nejdříve projít i Akademií a pak se teprve stát Geninem. Nemluvě o prvních dvou částech zkoušky."
,,O to si nemusíš dělat starosti... koukej."
Sáhnu do malé taštičky připevněné na pásku.
,,Čelenku už mám.."
S těmito slovy si ji uvážu do vlasů.
,,A s tímhle svitkem..."
Znovu sáhnu do taštičky.
,,Mě Hokage nechá zapojit se rovnou do třetího kola."
,,Cožě? Jakže...počkej,nechápu to."
,,To ani já Haku..."
Povzdechnu si.
,,Ale přesně o téhle situaci se mi před týdnem zdálo a tak vím,že vše vyjde,tak jak to pláuji."
,,Věštěcké sny...?! Tuhle schopnost má jeden ninja z tisíce,možná i víc!"
,,Opravdu?"
Odvětím lhostejně.