Kriminálník 8. Díl

"Jestli chceš mojí přítomnost, tak půjdu klidně."
Chvilku ji jen mlčky pozoruje a u toho přemýšlí, jak jí to má vlastně vysvětlit, aby to nějak špatně nepochopila. "Řeknu to asi takhle." Začne po chvíli a trochu se bokem opře o opěradlo křesla, aby se mu pohodlně sedělo. "Kdyby si mi tam nějak vadila, tak se tě na to ani neptám." Řekne potom s naprosto vážným tónem v hlase, ze kterého je jasně poznat, že tohle myslí vážně. "Navíc mě napadlo, že kdyby si neměla na večer už jiné plány, tak by si tam jistě ráda šla." Řekne potom s pokrčením ramen. "Je to na pět hodin večer, takže do té doby máš čas si to pořádně promyslet a potom mi můžeš říct, jak ses rozhodla a jestli se mnou půjdeš. Není to nijaká akce no." Odmlčí se. "Prostě jen takové posezení v baru, nevím, jestli tě takovéhle akce baví, a nebo naopak, ale tak jak už jsem řekl. Přijde mi to jako něco mnohem lepšího, než tady jen tak sedět. No co na to říkáš?" Zeptá se jí nakonec a následně se na ni podívá. "Nebo jestli si to chceš vážně promyslet, tak stačí říct." Dodá potom aby to snad nevypadalo, že na ni nějakým způsobem tlačí nebo něco podobného.
"Říkám, že jestli o to stojíš, tak tam s tebou půjdu, nevadí mi to."
"Dobře, jestli tedy chceš, tak bychom mohli někdy před pátou vyrazit." Řekne potom zamyšleně. Přemýšlí nad tím, jestli to raději nevezmou autem, i když je možnost, že něco málo bude pít a i když je na alkohol zvyklý, tak si není tak úplně jistý jestli by bylo dobré, aby sedal za volat, když už tam s ním bude i Sakura. Kdyby byl sám, tak to nejspíš zase tolik neřeší, protože se mu nikdy nestalo, že by se snad opil natolik, že by nebyl schopen řídit, ale tentokrát nejspíš udělá výjimku.
"Bude asi lepší, když půjdeme pěšky, tak asi by ses měla tepleji obléct." Řekne ještě než se pomalu zvedne z křesla, kde doposud seděl. "Řekneme o tři čtvrtě by mělo být dostatečné." Řekne ještě než pomalu vyjde z jejího pokoje na chodbu a přejde potom do toho svého, kde za sebou zavře dveře a utahaně se protáhne. Opět si potom lehne do postele, aby byl na večer trochu odpočatý a nebyl unavený, protože je mu jasné, že to nebude jen záležitost několika minut, ale budou rádi, když se jim podaří se odtamtud vymotat někdy před půlnocí. Sám sice zrovna dneska nechce někde trávit celou noc a ráno v baru, ale někdy prostě není možnost se uvolnit dříve.
Sakura si ještě nějakou dobu leží než se zvedne a vezme si o něco teplejší oblečení a pomalu se nachystá.
I Sasuke se začne chystat zhruba kolem půl páté, kdy se pomalu zvedne z postele. Cítí se trochu rozlámaný hlavně kvůli těm zádům, a tak se trochu protáhne. Popojde potom ke své tašce, kterou si vyloží na svou postel a převleče se do tmavých kalhot, přiléhavého šedého trika a na to si hodí koženou bundu, která na to sice nevypadá, ale teplá je dostatečně. Pohledem ještě zkontroluje hodiny, které se pomalu, ale jistě malou ručičkou přibližují k devítce. Ještě si tedy vezme mobil, který si strčí do kapsy spolu s dalšími věcmi, které by mohl potřebovat jako jsou doklady a peněženka a ze svého pokoje vyjde rovnou na chodbu. Popojde i těch několik kroků k pokoji Sakury. "Můžeme jít?" Zeptá se jí dost hlasitě, aby jej slyšela, zatímco on sám se přesune do předsíně, kde se obuje a vytáhne ze zámku klíče, aby za nimi mohl zamknout a následně jej odnést na recepci, aby jim tam zůstal a nestalo se, že by jej třeba zapomněli někde v baru, a nebo jej někde vytratili. Mezitím se při chvilce čekání zlehka opře bokem o stěnu a z mobilu odepíše na původní smsku, že skutečně dneska dorazí a sejdou se až na místě. Uvědomil si totiž, že předtím zapomněl odepsat, a tak to chce napravit, aby se neřeklo.
Sakura dojde k němu a přikývne. "Je to daleko?"
"Tak není to úplně nejblíže, že by to bylo třeba za rohem, ale do patnácti minut budeme na místě." Ujistí ji. "Není to tak daleko, aby jsme museli jet autem, to se neboj." Ujistí ji následně a počká než bude Sakura připravená. Potom vyjde před pokoj a jakmile jej růžovláska následuje, tak za nimi zavře a zamkne dveře. "Klíče potom nechám na recepci, jen aby si věděla." Dodá pro případ, že by se třeba Sakura rozhodla odejít o něco dříve, i když tohle mu nepřijde jako úplně největší pravděpodobnost. Rozejde se tedy spolu s ní směrem k výtahu, kde zmáčkne tlačítko pro přízemí a během několika vteřin tam i zastaví. U recepce se zastaví jen na několik málo chvil, aby tam té slečně nechal ten klíč s tím, že se ještě vrátí a jen aby mu to tam uložila. Když s tím nemá žádné problémy, tak spolu se Sakurou vyjde před hotel, kde na ně ihned udeří chladnější vítr, který je pro tohle roční období typický. „Můžeme to vzít menší zkratkou, budeme tam rychleji." Navrhne jí potom Sasuke a pomalu se rozejde směrem k baru, kde má dnes schůzku se svými starými známými.

"Třeba mě je jedno kudma půjdeme.“
"Dobře." Přikývne. Sám potom jde nějakou cestou, o které si je jistý, že se nakonec dostanou na požadované místo. Přeci jen tam byl asi jen jednou v životě a to už je docela dávno, takže je i docela zvědavý, jestli se to tam nějak změnilo, a nebo jestli je všechno při starém. Přesně podle jeho slov jim cesta trvá jen několik málo minut, než se před nimi objeví bar, který na sebe upozorňuje neonovým nápisem a hudbou, která se zevnitř ozývá. Fakt, že to není jen tak ledajaké místo dokazuje i obří hromotluk, který stojí před vchodem dovnitř a očividně tam dělá vyhazovače. Sasuke bez nějakého zaváhání vykročí směrem ke dveřím a ještě se ohlédne, jestli jej Sakura následuje. Bez nějakých problémů se dostanou dovnitř do baru, který je pouze osvícený, aby moc světel nerušilo komornější atmosféru. Přesto tam je nejspíš dostatečně dobře vidět, protože jakmile se Sakurou popojdou kousíček ode dveří, tak se už ozve hlasitý výkřik. "Sasuke!" Volaný tedy natočí hlavu za zvukem svého jména a pohledem se zastaví u stolu, který je sice nejblíže tanečnímu parketu, ale za to nejdál od ostatních stolů. Za ním vidí sedět hned několik známých tváří a vysokého muže s bílými vlasy, jak na něj mává, aby upoutal jeho pozornost.
Sakura se ho mlčky jen chytí a jde spolu s ním. Pak si i k Sasukemu sedne.
Sasuke ji dovede až ke stolu, kde ji nechá, aby se posadila zatímco on se přivítá se všemi přítomnými a nakonec se usadí vedle Sakury, na kterou se poté upřou zvědavé pohledy. Přeci jen nikdo z nich nejspíš nečekal, že si sebou Sasuke ještě někoho přivede.
"Sakuro, to jsou Juugo, Suigetsu, Inari, Yahiko a Konan." Představí je, aby se Sakura alespoň malinko orientovala. "To sis našel další holku?" Rýpne si do něj hned z kraje bělovlasý muž, kterého Sasuke představil jako Suigetsua. Sasuke na něj za tu nejapnou poznámku ihned vrhne nepěkný pohled a aby to nebylo málo, tak ještě schytá letmý pohlavek od modrovlasé dívky, která sedí mezi ním a zrzkem naproti Sakuře. "Ale no tak, vždyť já jsem to tak nemyslel." Brání se ihned, aby se neřeklo a rozhodne se raději, že bude nejlepší, když to nechá být. "Tak co chcete k pití, vy dva?" Zeptá se pro změnu a zvedne se od stolu, aby jim naznačil, že pro to zajde. Mezitím pobere i další skleničky, aby do nich doplnil alkohol a všichni si tak společně mohli připít na to, že se po delší době zase sešli hezky všichni společně.
Sakura se jen kouká, ale pak se i za Sasukeho schová, jelikož ji ty pohledy nedělají nejlíp.
Sasuke mírně pootočí hlavu k Sakuře a potom zase zpátky k Suigetsuovi. "Myslím, že já ti odpovídat nemusím a Sakuře můžeš přinést nějaký koktejl, dělali je tu vždycky výborné, pokud si pamatuju." Řekne poté Sasuke a jakmile se Suigetsu s přikývnutím vzdálí, tak se jemně čelem otočí k Sakuře. Natáhne k ní ruku a dvěma prsty ji podepře hlavu, kterou jí následně jemně zvedne, aby se mu podívala do očí. "Nemusíš se bát, tady ti nikdo nic neudělá." Řekne potom. Až pozdě si uvědomil, že by jí návštěva baru mohla vracet nějaké nehezké vzpomínky. "Nedovolil bych to." Dodá potom, aby jej slyšela jen ona. "Navíc jsou v pohodě, možná na to nevypadají, ale jsou, tak se zkus bavit, ano?" Řekne potom, když spustí svou ruku podél těla. Rozhovor ostatních u stolu se nyní stočil ke zcela jinému tématu, které ani zdaleka nezahrnuje Sakuru, a nebo něco kolem ní, a tak se atmosféra kolem nich změní na o poznání příjemnější. Nezmění se to ani ve chvíli, kdy se vrátí Suigetsu a rovnou před ně všechny postaví jejich objednané pití a Sakuře nějakým různobarevný koktejl, který už od pohledu vypadá poměrně lákavě. "Když budeš ještě něco chtít, tak si řekni, ano?" Prohodí k ní poté Sasuke. Nechtěl do ní rovnou lít tvrdý alkohol, jako tady nyní pijí oni.
"Myslím, že mi to stačí. Nic mi už nosit nemusíš," a jen pomalu to pije.
"Jak myslíš." Odpoví jí na to Sasuke. Trochu nechápe proč souhlasila, že s ním půjde, když se očividně ani nebaví. Teď může ovšem jen doufat, že se to s postupem času změní. Raději do sebe tedy kopne panáka na přípitek stejně jako i ostatní. "Jak tě vůbec napadlo, že budu tady? Někdo ti dal echo?" Prohodí po chvíli směrem k bělovlasému muži. "Hm no dá se to tak říct z části." Odpoví mu na to. "No neříkej, že nejsi rád, že nás vidíš." Nadhodí po chvíli zrzek, když kolem pasu obejme svou modrovlasou partnerku.
"Je vidět, že štěstím přímo skáče do stropu." Vydechne pobaveně Konan.
"Měl jsi snad na dnešek jiné plány?" Rýpne si do něj opět Suigetsu.
"Hmmm možná, ale co bych pro vás neudělal." Odpoví jim Sasuke ironicky a pobaveně nad tím zavrtí hlavou. Nyní v partě svých přátel se zdá být mnohem uvolněnější než předtím. Z části na tom může mít svůj podíl i uvolněná atmosféra, která je způsobena hudbou, do jejíhož rytmu tancuje velké množství lidí, kteří se očividně velmi dobře baví. Od stolu se po chvíli zvedne jedna dvojice a přidá se k ostatním na parketu tak, že tam nyní zůstanou už jen bez Yahika s Konan.
Sakura to neřeší a jen pije ten koktejl a přemýšlí.

"Takže si tu jen tak přišel si trochu odpočinout, a nebo je snad za tím ještě něco jiného?" Zeptá se ho po chvíli Suigetsu se zájmem.
"Pracovně." Odpoví mu na to Sasuke jednoslovně a napije se ze skleničky, ve které má nyní bourbon.
"Ale nepovídej." Ušklíbne se na něj skoro jakoby mu tím chtěl naznačit, že má pocit, že je to ještě úplně nějak jinak.
"Poslyš Suigetsu, co kdyby si se mnou zašel pro další pití, ať nemusím jít jako chobotnice." Řekne Juugo směrem k němu načež se oba dva tedy zvednou od stolu a poodejdou k baru.
Sasuke tedy využije té chvilky, aby se vytočil k Sakuře, kterou sjede pohledem. "Sakuro?" Osloví ji po chvíli a chvilku na ni jen mlčky kouká. "Co se děje?" Zeptá se jí následně na rovinu. "Jestli se něco stalo, a nebo děje, tak mi to můžeš říct rovnou." Poznamená poté. Myslí tím hlavně možnost, že by Sakura třeba chtěla jít zpátky do hotelu, a nebo něco podobného. „Nemusíš tady takhle sedět jako hromádka neštěstí." Řekne potom. Myslel si, že když souhlasila s tím, že půjde tak se bude i bavit. Ne že by snad čekal, že ihned začne dovádět na tanečním parketu mezi ostatními, ale taky tak úplně nečekal, že bude jen mlčky sedět vedle něho jakoby jí uletěly včely, a nebo se stalo něco úplně jiného.
Nevnímá ho vůbec a jen přemýšlí. Výraz má pořád zamyšlený a ani se nehne.
"Sakuro." Osloví ji opět, tentokrát jí jemně položí jednu ruku na rameno a malinko s ní zatřese, aby ji probral z jejích myšlenek. "No tak co se děje?" Zeptá se jí znovu. Přeci jen mu přijde, že na takovém místě je poněkud zvláštní, aby se tvářila zrovna takhle. "Chceš se vrátit zpátky do hotelu?" Zeptá se jí poté z části trochu rezignovaně. Nakonec nemohl by ji jen tak nechat jít úplně samotnou. Nechce, aby se opakovalo to, co včera. Než stihne ovšem říct ještě cokoliv dalšího, tak, tak jej přeruší jakési hlasité vyjeknutí, které snad musel zaznamenat skoro každý v jejich blízkosti.
"Sakuro?!" Za tímhle neznámým hlasem zvedne pomalu pohled, aby se podíval, kdo to je a co se děje. Nedalo od nich uvidí dlouhovlasou blondýnu, jejíž pozornost si ovšem nyní ukořistila právě Sakura. "Si to ty? Bože, jak dlouho jsme se vlastně neviděli? Co tady děláš?" Vydechne a několika kroky k ní přejde, načež ji pevně obejme skoro jakoby se skutečně neviděli několik dlouhých let. Sasuke jakoby se s jejím přiblížením automaticky odtáhnul a místo toho se raději chopí své skleničky s alkoholem, kterou do sebe tedy kopne aniž by přemýšlel nad tím, že tam toho měl trochu víc. Odloží ji tedy poté zpátky na desku stolu a mírně ji od sebe odsune.
Nechápavě se na ní podívá... "Hmm a jak to mám asi vědět.“
Ino se nenechá odradit její počátečním nezájmem. Sice ji takovouhle nezná, protože navzdory tomu, že se často špičkovaly, tak se vždycky rády viděly a to se pro ni nezměnilo ani tentokrát. Jen upřímně doufá, že tentokrát to není jen jednostranné. "Nenapadalo by mě, že tady narazím zrovna na tebe." Přizná potom. "Vlastně nejen kvůli tomu městu, že je to docela daleko od Konohy, ale Haruno Sakura a v baru." Usměje se nad tím. „Vidím, že si konečně přišla na to, co je dobré." Vydechne a poté se konečně trochu rozhlédne kolem sebe. Když jí ovšem pohled padne na muže, který sedí hned vedle Sakury a teď se baví s jedním ze svých přátel, tak jí skoro spadne brada. Doslova. Vidí jej sice jen z profilu, ale navzdory tomu všemu jí můžou skoro vypadnout oči z důlků. Trvá jí než zase ovládne svůj výraz a tváří se normálně.
"Ehm..." Odkašle si. "Tak tohle je ten důvod, hmm?" Podívá se na ni poté s potutelným úsměvem ve tváři. "No ty ses vážně změnila nejen vzhledově, ale očividně i povahově." Poznamená potom, nikdy by tohle do ní neřekla, i když je pravda, že od té Sakury ze střední školy uběhla dost dlouhá doba a tak není divu. Lidé se mění a někdy až k nepoznání.

"O čem to mluvíš? Si sedni a nestůj. Je to Sasuke a je to můj kamarád." Odpoví jí a zůstává u Sasukeho tak, aby mu něco Ino neudělala.
"Tak myslím, že ty víš." Usměje se na ni Ino a zaujme tedy místo na židli naproti ní tak, aby na ni měla dobrý výhled a ne jenom na ni, ale taky i na její velmi pohledný doprovod. "Takže kamarád jo?" Podívá se na ni, aby se ujistila, že tomu tak skutečně je. Přeci jen na jednu stranu je tohle pro ni jen a jen dobrá zpráva. Alespoň jí tak nepoleze do zelí. "Tak to potom ano." Řekne nakonec. "No hlavně jsem nečekala, že tě někdy uvidím v baru, i když tedy nevypadáš, že by ses nějak moc bavila." Poznamená potom, docela překvapeně. Přeci jen ona tady být s někým takovým, tak toho využije a už jej rovnou vytáhne na taneční parket, aby si dnešek pořádně užili. "Nechce si jít alespoň trochu zatancovat? No tak alespoň trochu, jako za starých časů na škole." Navrhne jí, i když koutkem oka ještě stále pokukuje po Sasukem, který ji prozatím zdařile ignoruje a raději se věnuje svým přátelům, kteří jsou pro něj v nynější chvíli skutečně dobrou zástěrkou pro to, aby jí nemusel věnovat žádnou pozornost. Je ovšem pravda, že i když je k nim otočený zády, tak pořád ještě z části poslouchá rozhovor mezi nimi, už jen ze zajímavosti, protože jej docela zajímalo, co jí na to asi tak Sakura odpoví.
"Ne dík, nepůjdu. Navíc šla sem ze slušnosti. A navíc sem tu na dovolené, na kterou mě vzal Sasuke, asi tak, a opovaž se na Sasukeho lepit, jelikož ti to nedovolím."
"Takže si přijala kamarádovo pozvání do baru jen tak ze slušnosti, no tak Sakuro, na tohle ti vážně neskočím." Zavrtí nad tím hlavou. "Vzhledem k tomu, že mi nechceš dovolit, ani jeden tanec, tak bych řekla, že ses do něj nejspíš zabouchla." Ušklíbne se na ni potom, myslí si, že uhodila hřebíček na hlavičku. "Víš, ale u typů jako je on tady nemůžeš jen tak sedět jako pecka, si chytrá holka, tak to snad víš i ty, no ne?" Usměje se na ni. "Musíš o sobě dát vědět, jinak si najde buďto jinou, a nebo si s nějakou jinou začne, to je přeci úplně logické, obzvlášť v jeho případě." Šeptne a přiblíží se k ní, aby jí mohla něco pošeptat do ucha. "Vsadila bych se, že jich na každém prstě má tak deset." Dodá potom naprosto vážně a zase se od ní odtáhne. "No myslím, že bys mu neměla zbytečně bránit se bavit a pokud je skutečně jen kamarád tak, jak říkáš, tak by ti přeci jen nemělo vadit, kdybych ho pozvala, aby si šel spolu se mnou zatancovat, co myslíš?“ Nadhodí potom. Právě teď alespoň uvidí jestli je to skutečně jen kamarád a nechá jej jít, a nebo jestli je v tom ještě něco jiného a bude tak protestovat.
"Zapomeň ,sem ráda že tu on vůbec ve svém stavu došel, nelez za ním nebo se neznám."

"Takže ses do něj zabouchla." Vyloží si to za ni Ino s úsměvem na tváři. "Věděla jsem to, už jen z toho, že si ze slušnosti šla až sem. Moc dobře vím, že ty moc nemusíš místa jako je tohle, takže..." Založí si ruce na prsou a usměje se na ni. "No tak, přiznej to a taky si myslím, že by si ho měla vytáhnout na parket a bavit se. Proboha vždyť nemůžeš pořád jen zůstat zařezaná na místě, takhle si nikoho nenajdeš." Rýpne si do ní. Nedělá to ovšem, protože by ji snad neměla ráda, právě naopak. Přijde jí, že tohle je jediný způsob, jak ji dohnat alespoň k nějakým činům. Nakonec se spolu znají již od dětství a i když se nějakou dobu nyní neviděly, tak pro ni to nepřestala být její dobrá kamarádka, se kterou toho hodně prožila. "A nebo mu můžu sama říct, aby si šel zatancovat spolu se mnou. Myslím, že jeden tanec nikomu neublíží a nikomu neuškodí, když ty nemáš zájem, hmm?" Podívá se na ni, jestli ji skutečně nepřesvědčí, aby se trochu hnula. Když ovšem vidí, že je to s ní nejspíš zbytečné, tak si jen povzdechne. Vůbec neví, jak ji tohle všechno může nechávat chladnou a jak se může jednoduše nezajímat o to, kdo to nyní sedí vedle ní. Přeci jen si říká, že tohle je pro ni příležitost, která jí může lehce proklouznout mezi prsty.
"Nech ho být a to co dělám já, ti může být jedno. Vím, co dělám a aspoň co teď vydrží, osle, když nedávno sotva stal na nohou, chápeš. Nech ho být nebo ti šlehnu."
"Ježíš nebuď hned nepříjemná, taky sem ti nic neudělala." Zamumlá na to Ino a zavrtí nad jejím chováním hlavou, přeci jen Sakuru brala jako kamarádku a nechtěla tak, aby to dopadlo tak, že na ni bude ještě víc hnusná. "Tak se teda měj." Protočí očima a zvedne se. Otočí se k ní zády a vykročí, aby se přesunula zase někam jinam, když za sebou uslyší šoupání židle a najednou ji někdo chytne za ruku. Automaticky se otočí a snad již po druhé za ten večer jí málem spadne brada překvapením, když za sebou spatří právě černovlasého muže, který ji nyní probodává svýma uhlově černýma očima.
"Pojď se mnou." Kývne na ni bez jakéhokoliv náznaku pozdravu, a nebo něčeho podobného ji vede rovnou na taneční parket, kde tančí hned několik lidí do rytmu dost rychlé hudby.
"Kam, kam to jdeme?" Vykoktá Ino malinko rozhozeně, protože tohle nečekala ani v nejmenším.
"Chtěla si tančit, no ne?“ Prohodí na odpověď Sasuke s úšklebkem na tváři, který nepůsobí tak úplně vlídně. Skoro jakoby měl snad nějaké postranní myšlenky. "Pokud sis to ovšem nerozmyslela." Dodá.
"Ne! To ne." Vyjekne Ino spěšně a usměje se. Pomalým krokem tedy následuje Sasukeho na parket, kde se společně ztratí v davu ostatních tancujících návštěvníků, kteří se sem dnes přišli pobavit.

Nechá to být a dopíjí ten koktejl. Pak se otočí na ty tři. "No nic, půjdu, nebaví mě to tu. Tak si to tu užijte." Řekne těm třem a s tím se zvedne a otočí se k ním zády a jde k východu.
Všichni za Sakurou jen malinko nechápavě otočí, ale v konečném důsledku ji ani nestihli nijak zastavit, protože nim zmizela v davu ještě mnohem dříve, než na ni stihli zavolat. Bohužel by to stejně nejspíš nepomohlo, protože by je přes tu hlasitou hudbu nejspíš ani moc nebylo slyšet. A právě do jejího rytmu tancuje i Sasuke spolu s Ino, která využila toho, že se s ním mohla alespoň trochu seznámit, i když je pravda, že nyní nemá tak úplně sílu mluvit, protože při pohledu do jeho obličeje jakoby naprosto ztratila hlas. Je pro ni proto prakticky nemožné odtrhnout pohled od jeho obličeje a hlavně od jeho očí, jenže od toho jí jaksi ulehčí Sasuke, protože on sám po chvíli uhne pohledem a zatímco tančí, tak se rozhlédne kolem sebe jakoby měl najednou takový zvlášť pocit. Jasně přitom cítí, že tohle možná nebyl úplně nejlepší nápad vzhledem k jeho zranění, ale pokaždé, když jej napadne, že by si možná mohl jít sednout, tak se ještě víc zatne s tím, že přeci jen něco vydrží a něco takového jej tak rozhodně nemůže položit. S Ino tedy protančí několik písniček než se od ní s vynaložením většího úsilí nakonec odtáhne, aby se zašel alespoň napít. Všimne si přitom, že mají u stolu o jednoho člena méně, a tak se rozhlédne kolem sebe, i když je již nyní bohužel poněkud pozdě, a tak se jen posadí ke stolu za ostatními.

Sakura se přes lidi, co to tu znají, konečně dostane zpátky do hotelu. Přejde k recepci a řekne si o klíč a pak přejde k výtahu, který jí doveze na patřičné patro a pak jak vystoupí, tak si odemkne a vleze si do pokoje
Sasuke zůstane spolu se svými přáteli u skleničky sedět ještě nějakou dobu. Baví se s nimi, ale podstatně velkou část je i zamýšlený, čehož si samozřejmě všimnou i ostatní a sklidí za to tedy několik narážek, které ovšem ignoruje. "No, myslím, že i já pomalu půjdu, ráno mě čeká práce." Řekne poté a následně se zvedne ze židle.
"Ale spěcháš někam?" Dloubne si do něj následně Suigetsu.
"Do postele, sám, pro tvou informaci." Odpoví mu Sasuke suše a nijak víc se k tomu nevyjadřuje. Jen se s nimi rozloučí a následně vyjde z baru ven. Rozejde se rovnou zpátky k hotelu a mezitím se přemýšlí i nad tím, jestli se Sakuře podařilo dostat do hotelu v pořádku bez potíží. Nakonec si ovšem řekne, že kdyby ne, tak by mu jistě dala vědět, a tak jde pomalu dál, dokud před sebou neuvidí velkou budovu hotelu, do které má taktéž namířeno. Zamíří tedy dovnitř a na moment se zastaví u recepce.
"Dobrý večer." Usměje se na něj ta stejná slečna, která tam byla i předtím. "Dobrý, byla si tady ta slečna, co byla se mnou, pro klíč?" Zeptá se potom, aby se nemusel když tak vracet.
"Ano byla tady." Odpoví mu a nadechne se, aby ještě něco dodala, ale to už se Sasuke rozejde k výtahům. Jeden si tedy přivolá a následně počká, než jej vyveze nahoru do patra, kde se nachází i jejich apartmán. Dlouhou chodbou tedy projde až k němu a následně zaklepe na dveře, čekajíc až mu Sakura otevře dveře.

Sakura jde ke dveřím a otevře. Jak vidí, že je to Sasuke, tak uhne, aby mohl jít dovnitř. "Tak co, záda bolí?" Zeptá se, aby věděla, či mu to nemá převázat.
Sjede ji pohledem a poté beze slova vstoupí dovnitř do pokoje, nejdřív ze všeho se sezuje a sundá si bundu, kterou pověsí na věšák a potom se otočí čelem k ní. "Myslel jsem si, že už budeš spát, když ses tak rychle vytratila." Poznamená potom. Všímá si totiž, že ještě není oblečená na spaní, a tak nejspíš ještě nespala. Neví proč, ale tak nějak čekal, že si skutečně šla lehnout, když se tak rychle vypařila. "Hm." Vydá ze sebe na její otázku. Nemůže říct, že je mu skvěle, ale ani že mu již nebylo hůř, protože v obojí případě by to byla lež. "Nic, co by nespravila trocha odpočinku." Řekne potom a beze slova se rozejde k sobě do pokoje, kde nejdřív ze všeho zamíří do koupelny, aby se mohl osprchovat.
Dává si přitom dobrý pozor, kam si natírá sprchový gel, protože by se nejspíš zbláznil, kdyby se mu dostal i na ty rány. I tak jej to totiž dost bolí už jen takhle, a tak se snaží, aby mu voda dopadala kamkoliv a jen ne na záda. Právě proto je se sprchováním hodně rychle hotov, a tak se už jenom osuší a následně si na sebe dá alespoň kalhoty na spaní, protože si už nějak navykl na to spát bez trička. Sebere potom obvaz, aby jej mohl vyhodit a zároveň si udělá menší zastávku v mini kuchyňce, aby si nalil pití.
"Mám ti to převázat?" Zeptá se ho a sleduje ho v kuchyni bez trička. "Víš, že mě lhát nemusíš.“