Roj meteoritů: 8. kapitola - Vrátil jsem se!
Probudil jsem se poměrně časně. Stále v mysli náš skutečný první polibek. Vůbec se to nedalo srovnat s tím polibkem z plesu. Ten byl takový zvláštní, kdežto tento polibek byl něco zcela něco jiného. Procítěnější, i přestože zpočátku se Haruno bránila. Bylo to jako sen. Její rty byly tak opojné, měkké, poddajné… úplně jsem cítil reakci jejího těla, chvělo se touhou stejně jako mé. Byl to překrásný pocit, až se mi nechtělo věřit tomu štěstí. Neustále jsem na něj musel myslet. Madaro, jak byla podmanivě svůdná v tom pyžámku. Dohánělo mě to k šílenství. Být ji tak nablízku a nesmět se jí dotknout. Zatnul jsem pěsti, pak je povolil. Trošku to pomohlo. Ptal jsem se sám sebe. Cítila to samé jako já? Byla také tak zamilovaná? Určitě ano, jinak by polibek s takovou vášní neopětovala. Ano, znovu ty neodbytné vzpomínky. Uplynulo několik hodin a já stále cítil její polibky.
Usmíval jsem se jak pitomec, ale bylo mi to jedno. Skutečně se mé city stávaly hlubšími, nedaly se už vyrvat. Hluboce zakořenily v mém srdci. Což jsem už brzy měl poznat, i když ne způsobem, jakým bych si přál. Tohle mě zatím netrápilo, pročež jsem energicky vylezl z postele. Provedl ranní rituál.
Pro jistotu jsem zkontroloval, zdali Haruno ještě spí. Spala podle mě tvrdě, jelikož ji můj polibek na čelo vůbec nevzbudil. Neochotně jsem odešel, vydržel bych se na ni dívat celé hodiny, ba dny. Ovšem čekaly mě další povinnosti. Ne tak krásné.
Jako na povel se v přijímacím salónku objevil Kai. „Mladý pane, je tu pan Nara s hostem. Prý jsou očekáváni.“
„Výborně, uveď je dál.“ Kai se poklonil při cestě na odchodu, leč stačil pozvednout jedno obočí, poznal radost v mém hlase, dál se nepídil, místo něho se objevil Shikamaru s pobaveným výrazem a před ním zničená Ino držela jakousi knihu. Svírala ji, jakoby na ni měl záviset život. V podstatě to tak bylo.
„Tak se ukaž,“ řekl zcela chladně můj přítel, jakmile takhle mluvil, bylo radno ho poslechnout.
Ino šla pomalu, vypadalo to jako poprava, což i malinko byla, stále s těmi slzami v očích. Ušklíbl jsem se tomu. Pak mi pohled padl na ten předmět, co držela v ruce. Byla to naše předakademická ročenka, v podstatě jste ji měli, když si vaše rodiny nebo klan mohli dovolit si zaplatit takovou „školku“, tato instituce také sloužila k tomu, aby se potomci významných klanů lépe poznali, případně uzavřeli jisté dohody apod., vyplatilo se mít spojence, případně kamarády, co vás podrží, kde jste dostali průpravu na Akademii, dokonce jsme se naučili jak ovládat chakru.
Pak začala vyprávět svůj krátký příběh, upřímně moc jsem ji neposlouchal, protože ji Nara nevybíravě šťouchl do ramene.
„Ten den byl jako jiný. Měli jsme vyrobit něco pěkného pro našeho kamaráda nebo kamarádku. Já ti vyrobila umělou lilii s našimi iniciálami, jenže ty…“
Během toho vyprávění jsem se sám přenesl do těch dob.
Celá třída seděla venku na připravených lavicích, rozprostřených na menším trávníku, kvůli hezkému počasí, jelikož léto klepalo na dveře, se naše učitelka Yuuhi tak rozhodla. Skutečně všichni něco vyráběli, slyšeli jste stříhání nůžek, pastelky zase krášlily papír, sem tam si někdo troufl na lepení, až na nás tři, sedící osamoceni u jedné lavice. Pro nás některá pravidla neplatila, když jsme k tomu měli ještě domácí učitele. Učili nás hlavně, jak bojovat. Historie, diplomacie a teorie byla druhořadá.
Byla to naše lavice a nikoho dalšího jsme k sobě nepustili.
Naruto se pokoušel cvičit na housle, strašně to vrzalo, Nara hrál sám se sebou shogi, pořád sám sebe porážel a já? Já se nudil, tak jsem se šel projít. V ten moment se objevil obrovský sršeň, obtěžoval mě. Mohl zabít velkého Sasukeho. Strašně jsem se bál jakéhokoliv hmyzu. Až na mé kamarády, tuto informaci nikdo nevěděl. Naštěstí pro mě.
„Vypadni, nech mě být, kšáá,“ snažil jsem se ho odehnat. Byl děsně otravný. „Huš! Vypadni!“ do toho se připletla Ino a tou kytkou ho zahnala. Smutně jsem si povzdechl, když mi zrak padl na ty osudné iniciály, spojené v srdíčku.
„Achjo, chceš aby tě vyhodili? Víš, že se to nesmí?“ vyrval jsem ji tu směšnou kytku z ruky a rozšlapal ji. „Ty a já? Sni dál, ošklivko, ošklivko… !“
„… od toho dne jsem odešla ze třídy, žila jsem tak, jako bych byla mrtvá. Zasvětila jsem zbytek života své kráse, utratila jsem celé své věno, jen abych vypadala takhle! Cožpak nejsem krásná?“ sáhla si obličej, pak na šaty, zase se rozbrečela, jak já ty děsné slzy nenáviděl, zvlášť u dívek, u kterých to bylo jen nahrané. Myslely si, že mě tím obměkčí. Chyba lávky. Přistoupila těsně ke mně, ruce zoufale vystřelily k mým klopám. „Řekni mi, že chceš mě, jenom mě, aspoň jednou mi to řekni! Řekni, že chceš Ino a nikoho jiného! Nařizuji ti to!“ to už Ino hystericky řvala, držíc mě za klopy, div se mnou necloumala.
„Víš, co je smutné?“ Zakroutila hlavou, čekajíc snad spásná slova, nedočkala se jich. „Ta malá holka, měla aspoň hezké srdce, ty ho nemáš, jsi stejné monstrum, jakým si bývala. Možná horší. Teď dovol! Zmiz mi z očí! A výslovně zakazuji se byť jediným prstem dotknout Haruno, jinak poneseš následky, věř mi, to bys nechtěla.“ Vzal jsem její ruce, smýkl jsem jimi, naštvaně jsem odešel. Její zoufalý pláč jsem už neslyšel. Shikamaru ji jistě rád vyprovodí se slovy, ať se klidí. Oddechl jsem si, tahle povinnost by byla, čeká druhá. Na tu jsem se těšil podstatně více... až jsem si vesele promnul ruce.
Mezitím jsem odjel do areálu, abych se zbytku pomstil za to, že způsobili Haruno takové rány. Než jsem je všechny shromáždil, zabralo mi to poměrně krátký čas, spolužáci tak ochotně spolupracovali, že jsem je dokonce s úsměvem pochválil, pak byl bouřlivý potlesk, měl jsem chuť se i poklonit, neudělal jsem to, na zdvořilosti nebyl čas, chystal jsem se i těm potlučeným dát další lekci, užuž jsem chtěl začít, když v tom se zničehonic objevila Sakura.
„Co to provádíš? Není to proti pravidlům?“ vyjela na mě.
„Mstím tě, copak to nevidíš?“ pronesl jsem zvýšeným hlasem.
„Není třeba, nejsem na ně naštvaná a ty bys také být neměl.“ Slyšel jsem hlasité oddechnutí. Nečekali záchranu na poslední chvíli.
„Opravdu nejsi naštvaná? Pokud ano…“ trhnul jsem hlavu k mým „vězňům“, dodal jsem jen tak pro sichr. Upřímně řečeno jsem se chtěl vybít a taková rvačka by bývala ideální, jinak budu muset zase zdemolovat klanové cvičiště. Začínal jsem litovat těch, co to po mě pořád uklízejí. Dám jim lepší plat. Já bych se sám na to vybodl.
„Ne, nejsem, opravdu.“ Jistým hlasem mě ujistila.
„Dobře, neslyšeli jste? Padejte! Jste volní! Než si to rozmyslím,“ až nyní jsem zaznamenal i mého přítele.
„Děkuju,“ podívala se mi do očí a hned jsem si vzpomněl na náš polibek, intenzivnější pocit jsem nezažil. Podobné to měla i Haruno. Museli jsme oba zčervenat.
„Copak se stalo, hrdličky? Že by?“ naznačil své myšlenky Nara.
„Ne, nic takového,“ odstrčil jsem ho. „Jdeme do třídy, jdeš taky?“ to samozřejmě platilo pro moji dívku. Moji dívku? To už zašlo tak daleko? Odkdy? Nezbláznil jsem se? Asi ano. Docházelo mi jedno. Už jsem si svůj život bez ní nedokázal představit. Stala se mou součástí. Tolik jsem ji miloval. Definitivní potvrzení mých citů k ní. Nevěděl jsem jak dlouho to bude trvat, jenže jsem už byl pro ni ochoten riskovat i svůj život. Což bylo alarmující. Nedbal jsem na to.
„Ano,“ vydala se směrem svoje třída, o pár kroků za námi. Nevím, co se jí honilo v hlavě, ale lehce se usmála. Což bylo pro mě dobré znamení. Aspoň jsem si to myslel. Nepočítal jsem s další tentokrát daleko vážnější komplikací, která se objevila o pár hodin později…
Akorát byl čas oběda, kde jsem v doprovodu protestující Haruno a podivně se pitvořícím Shikamarem, vstoupil do jídelny, zazvonil na zvonek, co mohli používat jen F3. Během chviličky se všichni studenti seběhli, aby si vyslechli moje oznámení.
„Já, velkoúžasný skvělý Uchiha Sasuke, oznamuji, že odteď chodím s Haruno Sakurou.“ Takový jásot a potlesk jsem dlouho nezažil. Zvedl jsem ruce, abych přijal mávnutím všechny gratulace, Sakura se snažila odporovat, marně, nikdo ji neslyšel. Dalším gestem ruky jsem je utišil. „Také oznamuji, že cokoliv řeknete Haruno, nebo uděláte, bude stejné jako kdybych to byl já. Od nynějška se k ní chovejte jako ke mně, pochopili?“
První reakce byla slabší, než bych čekal. „Pochopili?“ Druhá už byla podle mých představ.
„Jsem zásadně proti.“ Ozvalo se Narovi za zády. „Yo, vrátil jsem se! Už jste mi kluci chyběli!“ Zářivě se na nás usmál.
„Naruto! Co ty tady děláš?“ následovalo medvědí objetí. Skoro jsme brečeli, že se zase vidíme.
„Znáš to, Suna byla na můj vkus horká a dusná, dost o mě, co vy dva?“ zajímal se náš navrátilec.
„Ále, s Haruno jsme teď jeden pár, urovnali jsme rozepře.“ Zase jsem majetnicky Haruno objal, ta se mi úspěšně vysmekla.
„Ahoj,“ pozdravil přítel mou dívku. Ta se podivně zarděla. Nelíbilo se mi to. Brzy jsem na to zapomněl, protože…
„Co takhle oslava ve stylu F3?“ navrhl rozpačitě Nara. Skvěle odvedená pozornost.
„To beru,“ usmál se náš parťák. Plácli jsme si.
Asi tak půl hodiny po našem příchodu se do našeho klubu vřítila Haruno, s docela naštvaným výrazem.
„Uchiho, co všechen ten nábytek dělá u nás? Nikdo se tě o něj neprosil,“ vyhrkla to na mě. Strhl jsem ji k sobě a prohlásil jsem: „No, jako přece moje dívka nebudeš spát na zemi, je to všechno kvalitní ruční práce. Měla bys být vděčná, staré vyhodit a užívat si mé zářivé pozornosti. Zařízení bylo drahé, nerad bych ho vracel zpět.“
„My máme vše potřebné, nevím, jak si zvyklý jednat s holkama, s kterými si chodil předtím, ale ke mně se tak chovat nebudeš!“ Snažila se vysmeknout, tentokrát marně.
„S žádnými jsem nechodil, tak nevím, co mám dělat,“ po mém prohlášení zůstala s pusou dokořán. Do toho se objevil Naruto s nějakou dívkou obtočenou kolem ramen. „Můžu si přisednout, hrdličky?“
„Jistě,“ souhlasil jsem, jenže to se už nyní opět naštvaná Haruno sápala ode mě. Zadrmolila slova omluvy, že musí do práce. V tu ránu byla pryč. Nechápal jsem její podivné chování. To jsem měl též záhy zjistit. Už nyní se mi to nelíbilo, hodně nelíbilo. To Narutovo špatné načasování. Prozatím jsem to hodil za hlavu. Oslavili jsme Uzumakiho příjezd v F3 stylu, takže ve velkém. Pak mě napadlo, co takhle si udělat prázdniny?
Moje rozhodnutí v šťastné euforii, vyvolalo ještě větší překážku, než jsem byl ochoten strávit, či přijmout. I tato moje chyba se nakonec ukázala být dobrou lekcí, že moje city už skutečně nejdou vyrvat.
Strašně moc se omlouvám za takovou dlouoooouhou pauzu, ale byly tady jisté komplikace.
Příští týden se podíváme jak dopadnou jejich prázdniny a co se tam stane. Další v pořadí 9. kapitola ponese název: Proč jsem tě nepotkal dřív?
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Náš Sasánek je roztúúúženýýý, ale aj neistý, čo druhá strana Šikamaru má perfektné nervy, ako aj Aku hovorí, len tak ho nič nerozhádže. A s ním vystresovaná Ino aj s ročenkou prišla na spoveď svojho hriechu. Jésušmáriuš, Naruto a husle, tak to ma položilo Sršeň mal nášho nafúkanca poštípať, bol to dobrák a Ino ho odplašila, začo jej Sasan nakoniec sprosto vynadal, že naňho nemá nárok a je škaredá Mne sa teda Ino viac páči ako Sakura Ale Sasan sa aspoň pokohútil a Ino zastrašil. Sám konflikt vyvolal a teraz sa ide mstiť, že mu ľudia vyhoveli Sakure sa jeho aktivita nepáči a nie je na spolužiakov nahnevaná, asi nechce zbytočný povyk. Láska ako trám, Sasuke sa ubezpečil, že bez Haruno nedokáže žiť a verejne sa pred všetkými vyznal so svojimi citmi, idem si rýchlo zobrať pampersky a celý balík vreckoviek Ooo, Naruto sa upečený vrátil zo Suny, F3 možno teraz F4 aj s Haruno je komplet. Sakura ale nejako jeho prejavy lásky moc neberie ako aj s objímaním a kúpeným nábytkom A pôjde sa na prázdniny, to teda bude asi niečo Ja som seriál nevidela, tak len beriem tvoj príbeh, ako píšeš V žiadnom prípade sa nestresuj, všetci máme trable a vážne, takže kedy bude pokračovanie, vtedy bude, hlavne, že bude Vďaka za dobré čítanie
Senpai-sama: Tak je poprvé zamilovaný a neví, co si má počít. Navíc má dobrého kamaráda, který ho podrží. Kdybys viděla doramu, tak bys to viděla jako já. Ano, v doramě Rui hrál dokonale na jakýkoli hudební nástroj. Tak Sasuke jako boháč je majetnický a chce, aby všichni věděli, že Sakura není k mání... ty víš, že vždycky odhadneš moje povídky tak dobře. Ani nevím, jak to děláš. Není zač, jsem ráda, že se líbí.
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:
2. Yuki Kaze-san (ta, která jí s tím pomáhá)
3. Shaman-werewolf-sama
4. ivy
5. Neal-X
6. Eros 3in1
7. Kairi.Ratten
8. Shadow-dono
9. Elys
10. M-san
11. MadYoko
12. Buuublinka
13. akai
14. Liss Ryuzaki
15. Enkidu
16. Barbara_Uchiha
17. Sayge
18. June
19. Vurhor
20. uchiha777
21. limetka
22. adabo
23. Nikirin-chan
24. Otaku-chan
25. SuZuKi_ShiHouiN™
26. lacca
27. luccca
28. Ookami-Kyuu
29. Alexx-sama
30. Neko_Hachi
31. Aryen-nyan
32. SASUKE5478
33. cibo91
34. Ayame-Senpai
35. Blue-misty
pro vlastní bezpečnost uvádíme pouze přezdívky a místo fotografií různé obrázky, ovšem ani ty nevedou k naší identitě…
…pokud patříte k nám žákům a následovníkům a odmítáte vše Kirovské můžete se přihlásit, jistě, že pod svou přezdívkou, aby vás Kira nemohl zabít, u mě, nebo TsuchiKim
A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva, kterou vyhrajeme.
Já, velkoúžasný skvělý Uchiha Sasuke jako bych viděla Tsukasu ) píšeš to fakt autenticky. Sakura se chudák probudila do vztahu, ani o tom neví. S tím nábytkem mě to pobavilo i v seriálu, tam ta její rodina byla řádně střelená. A oblbovač Naruto už je na scéně, jsem zvědavá, co se bude dít dál a jak bude Sasuke reagovat
Alalka: A o to mi jde, aby v některých částech vypadal jako Tsukasa. Tak zvýhodněni jsou ti, co viděli doramu, tedy jednu z jejích verzí. Ale děkuji ti za pěkný komentář. Potěšil mě. Tak si jistě domyslíš, co bude, i když tato zápletka nebyla tak výrazná jako u Korejské nebo Taiwanské verzi...
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Ebisu tým, to jsme my
jsme tu rádi na Zemi.
Šmírování každý den,
tisíc koček za týden.
Strommmmmm... :P
Jsem hrdou členkou Spolku žroutů knih (Itadakimasu!! ). Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární.
Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:
2. Yuki Kaze-san (ta, která jí s tím pomáhá)
3. Shaman-werewolf-sama
4. ivy
5. Neal-X
6. Eros 3in1
7. Kairi.Ratten
8. Shadow-dono
9. Elys
10. M-san
11. MadYoko
12. Buuublinka
13. akai
14. Liss Ryuzaki
15. Enkidu
16. Barbara_Uchiha
17. Sayge
18. June
19. Vurhor
20. uchiha777
21. limetka
22. adabo
23. Nikirin-chan
24. Otaku-chan
25. SuZuKi_ShiHouiN™
26. lacca
27. luccca
28. Ookami-Kyuu
29. Alexx-sama
30. Neko_Hachi
31. Aryen-nyan
32. SASUKE5478
33. cibo91
34. Ayame-Senpai
35. Blue-misty
pro vlastní bezpečnost uvádíme pouze přezdívky a místo fotografií různé obrázky, ovšem ani ty nevedou k naší identitě…
…pokud patříte k nám žákům a následovníkům a odmítáte vše Kirovské můžete se přihlásit, jistě, že pod svou přezdívkou, aby vás Kira nemohl zabít, u mě, nebo TsuchiKim
A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva, kterou vyhrajeme.
Juhú si späť
Tešila som sa na nový diel, moc dík
Stále víc a víc obdivuju Shikamarovu trpělivost, ono klidné odevzdání xD Dobrý nápad s předakademickou ročenkou. Však pauza nevadí, když není navěky, hlavně že jsi zpět
. • Seznam FF, Poslední FF: Šampioni těžké váhy | Na kočku a na myš | Rozkaz zněl jasně | Bohům padají z talířů drobky
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
. .Aku začíná chápat a dřímat...
...„Ale proč chtějí všechny OC pomáhat s výběrem šatů zrovna Hinatě?“ (Kakari)
. .„Žádný Hatake není veselý...“ (Sayoko)
.
. .Hrdá členka a se Sayoko spoluzakladatelka Spolku Žroutů knih! Naši závislost na knihách nelze ovládnout. Založeno 12. 3. 2009; Kdo fandí knihám, ať se přidá. Žrouti všech žroutů, spojte se! A hlavně rádi čtěte ^^
Členové: Sayoko, Akumakirei, K.Iwi, Leiko, Dantuška, nettiex, sajo-nara, Minata, Memphisto, hAnko, Ayame-sama, kushina-hime, Mirek93, Rein, Yamata no Orochi, Adam Švorc z Nemanic, TsuchiKim, ni.kola, Kameko-sama, výtlems.kissa, -_-Aya-_-, Kitsumo, elficek, himiTsume, Buuublinka, DeiDei girl-uchiha, lacca, nellynuska, Yuki Kaze-san, Kaia-chan, Faith, zrůda-SaNaSu, Namika, l.i.ch., Oneran, Juubi, Conner Uzumaki, Anegiri, Joanne, Miky-chan, sannin Naruto, Otaku-chan, narutorolo321, Killer_Bee, Hinata-Hyuuga-chibi, Adel-san, Gloria Uzumaki, Nightmare moon, Yamako, Hyuuga_Shikamaru
Pro přihlášené: Nemusíte si kopírovat seznam členů, mění se, a proto aktuální najdete vždycky u mě. A do podpisu si nic dávat nemusíte, nebo si můžete vymyslet jinou (originálnější) poznámku než tu nahoře, je to jen na vás :)
_____________...
Členka Klubu gazdovské parenice: Klub je hrdým podporovatelem a spřízněncem Kultu pána Pomela, aneb NAJLEPŠÍ PRODUKT A NAJLEPŠIE OVOCIE SA OFICIÁLNE UZNALI A SPRIAZNILI! NECH ŽIJE PARENICA A POMELO! Klub gazdovské parenice je hrdým podporovatelem a spřízněncem klubu gangsterů. Zaplétáme se do nelegálních obchodů, aneb postupně ovládáme podsvětí..., rovněž je podporovatelem a spřízněncem klubu za ovce (aneb bez nich bychom neměli co opěvovat); a KPP (kultu pracího prášku), bez nich by naše "uniformy" nebyly tak zářivě bíle.
Akumakirei: Díky za komentář. Tak v podstatě to má důvod, i v doramě se tak kluci (Akira a Soujirou) tak chovali. Nechtěla jsem doslovnou kopii, tak jsem tam některé věci pozměnila. Tato rodinka se objevila v Japonské a Korejské verzi, Taiwanská verze ji neměla a o Čínské nevím. xD
Ono mě jakákoli delší pauza mrzí, hlavně kvůli čtenářům. Ale teď aspoň v té neschopence trošku pohnu. Znovu děkuji za povzbuzení. Vážím si toho.
Uzumaki clan: Děkuji za přečtení.
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Ebisu tým, to jsme my
jsme tu rádi na Zemi.
Šmírování každý den,
tisíc koček za týden.
Strommmmmm... :P
Jsem hrdou členkou Spolku žroutů knih (Itadakimasu!! ). Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární.
Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:
2. Yuki Kaze-san (ta, která jí s tím pomáhá)
3. Shaman-werewolf-sama
4. ivy
5. Neal-X
6. Eros 3in1
7. Kairi.Ratten
8. Shadow-dono
9. Elys
10. M-san
11. MadYoko
12. Buuublinka
13. akai
14. Liss Ryuzaki
15. Enkidu
16. Barbara_Uchiha
17. Sayge
18. June
19. Vurhor
20. uchiha777
21. limetka
22. adabo
23. Nikirin-chan
24. Otaku-chan
25. SuZuKi_ShiHouiN™
26. lacca
27. luccca
28. Ookami-Kyuu
29. Alexx-sama
30. Neko_Hachi
31. Aryen-nyan
32. SASUKE5478
33. cibo91
34. Ayame-Senpai
35. Blue-misty
pro vlastní bezpečnost uvádíme pouze přezdívky a místo fotografií různé obrázky, ovšem ani ty nevedou k naší identitě…
…pokud patříte k nám žákům a následovníkům a odmítáte vše Kirovské můžete se přihlásit, jistě, že pod svou přezdívkou, aby vás Kira nemohl zabít, u mě, nebo TsuchiKim
A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva, kterou vyhrajeme.