Konečně spolu 1

Láska visela ve vzduchu po celé Konoze. Jakmile skončila Čtvrtá Velká Válka Ninjů, mnoho nadějných ninjů z nové generace si začalo uvědomovat: Život byl krátký. Smrt mohla přijít kdykoliv, a možná nejlepší rozhodnutí by bylo užívat si život, dokud trvá.

Bohužel pro Uzumaki Naruta, velkého válečného hrdiny a čerstvě povýšeného chunina Konohy, to znamenalo znovu se zamyslet nad jeho pocity ohledně jisté růžovovlasé medičky. Roky spolu bojovali, trénovali a plnili mise, společně, jako Team 7, později znám jako Team Kakashi, pojmenovaný podle jejich bývalého senseie a současného vůdce Vesnice.

Hned po příchodu do jeho oblíbené restaurace, kde si sednul na své obvyklé místo jako vždy, tak si vzpomněl, že hned na začátku kdy ji potkal tak věděl, že byla výjimečná. Byla pro něj mnohem více než jen hezky vypadající dívka. Stejně jako on byla šikanována, holky v jejím věku si pořád utahovaly z jejího čela, ale nic z toho přece nebyla její vina. Upřímně, Naruto neměl vůbec tušení o čem ostatní děti mluvily, vždycky mu připadalo její čelo docela okouzlující...okouzlující tak, že ho chtěl políbit...

Ano, Sasuke Uchiha, mladý muž, který byl na tomto světě Narutovým jediným "bratrem". Cool, vážný, silný, měl všechny předpoklady pro to, aby byl mezi dívkami populární. Nebylo divem, že se Sakura do posledního Uchihy tak bláznivě zamilovala, a Naruto byl pouhým bláznem, že si vůbec mohl dávat s ní, se Sakurou Haruno, žačkou páté Hokage nějakou šanci.

Potom, co Sasuke...řekněme tomu zpřetrhal pouta se Skrytou Listovou, byl Naruto velice rozrušený, že jeho nejlepší přítel něco takového udělal, neváhal ani chvíli a připojil se k Shikamarově týmu, jehož cílem bylo získat Sasukeho z každou cenu zpět. Ani přesto, kolik úsilí společně vynaložili, tak se jim to nepovedlo. Sasuke překročil hranice Země Ohně do Orochimarovy říše, Skryté Zvučné. Před tím než opustili Vesnici, tak k němu Sakura přišla. Nepřišla se k mladíkům připojit, tenkrát by byla stejně podle jejího mínění k ničemu, přišla Naruta prosit o pomoc. V zoufalství prosila Naruta aby Sasukeho k ní zpátky přivedl, utopená ve vlastních slzách.

Tenkrát si Naruto uvědomil, že prohrál, nezáleželo na jeho citech k ní, Sakuřino srdce patřilo Sasukemu, jenom Sasukemu. A tak s těžkým srdcem a nuceným úsměvem, učinil nejvíce sobecké rozhodnutí jeho života. Dal Sakuře jistý slib, ne takový ten, který když nesplníte, tak se nic nestane - byl to životní slib. Slíbil dívce svých snů, že ji přivede jejího prince zpátky domů, a že mu to trvalo...

A tak oba trénovali, do nekonečna, společně i rozděleně, za stejným účelem. Oba chtěli dostat zpátky svého přítele, znova a znova. A teď přesto všechno, přes všechno to křičení, mlácení, trestání, odříkávání schůzek pořád dokola..pořád chtěl věřit tomu že byli pojeni poutem, i přesto že nikdy nebude jeho...

...Proto mu v hlavě tolik tkví vzpomínky na onen sněžný den v Zemi Železa. Stalo se to z ničeho nic, ne tak dávno od nečekané návštěvy jistého maskovaného člena Akatsuki. Sakura se vydala společně se třemi společníky najít Naruta. Ještě před cestou se ve Vesnici všichni dohodli, že Sasuke už je moc zkažený a pokud společně nezakročí tak mezi ostatními zeměmi může rozpoutat peklo. Na této schůzi, chceme-li tomu tak říkat, se mezi sebou dohodli, že Sasukeho život je třeba ukončit - pochopitelně Naruto se té schůze neúčastnil. Sakura, nečekaně, tento úkol přijala za svůj a vydala se za Narutem mu tuto smutnou novinu sdělit. Ale...místo toho mu řekla, že ho miluje!

Jen tak s přetvářkou, falší, po všech těch letech odmítání, její city k Sasukemu byly přeci všem jasné, zrovna teď čekala, že jí uvěří? Že její city příjme jen tak? Jak moc si myslela, že je hloupý? Není třeba zmiňovat, že jí ten den odmítl a řekl jí, že by, nemá rád lidi, kteří lžou sami sobě...a takto zahodil i tu poslední šanci být konečně s ní.

Naruto se dlouhou dobu k těmto vzpomínkám nevracel, ani poté co ji zachránil před jistou smrtí, kdy mezi ní a Sasukeho vskočil doslova v poslední vteřinu. Co si myslela, že ho dokáže jen tak slepě zabít? Od té doby, co se tento incident odehrál spolu ještě o něm nikdy nemluvili...Zarážející, byl celkem zázrak, že všechno mezi nimi bylo zase ve starých kolejích.

Po válce byl Sasuke konečně zpět doma a Naruto tak splnil svůj slib...cenou byla jeho ruka. Samozřejmě, dostal ji zpátky - nejbolestivější zákrok v jeho životě! - ale všechno bylo v pořádku. Zastavit Sasukeho finální plán, revoluce po celé světě, kterou by uvrhl veškerou nenávist na sebe sama, to bylo vše, na čem v tu chvíli záleželo.

Jedna věc mu však stále ležela v hlavě, jeho poslední slova před tím, než opustil vesnici, znovu, prý jeho osobní cesta vykoupení, cena za osvobození před soudy...

Naruto sledoval jak se mladý Uchiha loučil s Kakashim a Sakurou. I z té dálky, ze které je pozorovala, dokázal říct, že mu Sakura nabídla, že půjde s ním. Vypadalo to jakoby ji tenkrát něco Sasuke říkal, ale i tak mu uniklo, co přesně to bylo. A pak ho viděl, jak poklepal její čelo.

To bodlo Naruta u srdce. Ale hodil to za hlavu, nějak to nezveličoval; bylo to přece to, co celou dobu chtěla, a on to přijal, chtěl, aby byla šťastná.

Jak se Sasuke přibližoval a jejich pohledy se nakonec zkřížily.

"Nečekal jsem, že se tady ukážeš," řekl, koukajíc na něj svým Rinneganem, který měl v levém oku.

Naruto sáhl do zadní kapsy a svou tenkrát jedinou rukou vytáhl starou, poničenou ninja čelenku, s hlubokým škrábancem přes symbol Konohy.
"Tady tohle ti vracím," řekl blonďák držící před bývalým mstitelem ochrannou čelenku.

Sasuke se chvíli díval na věc, kterou Naruto držel v ruce a odpověděl: „Nechám si to až do chvíle...kdy se mezi námi konečně všechno urovná."

Dva bývalí přátelé - ne, stále nejlepší přátelé - smějíc se jeden na druhého, jak si Sasuke přebíral jeho starou čelenku z jinchurikiho dlaně.

Poté, co si ji schoval do jeho zadní kapsy, se Sasuke vydal kráčet jeho cestu vykoupení, dokud nezastavil naposled a otočil se na blonďáka. Co Sasuke, řekl, jako poslední slova mu zastavilo doslova srdce.

"Dávej na ni dobrý pozor."

Naruto byl šokován, a možná trochu v rozpacích. Bylo nad slunce jasné, o kom mluvil, ale proč by Sasuke něco takového říkal? Proč teď, když ví, jak se ona cítí? O čem vlastně bylo to poklepání jejího čela? Co ji řekl?

Bylo tu strašně moc otázek, na které se Naruto chtěl zeptat, ale nezeptal se ani na jednu jedinou. Nepotřeboval to. Místo toho jenom lehce přikývnul a nechal svého přítele jít.

Z nejasného důvodu mu dal Sasuke požehnání. Jestli ho Sakura chtěla nebo ne, Naruto by ji nikdy neopustil. Bude tu pro jen pro ni, už navždy...

Jak šel den dál, Naruto přicházel na spoustu jiných myšlenek, ale jeho nedávné povýšení na chunina, operace jeho nového implantátu v podobě ruky, vytvořené z buněk Prvního Hokage, a jeho nové povinnosti jakožto ninji, neměl ani čas na to se Sakurou mluvit...mezi námi řečeno, ani nevěděl, co ji má říct.

"NARUTOOOOO!"

Blonďák se otočil směrem, odkud ho volalo spoustu dívek v jeho věku, všechny se červenaly a mávaly jeho směrem. Ze začátku to byla celkem legrace, dostávalo se mu, čím dal tím více pozornosti - byl přece válečným hrdinou - ale časem to začalo byt čím dál tím více otravné. Vůbec neměl problém s tím pobavit pár malých dětí, ale když tolik mladých dívek nedělalo nic jiného než, že s ním očividně pro nic za nic flirtovalo...a jejíchž důvodem bylo pouze to, že je teď populární, to mu přišlo opravdu nesnesitelné. Kruci, vždyť jedna dívka nedávno kolem něj prošla, byla tak šílená, že na něj vystrčila svá prsa, a hodila po něm nošené kalhotky!

"Konečně rozumím jak se Sasuke cítil," proběhlo mu hlavou předtím, než dojedl svůj ramen, pořádně se nadechl a vyrazil pozdravit hlouček svých fanynek.

Cestou k jeho obdivovatelkám si vzpomněl na písničku, kterou poslouchal z rádia, které stařík Teuchi pustil, než se vydal připravit jeho porci ramenu. Ta písnička se Narutovi opravdu vryla do paměti, připomínalo mu to ho a Sakuru, jejich vztah, v jakékoli fázi byl. Pořád mu v uších zněla ta chytlavá melodie a ještě výstižnější text:

Here we stand,
Worlds apart, hearts broken in two,
Sleepless nights, losing ground
I'm reaching for you...

Naruto se v duchu pousmál nad podivnou písní, začínajíc podávat ruce dívkám, které ho už doslova obklopily, rozdávat jim autogramy. I přes to mu však jedna věc v tu chvíli běhala myšlenkami pořád dokola.

"O čempak teď asi Sakura přemýšlí?"