Únos Himawari

Únos Himawari

(Listová)
„Tak co, Shikadai, sudé nebo liché?“ zeptala se Chouchou.
„Ach bože, Chouchou, proč jsem vlastně s tím souhlasil, že si s tebou zahraju kostky, to je taková otrava,“ odfrkl si Shikadai.
„Radši bych pozoroval mraky a odpočíval,“ prohlásil.
„Hele, to tvoje pozorování mraků nás pak dovedlo do velkého průšvihu,“ řekla rychle.
„Co ti myslíš?“ zeptal se nechápavě.
„Ty si nevzpomínáš?“ řekla a hlavu si opřela o svoji ruku, pak se znuděně na něj podívala.
„Tak já ti to připomenu, aby sis vzpomněl,“ řekla, udělala si pohodlí a přitom si z tašky vytáhla brambůrky a začala je jíst.
„Stalo se to, myslím, před měsícem, kdy jsme se měly starat o Himawari na celý den…

(Listová - před měsícem)
„Neutíkej nám tak daleko, Himawari, nebo se nám ztratíš,“ zakřičel z dálky na Himawari Shikadai.
Himawari k němu přiběhne a řekne: „Promiň, Shikadai, jen se bavím a nemohl bys mi koupit dvě lízátka v obchodě, prosím?“ začala ho prosit.
„To je taková otrava, no dobře, koupím ti je, jen když mi slíbíš, že už nám nebudeš utíkat, viď, Chouchou,“ řekl a otočil se, aby viděl Chouchou, ale ta tam nebyla.
„Kde je kruci?“ rozzlobeně se rozhlíží.
Himawari do něj šťouchne, a když se na ni Shikadai koukne, tak uvidí, jak na něco ukazuje.
„No jasně, to jsem si mohl myslet,“ řekl, když uviděl Chouchou, jak čeká u automatu a vybírá si brambůrky. „Dík, Himawari,“ řekl Shikadai a pohladil Himawari po hlavě.
Když přiběhli k Chouchou, tak ta už dávno chroupala brambůrky.
„Co to tady děláš?“ řekl naštvaně Shikadai.
„No nevidíš, jim si tady brambůrky s příchutí papriky, ale ty jsem pěkně dlouho neměla, mňam,“ řekla klidně.
„Aha, a to se mám jako sám starat o Himawari, nebo co?!“ rozčíleně jí řekl.
„Ale prosím tě, bud' v klidu, jen jsem si chtěla koupit brambůrky, nedělej z toho pohromu,“ řekla klidně.
„Tak víš co, teď jí aspoň koupíš něco v obchodě a pak si někam vyjdeme do lesa, znám jedno hezké místo, ale nikomu to nesmíte říct,“ řekl Shikadai.
„Dobře a ještě vezmu kostky,“ dodala Chouchou.
„Tak už pojďme, je tu nuda, prosím!“ zakřičela mírně Himawari.
Oba kývli souhlasně hlavou a Chouchou mezitím koupila něco v obchodě pro Himawari, pak vyrazili na to hezké místečko do lesa, o kterém mluvil Shikadai.

(Les - okolo Listové)
„Tak jsme tady,“ řekl Shikadai a rovnou si lehl do jemné trávy a začal pozorovat mraky.
„A sakra, zapomněla jsem si vzít kostky a křupky, ach jo," postěžovala si Chouchou.
„To je taková otrava, tak pro ně dojdi. já se zatím o Himawari postarám, ale musíš se rychle vrátit, nechci tady na tebe čekat věčně," zakřičel zdálky Shikadai na Chouchou, která zatím poklidně běžela zpět do Listové.

(Po dvou hodinách - Listová)
„To byl ale dobrý sendvič, kolik je vlastně hodin?“ zeptala se sama sebe Chouchou.
„Kruci!!! To už je tolik hodin, no to mě asi Shikadai zabije, radši mu koupím brambůrky s jemně slanou příchutí, aby se na mě tolik nezlobil,“ a šla je koupit.
„Tak a rychle k lesu,“ řekla a vyběhla z Listové.

(Les)
Když Chouchou přiběhla na to místo, kde měla být Himawari s Shikadaiem, tak uviděla jen přivázaného Shikadaie ke stromu se zavázanou pusou.
„Co se to tu stalo?“ vykřikla Chouchou a začala rozvazovat Shikadaie.
Když ho rozvázala, tak na ni Shikadai začal pokřikovat: „Kde jsi byla tak dlouho, to si ze mě děláš, ani nevíš, co se stalo, to je taková otrava,“ naštvaně jí řekl.
„A co se stalo?“ zeptala se.
„UNESLI HIMAWARI!!“ zakřičel.
„A jak se to stalo?“ rychle se zeptala Chouchou.
„Řeknu ti to cestou, teď musíme za Sedmým,“ řekl a chtěl vyrazit, ale Chouchou ho zastavila.
„Zbláznil jsi se, Sedmý by nás zabil a rodiče taky,“ zděšeně mu řekla, jen když si představila tu myšlenku.
„A co chceš dělat?!“ zeptal se jí.
Chvíli se zamyslela a pak mu řekla: „Pojďme ji najít sami, to zvládnem.“
„To jsi spíš blázen ty,“ řekl jí.
„Jak dlouho to je od zmizení Himawari,“ zeptala se.
„Ale ona nezmizela, oni ji unesli,“ řekl a furt nemohl uvěřit tomu, že ji unesli.
„Dobře, hlavně klid, jen to nesmíme nikomu říct, tak kolik hodin to je?“ zeptala se ještě jednou.
„Myslím, že je to půl hodina, co ji unesli a myslím, že šli tímhle směrem, aspoň myslím, to je hrozná otrava, už mě to unavuje,“ řekl a odfrkl si a přitom ukazoval směr, kam s ní utekli.
„Tak to je můžem dohonit, máme čas až do západu sluníčka, tak pojď a cestou mi řekneš, co se stalo, když jsem byla pryč,“ rychle řekla Chouchou.
„No dobře, půjdu, ach jo, ale je to naše chyba, že ji unesli, a proto jí musíme zachránit,“ dodal Shikadai a vyrazili, při cestě jí vyprávěl, co se stalo, když byla Chouchou pryč.

(Les před dvěma hodinami – když byla Chouchou pryč)
„Zzzzzzzzz…“
„Shikadai?“ zeptala se potichu Himawari.
„Zzzzzzzz… Hmmmm… Zzzzzz…“
„Myslím, že nás někdo sleduje,“ řekla trochu vystrašeně.
„Zzzzzzz… Jdi si hrát, Himawari, se svým plyšákem, zzzzzz… to je taková otrava, zzzzzzzzzz…“
„AAAAAAAAAA!!! SHIKADAII, POMOC!“ zakřičela Himawari.
„ Co je?!“ řekl, když uslyšel Himawari, rychle se postavil a před sebou uviděl zahaleného muže v masce, který už držel Himawari v náruči.
„Nech ji bejt, zmetku!“ vykřikl na něj.
Zahalený muž se jen zasmál a řekl: „Drž hubu, spratku, nebudeš mi říkat, co mám dělat, a dceru Sedmýho Hokageho ti nevrátím, za to škvrně dostanu majlant a ty s tím nic nezmůžeš,“ odpověděl mu.
„Co sakra budu dělat?“ zeptal se sám sebe.
„Prostě s ním budu bojovat, stejně mi nic jiného ani nezbývá, to je taková otrava,“ pomyslel si a hodil na něj dva shurikeny, ten v masce se jim v pohodě vyhnul.
„Tak ty bys chtěl bojovat, spratku, no dobře, řekl sis o to,“ dořekl.
„Suiton: Suishouha - Živel voda, vodní vlna,“ vykřikl muž v masce.
„Si myslíš, že tě nechám udělat takovou techniku, tak to seš na omylu,“ řekl muž.
Ale Shikadai byl a sekundu rychlejší než ten v masce.
„Kagemane no Jutsu: stínová imitace,“ řekl potichu.
„Krucinál, nemůžu se hýbat, hele, vylezte a vyřiďte ho!“ zakřičel muž.
A hned vyšli ze stromu dva lidé.
„A sakra!“ řekl si pro sebe.
Shikadai chtěl na ně hodit shuriken, ale jeden muž, no, spíš kluk stejně starej jako on by se dalo říct, vykřikl: „ Kagemane no Jutsu. Stínová imitace.“
„Cože, ty taky používáš tuhle techniku, ale to jen používají lidi z Nara klanu,“ řekl nechápavě.
„Ano, to používají, já jsem totiž z Nara klanu, ale jsem sirotek a do Listové nepatřím, takže moje rodina jsou tito dva a jsme z Vodo...“
Jakmile to chtěl doříct, dostal pohlavek od trochu vyšší holky, která mu pak ještě řekla: „Rovnou mu můžeš říct naše jména, idiote.“
„Nemlať mě furt, držím tu nepřítele,“ zakřičel na ni.
„Můžete mi laskavě říct, proč jste si nevzali na sebe masky, kolikrát jsme si to nacvičovali, idioti,“ vykřičel na ně muž v masce.
„Promiň nám to,“ řekli oba najednou a smutně se zatvářili.
„Dobře, tak ho rychle přivažte ke stromu a zavřete mu hubu, nechceme, aby nás někdo slyšel a potom sledoval.“
Přikázal jim a udělali to, co jim řekl, pak odešli i s Himawari, která byla v bezvědomí.
„No a tak to bylo,“ dořekl Shikadai.
„Aha, takže ty jsi spal místo toho, abys hlídal Himawari a pak tady na mě křičíš, to je od tebe celkem nefér,“ řekla naštvaně Chouchou.
„No jo, ale ty taky nejsi tady nevinná, celkem dlouho ti trvalo, než si sem dokráčela,“ řekl jí hned.
„Tohle se vyřeší potom, teď pojďme zachránit Himawari,“ řekla s odhodláním.
„Máš pravdu, to je taková otrava, hlavně buď opatrná,“ řekl jí.
„Ty taky, a hlavně to nikomu nesmíš říct,“ odpověděla mu.

(Z pohledu Himawari a co se s ní děje – les dál od Listové)
„Eh, eh, eh, co se to děje, kde to jsem?“ zeptala se sama sebe Himawari.
„Hele, to škvrně se probudilo, tati,“ řekl kluk, který běžel za mužem v masce.
„Myslíš, že to nevidím, idiote, tak ji zase uspi,“ rozkázal mu muž v masce.
„No dobře,“ odpověděl mu a chtěl to udělat, ale než to mohl udělat, tak ho dívka, která běžela za ním, zastavila.
„Co to děláš?“ zeptal se jí nechápavě.
„Drž hubu, nevidíš, nedaleko před námi jsou dva nindžové a jeden z nich je, myslím, Tsuchikage,“ potichu mu řekla.
„Hele, není to strýček Sai?“ řekla si potichu Himawari.
„Kruci, teď buďte všichni zticha, nenápadně proklouzneme, snad to vyjde,“ řekl muž v masce.
„Až napočítám do tří, tak nad nimi rychle proběhneme, je vám to jasný?“ zeptal se muž.
„Ano, je,“ řekli oba najednou.
Himawari si pak pomyslela, že by mohla zakřičet, když budou probíhat, a tak se usmála zlověstně.
„1… 2… 3,“ vykřikl potichu.
Když byly nad nimi, tak Himawari nahlas vykřikla: „ TADY, STRÝČKU SAII, TADY NAHOŘE, POMOC!!!“
„Cože?! Himawari,“ řekl Sai, když koukl nahoru.
„Zatraceně, to škvrně nás prozradilo, musíme rychle zmizet, dělejte,“ rozkázal jim muž.
„Jasně,“ řekli.
„Musím za nimi,“ řekl Sai Tsuchikage.
„V pořádku, jdu s vámi, Saii,“ řekla mu rychle Tsuchikage.
Když už chtěli běžet za nimi, tak se zrovna objevili Shikadai s Chouchou a spadli na Saie s Tsuchikage.
„Strýčku Saii, Tsuchikage?!“ překvapeně řekli Shikadai s Chouchou.
„Co tu děláte, vy dva?“ zeptal se jich Sai.
„Nooooooo,“ řekla zamyšleně Chouchou.
„No, to je jedno, řeknete mi to později, teď musíme zachránit Himawari!“ řekl Sai.
A všichni čtyři za nimi vyrazili.
Když za nimi běželi, tak jim Chouchou řekla úplně všechno, co se stalo a proč jsou tady. Pak se oba s Shikadaiem na sebe smutně koukli.
Když si toho Sai všiml, tak se jen na ně malinko usmál a řekl: „Nekoukejte na sebe tak, příště se to nestane, a jestli chcete zachránit Himawari, měli byste se tvářit trochu bojovněji a věřit si,“ řekl odhodlaně Sai.
„Děkujeme, strýčku Sai,“ řekl Shikadai.
„ Jo a jen taková drobnost, prosím, nikomu to nesmíte říct,“ dodala Chouchou.
„No, konečně bude nějaká akce,“ řekla Tsuchikage a usmála se na Chouchou s Shikadaiem. „Jste připraveni, děti, jim ukázat naší sílu?“ zeptala se odhodlaně Tsuchikage.
Oba dva se na sebe koukli trochu nejistě, ale potom se na sebe usmáli a kývli hlavou.

(Hodinu pronásledováni - les hranice mezi Listovou a Vodopádovou)
„Mně už to nebaví je dohánět, už nemůžu,“ řekla utahaně Chouchou.
„Máš pravdu, Chouchou,“ řekl Sai. „A proto si to trochu zjednodušíme,“ řekl odhodlaně.
„A co chceš dělat, strýčku Saii?“ zeptal se Shikadai.
Zastavili se, Sai vytáhl svitek, něco na něj namaloval, usmál se na Shikadaie a řekl: „Choujuu Giga“.
Jakmile to dořekl, tak ze svitku vyletěl obří pták a už se všichni čtyři vznášeli nad mraky.
„Pááni,“ řekli Shikadai s Chouchou dohromady.
„Tam jsou!“ vykřikla Tsuchikage a ukázala prstem, kde jsou.
Když je všichni zahlédli, tak hned k nim přiletěli a zastavili je.
„Co to má k čertu být?“ zeptal se sám sebe muž v masce.
„Páááni,“ řekla Himawari.
Pak je Saiův pták zadržel.
„Vydejte nám Himawari a můžete jít do vězení bez škrábnutí,“ řekl Sai.
„To bys chtěl, co? Tak na to zapomeň,“ řekl muž.
„Dobře, tak to půjde po zlým,“ odpověděl.
„Tak na to se těším, konečně nějakej boj,“ zasmála se Tsuchikage.
„Připravte se, děti,“ řekl muž v masce.
„Ano, tati,“ řekl ti, co stáli za mužem.
„Ty tady zůstaneš přivázaná, škvrně, už tak jsi nám způsobila dost problémů,“ řekla Himawari dívka.
Nakonec se všichni bojovně postavili a začal boj.

Nejdříve začala Tsuchikage: „Doton: Doryuu Taiga - Živel země, řeka pohyblivého bahna.“
Jakmile to dořekla, tak se ze země vytvořilo bahno a pohybovalo se jako řeka.
„Kruci, děti, vyskočte na stromy a pak začni, Karui,“ rozkázal muž v masce dívce.
„Jasně, tati,“ odpověděla mu dívka.
Pak si stoupla do bojovného postoje a řekla: „Katon: Goukakyuu no jutsu - Živel oheň, technika velké ohnivé koule.“
Když to vyslovila, vyšel z jejich úst obrovský plamen, který vypadal jako obří koule.
Než je ten oheň mohl zasáhnout, tak Tsuchikage rychle řekla: „ Doton: Doryuu Heki - Živel země, zemní stěna.“
„To bylo těsný,“ řekl Shikadai, pak se kouknul na Chouchou.
„Co ti je, Chouchou?“ zeptal se jí Shikadai.
Chouchou vypadala úplně naštvaně, až se vztekem červenala, pak se uklidnila, koukla se na Shikadaie a řekla: „Víš, mě nebaví se jen koukat, jak Tsuchikage a strýček Sai riskují život kvůli tomu, že jsme ztratili Himawari a nehodlám tady jen stát, takže budu bojovat, co ty, Shikadaii?“ zeptala se ho.
„To je taková otrava, ale máš pravdu a budu bojovat, ale to nemáme šanci stihnout do západu slunce,“ odpověděl jí trochu vystrašeně ale i odhodlaně.
„Neboj se, Shikadaii, to stihneme," odpověděla mu Chouchou
Dívka se postavila naproti nim a řekla: „ Co na mě tak koukáš, škvrně, běž radši za mámou.“
Shikadai se jen usmál a vykřikl: „Seš v pasti, to spíš ty bys měla běžet za mámou, Kagemane na Jutsu – stínová imitace.“
Když to dořekl, připoutal svůj stín ke stínu Karui.
„Sakra, nemůžu se hnout,“ řekla Karui.
„Teď, Chouchou!“ vykřikl Shikadai.
Za Shikadaiem se objevila Chouchou, vyskočila a řekla: „ Bubun baika no Jutsu.“
Vypadalo to tak, že se její ruka ohromně zvětšila a tím Chouchou udělala to, že tu holku odhodila. Dívka se praštila o strom a omdlela.
„Kruci, Karui!“ vykřikl kluk.
Kluk vyskočil ze stromu a řekl: „Co jste to provedli mé sestře, to vám neodpustím.“
„Nech toho, Shitudo, je to Karui chyba, že nebyla opatrnější,“ řekl muž v černém.
„Jak tohle můžeš říct, tati, je to tvá dcera,“ řekl naštvaně.
„No a co, nebuď tak neschopný jako tvá sestra a vylez nahoru,“ rozkázal mu muž.
„Ne, nevylezu,“ řekl odhodlaně.
„Ach bože, no dobře, ještě s nima budem hrát tuhle hru,“ řekl muž.
Muž slezl dolů, vzal Karui do náručí a odnesl ji k Himawari.
Když ji dovedl, tak se postavil a usmál se na Shitudu.
„Dobře, můžem začít,“ řekl muž.
Shituda se bojovně postavil, vytáhl si shuriken a odhodil to na Shikadaie.
Chouchou mu chtěla ten shuriken odrazit a Shikadai ji zastavil a řekl: „Tohle je můj nepřítel, něco mu dlužím.“
Jamile to dořekl, otočil se, vytáhl shuriken a odrazil ten, co hodil Shituda.
Pak Shikadai a Shituda na sebe znovu zaútočili shirukeny a pak to přešlo na taijutsu, kdy Shituda uhodil a odhodil Shikadaie.
Ten se postavil a řekl: „Kagemane no jutsu – stínová imitace.“
To samé udělal Shituda, a tak začala přetahovaná o stíny.
Po pěti minutách už oba dva padli na zem.
Shikadai se ale zvedl, i když s velkým úsilím a řekl: „Už toho mám dost, tohle je můj poslední útok, Kuchiyose: Kirikiri Mai (Přivolání: Tanec tornáda).“
Když to řekl, objevila se taková malá lasička se srpem.
„Ahoj, Shikadaii, tak konečně jsi mě přivolal,“ řekla Kamatari.
„Víš, co tady máme za problém,“ řekl Shikadai.
„Jasně, už vidím,“ odpověděla, když se koukla Shitudu.
Najednou šmikla svým srpem, a to jak muže v masce, tak Shituda odhodilo do vzduchu.
Shituda omdlel u své sestry a muž byl na stromě.
„Diky, Kamatari,“ poděkoval Shikadai.
Pak Kamatari zmizela.
„Takže jsem zbyl už jen já,“ řekl muž v masce.
„Ano,“ řekl Sai.
„Dobře, tak to skoncuji rychle, Suiton: Suiryuudan no jutsu - Živel voda, jutsu vodního draka.“
Tsuchikage to odrazila tím, že řekla: „Doton: Doryuudan - Živel země, střely zemního draka.“
Muž neváhal a vykřikl: „Suirou no jutsu - Živel voda, technika vodního vězení,“ najednou se ocitla Tsuchikage ve vodním vězení a nemohla se ani hnout.
Sai vytáhl svitek a vykřikl: „Choujuu Gigga,“ a ze svitku vylezli tři obrovští tygři.
Chtěli zaútočit na muže v masce, ale muž je od sebe odrazil, když vyslovil: „Suiton: Suishouha - Živel voda, vodní vlna.“
Najednou ten muž použil na Saie tu stejnou techniku jako na Tsuchikage a Sai se taky objevil ve vězení a ani se nemohl hnout.
„Sakra, co budeme dělat, Shikadaii?“ zeptala se Chouchou Shikadaie.
„Musíme bojovat,“ řekl Shikadai.
„Vy byste chtěli bojovat, takoví frackové, kteří ani neumí pohlídat Hokageho fakana,“ řekl výsměšně.
„Nech je být, zloduchu!“ vykřikla Himawari.
„Ty, škvrně, mi nemáš co rozkazovat a vůbec, dej mi toho hnusného plyšáka,“ řekl a vzal od Himawari plyšáka.
Když měl plyšáka v ruce, tak mu utrhl jeho hlavičku, pak s nim hodil na zem a otřel si o jeho hlavu o svoje boty.
Když to viděli Chouchou a Shikadai, tak se zasmáli.
Pak Shikadai řekl: „Tohle si dělat neměl, teď skončíš jako ten plyšák.“
Jakmile to dořekl, tak Himawari byla už dávno uvolněna z provazu a objevil se jí na očích Byakugan.
„Cože, Bykugan?!“ řekl vystrašeně muž.
Když nedával muž v masce pozor, tak Shikadai rychle použil svoji techniku stínová imitace. Když byla stínová imitace kompletní, tak Shikadai vykřikl: „Teď, Chouchou!“
„Jasně,“ odpověděla Chouchou.
Vyskočila do vzduchu a přitom vyslovila: „A teď si to užij, Nikutan Sensha – masový tank.“
Ta muže pěkně dostala na zem.
Ale muž se nakonec ještě jednou těžce zvedl, najednou uviděl před sebe Himawari a její zlověstný pohled.
„Je tvůj, Himawari,“ vykřikli Shikadai s Chouchou.
„To máš za mého plyšáka, zaměřit,“ řekla Himawari, přitom se rozeběhla proti muži a pěsti mu vrazila přímo do břicha.
Muž skončil v bezvědomí, až mu i ta jeho maska spadla z obličeje.
Pak Himawari z oči zmizel Byakugan a šla rychle za svým plyšákem.
Chouchou rychle k Himawari přiběhla a řekla smutné Himawari: „Neboj se, tvoje maminka ti toho plyšáka opraví a dobrá práce, Himawari,“ řekla a usmála se na Himawari.
Himawari se na ni usmála a objala ji.
Tsuchikage a Saie už nedrželo vodní vězení, takže už byli volní.
Najednou se objevili dva lidé, jeden z nich řekl Tsuchikage: „Dobrý den všem, paní Tsucikage, jsme strážci, kteří vás mají chránit po vaši cestě do hranic mezi Vodopádovou zemí a Zemí země.“
Když to dořekli, tak Tsuchikage se zvedla a řekla: „ Děkuji vám, Saii, že jste mě doprovodil do hranic.“ Pak se Tsuchikage koukla na Chouchou, Shikdaie a Himawari a dodala: „Vy jste byli velmi dobří, budu si vás pamatovat, sbohem, jo, a ty zločince si bereme sebou.“
Dva muži všechny tři vzali a odešli.
Všichni Tsuchikage zamávali a Chouchou řekla: „ Mám hlad, už chci domů.“
Pak vytáhla z batohu chipsy s čokoládovou příchuti a skoro všechny snědla, ale taky se podělila se všemi.
„To byla taková otrava, ale zároveň mě to bavilo,“ řekl Shikadai.
„No ale příště Himawari hlídejte pořádně,“ řekl Sai.
„Dobře, strýčku Saii, jo, a jen taková prosba, už jsem ti ji asi říkala, nikomu to prosím nesmíš říct,“ řekla rychle Chouchou.
„Dobře, neřeknu, bude to mezi námi,“ řekl s úsměvem Sai.
„Kolik je vlastně hodin?“ zeptal se Shikadai.
„No, už bude zapadat slunce, jak vidíte ty mraky a slunce,“ řekl Sai.
„Sakra, to nemáme šanci stihnou do západu slunce být v Listové, dělejte, poběžme,“ řekl Shikadai.
„Máma mě zabije, ach jo, to je taková otrava,“ dodal Shikadai.
„Ne, já už běžet nechci, běželi jsme cestou sem, tak proč zpátky,“ řekla znuděně Chouchou.
„Tak použij masový tank,“ řekla Himawari.
„Dobrý nápad, Himawari,“ řekla s úsměvem Chouchou.
„Dobře, tak rychle poběžme, ať jsme v Listové, dáme si závod, kdo tam bude první, pojď mi na záda, Himawari, jsi ještě malinká,“ řekl s úsměvem Sai.
„Dobře,“ odpověděla Himawari a vylezla na Saie.
„Dobře, ten, kdo vyhraje, koupí všem hamburger,“ řekla Chouchou.
„Ach jo, to je otrava, ale dobře, jdem na to, aspoň tam budem rychle v Listové,“ řekl soutěživě Shikadai.
„Dobře, připravte se, 3… 2… 1… TEĎ,“ řekl nahlas Sai.
Pak si můžeme zase zahrát ty nedohrané kostky.
Pak všichni tři vyběhli proti slunci.
„…No a takhle to skončilo, no, ale ten závod jsem prohrála a ty taky, ale strýček Sai byl fakt rychlej… hej, Shikadaii… SHIKADAII,“ vykřikla Chouchou.
Shikadai se okamžitě vzbudil a když se koukl na Chouchou, tak ta byla úplně rudá.
„Promiň, Chouchou, chtěl jsem tě poslouchal, ale když jsem se zakoukal do mraků,“ řekl a polkl strachem.
„TOHLE TI NEODPUSTÍM, JÁ SE TI TADY SNAŽÍM VŠE VYSVĚTLIT A TY TAKHLE,“ vykřikla na něj chladně.
Shikadai začal od ní utíkat pryč a Chouchou se ho pokusila chytit.

Konec

Postavy: 3,
Věty: 2, 16,
Předměty: 21, 27