Sbohem

"Ahoj lenochu!"
Nara Shikamaru zavřel oči a předstíral, že spí, když slyšel zvuk známého hlasu. Cítil, jak se k němu někdo přibližuje a blokuje sluneční světlo tím, že stojí přímo nad ním.
"Přestaň předstírat, idiote. Vím, že jsi vzhůru."
Shikamaru si uvnitř povzdechl. Byla znova na jeho místě pro pozorování mraků. Proč musí být tak zatraceně obtěžující?
Otevřel pravé oko.
"Čau," zabručel.
Temari se posadila vedle něj.
"Nemáš opravdu nic lepšího na práci než se koukat celý den na mraky?"
"Myslím, že víš odpověď. Nápověda: dvě písmena a začíná na N."
"Tsch. Pořád nemůžu uvěřit, že jsi se stal chuuninem."
Krátké ticho.
"Zejména proto, že jsem tě porazila v našem zápase," řekla jako nápad, ale zároveň zkoušela jeho reakci.
Další ticho. Shikamaru pokračoval v zírání na oblohu.
"Nechceš mi třeba říct, že jsi mě nechal vyhrát!" zeptala se frustrovaně Temari.
"Ne, proč se obtěžovat? Hádání s tebou bude jen ztráta času a energie."
Temari se na něj podívala.
"Zníš jak stařec a to seš mladší než já."
"Uh-huh."
Temari zavrtěla hlavou: "Chci odvetu."
"To opakuješ pořád."
"Tak co?"
"Odpověď je stále ne. Podívej, nechal jsem tě vyhrát v zápasu, ale pak jsi mě přišla zachránit a dokázala jsi mi, že jsi lepší ninja. Nemohlo by to být už skončený?" zamumlal Shikamaru.
"Ne."
"Dobře, ale to není můj problém."
Znovu ticho.
"Hej, uplakánku..."
"Brečel jsem jednou. Není potřeba z toho dělat problém celou dobu."
"Heh," ušklíbla se Temari.
Shikamaru zvedl obočí.
"Každopádně," začala Temari, "zítra odjíždíme."
"Opravdu?"
Temari přikývla.
"Dobrý pro tebe," řekl Shikamaru, "a lepší pro mě."
"Hm?" teď byla řada na Temari, aby zvedla obočí.
"Už žádný tvoje obtěžování kvůli odvetě každý den," Shikamaru se posadil, "a já budu mít konečně tohle místo zase pro sebe."
"Pfffft."
Další ticho.
"Hej Shikamaru," řekla tiše Temari.
"Hmm?" Shikamaru k ní obrátil hlavu.
Dlouhý ticho.
Chtěla mu dát jen lehký polibek na tvář jako rozloučení, ale on se otočil a políbil ji na ústa.
"Mmmmf," Shikamarův hlas byl tlumen polibkem.
Chystala se odtáhnout, když cítila, jak protahuje polibek a pomalu ji objímá rukama kolem ramen.
Ano, zase ticho, s výjimkou sem a tam pár cvrlikajících cvrčků nebo zpívajících ptáčků.
Odtáhli se. Naklonila čelo k jeho.
"Musím jít. Musím se připravit na zítra," zašeptala.
"Uh, jo," zamumlal Shikamaru.
Temari se postavila.¨
"No, tohle je sbohem," řekla s trochu smutným výrazem na obličeji.
Shikamaru si trochu vzal z jejího výrazu a jen přikývl. Už odcházela pryč, když ji zavolal.
"Temari!"
"Hn?" zastavila a otočila se.
"Uvidíme se zítra," řekl s úsměvem.
"Pravda," usmála se zpátky Temari. Otočila se s máváním, "zítra."

Druhý den ráno už písečná trojka stála u brány Konohy a loučila se. Konkrétně Gaara s Narutem, Kankuro s nějakýma holkama, co předevčírem potkal v hospodě, a Temari se Shikamarem.
"Tak se tu mějte, lidi. Nejspíš se uvidíme až za tři měsíce," řekl Gaara.
Všichni se už rozcházeli až na Temari a Shikamara, kteří si ještě říkali sbohem.
"Sbohem."
"Sbohem."