Tajemná dívka u Akatsuki 05-Konec

Kei spolu se Sasukem šla směrem ke Konoze. Ale atmosféra nebyla taková jako dřív, byla jiná.
Ví vůbec Kei, že je Hinata těhotná? Vždyť byly kamarádky, to jí nevadí, že jí zabije manžela? Přemýšlel v duchu Sasuke a ani si nevšiml, že na něj dívka mluví.
„Sasuke, vnímáš mě?“ strčila do něj.
„Promiň, můžeš mi to zopakovat? Byl jsem trochu mimo,“ omluvil se jí.
„Dobře, ale jen proto, že jsi to ty. Ptala jsem se tě jestli jsi v pořádku a jestli se mnou na tu misi nechceš jít, tak nemusíš,“ zopakovala mu to.
„Já jdu s tebou moc rád, jen mě trápí, že zabijeme Naruta,“ odpověděl jí.
„Aha, tak o tohle ti jde. Sasuke, chápu, že Naruto je tvůj nejlepší kamarád a že ho nejspíš nechceš zabít, ale já žiju v Akatsuki a pro ně bych obětovala i život,“ zastavila se a podívala se mu do očí.
„Já chápu, že Konohu nemáš ráda, ale já jo, i lidi co v ní žijí,“ odporoval jí.
„Jó, tak proč jsi odešel a přidal se k Akatsuki!“ křičela Kei.
„Kvůli tobě, protože jsem věřil, že jsi mrtvá a já se chtěl pomstít. Ale to bylo přesně to, co jste vy chtěli!“
„A už jsme zase u toho, že kdybych byla mrtvá doopravdy, tak je všechno lepší, že ano? Ale já ti něco řeknu, to byla tvoje volba opustit vesnici! Mohl si klidně dál žít v ní i beze mě!“
„Takhle jsem to nemyslel, a ty to moc dobře víš! Víš vůbec o tom, že je Hinata těhotná? To jí chceš zabít manžela a otce jejího dítěte?“
„To není moje věc! Rozkazy jsou rozkazy, a je mi celkem jedno kdo je určuje!“
„Dřív jsi byla jiná. Byla jsi laskavější a měla jsi city, ale to byla, jak vidím, úplně jiná Kei,“ posmutněl Sasuke a pomalu se od ní rozešel.
„Jak říkáš, ta Kei je totiž mrtvá, ale ty bys byl radši, kdyby byla mrtvá i tahle, viď?“
„Víš co? Mysli si, co chceš, já jdu zpátky do Konohy a budu varovat Naruta!“
„Fajn, jak chceš, ale pamatuj si, že tenhle osud sis zvolil sám!“ zakřičela za ním a vydala se k nejbližší stromu, kde se sesunula na zem.
To byla pořádná hádka. Budu muset říct Peinovi i Madarovi,že nás Sasuke opustil. Pomyslelo si žluté oko, které koukalo ze stromu, pod kterým ležela Kei.

„Peine, je tu i Madara?“ otázal se Zetsu, když přišel do sídla.
„Jsem tady. Co potřebuješ?“ vystoupil Madara ze stínu.
„Zdá se, že po velmi zajímavé hádce Sasuke opustil Akatsuki,“ oznámil Zetsu.
„Aha, tak to bude muset Kei přivést Naruta bez jeho pomoci,“ uzavřel to Pein.
„O to nejde. Sasuke je šel právě varovat,“ odporoval.
„Peine, svolej všechny a vyrážíme do Konohy,“ zavelel Madara a zmizel.
„Proč musíme jít všichni?“ kroutil hlavou Zetsu.
„Protože Konoha povolá všechny ninji,“ vysvětlil mu to.
„To je Kei sama nezastaví?“ nechápal pořád, ale Pein mu naznačil, že mu to vysvětlovat nebude, protože rozkazy jsou rozkazy.

Sasuke běžel, co nejrychleji uměl, aby byl ve vesnici co nejdřív. Když dorazil k bráně, tak ho Kotetsu s Izumou zastavili.
„Ty zrádče, ty máš odvahu se sem ještě vrátit?“ kroutil hlavou jeden z nich.
„Moc mě to mrzí, ale musím k Hokage-sama. Blíží se sem Akatsuki a chtějí Naruta,“ vysvětloval.
„A to ti máme věřit, po tom, co jsi zabil naše ANBU,“ nevěřil mu druhý.
„Já je nezabil. To byl bílý Zetsu, který se na mě přeměnil a to on byl přeměněn v Kei, kterou našli mrtvou. Protože ona žije a jde sem pro Naruta!“ začal křičet.
„Takže Kei je proti Konoze? Tak to je průšvih, běž informovat Hokage-sama,“ pustil ho Kotetsu a Sasuke se rozeběhl k budově Hokage.
„Tsunade-sama, Kei žije a je v Akatsuki!“ rozrazil dveře a Tsunade málem spadla ze židle.
„Sasuke, tak rád tě vidím,“ objal ho Naruto, který byl zrovna u Tsunade v kanceláři.
„Taky tě rád vidím, ale právě teď si pro tebe jdou Akatsuki. Lépe řečeno Kei,“ vytrhl se mu a šel blíž k Hokage.
„Ale vždyť jsme její tělo pohřbili,“ odporovala.
„Byl to speciální klon Akatsuki, a ten samý klon zabil ty ANBU, co mě pronásledovali,“ vysvětlil Sasuke.
„V tom případě musíme svolat všechny ANBU, Jouniny a Chuniny, který jsou ve vesnici,“ řekla a Shizune vyběhla z kanceláře.

Kei šla mezitím pomalým krokem směrem ke Konoze, ale když si všimla, že pár kilometrů za ní jsou zbylí Akatsuki, tak se dala do běhu.
Přece mě nemůžou dohnat, když mám oproti nim den náskok. Přemýšlela v duchu.

„Peine, pár kilometrů před námi jde Kei, ale teď se dala do běhu,“ oznámil Kisame.
„Dobře, hlídej, ať se odstup nezmenší. Musí do Konohy dorazit sama,“ rozkázal a pokračovali v cestě.
„Madaro, není to trochu zbytečné, abychom šli do vesnice všichni?“ zeptal se Zetsu na otázku, která ho tížila.
„Konohu nesmíme podcenit,“ odvětil Madara.
„Ale Kei taky ne,“ vložil se do toho Kisame.
„Já vím,“ usmál se pod maskou ten druhý.

Čím blíž byla Kei u Konohy, tím víc jí bolelo srdce.
Určitě tam bude Sasuke. Já mu nechci ublížit, ale ještě je tu jedna možnost. Ponořila se do svých myšlenek. Konečně doběhla k branám Konohy, ale to co viděla ji překvapilo a proto se zastavila na větvi posledního stromu.
„Kei, my o tobě víme. Ještě není pozdě se vzdát!“ zakřičela Tsunade, která byla ve předu.
„A co budu mít z toho, že se stanu vězněm Konohy?“ zeptala se ironicky.
„V zásadě jsi vesnici nic neudělala, takže by jsme tě po malém trestu zařadili do našich řad,“ vysvětlila Hokage.
„To říkáš ty, ale pochybuju, že normální občané by mě přijali,“ odsekla, ale v tom do přední řady vystoupil Sasuke.
„Proč to děláš?“ zeptal se jí.
„Já ti svoje důvody vysvětlila a ty jsi byl taky jedním z nás!“ zakřičela a z oka, které měla skryté pod vlasy jí začala téct slza.
„Nikdy bych nečekal, že zrovna ty budeš brečet,“ ozval se posměšně hlas Madary, který stál na cestě a za ním byl zbytek Akatsuki.
„Co tu chceš?“ zakřičela na něj Tsunade.
„To vám to náš zrádce neřekl? Chceme Naruta, teda spíš Kyuubiho a taky smrt zrádci,“ ušklíbl se pod maskou.
Cože! Oni chtějí zabít Sasukeho? Takže je rozhodnuto. Hrklo v Kei a ta seskočila a šla směrem k Akatsuki.
„Jen pojď blíž. Budeš mít tu čest zabít Sasukeho,“ pronesl maskovaný, ale Kei si odhrnula vlasy se slovy „kurai me“ a začala skládat pečetě pes-potkan-kůň-opice-had-kanec-pták.
„Teď udělám něco, co bude aspoň někomu k užitku!“ zakřičela, kolem které se začala hromadit oranžová chakra, která pomalu černala.
„Co to děláš!“ křičel Madara a chtěl na ní zaútočit, ale nemohl se hnout.
„Pod nohama máš pečeť, která vám zabraňuje v pohybu,“ usmála se a z koutku úst jí začala téct krev.
„Kei, co to děláš?“ křičel Sasuke a chtěl se k ní rozeběhnout, ale Tsunade ho zastavila.
„Sasuke, ta technika je tak silná, že by tě zabila,“ zakroutila hlavou. Když všechna chakra kolem Kei zčernala, tak do ní narazila, a bylo na ní znát, že jí tato technika velmi ubližuje. Na jejím těle se začaly objevovat černé pečeti a od nohou se na zemi vytvořil černý kruh.
„Sasuke, omlouvám se ti, že jsi kvůli mně opustil Konohu, ale teď bude vesnice už v bezpečí. Tajná technika: božská pečeť ochránce,“ vyslovila název techniky a celou oblast zahalilo jasné světlo s velkým otřesem.

Když Sasuke otevřel oči, tak viděl zbytky bílé mlhy a listy stromů, co letěli po obloze. Rychle vstal a běžel hledat Kei, ale našel jen obří díru v zemi a na kraji díry ležel prsten, který dokazoval, že patří k Akatsuki.