Prelude:
1 Vyzkoušejte si ovládání.
2 Zrušte blok vlevo, klekněte a pomocí J zrušte blok pod vámi, sepněte páku, pomocí J vytvořte blok před sebou, výskokem zničte blok nad vámi, vylezte nahoru, zničte blok vlevo a vstupte do dveří.
3 Seskočte dolu, a až se píchlák dostane na krajní blok u kterého stojíte, zničte ho. Zničíte i píchláka. Sepněte páku a vlezte do dveří.
4 Stoupněte na blok se šipkou dolů a stiskněte šipku dolů. Blok na kterém stojíte je spínač, který otevřel cestu na jedné straně dál. Vytvořte blok na spínači, která nad sebou nemá světlo (světlo vytvořený blok zničí). Sepněte páku a projděte otevřenou cestou dál. Dostanete se k bloku se znakem X, stiskněte K a projděte blokem ke dveřím.
5 Velký balóňák je křikloun, který křikem zničí bloky. Až se tak stane, seskočte dolu, sepněte páku a vlezte do dveří.
6: Slow Motion Jděte na konec plošiny a počkejte, až pod vámi poletí balónek směrem k bloku se znakem X. Až bude pod ním stiskněte K, tím se čas zpomalí, seskočte a dostaňte se na úplně spodní plošinu. Tam počkejte až bude balónek úplně na opačné straně, stiskněte K, sepněte páku a vlezte do dveří.
7: Simon Says Vše se pohybuje společně s vaším pohybem. Jděte vlevo, pak vpravo, sepněte páku, opět vpravo a dostaňte se do dveří.
8: Slowme Opačné zpomalení. Až budou oba létací balónky na opačné straně než vy, seskočte, dojděte pod bloky oznažené X a počkejte. Než se k vám dostanou tak vyskočte a v nejvyšším bodě zmáčkněte K. Budete padat tak pomalu, že vás oba podletí. Až se tak stane, pusťte K, dojděte na druhou stranu, dostaňte se k páce a pak nahoru do dvěří.
9: Return Využití ducha. Počkejte, až bude balónek přímo nad vámi a výskokem zničte blok i jeho. Vylezte tam a stiskněte K, Vytvoříte si ducha. Pozor na letící koule. Jděte s duchem vpravo a stiskněte páku. Protože se nemáte jak vrátit, stiskněte K, duch se rozplyne a budete pokračovat tam, kde jste ho vytvořili. Jděte vlevo a do dveří.
Hotovo.
Slow Motion:
1 Až bude létací balónek úplně vlevo, stiskněte K a dostaňte se na druhou stranu, kde stiskněte páku a vytvořte blok na spínači. Vyskočte nahoru a dostaňte se do dveří.
2 Dostaňte se nahoru k páce za pomocí klávesy K. Pozor na letící koule jak směrem nahoru tak směrem dolu.
3 K zastavení letících koulí můžete použít vlastní bloky, nebo dostat bubliňáka ze spínače. Tím se vytvoří pevný blok před kanónem a už vás nebude ohrožovat. Použijte K na zpomalení času, dostaňte se dolu, postavte blok u spínače, a až se na něj bubliňák dostane, zničte ho. Zablokujete tím kanón a nezapomeňte se vyhnout zbývajícím koulím, které byly vystřeleny před blokací. Sepněte páku a vlezte do dveří.
4 Použijte K ke zpomalení času a jakmile balónek letící nejblíže vám směrem dolů mine plošinu, postavte si vlastní na druhou stranu k páce. Sepněte páku, použijte opět K ke zpomalení času, a jakmile vás opět nejbližší balónek mine směrem dolů, postavte si plošinu na druhou stranu a vlezte do dveřím. Snažte se cestou tam nerozhodit jejich let, cestu zpět by to ztížilo.
5 Dostaňte se k horní plošině a vytvořte před ní blok, který zničte společně s bubliňákem. Dostaňte se k páce a pak projděte stejnou cestou zpět. Až půjde bubliňák pod vámi na opačnou stranu, stiskněte K, skočte dolu, zničte blok vedoucí na nejnižší plošinu, stále držte K a až bude létací bublina nejvíce vlevo, skočte před ní a projděte do dveří.
Hotovo.
Simon Says:
1 Jděte vlevo a nechte jednoho balóňáka stoupnout na spínač tak, aby druhý balóňák stál na bloku, který zmizí přesně v tomtéž okamžiku a tím ho zničíte. Pak jděte vpravo a až bude balóňák stát na růžovém bloku, zničte blok a s ním i balóňáka. Nyní stačí sepnout páku a vejít do dveří.
2 Projděte vlevo skrz blok se šipkou, vytvořte blok vedle spínače, vyskočte na něj, výskokem zničte blok a balóňáka a vytvořte blok na spínači. Tím na opačné straně zmizí blok, na kterém stojí jiný balóňák a tím ho zničíte. Stiskněte K, tím zrušíte blok s označením X, na kterém stojí třetí balóňák. Projděte na opačnou stranu, a než projdete druhý blok s označením šipky vpravo, stiskněte K a při průchodu bloku se šipkou držte. Tím se dostane létací bublina do spodní části. Uvolněte K. Dostaňte se nahoru, na druhou stranu a sepněte páku. Seskočte dolu a než projdete blokem se šipkou vpravo opět stlačte klávesu K. Jakmile projdete, pusťte K a vstupte do dveří.
3 Vemte Bubbu až úplně do leva, otočte se a vytvořte blok na spínači. Otevře se cesta za vámi dolu, kde sepněte stejným způsobem i druhý spínač, který na druhé straně zničí bubliňáka. Přejděte na druhou stranu, odstraňte blok ze spínače, a tím zabráníte létacím bubliňákům volně létat. Vylezte nahoru a dostaňte se k páce. Pak stačí slézt dolu, postavit se na blok nad dveřmi se značkou šipky nahoru, vyskočit a podržet šipku nahoru. Tím zůstane blok otevřený a pak stačí vlézt do dveří.
4 Jděte vpravo, a když stoupnete na první spínač, zničí to bubliňáka pod vámi. Pokud půjdete dál vpravo, dostanete se až na kraj, kdy bubliňák za vámi a úplně dole zároveň stoupnou na spínače, a tím vám otevřou cestu až dolů. Pádem sepnete páku a pak stačí vejít do dveří.
5 Úplně až na konec vpravo, tím se zavře bubliňák pod vámi. Zpět a dolů kde si stoupnete na spínač a tím zničíte bubliňáka pod vámi. Vytvořte na něm následně blok, čímž si otevřete cestu dál. Jděte dolů skrz první blok před vámi, stoupněte si pod druhý blok na kterém se nyní nachází bubliňák a vyskočte. Vpravo a dolů, vytvořit blok na spínači a opět nahoru. Uvolnění bubliňáci si sami zavřou cestu zpět tím, že zničí blok na spínači. Vejděte k páce vrchem skrz bloky nad ní, sepněte a vraťte se nahoru do dveří.
Hotovo.
Slow Me:
1 Použijte klávesu K ke svému zpomalení, přeskočte bubliňáky, sepněte páku, zpět přes bubliňáky a do dveří.
2 Seskočte dolu a za pomocí klávesy K se vyhněte koulím. Po seskoku automaticky sepnete páku a pak projdete do dveří.
3 Vyskákejte až nahoru k páce a pak zpět dolu ke dveřím. Použijte klávesu K k přeskočení koulí.
4 Seskočte úplně dolu, nevšímejte si bubliňáků pod vámi, ale až poletíte kolem samotného, zpomalte čas pomocí klávesy K a až bude na růžovém bloku, zničte ho a bubliňáka s ním. Jděte do prava, nahoru nad kaktus a seskočte na blok, z kterého vyjedou dveře. Udělejte vedle sebe směrem vpravo blok a vyskočte díky němu k páce. Vlezte do dveří.
5 Slezte o patro níž a propojte plošinu kde je bubliňák s tou, kde jste vy. Přeskočte ho s klávesou K, a pak zničte blok, kterým jste propojili plošiny. Bubliňák dojde až na konec a tam zničí blok, díky kterému se uvolní vybuchující bubliňák, který spadne do díry po bloku, projde kolem kaktusu a zničí blok, který vás drží. Projděte ke druhému bloku na plošině, zničte ho a projděte až úplně dolu. Jděte úplně vpravo a vylezte nahoru kolem padajícího bubliňáka. Sepněte páku a jděte stejnou cestou zpět. Dole jděte úplně vlevo, přeskočte bubliňáka a vylezte nahoru ke dveřím.
Hotovo.
Return:
1 Seskočte dolu na plošinu, ze které vyjedou dveře. Použijte klávesu K k vytvoření ducha. Projděte na druhou stranu spodem, k přeskočení kaktusů si vytvořte bloky a to samé v případě bubliňáka. Sepněte páku a vstupte do dveří. V případě potřeby nebo nutnosti, hrozba smrti nebo návrat ke dveřím, použijte klávesu K.
2 Kanon nahoře pomalu odstřeluje bloky, které vám zabraňují v dokončení levelu, a proto to musíte stihnout rychleji. Projděte vpravo, vylezte nahoru, vytvořte ducha, s ním jděte vpravo a dolu, sepněte páku, vraťte se klávesou K do těla, přeskákejte vrchem na druhou stranu a na konci dolu do dveří.
3 Jděte vpravo, pak šipkou dolů otevřete blok pod vámi a až dopadnete, vytvořte si pomocí klávesy K ducha. S duchem seskočte dolu, uvolněte cestu bubliňákovi a sepněte páku. Než se k vám bubliňák dostane, vraťte se klávesou K zpět do těla, seskočte dolu a za bubliňákem vytvořte blok. Stačí projít do dveří.
4 Až třetí bubliňák stoupne na propadlo, vytvořte vedle na spínači blok a zabijete bubliňáka. Seskočte dolu, přejděte na druhou stranu a vylezte nahoru. Vytvořte klávesou K ducha, zničte s ním blok díky kterému jste se dostali nahoru a opět se vraťte klávesou K. Až bubliňák pod vámi stoupne na propadlo, udělejte to samo jako v předchozím případě. Vytvořte opět ducha a seskočte s ním úplně dolu vpravo. To samé ale tentokrát se spodním bubliňákem. Vraťt se se a vytvořte znovu ducha. S ním jděte zase úplně dolu vlevo. Tentokrát to samé s posledním bubliňákem a opět se vraťte. Znovu vytvořte ducha a projděte celým bludištěm, které je nyní otevřené a sepněte páku. Vraťte se klávesou K do těla a projděte dvěřmi.
5 Vytvořte zprava na spínači blok. Vytvořte klávesou K ducha a projděte vpravo dolu do místnosti těsně předtím, než tam spadne bubliňák, vytvořte rychle na spínači blok a vraťte se klávesou K do těla. Vytvořte ducha a projděte do místnosti vlevo dolu. Opět vytvořte na spínači blok a vraťte se do těla. Počkejte až bubliňák dojde na konec, zničí bublinu ze spínače a izoluje se tak od páky a dveří. Seskočte vlevo úplně dolu, aktivujte páku a vejděte do dveří.
Hotovo.
Hodiny:
Vlezte do hodin, vylezte z hodin, Bubba následně automaticky vleze do hodin a uvidíte zloděje jak nese vaše kolečka. Vylezte ven a dostaňte se do dvířek po kukačce.
Final Round:
1 Zpomalte klávesou K čas, počkejte až vespod nebude žádný bubliňák a těsně před spadnutím dalšího jděte až na konec. Celou dobu držte klávesu K a na konci si udělejte schody. Minimálně dva, protože až pustíte klávesu K, spodní bubliňák vám zničí nejnižší blok. Prodlužte plošinu na které chodí bubliňák jedním blokem, a až na něj stoupne, zničte ho. Dostaňte se na levou stranu a opět za pomocí klávesy K obejděte bubliňáka. Nad ním je spínač, který vám otevře cestu k páce. Tu sepněte a vraťte se do dveří.
2 Vpravo zničte blok, skočte dolu, vpravo, vyskákejte nahoru za pomocí klávesy K. Stiskněte K, vyskočte a pusťte K, vytvoří se pod vámi pevná zem. Projděte vlevo a vytvořte blok na spínači. Jeden blok dolu, vlevo až na konec, pomocí K dolu, sepnout páku a vytvořit blok na spínači. Vlevo, vytvořit blok nad kaktusem a pomocí K na něj vyskočit. Nahoru, vlevo, uvolnit jeden blok, vyskočit na druhý, zničit blok nahoře vpravo, vyskočit na jeho místo, vytvořit schody nahoru, projít skrz bloky označené X, vlevo zničit blok, projít, zničit blok, šipkou nahoru propadnout dolu, klávesou K projít vlevo, vytvořit blok na spínači, projít zpět, zničit blok, šipkou nahoru propadnout dolu, vpravo, o jedno patro nahoru, vpravo, klávesou K projít nahoru, vpravo ke kaktusu, šipkou nahoru propadnout dolu, zničit blok vpravo, dolu a do dveří.
3 Rychle seskočit na plošinu uprostřed než létací bubliňák nahoře zničí blok na spínači a tím uzavře horní plošinu. Až se plošina otevře, stiskněte a podržte klávesu K tak dlouho, dokud kanony dole nezničí obě plošiny z bloků a dokud u páky nebude ani jeden bubliňák, pak klávesu K pusťte, vyhněte se koulím a stiskněte páku. Pak stačí počkat, až se probudí řvoun a zablokuje všechna propadla. Cesta ke dveřím je volná.
4 Rychlá akce. Vylezte nahoru na čtyři spínače. Z levé strany. Postavte se na první a vytvořte klávesou K ducha. Jakmile bubliňák na levé straně spadne prvním propadlem, jděte na druhý spínač, pak hned na třetí a potom na čtvrtý. Nakonec se klávesou K vraťte na první a pokud se vám to rychle podaří, bubliňák propadne až dolu, kde zničí růžový blok a umožní tak sepnout páku. Pak stačí vytvořit ducha, sepnout páku, vrátit se do těla a projít dveřmi.
Hotovo.
Hodiny:
Vlezte do hodin, vylezte z hodin, počkejte na konec.
Neslyšící přemýšlejí ve znakovém jazyce.
Je to stejné jako u slyšících, jenom si místo mluvení v duchu znakují.
Znakový jazyk je jazyk jako každý jiný, se svojí vlastní gramatikou a pravidly, a liší se pouze tím, že slova nejsou vyjadřována zvukem, nýbrž pohyby rukou, těla a mimikou. (rozhodně se nejedná o česká slova převedená do znaků)
Skromný seznam fanfikcí
Můj blog aneb zápisky jedné slečny
Hezké, ale chybí ti tu podklady, na jejichž základě jsi došla k podobným závěrům. Bez nich je to jen další z mnoha neodůvodněných názorů.
Není to náhodou tak, že od narození hluchý přemýšlí v té řeči, v níž se přemýšlet naučí či v níž jej přemýšlet naučí ostatní? A klidně né jen v jedné. Jsou lidé, kteří tvrdí, že pro ně není problém přemýšlet v cizí řeči, což je dost určitě možné, neb jak psal Alu, v základu jde o "pouhé" nervové podněty.
Requiescat in pace...
Volunteer @ Akicon & Natsucon & Animefest
Autor Animefestí mobilní appky
Jelikož jsem sama neslyšící (i když ne od narození a přemýšlím v češtině), mám nějaké známé, kteří neslyší od narození a ti podle svých vlastních slov opravdu přemýšlejí ve znakovém jazyce.
Jinak člověk většinou přemýšlí ve svém rodném jazyce a v případě neslyšících se jedná téměř vždy o znakový jazyk. Není možné naučit se mluvený jazyk odezíráním a neslyšící se tak většinou učí češtinu až ve škole, jako my se učíme angličtinu. (je to pro ně cizí jazyk) Část neslyšících ovládá češtinu špatně a někteří téměř vůbec.
Skromný seznam fanfikcí
Můj blog aneb zápisky jedné slečny
Proto by mě zajímalo, jak si v duchu převádějí do znakové řeči psaný text.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
krásně řečeno ještě bych dodala
je to i se zvukem i když moc nemluvěj
snaží se u toho vydávat zvuk
mají pravidla ale nečasuje se
nesklonuje a mluví se pouze v infinitivu
ale znaková řeč není tak těžká jak vypadá vše se odráží od toho jak ten dotyčný předmět vypadá
např. sprcha
rozevírají se prsty
jsou o tom i knihy mají spoustu slov
a taky bacha znaková řeč není ve všech státech stejná níbrž podobná
mi máme českou znakovou řeč
ale je to dost podobné
proto by ses v americe domluvil/a i českou znakovou řečí a celkem solidně
Skromný seznam fanfikcí
Můj blog aneb zápisky jedné slečny
Zajímavější by byl člověk, který by byl od narození hluchý a slepý. A asi ještě zajímavější někdo, kdo je od narození úplně chromý, takže nemá žádný kontakt s vnějším světem. Jenže potom by se s ním hůře dorozumívalo. Ale třeba kdyby toto měl mnoho let a pak by se toho zbavil a zařadil se do normálu, bylo by asi úžasné potom poslouchat jeho vzpomínky nebo s ním vůbec konverzovat.
Kdybyste někdo o někom takovém věděli, napište mi to, prosím.
Tuto otázku přisuzuji špatnému pochopení významu slov.
Všechny naše mozky fungují na jednom společném jazyce, který překládá vzruchy z periferních nervů do srozumitelných informací. Proto ať hluchý nebo slepý, přemýšlí stejně.
Jazyk, který je pro hluchého srozumitelnou formou předávání informací je ten samý, který se naučí jako ty nebo já. Mateřský jazyk. Jediný rozdíl je v tom, že on slovům nepřiřazuje zvukovou podobu, jen významovou a vizuální.
A proto se i jemu budou myšlenky formovat do obrazů a slov, ale jen těch forem, které dokáže pochopit. Například intonace, hlasitost apod. by pro něj měl být nepochopitelný význam.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
Myslím že pro generaci mých vrstevníků to není tak vzdálená představa, vzhledem k tomu co se děje na obrazovkách pomocí nul a jedniček. Dále tu máme třeba skvělej metamýtus Matrixu, o kterém toho již bylo napsáno mnoho (doporučuji zájemcům knihu Matrix - mýtus naší doby). Pro mě definice reality znamená neomezenost časem či místem, možná tak jen představivostí. Z tohoto úhlu pohledu považuju sny za jakousi vyšší realitu, která má mnohem méně těchto omezení, dá se tam lítat, dýchat pod vodou, setkávat se s lidmi z minulosti a další vylomeniny nehodící se do slušné společnosti. Vzpomínám si na komiks vyjadřující něco ve smyslu, že jsme se narodili do doby kdy je planeta vcelku dobře prozkoumaná - tedy příliš pozdě na objevování planety a příliš brzo na prozkoumávání vesmíru. Já kontruju tím, že lidské vědomí má stále své neprozkoumané deštné pralesy, na poli vědomí jsme začátečníci.
"Paradise is not a place, it´s state of consciousness."
Souhlasím s komentářem - taky mám konečně co číst. Je to zajímavá a médii dost přehlížená myšlenka. Nakonec ukazuje jedno-my buddhisti máme od začátku pravdu
From the North shall he come, need shall drive him:
he shall pass the Door to the Paths of the Dead.
I believe in the madness called "Now"...
Jsem členkou KLUBU ŽROUTŮ KNIH (aneb Eragona za dva večery ^.^ )
Sežer bobra, zachraň strom!
Příliš zaujatý a nerozvedený pohled, proto i nezajímavý. (To platí jen pro tu filosofickou část, z psychologické části je tento názor naopak nanejvýš zajímavý. Proč jsou lidé zaujatí, i když je to nesmyslné?)
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
OK, už mlčím. Nemám prostě náladu na slohovku ^.^
From the North shall he come, need shall drive him:
he shall pass the Door to the Paths of the Dead.
I believe in the madness called "Now"...
Jsem členkou KLUBU ŽROUTŮ KNIH (aneb Eragona za dva večery ^.^ )
Sežer bobra, zachraň strom!
Prvně a poprvé vůbec jsem si kdy řekl, "konečně mám co číst".
Jen škoda, že to vypadá jako výtažek z knihy. Některé části mi přijdou povědomé a známé, stejně jako některé fráze v nich. Ale i tak jsem byl rád, že mám co číst.
Rád jsem si opět takhle jednou popřemýšlel.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
V mládí jsem měl plán, že se stanu kyborgem.
Jako kyborg bych se nemusel zodpovídat lidským zákonům a mohl bych si dělat co bych chtěl. Bohužel kyborgů je dnes docela dost a žádné speciální zákony nemají.
Takže další plán je android.
Jinak do takového obleku bych si nainstaloval vrhač blesků, (viz. hlavní zlosyn ve Star Wars) použitelné jako stroboskop.
Pokusím se nadhodit téma, které bude trochu filosofickým spamem.
Co by kdo z vás udělal, kdyby zjistil, že neexistuje svobodná vůle, ale vše je předurčeno? Jak by vás to změnilo, či poznamenalo?
Jak myslíte, že by na to zareagovali lidé z celé planety, a k čemu by to popřípadě vedlo? Jak by to poznamenalo jejich myšlení a celkově myšlení celé společnosti?
Zkuste se držet prosím otázek a nezabíhat do nepodstatných vedlejších detailů.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
Requiescat in pace...
Volunteer @ Akicon & Natsucon & Animefest
Autor Animefestí mobilní appky
Myslím, že by to všeobecně vedlo k lhostejnosti. Proč se snažit, dřít nebo podobné věci, když je náš život stejně už daný? Lidé by ztratili svědomí, protože by najednou neměli za své skutky odpovědnost, jejich život je přece stejně už předurčený.
Myslím, že mě by to moc nezměnilo.
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
Kdyby tu byl osud, tak bych se snažil ztotožnit se s tím. Předpokládám, že by to zároveň znamenalo, že je tu nějaký vyšší smysl, příčina a následek. Něco by mě někam směrovalo a já bych se snažil přijít na to kam a proč.
Jenže, pokud svobodnou vůli myslíš i to, že mé myšlenky by byly předurčeny, pak taková úvaha postrádá smysl. Já bych nebyl já. Tím nechci říct, že jsem "myšlenkama". Ale vše co si o sobě myslím je svým způsobem to co jsem pochytil od okolí. V mládí ti rodiče řeknou, že si inteligentní, ty jim uvěříš a chováš se podle toho. Idioti neexistují, jsou to jen jinak smýšlející lidé.
Lidé by se přestali zajímat o ostatní a zaměřili by se na sebe. Co by pak záleželo na tom, že někdo je bohatý, slavný... To je osud, s tím nic neuděláš. Zaměř se na vlastní příběh a dělěj to nejlepší. Takže vcelku pozitivní vývoj.
Argument může být sebedokonalejší a některé lidi to beztak nepřesvědčí. Mě by to asi nijak výrazně nezměnilo, protože s tím již tak dost polemizuji a nepřipadá mi to jako nepřátelská myšlenka.
Docela se ztotožňuji s Shopenhaurem:
"Člověk může dělat to, co chce, ale nemůže chtít aby chtěl."
Už v tom je značná dávka determinismu a pokládám to minimálně v této míře za docela zjevně pravdivé.
Na lidské úrovni myšlení by se podle mě nic zvláštního nezměnilo. Třeba jestli někdy budou tvorové, co by mysleli na mnohem vyšší úrovni, tak by toho nějak mohli využít k dosáhnutí svých cílů, ale tam já nevidím.
Je snad možné, že by se hodně lidí myšlenky svobodné vůle nechtělo vzdát do takové míry, že by raději zvolili "hloupost", která by jim svět vysvětlovala tak, že svobodnou vůli mají. Jako někteří dnes např. s evolucí, což jim je také nepřátelská myšlenka a to je asi v prvé řadě důvod, proč proti ní tak brojí. Odvrhli tuto myšlenku aniž by ji prozkoumali a s neexistencí svobodné vůle by to mohlo dopadnout podobně. Ale pro ostatní by se asi nic radikálního nezměnilo. Třeba by to mohla být nějaká oblast pro další zkoumání. Někteří by se pak na to mohli odvolávat, že jejich korupční či násilné činy byly determinovány, ale to by jim asi neprošlo.
A kdybych měl být optimista, tak bych řek, že by k sobě mohli být víc tolerantní. Ostatně vědění (i technologie) osvobozuje a společnost neustále míří k jakési tolerantnější a umírněnější podobě.
Podpis:
Nedávno jsem viděl dokument The Secret trailer zde, a je to velmi zajímavé. Jedná se o to že vlastně přitahujeme to na co myslíme a určitě na tom něco bude no doporučuji shlédnout a udělejte si názor sami
Podle mě nic nového pod sluncem, proto jsem se asi více zabýval tím, co tam vyjadřují a jakým způsobem to dělají.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
A dlouho tu nebyla Hoshi saga!
Tentokrát s číslovkou 8, a popravdě, je tak těžká, že i já jsem si na internetu našel na jeden level návod. (Vzpomeňte si na mě u levelu č.9991)
Dost jsem se u některých levelů nasmál nad tím, jakým způsobem je jejich řešení.
Hrát můžete jako vždy ZDE
A zde jako obvykle návod pro ty, co si nevědí rady. (momentálně se stále pokouším dokončit (není tu nic na řešení) poslední level...
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
ta 9991 je zákeřná... sice mi došlo během deseti vteřin která bije, ale o to víc zuřím
Jinak tahle Hoshi saga mě potěšila. Nic nedokáže spravit náladu víc, než hvězdička 
Pokud je tu princip, který dokáže oddálit konec, pak tu je možnost, že bude tento princip funkční i na jiné zákony. Třeba je možné oddálit (pokud vůbec je, ale předpokládejme, že je) konec vesmíru.
Všichni svým jednáním urychlujeme tepelnou výměnu, tím urychlujeme zvětšování entropie vesmíru, čímž urychlujeme jeho zánik. Pokud by byl vesmír deterministický (předurčený), byl by čas jeho konce předem určený, tedy by se dal z velikosti entropie takového vesmíru jeho konec přesně předpovědět. Pokud ale vesmír není deterministický, pak se rychlost zvětšování entropie neustále mění v závislosti na umělé a nedeterministické tepelné výměně způsobované inteligentními civilizacemi. Čím více bude existovat civilizací, které dokáží využívat tepelnou výměnu na získávání energie potřebné pro jejich rozvíjení, tím rychleji se bude blížit konec vesmíru.
Na tomto principu by se dalo zprůměrovat, porovnáním našeho vesmíru s tím, jak by momentálně vypadal ten náš v podobě deterministického a neobydleného civilizacemi, kolik takových vyspělých civilizací v něm vlastně je.
Pokud platí, že velikost horizontu vesmíru určuje rychlost rozpínání, pak platí, že je velikost horizontu rovna velikosti entropie, z čehož vyplývá, že v tomto vesmíru musí existovat daleko vyspělejší civilizace, nebo nespočetně mnoho podobných té naší, které závratným tempem urychlují tepelnou výměnu, tím urychlují zvětšování entropie, to ovlivňuje zvyšování rychlosti rozpínání vesmíru, a to urychluje jeho konec.
Proč by měl být přítomný princip oddálení konce, když ho vlastně ani není potřeba, protože vše spěje jen k jeho urychlení?
Jak stará musí být civilizace, aby si to uvědomila celá a začala se podle toho řídit?
Podle zrychlování rozpínání vesmíru se mi zdá, že je tu ohromná spousta neuvědomělých civilizací, které jen zlepšováním svých technologií a zvyšováním energetické spotřeby urychlují konec vesmíru, tedy v případě, že se neustále nové a nové civilizace dostávají do podobných dob, ve kterých začínají využívat potenciál tepelné výměny, tedy jsou oslepeni možnostmi, tak než to dojde všem, co dělají, bude již pozdě.
To bych označil za neoddálitelný (a celkem ironický) osud.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
alu - tepelna vymena? Promin, ale to mi prijde jako pitomost - co ma teplo spolecneho s urychleni konce, kdyz teplo mas v prakticky neomezenem mnozstvi v nejblizsi vhezde/nitru vlastni planety? Tam ej tepla vic, nez kdy spotrebujem...
Vymena informaci, to bych pochopil a mozna i souhlasil, ale tepelna.. to se mi zda trosicku moc silena teorie. Trosicku mimo misu.
Noční přepadení.
Moje čistě akční FF. Neskromně si myslím, že se opravdu povedla. Jednorázovka.
-------
Ona jediná.
Seriál o vojákovi z amerických speciálních jednotek, který se dostane do světa, kde vládne chakra. Do světa, kam nikdy nechtěl. Do světa, kde pro něj není místo...
Update! Třináctý díl je venku!
Neuvěřitelné, což? Ale je to tak! Nezapomněl jsem na vás!
Jen mi to trvalo o dost déle, než obvykle...
--------
Poslání: Speciální schvalovací FanFiction jednotka Konohy
Fanfikce o lidech, kteří tady na Konoze schvalují fanfikce. Jakákoliv podobnost s lidmi z Konohy je čistě náhodná, doopravdy, fakt.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
"Náš viditelný vesmír má také horizont, který je ohraničen oblastí, z poza které se k nám nemůže nic dostat. To je způsobeno tím, že se hodnota rozpínání vesmíru s dvojnásobkem vzdálenosti od pozorovatele taktéž zdvojnásobuje, až se v jisté vzdálenosti vyrovná rychlosti světla. Za touto vzdáleností se od nás již vše oddaluje, i světlo, tedy k nám nedoputuje žádná informace."
Chápu správně, že se tedy právě pohybujeme vůči nějaké hvězdě za horizontem našeho viditelného vesmíru rychlostí, jež přesahuje rychlost světla? K tomu mě napadá ještě jedna věc. Za předpokladu, že k nám z oblasti za horizontem našeho viditelného vesmíru nedoputuje žádná informace, je klidně možné, že je to konec vesmíru, nemáme možnost si nijak ověřit, že pokračuje.
Teoreticky ano, tato úvaha je správná, ale dle relativity tomu tak není.
Něco málo jsem o tom psal již dříve v úvaze o vesmírném obzoru, která je umístěna v horní části stránky pod obrázkem psychopatů ve vybraných důležitostech, konkrétně pod logickými hrami v myšlenkách.
Tam je ukázáno, proč může být i náš horizontem ohraničený viditelný vesmír stále nekonečný, ale proč se stále nemůže k ničemu za ním pohybovat rychlostí přesahující rychlost světla.
Přidám to tedy i sem.
Jediné, co jsem touto myšlenkou přidal navíc, je vysvětlení toho, k čemu dochází na okraji horizontu a k čemu (ne)dochází za ním. A i když se zdá, že by něco za naším viditelným vesmírem něco být mělo, a dokonce i je, tak z našeho omezeného časoprostorového a relativního vnímání tam není nic, protože to tam ještě nevzniklo. Sice stále, i když na našem pohybu závisle, vzniká, ale v tak nepatrné míře, že se zdá, jako by se vznik nového prostoru i času na okraji zastavil na nulovém bodě.
Pokud by byl zájem, mohu to více rozepsat.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.