Prelude:
1 Vyzkoušejte si ovládání.
2 Zrušte blok vlevo, klekněte a pomocí J zrušte blok pod vámi, sepněte páku, pomocí J vytvořte blok před sebou, výskokem zničte blok nad vámi, vylezte nahoru, zničte blok vlevo a vstupte do dveří.
3 Seskočte dolu, a až se píchlák dostane na krajní blok u kterého stojíte, zničte ho. Zničíte i píchláka. Sepněte páku a vlezte do dveří.
4 Stoupněte na blok se šipkou dolů a stiskněte šipku dolů. Blok na kterém stojíte je spínač, který otevřel cestu na jedné straně dál. Vytvořte blok na spínači, která nad sebou nemá světlo (světlo vytvořený blok zničí). Sepněte páku a projděte otevřenou cestou dál. Dostanete se k bloku se znakem X, stiskněte K a projděte blokem ke dveřím.
5 Velký balóňák je křikloun, který křikem zničí bloky. Až se tak stane, seskočte dolu, sepněte páku a vlezte do dveří.
6: Slow Motion Jděte na konec plošiny a počkejte, až pod vámi poletí balónek směrem k bloku se znakem X. Až bude pod ním stiskněte K, tím se čas zpomalí, seskočte a dostaňte se na úplně spodní plošinu. Tam počkejte až bude balónek úplně na opačné straně, stiskněte K, sepněte páku a vlezte do dveří.
7: Simon Says Vše se pohybuje společně s vaším pohybem. Jděte vlevo, pak vpravo, sepněte páku, opět vpravo a dostaňte se do dveří.
8: Slowme Opačné zpomalení. Až budou oba létací balónky na opačné straně než vy, seskočte, dojděte pod bloky oznažené X a počkejte. Než se k vám dostanou tak vyskočte a v nejvyšším bodě zmáčkněte K. Budete padat tak pomalu, že vás oba podletí. Až se tak stane, pusťte K, dojděte na druhou stranu, dostaňte se k páce a pak nahoru do dvěří.
9: Return Využití ducha. Počkejte, až bude balónek přímo nad vámi a výskokem zničte blok i jeho. Vylezte tam a stiskněte K, Vytvoříte si ducha. Pozor na letící koule. Jděte s duchem vpravo a stiskněte páku. Protože se nemáte jak vrátit, stiskněte K, duch se rozplyne a budete pokračovat tam, kde jste ho vytvořili. Jděte vlevo a do dveří.
Hotovo.
Slow Motion:
1 Až bude létací balónek úplně vlevo, stiskněte K a dostaňte se na druhou stranu, kde stiskněte páku a vytvořte blok na spínači. Vyskočte nahoru a dostaňte se do dveří.
2 Dostaňte se nahoru k páce za pomocí klávesy K. Pozor na letící koule jak směrem nahoru tak směrem dolu.
3 K zastavení letících koulí můžete použít vlastní bloky, nebo dostat bubliňáka ze spínače. Tím se vytvoří pevný blok před kanónem a už vás nebude ohrožovat. Použijte K na zpomalení času, dostaňte se dolu, postavte blok u spínače, a až se na něj bubliňák dostane, zničte ho. Zablokujete tím kanón a nezapomeňte se vyhnout zbývajícím koulím, které byly vystřeleny před blokací. Sepněte páku a vlezte do dveří.
4 Použijte K ke zpomalení času a jakmile balónek letící nejblíže vám směrem dolů mine plošinu, postavte si vlastní na druhou stranu k páce. Sepněte páku, použijte opět K ke zpomalení času, a jakmile vás opět nejbližší balónek mine směrem dolů, postavte si plošinu na druhou stranu a vlezte do dveřím. Snažte se cestou tam nerozhodit jejich let, cestu zpět by to ztížilo.
5 Dostaňte se k horní plošině a vytvořte před ní blok, který zničte společně s bubliňákem. Dostaňte se k páce a pak projděte stejnou cestou zpět. Až půjde bubliňák pod vámi na opačnou stranu, stiskněte K, skočte dolu, zničte blok vedoucí na nejnižší plošinu, stále držte K a až bude létací bublina nejvíce vlevo, skočte před ní a projděte do dveří.
Hotovo.
Simon Says:
1 Jděte vlevo a nechte jednoho balóňáka stoupnout na spínač tak, aby druhý balóňák stál na bloku, který zmizí přesně v tomtéž okamžiku a tím ho zničíte. Pak jděte vpravo a až bude balóňák stát na růžovém bloku, zničte blok a s ním i balóňáka. Nyní stačí sepnout páku a vejít do dveří.
2 Projděte vlevo skrz blok se šipkou, vytvořte blok vedle spínače, vyskočte na něj, výskokem zničte blok a balóňáka a vytvořte blok na spínači. Tím na opačné straně zmizí blok, na kterém stojí jiný balóňák a tím ho zničíte. Stiskněte K, tím zrušíte blok s označením X, na kterém stojí třetí balóňák. Projděte na opačnou stranu, a než projdete druhý blok s označením šipky vpravo, stiskněte K a při průchodu bloku se šipkou držte. Tím se dostane létací bublina do spodní části. Uvolněte K. Dostaňte se nahoru, na druhou stranu a sepněte páku. Seskočte dolu a než projdete blokem se šipkou vpravo opět stlačte klávesu K. Jakmile projdete, pusťte K a vstupte do dveří.
3 Vemte Bubbu až úplně do leva, otočte se a vytvořte blok na spínači. Otevře se cesta za vámi dolu, kde sepněte stejným způsobem i druhý spínač, který na druhé straně zničí bubliňáka. Přejděte na druhou stranu, odstraňte blok ze spínače, a tím zabráníte létacím bubliňákům volně létat. Vylezte nahoru a dostaňte se k páce. Pak stačí slézt dolu, postavit se na blok nad dveřmi se značkou šipky nahoru, vyskočit a podržet šipku nahoru. Tím zůstane blok otevřený a pak stačí vlézt do dveří.
4 Jděte vpravo, a když stoupnete na první spínač, zničí to bubliňáka pod vámi. Pokud půjdete dál vpravo, dostanete se až na kraj, kdy bubliňák za vámi a úplně dole zároveň stoupnou na spínače, a tím vám otevřou cestu až dolů. Pádem sepnete páku a pak stačí vejít do dveří.
5 Úplně až na konec vpravo, tím se zavře bubliňák pod vámi. Zpět a dolů kde si stoupnete na spínač a tím zničíte bubliňáka pod vámi. Vytvořte na něm následně blok, čímž si otevřete cestu dál. Jděte dolů skrz první blok před vámi, stoupněte si pod druhý blok na kterém se nyní nachází bubliňák a vyskočte. Vpravo a dolů, vytvořit blok na spínači a opět nahoru. Uvolnění bubliňáci si sami zavřou cestu zpět tím, že zničí blok na spínači. Vejděte k páce vrchem skrz bloky nad ní, sepněte a vraťte se nahoru do dveří.
Hotovo.
Slow Me:
1 Použijte klávesu K ke svému zpomalení, přeskočte bubliňáky, sepněte páku, zpět přes bubliňáky a do dveří.
2 Seskočte dolu a za pomocí klávesy K se vyhněte koulím. Po seskoku automaticky sepnete páku a pak projdete do dveří.
3 Vyskákejte až nahoru k páce a pak zpět dolu ke dveřím. Použijte klávesu K k přeskočení koulí.
4 Seskočte úplně dolu, nevšímejte si bubliňáků pod vámi, ale až poletíte kolem samotného, zpomalte čas pomocí klávesy K a až bude na růžovém bloku, zničte ho a bubliňáka s ním. Jděte do prava, nahoru nad kaktus a seskočte na blok, z kterého vyjedou dveře. Udělejte vedle sebe směrem vpravo blok a vyskočte díky němu k páce. Vlezte do dveří.
5 Slezte o patro níž a propojte plošinu kde je bubliňák s tou, kde jste vy. Přeskočte ho s klávesou K, a pak zničte blok, kterým jste propojili plošiny. Bubliňák dojde až na konec a tam zničí blok, díky kterému se uvolní vybuchující bubliňák, který spadne do díry po bloku, projde kolem kaktusu a zničí blok, který vás drží. Projděte ke druhému bloku na plošině, zničte ho a projděte až úplně dolu. Jděte úplně vpravo a vylezte nahoru kolem padajícího bubliňáka. Sepněte páku a jděte stejnou cestou zpět. Dole jděte úplně vlevo, přeskočte bubliňáka a vylezte nahoru ke dveřím.
Hotovo.
Return:
1 Seskočte dolu na plošinu, ze které vyjedou dveře. Použijte klávesu K k vytvoření ducha. Projděte na druhou stranu spodem, k přeskočení kaktusů si vytvořte bloky a to samé v případě bubliňáka. Sepněte páku a vstupte do dveří. V případě potřeby nebo nutnosti, hrozba smrti nebo návrat ke dveřím, použijte klávesu K.
2 Kanon nahoře pomalu odstřeluje bloky, které vám zabraňují v dokončení levelu, a proto to musíte stihnout rychleji. Projděte vpravo, vylezte nahoru, vytvořte ducha, s ním jděte vpravo a dolu, sepněte páku, vraťte se klávesou K do těla, přeskákejte vrchem na druhou stranu a na konci dolu do dveří.
3 Jděte vpravo, pak šipkou dolů otevřete blok pod vámi a až dopadnete, vytvořte si pomocí klávesy K ducha. S duchem seskočte dolu, uvolněte cestu bubliňákovi a sepněte páku. Než se k vám bubliňák dostane, vraťte se klávesou K zpět do těla, seskočte dolu a za bubliňákem vytvořte blok. Stačí projít do dveří.
4 Až třetí bubliňák stoupne na propadlo, vytvořte vedle na spínači blok a zabijete bubliňáka. Seskočte dolu, přejděte na druhou stranu a vylezte nahoru. Vytvořte klávesou K ducha, zničte s ním blok díky kterému jste se dostali nahoru a opět se vraťte klávesou K. Až bubliňák pod vámi stoupne na propadlo, udělejte to samo jako v předchozím případě. Vytvořte opět ducha a seskočte s ním úplně dolu vpravo. To samé ale tentokrát se spodním bubliňákem. Vraťt se se a vytvořte znovu ducha. S ním jděte zase úplně dolu vlevo. Tentokrát to samé s posledním bubliňákem a opět se vraťte. Znovu vytvořte ducha a projděte celým bludištěm, které je nyní otevřené a sepněte páku. Vraťte se klávesou K do těla a projděte dvěřmi.
5 Vytvořte zprava na spínači blok. Vytvořte klávesou K ducha a projděte vpravo dolu do místnosti těsně předtím, než tam spadne bubliňák, vytvořte rychle na spínači blok a vraťte se klávesou K do těla. Vytvořte ducha a projděte do místnosti vlevo dolu. Opět vytvořte na spínači blok a vraťte se do těla. Počkejte až bubliňák dojde na konec, zničí bublinu ze spínače a izoluje se tak od páky a dveří. Seskočte vlevo úplně dolu, aktivujte páku a vejděte do dveří.
Hotovo.
Hodiny:
Vlezte do hodin, vylezte z hodin, Bubba následně automaticky vleze do hodin a uvidíte zloděje jak nese vaše kolečka. Vylezte ven a dostaňte se do dvířek po kukačce.
Final Round:
1 Zpomalte klávesou K čas, počkejte až vespod nebude žádný bubliňák a těsně před spadnutím dalšího jděte až na konec. Celou dobu držte klávesu K a na konci si udělejte schody. Minimálně dva, protože až pustíte klávesu K, spodní bubliňák vám zničí nejnižší blok. Prodlužte plošinu na které chodí bubliňák jedním blokem, a až na něj stoupne, zničte ho. Dostaňte se na levou stranu a opět za pomocí klávesy K obejděte bubliňáka. Nad ním je spínač, který vám otevře cestu k páce. Tu sepněte a vraťte se do dveří.
2 Vpravo zničte blok, skočte dolu, vpravo, vyskákejte nahoru za pomocí klávesy K. Stiskněte K, vyskočte a pusťte K, vytvoří se pod vámi pevná zem. Projděte vlevo a vytvořte blok na spínači. Jeden blok dolu, vlevo až na konec, pomocí K dolu, sepnout páku a vytvořit blok na spínači. Vlevo, vytvořit blok nad kaktusem a pomocí K na něj vyskočit. Nahoru, vlevo, uvolnit jeden blok, vyskočit na druhý, zničit blok nahoře vpravo, vyskočit na jeho místo, vytvořit schody nahoru, projít skrz bloky označené X, vlevo zničit blok, projít, zničit blok, šipkou nahoru propadnout dolu, klávesou K projít vlevo, vytvořit blok na spínači, projít zpět, zničit blok, šipkou nahoru propadnout dolu, vpravo, o jedno patro nahoru, vpravo, klávesou K projít nahoru, vpravo ke kaktusu, šipkou nahoru propadnout dolu, zničit blok vpravo, dolu a do dveří.
3 Rychle seskočit na plošinu uprostřed než létací bubliňák nahoře zničí blok na spínači a tím uzavře horní plošinu. Až se plošina otevře, stiskněte a podržte klávesu K tak dlouho, dokud kanony dole nezničí obě plošiny z bloků a dokud u páky nebude ani jeden bubliňák, pak klávesu K pusťte, vyhněte se koulím a stiskněte páku. Pak stačí počkat, až se probudí řvoun a zablokuje všechna propadla. Cesta ke dveřím je volná.
4 Rychlá akce. Vylezte nahoru na čtyři spínače. Z levé strany. Postavte se na první a vytvořte klávesou K ducha. Jakmile bubliňák na levé straně spadne prvním propadlem, jděte na druhý spínač, pak hned na třetí a potom na čtvrtý. Nakonec se klávesou K vraťte na první a pokud se vám to rychle podaří, bubliňák propadne až dolu, kde zničí růžový blok a umožní tak sepnout páku. Pak stačí vytvořit ducha, sepnout páku, vrátit se do těla a projít dveřmi.
Hotovo.
Hodiny:
Vlezte do hodin, vylezte z hodin, počkejte na konec.
Prečítal som si 3 myšlienky o vesmíre od Alucardo-sama. Nie že by som všetkému rozumel, ale na základe svojích nadobodnutých poznatkov o vlastnosťiach energie, hmoty a zo všeobecnej teorie relativity budem argumentovať.
Najviac ma zaujala myšlienka o konci vesmíru. Z tvojej myšlienky celkom dosť pravdepodobne vychádza že vesmír vlastne nieje nekonečný ale je tvorený určitým pre nás ťažko spočitatelným množstvo energie z časti zformovanej na hmotu, temnu hmotu a temnu energiu. Z čoho vycházda že vesmír ako taký ma obmedzenú hodnotu energie. Znamenalo by to, že na určitom bode zastavý svoje rozpínanie pretože množstvo energie, ktorá ho tvorí nebude môcť viacej časopriestoru vytvoriť. Zastavením rozpínania vesmíru by sa v praxi zastavil aj čas. Moja myšlienka bola, že by vesmír ako taký predstavoval niečo ako atóm, ktorý explodoval presne ako pri jadrovom štepení. Ciže náš vesmír je možno niečo ako atóm ktorý tvorí niečo omnoho väčšie než je on sám a tým pádom by sa neskončil a nezastavil, ale len by sa rozpŕhla jeho energia do vyššieho priestoru než je vesmír presne ako energia ktorá sa rozpŕchne do priestoru pri atomovom výbuchu. Musíme uznať, že sme obmedzený v poznaní a zdrojoch infomácii a viditelnosti horizontu ako takého. Obmedzený zrakom, pretože ľudstvo vychádza najme z poznatkov nadobudnutých z toho čo môže vidieť. Bohužial ľudské oko je zradné a pri sledovaní horizontu sa subjekty zmenšujú až su neviditelné. Naše poznatky siahajú tam kám vidia naše oči, či už tie naše samotné alebo oči teleskopu.
Im here almost from begin.
Ohledně toho, že by se zastavením rozpínání časoprostoru zastavil i čas, si myslím, že by k tomu nedošlo.
Ne že by nedošlo k zastavení rozpínání vesmíru, ale že by nedošlo k zastavení času.
Teď bych se podíval na onu "omezenost naším zrakem".
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
Konečně jsem si našel čas to dokončit. Není to ani tak dlouhé, jak jsem čekal.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
to, co si napsal, je v podstatě pravda, ale ve vesmírnym časovym měřítku existuje lidstvo jen téměř zanedbatelný zlomek času a pochybuju, že za tu dobu vliv měsíce na rotaci země způsobil měřitelnou změnu v teplotách. za faktor ovlivňující GO bych ho tedy určitě nepovažoval.
https://neasiac.wordpress.com/
To, co jsi právě napsal je hloupost. Odporuješ si ve svém vlastním tvrzení.
Uznáváš to, co jsem napsal, a vzápětí to popíráš. Bereš totiž GO jako něco, co přišlo až společně s lidstvem. Z pohledu lidské civilizace zcela určitě Měsíc neměl žádný extrémně zásadní vliv na změnu rotace Země, ale z pohledu celé doby existence ji zcela jistě měl (a stále má).
Právě proto jsem to psal tak, jak jsem to psal, aby to někdo nevztahoval jen na éru lidí, přesně jako právě teď ty.
Řekněme, že GO je problémem již od samotného počátku existence Země. Řekněme, že fáze Sluneční aktivity a skleníkové plyny mají z kratšího časového období mnohem citelnější vliv než Měsíc. Ale Měsíc je systémem, jenž pracuje neustále. Neustále zpomaluje rotaci Země, což má sice z krátkého časového období malý, až zanedbatelný vliv. Ale jde o vliv akumulativní.
Řekněme, že o každou miliardu let Země zpomalí svou rotaci o jednu celou hodinu. Řekněme, že jsou cykly GO pravidelné.
Pak je ale naprosto jasné, že z celé časové osy je každý následující cyklus GO jiný, neboť se před milionem let Země otáčela rychleji, a při GO tak zachytila mnohem méně energie. Čím déle je zemský povrch vystaven slunečnímu záření, tím více se ohřeje.
To ale znamená, že má Měsíc zásadní vliv GO, protože se to samotné může věk od věku měnit. To, co dříve díky o hodinu rychlejší rotaci způsobilo delší doby ledové, protože se zemský povrch nedokázal dostatečně rychle ohřívat, tedy akumulační proces trval mnohem déle, je nyní, díky o hodinu delší rotaci, otázkou naprostou jiného časového průběhu. Doby ledové teď nemusejí být vůbec tak dlouhé, stejně jako budou změny s GO mnohem rapidnější. Jaký to bude mít vliv na ekosystém, to je jasné. Rychlejší změny znamenají nutnost se rychleji přizpůsobovat, což dříve zabralo mnohem delší dobu, a tak se mohla přizpůsobit větší škála druhů.
Pokud to tak ale bude pokračovat, dojde k tomu, že se Země bude otáčet hodně pomalu. A jaký to bude mít vliv na akumulaci tepla a na průběhy GO? To je přeci naprosto jasné.
Zdá se mi proto, že je Měsíc dost podstatný, neboť nejsem omezen jen na éru lidské společnosti, která tak má s GO pramálo společného. Nebo právě proto, že je tu jen tak krátkou dobu, může průběh v tomto velkém časovém měřítku hodně nepatrně ovlivnit.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
není to systém, jenž by pracoval neustále. Země se jednoho dne zpomalí natolik, že bude rotovat synchronně s oběhem Měsíce -> její výdutě nebudou odchýleny od směru k Měsíci -> Měsíc se nebude vzdalovat od Země -> ustane disipace energie na Zemi -> mechanická energie se nebude měnit s časem -> vliv na GO ustane.
https://neasiac.wordpress.com/
Alespoň jsme se shodli, že vliv na GO má.
Ale jinak, když si to rozebereme. Ty vidíš konečný efekt v tom, že se rotace ustálí a že se Měsíc již vzdalovat nebude. Já vidím konečný efekt zase v tom, že už teď Měsíc obíhá kolem Země jednou za cca 29 dní. Pomineme-li, že se ještě bude vzdalovat než se ustálí, bude vázaná rotace znamenat, že se i Země otočí kolem své osy jednou za cca 30 dní. A 15 dní světla na nejednu planetu docela dost zapůsobí. A co teprve rozdíly teplot na přivrácené a odvrácené straně.
Země a Měsíc oproti sobě nemají zase takový hmotnostní rozdíl, ale i když se i zde bude projevovat vyzařování gravitačních vln, což nijak zásadně neovlivní již tak dlouhou dobu rotace, a Měsíc by se tak měl zase začít pomalinku přibližovat, bude to trvat hodně dlouho. Nedůležitý podnět.
Ale stejné působení Země a Měsíce probíhá i mezi Zemí a Sluncem.
Řekněme, že když se Měsíc blíží Slunci, zrychluje, když se vzdaluje, zpomaluje. To způsobuje excentricitu oběžné dráhy Měsíce, stejně jako to ovlivňuje samotnou vázanou rotaci Země a Měsíce. V takovém případě, protože je Země hmotnější a má vlastní setrvačný moment hybnosti, který se právě upravuje oběhem Měsíce, se nedá tento systém nikdy dokonale ustálit.
Se vzrůstajícím provázaným oběhem bude vzrůstat excentricita oběžné dráhy Měsíce, což bude způsobovat ještě větší vzdalování Měsíce, ještě větší zpomalování rotace Země, a to povede k ještě větší excentricitě.
GO se může stabilizovat, ale dle mě až/už za bodem únosnosti. Vliv má, a ne zrovna nepatrný.
(Vázaná rotace má jednu výhodu. Pokud v té době bude existovat nějaká civilizace, bude Měsíc, co se strany přivrácené k Měsíci týče, dobrý orientační bod.)
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
Měsíc se otáčí stejným směrem jako země? A nebo jsem to blbě pochopila.
A můžu se zeptat proč píšeš komentáře červenou? Je to docela nepříjemné pro oči
Let's think, shall we Sherlock?
O Měsíci zcela jistě všichni víme, že oběhne kolem Země jednou za cca 29 dní, a během této doby prochází čtyřmi fázemi. Nov, dorůstání, úplněk, couvání, a nov.
Udělejme si z těchto poznatků logický rozbor.
Aby se nějaká část Měsíce jevila viditelná, musí být ozářena Sluncem. Jako když zapadá Slunce, kdy už je dávno za obzorem, ale mraky jsou stále ozářené, protože jsou vysoko. V noci to tak znamená, že je Měsíc akorát jen hodně vysoko na obloze, tedy se z jeho pohledu Slunce za obzor nedostalo.
Nov znamená, že se jen díváme na stranu Měsíce odvrácenou od Slunce. Jeho celková neozářená část zakrývá výhled na tu ozářenou. (Zákryt Měsíce Zemí je zatmění Měsíce, ne nov.)
Když Měsíc dorůstá, znamená to, že se nám každý den naskytuje větší a větší část z té ozářené strany. Aby se tak dělo, musí se Měsíc každý den o nějakou tu chvilku opozdit, tedy je každý den v ten samý čas stále více pozadu.
Když vidíme jeho celou polovinu, znamená to, že je z našeho místa pozorování přesně vedle Země. V tento okamžik je stejně daleko od Slunce jako Země. Jeho zakrytá část ale není zakryta Zemí. Tato část se jen nachází ve stínu Slunce. Jako když je u nás noc.
Když je úplněk, vidíme jeho celou ozářenou stranu. K tomu je potřeba, aby byl Měsíc pozadu za Zemí. Díky tomu se na něj díváme zepředu, ze stejného směru, ze kterého na něj svítí Slunce, jež se nám nachází přesně za zády.
Když couvá, děje se to samé jako při dorůstání, jen už nyní na opačnou stranu.
Z těchto dějů by samozřejmě každý usoudil, že se Měsíc pohybuje proti otáčení Země. Ale není tomu tak. Ale kdyby tomu tak skutečně bylo, viděli bychom ho během jednoho dne dvakrát. Docházelo by ale k těm samým fázím, jen by k nim docházelo v obou případech/obou pozicích. (Musel jsem si představit jak by to vypadalo, nad tímhle jsem ještě nikdy takhle nepřemýšlel.)
Je to stejné, jak když jedou vedle sebe dvě auta, jen ty jedeš v tom rychlejším. A jak to pomalejší předjíždíš, i když jedete stejným směrem, budeš hlavu, při pohledu na něj, pomalu otáčet dozadu. Přesně tak se my díváme na Měsíc.
A proč, když jedno těleso obíhá kolem druhého, vždy obíhá ve směru jeho rotace? Neboť dochází ve směru rotace ke strhávání okolního prostoru. To jsem toho řekl, co?
), a ty jsi na jejím povrchu. Jsi na okraji takové desky a snažíš se běžet proti směru rotace. Po čase ti začne docházet síla, což bude nejdříve vypadat tak, že klesá tvá oběžná rychlost. Nakonec se zastavíš úplně, což bude mít za následek, že se budeš ve výsledku pohybovat stejným směrem jako deska.
Triviální, ne?
Hodně patrné to je u černých děr. Tam jsou hodnoty gravitačního pole hodně silné. Veškerá hodně hmotná tělesa ve vesmíru formují kulovité útvary, jež rotují kolem vlastní osy s větší, či menší rychlostí. Proč zrovna kolem své osy? Protože jsou kulaté a osa tak může procházet středem v libovolném úhlu. Ale jakmile jednou dojde k rotaci, dochází ke gyroskopickému efektu.
Celé těleso je z jednoho kusu, který nyní také celý rotuje. A když si to představíš, tak ve směru od osy je na pólech k povrchu daleko menší vzdálenost, než je tomu od osy k povrchu na rovníku. To logicky způsobuje, že při takové rotaci bude na rovníku daleko větší odstředivá síla než na těch pólech. Tam vlastně v ideálním případě není žádná. A protože se bod na kružnici kolem pólu pohybuje s mnohem menší rychlostí než bod na kružnici kolem rovníku, tedy má bod na rovníku větší kinetickou energii, bude se takové těleso snažit otáčet stále podle stejné osy. Klasický gyroskop.
Když nyní využiji obecnou relativitu, a dosadím do ní tento rotační moment hybnosti, vyjde mi, že to, co má větší rychlost, má také větší relativní hmotnost, tedy to na své okolí působí s větší gravitační silou.
Klasická nerotující koule bude kolem sebe vytvářet dokonale sférické gravitační pole, které bude mít ve všech bodech, na povrchu této gravitační sféry, tedy ve stejné vzdálenosti od povrchu v jakémkoli bodě, stejně silné gravitační pole.
Jenže u rotující sféry dochází k onomu strhávání časoprostoru. To vypadá asi tak, že i klasická rotující koule se začne na pólech zplošťovat a na rovníku natahovat. Vznikne pomalu se zplošťující koule, ze které může v extrémním případě vzniknout až útvar v podobě disku. Ale gravitační pole kolem takto rotující sféry nebude sférické, nýbrž u něj bude docházet k tomu samému efektu. Směrem k rotujícímu rovníku se bude gravitační sféra také pomalu zplošťovat. A toto zploštění gravitačního pole způsobuje, že je gravitační síla na rovníku větší. V takovém případě, když bude nějaké jiné těleso obíhat v takto deformovaném gravitačním poli, bude nuceno (přitahováno) do rovníkové oblasti. To znamená, že rotující těleso kolem sebe zakřivuje časoprostor, jež vše strhává do rovníkové oblasti.
Proto je nejpřirozenější polohou pro nějaké těleso obíhat kolem jiného právě v oblasti rovníku.
A proč obíhá po směru rotace a ne proti? To je právě také kvůli onomu strhávání. Prostor
se strhává ve směru rotace. Představ si, že jsi na ohromné kruhové desce, která se otáčí kolem svého středu. Jako gramofonová deska (asi spíš jako dvdčko
A tak to je i u těch těles ve vesmíru.
Jinak se ze všech fází Měsíce dá krásně určit, kde se vůči Zemi právě nachází Slunce a jak hluboko je pod obzorem. V takové momenty, kdy je Slunce chvilku po západu, nebo těsně před východem, ale je ještě tma, přesto Měsíc nádherně září kousek nad obzorem, se musím zastavit a dívat se. V tyto momenty si totiž umím naprosto dokonale představit velikosti a vzdálenosti těchto jednotlivých těles. V tento moment to vidím jako model sluneční soustavy v reálném měřítku. Uvědomím si jak daleko je Měsíc od Země, jaká je jeho rovina oběhu, rychlost oběhu na tu ohromnou vzdálenost, velikostní poměr vůči Zemi, jak daleko je Slunce, rovinu drah Země a Měsíce vůči Slunci a jejich rychlosti.
Jsou to krásné vzpomínky, jako bych tam v ten moment stál právě teď.
Škoda, že toto procitnutí trvá vždy jen chvilku. Poprvé jsem si to takto uvědomil a představil když jsem chodil na střední. Jednoho rána, když jsme měli od sedmi, a byla ještě tma, jsem se šinul pěšky do školy, obloha byla krásně čistá, bylo chvilku před svítáním a Měsíc vysel kousek nad obzorem, kdy bylo podle roviny jeho ozářeného povrchu a úhlu, jaký svíral se Zemí na horizontu, vidět, kde přesně se za horizontem právě nachází Slunce. Najednou, jako by se tyto běžně nepředstavitelné vzdálenosti a velikosti projasnily, a já si je byl schopný představit. A kdybych si neuvědomil, že pospíchám do školy, stál bych tam se zatajeným dechem až do samotného východu.
Stačilo to k Měsíci?
A proč používám červenou? Protože mohu a chci!
Zatím jsi první, komu ta barva vadí. Nevadí ani mně, a to jsem si speciálně vybral temně červenou, aby z ní nebolely oči. Zkus jiný vzhled? Zkus očního? Nemáš náhodou poruchu barvocitu? 
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
K měsíci mi to úplně stačí, ouplně jsem se v té kinetice vesmíru vrátila zpět do prváku na strojárně
Bohužel do druháku už jsem se nedostala 
Barvocit by měl být v pořádku, ale jsem středně slabozraká 
A jak tak pozoruji, tak barevné texty mi bohužel začínají s věkem čím dál tím více vadit a to je mi tepřiv dvacet pět 
Jsem zvědavá co si moje oči vymyslí v šedesáti 
A k mým očím
Mohl by světový hlad spustit vlnu kanibalismu, nebo je lidský druh až příliš pyšný a raději vymře, než aby něco takového dopustil?
Či by se raději uchýlil k umělé redukci vlastních řad, než by dopustil vůbec počátek hladovění nebo myšlenek na kanibalismus?
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
Stručně a jednoduše
Bohužel i přesto bychom mohli zemřít, protože díky naší psychyce bychom živiny z jiného člověka nemuseli přijmout. Viděla jsem dokument o stroskotání letadla s americkými fodbalisty kde se přesně tohle údajně mělo stát.
Požrali bychom se navzájem
Stále mě nepřestává udivovat, že spousta lidí nedokáže překonat morální hodnoty. Morální hodnoty, které nám jsou vtloukány výchovou rodiči, školou, společností. Morální hodnoty postavené na tabuizování, lhaní a přetvářce. Potlačuje to přirozenou logiku a znesnadňuje spoustě lidem přemýšlení.
Kolik chytrých lidí potlačuje své myšlenky, protože jsou nemorální? Kolik chytrých lidí se staví proti nějakému názoru, protože je nemorální?
Ale není nelogický ani špatný. Vždyť i kvantová teorie a teorie strun byly popírány jen z morálních zásad, protože to vyvracelo vyšší moc a řád. Nikomu se to nelíbilo, protože to popíralo vše, čemu věřili. Hloupí to lidé.
Jak může být těžké překonat potlačované myšlenky na něco nemorálního?
Co je k tomu potřeba? Potřebuje k tomu spousta lidí až situaci, nebo skupinu, aby to dokázali? Kolik z nich to ale skutečně dokáže?
Lidé hledají jiné lidi, kteří smýšlejí podobně. To tvoří skupiny a v těch mnohem snáze padají zábrany. Každý má jinak vysoké zábrany a každému stačí jinak velká skupina na jejich překonání. Vůdce takové skupiny je ten s nejmenší zábranou. Takový člověk se stal vůdcem, protože tu skupinu založil. A založil ji tak, že mu stačila skupina o dvou nebo třech lidech. Ti byli jeho kamarádi s podobným smýšlením, kteří ho v tom podporovali už jen svou přítomností. A čím více chtěl své zábrany překonávat, tím více lidí s alespoň minimálně stejným smýšlením sehnal. Stačí mu, aby ho v tom, co dělá, dotyční podporovali.
Počet lidí ve skupině je tedy úměrně závislý na podílu snižování zábran jednotlivce.
Kolik kdo potřebuje na to, aby zabil?
Kolik kdo potřebuje na to, aby někoho snědl?
Já si myslím, že se snižováním zásob potravin a se zvyšováním jejich cen začnou padat morální zábrany. A jako první začnou padat u těch, kterým k tomu stačí málo.
Ti začnou tvořit skupinky, které začnou s rabováním obchodů. Jakmile ostatní zjistí, že někdo si získává potřebné jídlo zdarma a oni za něj musí platit vysoké částky, nebo že na ně nic nezbude, přidají se. Jednoduše se přidají, protože jim nic jiného nezbude. Nadáváním na takové je hladu nezbaví. V tom jim pomůže se pouze přidat. Žádné těžké rozhodování, protože čím více lidí, tím menší šance na trest. Opět přímá úměra.
Lidé jsou stále zvířata, stále máme v mozku základní pudová centra. Archetyp takového zvířecího jednání se spouští společně se skupinou. Čím více lidí, tím méně se využívá logických center, ale tím více těch základních pudových. Zas a opět přímá úměra. Nemusím se starat o to co dělám, protože to tak dělají všichni ve skupině. Hlavní teď je, dělat to co ostatní.
Napadly mě ty otázky při přemýšlení nad tím, že spousta lidí nedokáže něco tak jednoduchého a přirozeného, protože jim to je celou dobu zakazováno. Nedokáží si jednoduše připustit jinou možnost, jiný způsob. Ať už jde o co chce.
Pak mě napadlo to hladovění a kanibalizmus, protože to je jediná věc, při které musí překonat morální zásady prakticky celé lidstvo. Zda by toho bylo schopné.
Část lidstva by vymřela, protože by nedokázala překonat morální zásady.
Část by byla zabita jen kvůli krádeži jejich jídla.
Po pádu ekonomiky a vyplenění všech krámů, skladů a zbývajících polí, by se lidstvo uchýlilo k tomu nejprimitivnějšímu. A že by se ekonomika dokázala vzpamatovat? V dnešní době? Těžko. Ve středověku možná, ale dnes? Dnes už jsme dávno za tím bodem, který to umožňuje.
Spousta lidí by nedokázala opustit města, nebo jejich přilehlé okolí. Vytvořily by se skupinky, které by se vybíjely kvůli území a jídlu. Pak už jen o to jídlo, což by byli lidé. Skupinky specializované na lovení lidí.
A trvalo by několik generací, než by se lidé vrátili k zemědělství. Do té doby by veškeré technologické výdobytky zanikly a zbyly po nich jen ruiny. Lidí v moderní společnosti žije až příliš mnoho na to, aby se někdo z nich uchýlil (rozuměj snížil) ihned po pádu ekonomiky k tomu, aby si začal sám pěstovat a chovat jídlo. Nejdříve by se vše vyplenilo, až pak by se někdo začal zajímat o to, zda by to nešlo nějak změnit.
A že ne? Že to není možné? Pak je možné jen to, že si někdo nedokáže takovou podobu možné budoucnosti představit, nebo připustit. Tedy to, o co mi celou dobu jde. Přemýšlet jinak a připouštět si to, co morálka nepřipouští, ale logika přesto dovoluje.
To samé s tou redukcí populace.
Pokud by byla velká pravděpodobnost, že by k tomu, co jsem psal, přeci jen mohlo dojít, mohl by si toho být někdo další vědom a snažit se tomu předejít. Buď už pomocí GMO potravin, nebo i v případě jejich selhání přistoupit k nenápadné redukci.
Jakým způsobem a jak by toho kdo dosáhl, to je teď jedno, ale ta možnost tu stále je. Že ne? Co když ano. Teď jde jen o to připustit si tu možnost a řešit ji pomocí konvenční logiky. Překonat opět ty morální hodnoty. Řešit vše bez předsudků a se stejnou logikou. Nezatracovat nějakou myšlenku protože je to kravina, že mi to je k ničemu nebo to nebudu mít nikdy jak využít. Informace jsou informace a řešení problémů nezáleží na morálce, ale na možnostech.
Lidstvo se tedy začne pomalu redukovat, nakecá se jim že je to z jiného důvodu a je to nevyhnutelné. Všichni to přijmou a žijí s tím. Pomalá redukce generaci po generaci. Pokud v něčem vyrůstáme, přijmeme to jako fakt. Již druhou generaci se lidé přestanou pídit po tom, co je toho důvodem. Jejich život to má již zažité jako každodenní fakt, se kterým se musíme smířit. Jakmile se tak stane, začne se to přehlížet.
Tedy máme i možnost snížit populaci a zachovat tak stávající technologickou společnost.
Obě možnosti jsou tedy možné, a u obou je potřeba překonat "jedny" morální hodnoty, aby se mohly nahradit jinými. Ty ale budou mít stále stejnou hodnotu na způsob přemýšlení, jako je mají ty stávající.
Je prostě zajímavé nad tím jen přemýšlet. Bez předsudků, bez výčitek.
Nepřipustit si možnost chaosu a potlačit při tom morální hodnoty víry, nebyla by tu kvantová a strunová teorie.
Děkuji za příspěvky, dalo mi to opět nějaké informace k přemýšlení.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
Morálka stojí spolu s civilizací a "kulturním chováním" na třech dosti křehkých pilířích, dle mého soudu - vodě, potravinách a čistotě. Zboří se jeden a ostatní budou rychle následovat. A abych se poplácal, přidám Jokerův citát: "Ta jejich "morálka", ty jejich "zásady"...to je blbej fór. Vodhoděj je při první známce trablů."
Mine is the fury
Joker vycházel ze zjištění, že člověk svými morálními hodnotami manipuluje a upravuje je podle potřeb. To je sice pravda, ale tomu zjištění nedal žádné hranice, které ve skutečnosti má. Neznamená to totiž, že člověk dokáže zapřít celý svůj morální systém v jednu chvíli a o to se Joker víceméně snažil. Naopak se takřka každý v reakci na nějakou problémovou situaci snaží svůj morální systém upravit takovým způsobem, aby se od předchozího stavu lišil co nejméně, v jeho očích pokud možno takřka vůbec. Každý chce sám sebe vidět v dobrém světle (a aby jej tak viděli pokud možno i druzí) a mnoho lidí by to dokázalo stavět nad vlastní přežití.
Ale jinak máš pravdu, nakonec by se proti sobě mohli obrátit (hladovění/žíznění je z dlouhodobého hlediska bezpochyby devastující). Já si však nemyslím, že to o lidech vesměs říká něco zlého. Jsme natřeni takovými barvami, jakými je natřena společnost a kterými se dokážeme natřít sami, zároveň pak natíráme společnost těmi barvami, které jsou na nás naneseny (třeba i ty kterými jsme se natřeli). Lidé zcela jistě podléhají prostředí ve kterém žijí, jak co se morálních hodnot týče, tak co se týče rozumových dovedností, duchovních záležitostí atd. Když se systém najednou sesype, tak s ním samosebou jdou dolů, protože systém z části stojí na nich, ale oni také stojí na systému. Aspoň však dolů nejdou bez boje a pád se snaží co nejvíc zmírnit, aby systém utrpěl co nejméně, protože z nich ta barva ze "zdravého" systému zas tak rychle nesleze.
Tedy ano, lidé jsou dá se říct všehoschopní, ale proč se zaměřovat na to zlé, když jsme schopni i toho dobrého a když k tomu vývojově společnost směřuje? Co je pravděpodobnější, že sám budeš rozvíjet tu dobrou stránku, když se zaměřuješ na zlou, nebo naopak? Jistě je k dobru si být té negativní stránky vědom, ale klást na ni moc velký důraz je také zaslepující.
Podpis:
Jak snadné a produktivní by bylo společné soužití lidí, pokud by věděli, že by je kdokoliv koho potkají na ulici, sousedi, kamarádi, rodiče či partner klidně zabil a snědl, pokud by se naskytla určitá situace? Morálka imho stabilizuje společnost a vzdát se jí, byť pro krátkodobé záležitosti, by imho mělo dlouhodobé negativní následky, co se zdravého a produktivního soužití týče. Např. ta víra zde pak není jen podnět k jednání, ale slouží také k potřebnému pocitu stability, přičemž své oprávnění bere právě z morálky.
Když jsi sem dával video TED ohledně vzdělání, tak možná znáš i tohle. Ať už něco z toho bude nové či ne, je to k tématu:
http://www.youtube.com/watch?v=OsFEV35tWsg
Podpis:
Video jsem neznal, teď už ano, ale o tom, co se tam řeší, jsem věděl.
Sarkasmus a ironie jako prostředek k překonání morálních hodnot a jediný všeobecně uznávaný způsob k prezentaci nemorálních myšlenek? Zajímavé.
K tomu dodám jen, že "nenechat si morálkou zastřít myšlení neznamená nechovat se podle ní ve společnosti".
I to je součástí každodenní společenské přetvářky, kterou se snaží lidé moralizovat.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
Pokud by šlo čistě o druh, tak toho jistě v principu schopen je, ale kultura dává jednotlivcům určité morální mantinely, proto by zřejmě šlo o to v jaké kultuře by se mělo hladovět. Lidstvo se aspoň zatím spíš vyvinulo a dál vyvýjí směrem ke kulturám, které by něco takového oficiálně nepřipustily, byť by mohly v extrémních případech zavírat oči vůči kanibalismu na již mrtvých jedincích.
Kdyby hrozilo vymření lidstva hladem, tak by to kanibalismus asi nezachránil a vymření by ani moc neoddálil. Pokud by lidé měli vyhlídku záchrany, pak by se k tomu možná z nouze uchýlili, ale bez této vidiny by lidé dnešních kultur ve velkém měřítku na kanibalismus nepřistoupili a ti co by na to přistoupili, by tak většinou zřejmě přesto činili s naději na záchranu.
Ono obecně lidstvo je moc široký pojem. Ti co by na to přistoupili by si mohli být z velké části typově podobní, než že by ze všech společenských vrstev byl stejný díl. Snáz by k tomu jistě přistoupili lidé, kteří už za svého života nějaké "oběti" museli udělat a něco šokujícího již přežili. Tedy např. kriminálnící, někteří nejchudší i nejbohatší.
Pokud by nešlo o vymření, ale "jen" o hladovění, pak by to snad bylo typově podobné, jen trošku mírnější. A jistě by se lidstvo pokusilo o redukci (třeba limity dětí na rodinu jako v Číně), pokud by si všimli, že problém velkého hladovění aktuálně hrozí. Teoreticky nemusí, jelikož čím má země větší kvalitu života, tím méně dětí v něm na rodinu spadá. Problém s přelidněním tak snad ani nebude aktuální (byť chápu teoretickou rovinu příspěvku), mnohem dřív by mohl být problém malého počtu pracovně schopných, oproti těm v důchodu (jelikož se navíc v zemích s větší kvalitou života prodlužuje průměrný věk). Jestli bude přelidnění problém pak bude záležet na tom, jak ten dřívější problém bude vyřešen. Pokud bude vyřešen technologickým pokrokem, nežli baby boomem, pak by ani pak nemuselo k problému přelidnění dojít.
Nadruhou stranu je vzdálená budoucnost tak rozvětvená co do možností, že se myšlenky na problém hladovění -> vymření asi jen tak nezbavíme (i kdyby se to mělo týkat jen izolované kolonie).
Podpis:
Historická vsuvka: U všech velkých hladomorů 20 století jsou zdokumentovány případy kanibalismu, ale nikdy to nenabralo nějakého vyloženě masového měřítka (a z velké části se pojídali už mrtvý a nezabíjelo se proto aby se najedli.) Navíc nikdy neexistovala kultura, která by si lidským masem pravidelně obohacovala jídelníček, vždycky to bylo jen rituální.
Takže vysloveně vlnu by to asi neznamenalo.
Lidstvo by nevyhynulo, ani po kolapsu civilizace způsobené vyčerpáním zdrojů. Jen by se hodně redukovalo.
Velikonoční ostrovy jsou perfektní příklad, po vytěžení veškerého dřeva se zdejší rozvinutá civilizace zhroutila a vědecké odhady jsou, že se populace zmenšila na desetinu dřívějšího počtu. K čemuž, ale nedošlo najednou.
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
Čína sa snaží obmedziť pôrodnosť. V správach znie nádherný eufemizmus hovoriaci o kontrole populačného rastu. Inými slovami, redukuje sa.
Ak by veľký hlad nastal. Pudy by strhli drvivú väčšinu a žrali by sme sa medzi sebou.
Vtedy rozveselil sa Ježiš v Duchu Svätom a riekol: Chválim Ťa, Otče, Pane neba a zeme, že si toto skryl pred múdrymi a rozumnými a zjavil nemluvňatám. Áno, Otče, tak sa Ti ľúbilo. Lukáš 10; 21
Děkuji za zopakování známých fakt, ale dle otázky mě zajímala jen ta poslední věta, kterou, jak jsem doufal, rozvedeš.
Chci znát důvod, proč si to tak myslíš.
70 miliard je jen desetkrát více, než teď. Za jak dlouho myslíš, že se takového čísla (při stávajícím růstu) dočkáme? A i s redukcí porodnosti v jen některých státech se nezabrání expanzi populace po zbytku planety. Nejvíce se paradoxně množí ti nejchudší.
GMO je strašák pro blbce, protože tomu nerozumí. Ale geneticky upravené potraviny a lidé jsou už jakou dobu mezi námi a nikomu to nevadí. Nebo se třeba přestaneme očkovat či jíst vyšlechtěné plodiny? Šlechtění je jen dlouhodobá genetická manipulace z důvodu vyšší produkce. GMO to jen urychluje, protože se urychluje i růst populace a šlechtění už nestačí. Očkování také jen upravuje nedokonalou genetickou výbavu, která si neumí sama vytvořit potřebné protilátky.
Ale o tom jsem se vůbec nechtěl bavit, zajímala mě odpověď na mou otázku.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
Rozumiem, ale rast nie je škodlivý, brzdiť ho je chyba.
Prečo? Pozrime sa na starých Grékov. Koľko vecí dali svetu? Bolo by to možné ak by trpela celá ich civilizácia hladom. Nie, sústredili by sa na prežitie. Netrápila by ich geometria, filozofia, nič. Ich základná potreba stravy by zatemnila všetko ostatné. Obživa, to by bolo najdôležitejšie.
Dajme tomu, že by nemali žiadnu šancu dostať sa k potrave. Čo ďalej? Zadržala by ich morálka nad ktorou aj tak nikto nepremýšľal? Akúže hodnotu by mal život? Dalo by sa vôbec hovoriť o civilizácii? Nie, každý sám za seba. Zjesť blížneho? Žiaden problém, som hladný!
Naša živočíšnosť by nás pohltila. Snažili by sme sa uspokojiť potreby našich tiel ako zvieratá. Stali by sme s zvieratami, ľudský duch by vôbec nedostal priestor.
Ale tvoja otázka je ešte zaujímavejšia, čo by sa dialo teraz?
Dajme tomu, že z ničoho nič zmizne potrava(zvieratá, rastlinstvo proste všetko). Vychovávaný v tom, že životy ostatných majú rovnakú hodnotu ako tie naše. Veríme tomu naozaj? Nie je to len otrepaná fráza? Áno miluj svojho blížneho ako seba samého je pravda, ktorá pretrvá naveky, ALE veríme jej naozaj? Povstali by nové smery, ktoré by rozprávali, že je to v poriadku. Kopa múdro znejúcich slov, ktorými by sme klamali sami seba. Naše telo a jeho neutíchajúce potreby. Vyhladovaný na prahu smrti. Cítili by sme k ostatným ľútosť, alebo by vyhrala túžba zachrániť sa? Verím, že v drvivej väčšine by zvíťazil pud, neutíchajúce stonanie našich schránok. A preto by sme vztiahli ruku na ostatných. Civilizácia, hodnoty, ideály toto sú strašne krehké veci, je veľmi jednoduché ich spochybniť(ak si spomínaš na náš kratučký rozhovor o "Nevinnom oku"). Nedostatok by prevalcoval naše hodnoty. Duch by upadol a začala nadvláda tela.
Vtedy rozveselil sa Ježiš v Duchu Svätom a riekol: Chválim Ťa, Otče, Pane neba a zeme, že si toto skryl pred múdrymi a rozumnými a zjavil nemluvňatám. Áno, Otče, tak sa Ti ľúbilo. Lukáš 10; 21
Hodně zajímavé video ukazující hodně zajímavou myšlenku.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6386
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
Otázka plénu: Po tom všetkom, čo bolo k téme povedané. Myslíte si, že je globálne otepľovanie skutočné?
By Alu: Debata přesunuta ze smeťáku.
Vtedy rozveselil sa Ježiš v Duchu Svätom a riekol: Chválim Ťa, Otče, Pane neba a zeme, že si toto skryl pred múdrymi a rozumnými a zjavil nemluvňatám. Áno, Otče, tak sa Ti ľúbilo. Lukáš 10; 21
By Alu: Přesunuto nahoru.
Predpokladal som podobnú reakciu. Prečo na to isté nereaguje klíma rovnako? Mohol by som sa navážať do chudáka astronóma, ktorý prebdel celé dni sledovaním slnka a spochybniť jeho výsledky. Ale nemyslím, že odpoveď je tu. V poslednej dobe sa na mnoho veci dívam ako na obvody. Privediem niečo na vstup a sledujem výstup. Takto sa snažím pozerať na Zem. Ako vstupnú veličinu si dosadzujem vplyv Slnka(kôli jednoduchosti, viem, že naša hviezda nie je jediné, čo na nás vplýva). Naša Zem ma celý súbor systémov, ktoré na vstup zareagujú. Čo je výstup? Stav v akom sa nachádza planéta(môj pohľad). Ak o niečo zmením vstupnú veličinu, zareagujú dané systémy? Samozrejme, začnú sa prispôsobovať novým podmienkam. Ako sa zmení výstup? To závisí od komponentov, ktorých sa táto zmena týka a ich reakcie na zmenu a tiež aj vzájomnou previazanosťou. To ovplyvní celkový stav.
41: Na toto mám iný názor. Naša rozprava skončí, až zhodneme, alebo sa zhodneme na tom, že sa nezhodneme. Samozrejme, môže sa stať, že mi polopatisticky vysvetlíš fakt, že Smetiak je pre určitý okruh ľudí. Následne položíš rečnícku otázku či viem, čo to je permaban a naznačíš, že neuškodím všeobecnému blahu, keď sa budem venovať sledovaniu Phineasa a Ferba.
Vtedy rozveselil sa Ježiš v Duchu Svätom a riekol: Chválim Ťa, Otče, Pane neba a zeme, že si toto skryl pred múdrymi a rozumnými a zjavil nemluvňatám. Áno, Otče, tak sa Ti ľúbilo. Lukáš 10; 21
Nezpochybňuji výsledky chudáka astronoma, který nad tím strávil spoustu času svého života. Pro něj to byl efektivně prožitý čas. Ale zpochybňuji důsledky, které výsledkům toho pozorování přičítají.
Ale jinak rozumím, je to zajímavý přístup k řešení problému.
Země je jeden velký integrovaný obvod (se všemi systémy a podsystémy), který má na vstupu jen jedinou informaci - Slunce.
Výstupem integrovaného obvodu je řekněme odpadní teplo jím produkované. Obvod je tvořen spoustou vzájemně propojených logických členů, které jsou na principu těch podsystémů. Logické členy oceánu a pevniny mají stejný vstup ale rozdílný výstup, který je společný zase logickému členu vzduchu atd..
Zelená zóna je určující veličinou počátečního a nulového stavu na výstupu celého systému. Tím nulovým stavem je průměrná teplota.
Poslední logický člen může být jistým principem invertor, nebo lépe přepínač. Pokud mu přijde informace na jeden vstup, systém se otepluje, v případě té samé informace na druhý vstup, systém se ochlazuje.
Řekněme ale, že Slunce lehce přitopí. To bude mít za následek více roztátých ledovců v polárních oblastech a voda dělá to samé co vzduch. Dochází k výměně teplé a studené. V létě se kontinenty ohřívají rychleji než oceány a stoupající vzdušné proudy nad pevninou přitahují studenější a vodou nasycený vzduch od oceánu. Protože roztálo na jedné polokouli v létě více polárních ledovců, díky kterým se do oceánu vlilo větší množství studené vody, která tu stávající ještě více ochlazuje, dojde ke změně vodních proudů. Od pólu se tlačí studená voda a ta teplá zůstává při rovníku. Protože se studená voda ohřívá ještě pomaleji, dochází k nerovnováze vodních i vzdušných proudů. Ohřívající se kontinent nasává daleko studenější vzduch, který se nad kontinentem ještě hůře ohřívá a tím dojde k poklesu rychlosti výměny teplého a studeného vzduchu. Vzduch nasycený vysokou koncentrací vodní páry vzniká teď mnohem blíže rovníku a to v mnohem menší míře, protože jsou podmínky teplou vodou a vzduchem potlačeny už jen blízko rovníku. Výměna teplého vzduchu se spoustou bouřek a dešťů je také blíže rovníku, protože ve studeném vzduchu, který se tlačí od oceánu ze směru pólu, se pára vysráží a spadne příliš brzy, než aby ji dokázaly větry zanést dále od rovníku. Dochází k záplavám u rovníku a k suchu všude dál od rovníku.
Do zimy se nestačilo ohřát velké množství vody ani vzduchu, neobnovilo se správné proudění vody a vzduchu a dochází k prudkému ochlazení. Na druhé polokouli, která má léto, se kvůli zvýšené sluneční aktivitě děje to samé, co předtím na první polokouli. Ta se nyní zmítá v krutých zimách. Oceán je teplejší než kontinent, ale jen v místech, kam se nestihla dostat studená voda. Nyní se studený vzduch z kontinentu a polárních oblastí nasává nad oceán v místech s větším rozdílem teplot, po cestě ještě více ochlazuje zbytek kontinentu a již tak chladného oceánu.
Protože se v zimním období vytvořilo příliš zamrzlých oblastí, tak se v následujícím létě nedaří o úplné rozmrznutí ani o úplnou obnovu vzdušných a vodních proudů. To má za následek ještě krutější zimu atd..
Nakonec dojde k tomu, že zvýšená sluneční aktivita (i když jen lehce nad normál) rozpoutá dobu ledovou.
Slunce se vrací do své nižší aktivity, tím Zemi vezme další energii a umocní dobu ledovou. Za snížené aktivity ale nedochází k tak prudkým změnám proudění, které začne pomalým tempem opět ukrajovat ledovce a potlačovat dobu ledovou.
Nástup je rychlý a potlačení extrémně dlouhé.
Snažil jsem si to tak nějak představit a nasimulovat, aby se to dalo dostatečně vysvětlit. Snažil jsem se vycházet ze známých informací o proudech a efektu tání ledovců. Netuším, zda to Slunce skutečně může takto nastartovat, ale i tak by vycházelo, že zvýšená teplota má za následek spuštění doby ledové.
Spíš jsem tím chtěl ukázat, že nejde jen o Slunce samotné, ale převážně o ty vedlejší a podružné pozemské systémy. Zvýšení tepla na Zemi mohou spustit i tyto systémy bez podpory Slunce. Počátek a průběh jen pak nebude tak drastický, jako kdyby k tomu to Slunce také lehce dopomohlo.
Může dojít například k přirozené ztrátě obrovských zelených ploch, které hrají jeden z nejhlavnějších podílů na regulaci teploty. A čím více volné plochy, tím více se kontinent zahřívá. Třeba na rovníku, kde je teplota nejvyšší, je také vzduch nejvíce nasycen vodní párou. Ta je plná ohromným množstvím vodních molekul, fungujících společně jako čočka i zrcadlo. Dochází k rozptylu slunečních paprsků, ke snížení jejich intenzity a také k odrazu.
Člověk tedy zcela jistě spadá do tohoto děje, byť na svůj poměr nepatrným přičiněním, ale i to se ve výsledku přičítá k celému procesu. Zda kladně či záporně, to už mi je jedno. Co by mělo ale zásadní vliv na opožděný začátek nové doby ledové, jak další vědci (též z empiricky nasbíraných dat) tvrdí?
Mám tedy za to, že stejný děj nemá vliv na opačné průběhy, co se jejich počátku týče. Slunce má vliv na globální teplotu v tom smyslu, že skokově nemění svou teplotu. Tím pomáhá v její akumulaci na Zemi a má tak nepřímý vliv na počátek doby ledové, jako že ji stálou teplotou i následně udržuje.
V tomto ohledu beru Slunce stále za hlavní zdroj tepla, ale nikoli za hlavní zdroj klimatických změn. To přičítám katalyzátorům zde na Zemi, a to v podobě normálních a "podřadných" systémů.
Může se to zdát jako ten samý názor, jaký prezentuješ ty, ale není tomu tak. Vstupní veličina by byla důležitá v případě obyčejného slaboproudého obvodu, kde je každý prvek ještě více závislý na zbytku. A i když by celý obvod bez vstupní hodnoty nefungoval vůbec, tak by bez těch jednotlivých součástek s tím vstupem nic nezmohl a nemohl dát výsledek. Který se dle mě stále více řídí obvodem, než zdrojem.
Zdá se mi to být ale mnohem komplikovanější než slaboproudé schéma nebo integrovaný obvod a logické členy. Důraz je mnohem více kladen na jemné změny (fluktuace) celého systému i každého podsystému, kdy pak mírná odchylka může skutečně znamenat naprostý obrat. Ale stále, bez odpovědi systému (který musí být takto sestaven) na zdroj se nic dít nebude, i kdyby se zdroj sebevíc měnil.
Cyklus globálních změn může, nebo spíš musí být součástí programu celého systému, kterým je Země. Pokud by tomu tak nebylo, zažívali bychom mnohem chaotičtější změny, než jen doby ledové a meziledové.
"Samozrejme, môže sa stať, že mi polopatisticky vysvetlíš fakt, že Smetiak je pre určitý okruh ľudí. Následne položíš rečnícku otázku či viem, čo to je permaban a naznačíš, že neuškodím všeobecnému blahu, keď sa budem venovať sledovaniu Phineasa a Ferba."
Netuším, proč bych něco takového dělal.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
Konečne sme sa mierne zhodli. Keď som porovnal astronómovo a naše obdobie, naznačil si, že lepšie by bolo z toho vyvodiť to, že Slnko na tieto zmeny nemá až taký zásadný vplyv. Na druhej strane, nespomenul si fakt, ktorý nahráva mne. V oboch obdobiach mizli škvrny a v oboch obdobiach došlo k niečomu nezvyčajnému(vtedy teplota klesala, dnes stúpa). Náhodička, čo? Keď sa klíma chovala zvláštne, mizli škvrny. Tu sa ale vynára otázka prečo sú teda tie procesy opačné?
Napadajú ma dve odpovede.
1: Túto si spomenul aj ty. V dôsledku zvýšenej teploty sa začnú topiť ľadovce, čo v konečnom dôsledku povedie k dobe ľadovej. To by poukázalo nato, že tie procesy sú vlastne rovnaké. Možno globálna teplota stúpla aj pred astronómovým obdobím.
2: Naša planéta, obrovský počet systémov. Keď opäť začali miznúť škvrny, možno sa strácali oveľa rýchlejšie, alebo pomalšie ako vtedy. Odpoveďou je extrémna citlivosť a previazanosť systémov. Tie zareagovali inak ako vtedy a to spustilo opačný proces. Áno, zodpovedné sú zato zemské systémy, ale príčinou boli škvrny.
Vtedy rozveselil sa Ježiš v Duchu Svätom a riekol: Chválim Ťa, Otče, Pane neba a zeme, že si toto skryl pred múdrymi a rozumnými a zjavil nemluvňatám. Áno, Otče, tak sa Ti ľúbilo. Lukáš 10; 21