HRANICE MÍRU (5. kapitola)

5. kapitola: Hokageho tým

Kushina se probrala a otevřela oči. Ten světle modrý strop jí nic neříkal, a tak se posadila.
Minato zaregistroval pohyb vedle sebe a otočil se na druhou stranu. Kushina si ho všimla a vykulila na něj svoje oči. I Minato se snažil upamatovat, co se stalo.
Navzájem na svých tvářích začali pozorovat postupující ruměnec. Potom se ale Kushina šibalsky pousmála a strčila do něho, až vypadl z postele a než se stačil rozpomenout, přivlastnila si deku a obrátila se na druhý bok.
Minato se s úsměvem zvedl a podíval se na budík. Když zjistil, že už je málem devět, vzal za cípy deky a rychlým pohybem ji z Kushiny strhl.
Ta, jakmile to zaregistrovala, vyskočila a zaječela: ,,Mně je zima!“
,,Jak ti může být zima, když je půlka srpna?!“ opáčil Minato. Kushina se zašklebila a založila si ruce na prsou. ,,Je skoro devět,“ pokračoval.
Kushina svěsila ruce a s nepřítomným výrazem v ironii zamumlala: ,,Tak to byl měl jít do práce, miláčku, nebo přijdeš pozdě,“ a šla uvařit čaj. Yondaime to jen s potutelným úsměvem nekomentoval a šel si najít svůj plášť.

O půl hodiny později už seděli v pracovně Hokageho, Hokage na svém obvyklém místě a Mizukage většinou poposedávala po oknech, i když jí byla přidělena jedna židle. Začal nový den, jako každý jiný. Obchody se otvíraly, ninjové si chodili pro mise a donášeli splněné.
Asi o půl desáté donesl Minatův tým splněnou misi. Dveře se rozrazily a dovnitř vběhla jakási černá šmouha.
,,Tak už jsme tady, sensei!“ zařval Obito a zastavil se s rukama opřenýma o stůl před Minatem. Za ním v klidu přicházeli Kakashi a Rin.
Minato se jen pousmál, protože na to byl zvyklý. Kushina se obrátila od okna a upřela pohled na Obita. Ten se jen zubil, ale pak si všiml i té zrzavé paní za jeho senseiem a zatvářil se překvapeně. Kakashi a Rin ji zaregistrovali o něco málo dřív, než on a zůstali stát pár kroků od stolu.
,,Tohle je tvůj tým?“ zeptala se Kushina a usmála se. Obito odstoupil od stolu a postavil se vedle Kakashiho a spolu s ním začal hodnotit křivky jejího těla a museli uznat, že měl jejich sensei pravdu.
,,Spíš bývalý,“ poznamenal Minato schválně s úsměvem, aby to vypadalo, jako by to byla úleva.
Kakashi si toho nevšímal, Rin se zatvářila kysele a Obito naštvaně.
,,Mohl bys mne přestavit?“ dodala Kushina. Pořád jí z tváře úsměv nezmizel.
,,Samozřejmě,“ odpověděl Minato, vstal a připravoval se je představit.
,,Já jsem Obito Uchiha!“ zařval ale vzápětí Obito a Kushina se na něj zazubila. Tohle podle ní byl ten nejlepší přístup.
,,Kakashi Hatake,“ zamumlal Kakashi a zkoumavě se na ni podíval, jestli se na něj taky tak hezky usměje. Kushina se sice usmála, ale tak hezky rozhodně ne, místo toho si pomyslela něco jako že mu chybí jiskra života. Na to Kakashi jako jeden z nejlepších ninjů svého věku nebyl zvyklý, takže začal uvažovat o zásadní změně jejího hodnocení, což se projevilo šklebem v té půlce tváře, kterou neměl zakrytou maskou.
Minato si toho všiml a začal se smát, protože Kakashiho výraz byl neobvykle směšný. Obito a Rin se podívali na Kakashiho tvář a hned taky vyprskli smíchy.
Kakashi si založil ruce a zeptal se: ,,Děje se snad něco?“ a to už vyprskla i Kushina. Kakashi nebyl zvyklý být komukoli pro smích, takže se urazil a odmítal s kýmkoli komunikovat. Posadil se na nejbližší židli, ležérně se opřel o opěradlo, natáhnuté nohy si přeložil přes sebe a čučel do blba.
Minuto ho nechal s tím, že to bude potřebovat pro život a po tom, co se jim podařilo se přestat smát, pohlédl na Rin.
Ta to zpozorovala a řekla jen: ,,Já jsem Rin . . .“
,Stydlivka,‘ pomyslela si Kushina, ale nemyslela to špatně a usmála se na ni. ,,Já se jmenuju Kushina Uzumaki,“ řekla veselým hlasem.
,,Vy jste ta nová Mizukage, že jo?!“ vyhrkl Obito okamžitě.
Rin se na ni podívala taky a Kushina přikývla.
,,Téda!“ užasl Obito. ,,Vy musíte být dobrá!“
,,Jo,“ ozval se Kakashi, kterého přestalo trucování bavit, ,,nakopala by ti p*del!!!“
,,Narozdíl od tebe…“ opáčil Obito. Dívali se na sebe a ve vzduchu bylo jasné, že by se na sebe nejradši vrhli.
,,By jste fakt pitomci,“ utnula to Rin. ,,Ani před tak významnou návštěvou se nemůžete chovat trochu normálně?!“ řekla a založila si ruce vbok.
,,To je v pořádku,“ pousmála se Kushina. ,,Kdyby se nesnažili být lepší ninjové, než ten druhý, zůstanou zabedněnci napořád.“
,,Tím chcete jako říct, že jsme zabedněnci?“ zamračil se Kakashi.
Kushina se na něj tázavě podívala.
,,Já bych se jí nedivil, když jste se prezentovali takhle,“ poznamenal Yondaime a obdržel dva pohledy, které říkaly něco jako ,a tebe bych taky zabil!‘
,,Vy se máte teda hodně rádi,“ poznamenala Kushina.
,,Zabít, toto,“ zamumlala Rin a Kushina vyprskla smíchy.
,,Může být,“ zasmál se Minato.
,,Vy naděláte!“ usykl Obito a Kakashi se opět rozhodl trucovat.

Tým odevzdal misi a rovnou si vzal papíry o další. Obito hned zmizel, Kakashi naštvaně odcházel s rukama založenýma na hrudi a Rin si oddechla, že s nimi nebude muset trávit další den, kdy by se pořád jen hádali. A poslouchat je byla opravdu těžká zkouška trpělivosti, to už věděla moc dobře.
,,První dojmy?“ zeptal se Minato, jakmile odešli.
,,Je to tvůj tým,“ konstatovala Kushina s potutelným úsměvem.
,,To má být urážka?!“ zasmál se Minato.
,,No jistě!“ odpověděla.
,,A teď jsem se urazil…“ řekl Minato a založil si ruce.
,,Jasně, já jsem moc zlá,“ vyprskla Kushina smíchy. ,,To tys to toho Kakashiho, nebo jak se to jmenuje, naučil, že?!“
,,Já jsem uraženej, abys věděla!“