Nesmrtelnost VII. - 3. Chuuninská zkouška

Po úspěšném předání svitků a tím pádem i splněním mise přišla na řadu třetí Chuuninská zkouška. Druhou zkouškou prošly jen čtyři týmy a Yunu vůbec neudivilo, že mezi nimi nevidí tým Sakury. Když dostali své protivníky, mohli odejít na několik dní na trénink. Yuna neměla na trénink ani pomyšlení. Ino ji mezitím vystěhovala ze svého bytu, protože ona sama se nedostala do na druhou zkoušku a Yuna jo. Proto si šla najít nějaký přístřešek. Rozhodla se na pár dní odcestovat z Konohy do nějakého pěkného lázeňského města na chvilku si odpočinout.
Když dorazila do nejbližšího lázeňského města, našla si ten hotel, který neměl moc velkou návštěvnost, protože si chtěla na chvilku odpočinout od všeho. I od lidí. Avšak netušila, koho tam uvidí. Před hotelem stál Orochimaru a s někým se bavil. Yuna se podivila, že není se Sasukem. Orochimaru ji nemohl vidět, protože stál zády k ní a ten druhý ji určitě neznal. Zvědavost ji donutila, aby tam chvíli zůstala a vyzvěděla, co se děje tak vážného, že se její otec nachází v lázeňském městě blízko Konohy, tak daleko od své skrýše. Udělala, jako že odchází, přitom jen obešla hotel a objevila se na druhé straně, ale aby ji Orochimaru nezpozoroval, udělala krycí jutsu a stala se součástí hotelu. Přesněji, hotel měl odteď dveře navíc…
„To myslíš vážně, že Sasuke zabil Itachiho?“ vykládal překvapeně ten muž, kterého Yuna neznala.
„Tiše!“ zavrčel Orochimaru. „Ale má to jeden problém. Přidal se k Akatsuki a chtějí napadnout Konohu.“
„A to je přece skvělý, ne? Vždyť ty jsi taky vždycky chtěl Konohu srovnat se zemí, ne? Tak v čem je ten problém?“
„Já nikdy nechtěl srovnat Konohu se zemí! Jen pár lidí jsem chtěl zlikvidovat. Je fakt, že někdy jsem o tom i přemejšlel, ale další důvod, proč nechci je ten, že se tam usadila Yuna.“
Yuna zatajila dech. ‚Jak se mohl dozvědět, kde jsem?‘ nemohla uvěřit svým uším.
„A kdy ji chtějí napadnout?“ zeptal se už trochu vážněji ten muž.
„Nevím! A to je to, proč jsem se s tebou chtěl sejít. Potřebuji tvou pomoc…“
Víc už Yuna neslyšela, protože se ti dva vydali pryč, směrem z města. Zrušila krycí techniku, vydala se do lázní a pořád přemýšlela o tom, co se právě dozvěděla.
Když nastal ten správný čas, vrátila se do Konohy. Ten den měly začít třetí Chuuninské zkoušky. Šla na řadu až poslední, proto moc nespěchala a když přišla na stadion, zkouška už probíhala v plném proudu. Když konečně Atsushi porazil svou zelenovlasou protivnici, šla na řadu Yuna. Vyvolali její krycí jméno; Takahoshi Azume a jméno jejího protivníka; Katsuro Renji. Postavili se proti sobě. Yuna se mu podívala hluboko do očí, jako by ho chtěla dostat do genjutsu. Renji odtrhl pohled, ale než stačil vytáhnout svou katanu, ze shora se na něj sesypala sprška kunaiů a shurikenů. Ještě se stačil podívat nahoru a zjistil, že Yuna použila klon. Yuna doskočila na zem a prohlížela si své dílo. Trošku ji vyvedlo z míry, že Reji použil Kawarimi no jutsu a než se stačila vzpamatovat, už na ní z leva mířil katanou. Yuna jen taktak uskočila, ale ztratila rovnováhu a spadla na zem. Než se stačila zvednou, zavalila ji ohromná masa vody, která ji odhodila až na druhý konec stadionu. Potom po ní hodil několik kunaiů, ale Yuna jich dokázala vykrýt jen asi dobrou polovinu. Když na ni, tentokrát seshora, zaútočil, jen stěží uhnula a schovala se za strom, který ji kryl aspoň z jedné strany. Vymýšlela taktiku, kterou by mohla použít. Z přemýšlení ji vytrhl Renjim hozený kunai s výbušným lístkem. Stačila utéct a připravila si svůj útok. Zrychlila svůj běh a za chvilku se objevila za Renjiho zády. Hodila po něm kunai a oběhla ho a z leva na něj hodila další. Renji by ho lehce odrazil, kdyby se však kunai v letu neproměnil v hada. První ho se mu nějak podařilo zneškodnit, ale druhý se mu zuby zaryl do krku. Obmotal se kolem něj a začal ho škrtit. Renjimu se podlomila kolena. Sápal se po vzduchu, který se mu nedostával a který tak potřeboval. Stěží zvedl katanu, která mu při zakousnutí se hada do jeho krku vypadla z ruky a přesekl hada vedví. V tu ránu se had rozplynul. Yuna si mezitím stačila vyléčit aspoň nějaká zranění. Byla připravena čelit dalšímu útoku. To ale nevěděla, jak silný tento útok bude.
Než stačila mrknout, kolem jejího těla se začaly točit úzké prameny vody, které řídily Renjiho ruce. Jejich konce byly tvarovány do špičky. Najednou všechny zrychlily a zabodli se Yuně do těla. Pomalu z ní začaly vysávat chakru. Yuna věděla, že tohle je beznadějné.
„Já se vzdávám!“ zakřičela, ale Reji stále pokračoval. Když se k němu přihrnuli Anbu, aby ho zastavili, jen je odhodil stranou proudem vody. Na tváři se mu stkvěl hrůzostrašný usměv.
Najednou si Yuna vzpomněla na ten svitek, který jí dali v zemi Údolí. Pomalu se snažila vytáhnout tento svitek ze své kapsy. Když se jí to povedlo, rozbalila ho a podívala se do něj. Zděšeně zjistila, že v něm není nic napsáno. Beznadějně ho pustila na zem. Při jeho dopadu se strašně zablýskalo, odhodilo to Renjiho tak prudce, až narazil do zdi, která se sesypala v kameny. Při tom se do Yuny dostala zvláštní zelená chakra. Potom omdlela.