Psanec 13 - nezdar

„Jsou to dva dny a pořád žádné zprávy.“ Hleděla Sakura smutně z nemocničního okna na život plynoucí v Písečné.
„Buď v klidu, jenom cesta tam trvá 2 dny, teprve teď někdy tam dorazil.“ Uklidňoval jí Kakashi, přesto že on sám si dělal o Naruta starosti.
„Proč…proč jedná tak zbrkle…já…já to nechápu.“ Začala kroutit hlavou ze strany na stranu. Její pocity se začaly mísit. Vztek, strach, lítost. Z očí jí pomalinku začali kapat křišťálově jasné slzy a zároveň měla chuť do něčeho praštit.
„Má moc velké srdce, jeho sebeobětování nezná mezí, když ví že je přítel v nouzi tak pomůže.“ Ozval se i Yamato.
„Ano, jeho vlastnosti jsou opravdu dobré, co na tom že mu to moc nemyslí.“
„Vůbec mu to nemyslí!“ Vykřikla a otočila se ke dvojici. Ta ihned spatřila kapičky slz pozvolna padajících k zemi.
„Vím že bezmocnost tě dohání k šílenství, teď se hlavně uklidni, tvoje zranění ještě stále nejsou kompletně vyléčena.“ Začal jí Kakashi zklidňovat. Sakura se trochu vyděšeně podívala na své stále obvázané břicho, sedla si na postel a chvíli zarytě hleděla z okna.
„Já…já bych…ale…mám být s ním, chci…chci mu pomoct! Jak můžete být sakra vy 2 tak klidní!“ Nejdříve potichu mumlala ale vzápětí přešla na řev.
„Klidnost je jen maska, ani nevíš jak to ve mně vře. Znám Naruta už dost dlouho na to, abych se mohl bát že něco vyvede.“ Zamračil se Kakashi.
„K tomu snad nedojde!“ Sklopil hlavu Yamato.

„Jsou přípravy na útok dokončeny??“ Zvedl hlavu od papírování Danzo, když se v jeho kanceláři objevil člen Root.
„Ano, vše je nachystané a připravené. Čekáme už jen na rozkaz.“ Řekl muž hrdě. Danzo se podíval na hodiny nad vstupními dveřmi a vesele se zašklebil.
„Jsou 2…hmm…nejlepší bude noční útok, přesně za 12hodin zaútočte. V noci nebudou tolik ostražití.“ Předhodil muži rozkazy.
„Hai!“
„Co trojský kůň?? Nějaké zprávy?“ Zajímal se hokage.
„Podle všeho k nim přibyla nedostihnutá Hinata Hyuuga“ Pokývl muž.
„Kolik máme připravených mužů na útok??“ Zvedl se a přešel k oknu aby se podíval na Konohu.
„Třicet čtyři.“ Odpověděl chlap.
„Snad to bude stačit.“ Podíval se na muže.

Naruto v přestrojení za obyčejného mladého muže z místních farem, neměl problém dostat se do vesnice. Navíc použil henge na přeměnu svých blonďatých vlasů na tmavě hnědé. Všechny věci co by patřili do ninja výstroje si nechal v lese nedaleko Konohy, nechtěl o ně totiž přijít a to, aby si je nechal v Písečné ho napadlo příliš pozdě. První, co ale musel při procházení vesnicí navštívit byl Ichiraku ramen. Když přišel ke svému oblíbenému stánku, div že se nerozbrečel. ZAVŘENO Z DŮVODŮ NÁHLÉHO ONEMOCNĚNÍ MAJITELE. Zněl Narutovi nápis v uších. „To…snad…nééééé!!!“ Začal si řvát v duchu v hlavě a stále roztřeseně zíral na zavřený stánek, poté mu ale docvaklo. „Počkat…nemoc?? Ne! Staří se netajil svou důvěrou ke mně…to by ale znamenalo že je…Nééééé!“ Začali mu kapat slzy z očí.
„Musím najít jejich úkryt, ale jak? Sakra, proč mě Ero-senin nenaučil vyvolávat psy.“ Litoval v duchu.

Ve 1:45 v noci se v úkrytu povstalců nic nedělo, všichni až na jednu osobu spali. Jeden z obyčejných lidí si neustále pohrával s kunaiem, který někdo nechal válet na stole uprostřed místnosti. Polehávání u zdi mu bylo proti srsti.
„Proč bych měl sakra čekat až zaútočí, můžu to tady s nimi skoncovat sám.“ Přemýšlel v duchu, poté se zvedl ze země a přišel k jemu nejblíže spícímu člověku. Byal to jeden ze tří nevinných občanů. „Takhle mě sem nastrčit! Čí to byl sakra nápad… Poslouchat celej den kritiku na hokageho. Když je všechny pobiju dostanu od hokageho odměnu.“ Liboval si v představách, sklonil se nad ženou, zakryl jí pusu aby nezařvala a neprobudila tak všechny ty shinobi okolo. Následně jí kunai podřízl hrdlo, její krev ho celého ohodila.
„Nemam čas abych si je pomučil, to nemůžu riskovat.“ Skláněl se nad druhou obětí, tentokrát mě neznámým mužem. Tomu začal zběsile bodat do břicha, že krev lítala na všechny strany. Třetí nevinný vesničan ležel až na druhé straně místnosti a nejblíže nelítostnému zabijákovi byl Gai. Muž se nad jeho ležící osobou nakláněl a v duchu přemítal jak zabít jeho. Gai ale neměl moc tuhé spaní a tak ho probudili i kapičky krve, dopadající na jeho osobu, z vrahova oblečení. Když už se k němu začal muž shýbat, Gai reflexivně vystartoval pěstí…muž udělal ve vzduchu několik salt a svalil se na zem, tou dobou už byl Gai na nohou a zvedal muže, jemuž tekla z nosu krev za límec do vzduchu. Kunai kterou muž zabil 2 lidi a byla tudíž celá od krve, skončila v rohu místnosti. Rána, která se ozvala při vrahově dopadu na zem, probudila i zbytek spící bandy.
„Co má tohle sakra znamenat?!“ Probudila se Kurenai a hleděla do šera. Shikamaru využil svého vysokého inteligentu a rozsvítil svíčku, která ležela na stole.
„On…ty dva zabil!!! Ten hajzl!“ Držel Gai muže ve vzduchu a měl chuť mu další vlepit.
„Áááááá.“ Zařvala Hinata při pohledu na mrtvoly.
„Jsou mrtví…“ Sdělila lítostivě všem okolo Shizune, po ohledání těl.
„Pěkně Gai-sensei, síla mládí opět zvítězila!“ Zářily Leemu plamínky v očích, Gai se ale neusmíval a nasměroval pohled svého oblíbence k dvou nehýbajícím se tělům.
„Co mi povíš, dřív něž z tebe vymlátím duši!“ Začal Gai zuřit.
„Ze mě nic nedostaneš.“ Zamračil se muž. Teď už se ale Gai pousmál a cvrnkl muži do nosu, z kterému mu tekla krev a vypadal že je z něj lego.
„Áuuuu.“ Zaúpěl bolestí.
„Tak co mi řekneš!“ Zařval Gai.
„Nemusím ti nic říkat, za chvíli to sám pocítíš.“ Namítal muž a snažil se přemoci bolest.
„Co tím chtěl říct??“ Nechápavě kroutila Tenten hlavou.
„Že nás nečeká nic pěného.“ Podotkl Shikamaru.
„Noční útok ?“ Řekla Hinata, když se sebrala ze země.
„Tak to vám nevyšlo, díky tvojí blbost!“ Vrazil muži Gai další do nosu, aby si to pořádně protrpěl.
„Co…co budeme dělat?“ Zakoktala se Hin. Shikamaru se posadil do své obvyklé přemýšlecí pozice, složil ruce v pečeť a začal si něco broukat.