Hledá se pan Dokonalý 7: Orochimarova pomsta

Orie vlastně nebyl špatný člověk. Jenom trochu pomstychtivý a velice osamělý. Když si ve svých komnatách pozorně pročetl všechny svitky, které našel v Uzumakiho kufru, v mysli mu klíčil plán. Věděl, co udělat, aby dosáhl zadostiučinění a nad realizací své pomsty strávil celou noc.
Na svitcích byl jakýsi průzkum. Průzkum vhodných partnerů pro Uzumakiho, napsaný rukou Sakury Haruno. Ptáte se, jak poznal její písmo? Když vám někdo šest let pravidelně předkládá domácí úkoly z Jedvarů tloušťky telefonního seznamu, autora a písmo si lehce zapamatujete.
Orochimaru se v pergamenech dočetl zajímavé věci. Nebýt psychicky na dně z odmítnuté lásky, smál by se. Tedy, nesmál, pravda. On se nikdy nesmál. Jen decentně pozvedal koutky.
Podle Uzumakiho byl například Rock Lee sexy jako šňůra na prádlo, ředitel Pein byl právě v přechodu – ovšem ne v tom přechodu, jak ho obvykle chápeme, nýbrž v přechodu mezi člověkem a hromadou šrotu - , dále pak, že Kiba Inuzuka by si mohl místo bot pořídit lyže a nikdo by nepoznal rozdíl, že Sasuke Uchiha je sexy když mu vlasy čechrá vítr a má prostě skvostný zadeček – Moment. Co? Cože? COŽE???? Orin se zarazil. Ať se snažil číst jak chtěl, dokonce i zprava doleva, hlavou vzhůru nebo zrcadlově, vždy mu vyšlo to stejné – že mladý Uchiha připadá Narutovi atraktivní.
Orie se prudce nadechl nosem. Bohužel vdechl i trochu cukru, který mu ulpěl na hábitu, když se před chvílí vrátil ze slídění v kuchyni. Když ustál šílený záchvat kýchání, hrdě se napřímil a dal se do práce.

Naruto Uzumaki doskákal na Gamabuntovi k oknu do dívčí ložnice a svým poněkud hlučnějším příchodem vzbudil všechna spící děvčata, ne-li všechna ve věži a možná i ta ve zbývajících částech hradu.
„Sakuroooooooo!!!! Saaaakuuuroooo!!! SAKURO!!!“ řval.
„JÁ TĚ SLYŠÍM, NARUTO!“ zakřičela volaná v odpověď.
Smykem proskočil oknem a nevnímal zděšené výkřiky Ino a Tenten, které ho označovaly za barbara a sprosťáka. Ovšem neušlo mu, že si obě jaksi zapomněly peřinami pozakrýt nočními košilkami odhalené části těla.
„Sakuro, musíš mi pomoct,“ vychrlil Uzumaki na dívku.
„Co se děje? Snad Choji zase nepodpálil vaši ložnici?“
„Ne, Choji ani nemůže. Od té doby co to udělal prvně, spí na chodbě. Poslyš, někde jsem ztratil ty svitky s tím naším testem… A nemůžu si vzpomenout, kdo měl po Uchihovi nejvíc bodů.“
Saku na něj zmateně pohlédla. „Proč to chceš vědět? A jaký byl vlastně ten trest se Sasukem?“
Naruto si povzdechl. Sedl si na Sakuřinu postel a položil se na ni naznak.
„Já ti nevím, Sakuro. Jednu chvíli to bylo naprosto skvělé a pak z něj byl zase ten arogantní nagelovaný zmetek… Kdyby nepřišel Orochimaru, tak teď ležíme na ošetřetřovně. Kdybych si s ním začal, náš vztah by trval asi deset minut, než bychom se vzájemně prokleli ještě pro dalších dvacet generací. Ale já už nechci být sám… Proto chci znát ta jména… Zkusím si s nimi zajít na rande a uvidím. Třeba to bude fajn.“
Saku se soucitně podívala na kamaráda. Pohladila ho po paži.
„Tak dobře. Pomůžu ti je domluvit.“
Zelený a modrý pohled se střetly. Dvoje ústa se na sebe usmála.
„Co bych si bez tebe počal,“ přiznal Naruto.
„Beze mě? Beze mě bys propadal a zaplétal se do ještě více problémů než teď a prostě bys byl úplně nahraný,“ řekla Sakura sebevědomě.
Naruto se zasmál. „Něco v tom smyslu, ano.“

Orochimaru přivázal poslední dopis na nohu posledníhoorla. Vyhodil ho otevřeným oknem ven a sledoval, jak mizí ve tmě. Decentně pozvedl koutky. Otočil se zpátky do pokoje a ztuhl. Měl tam jaksi… bílo.
„TY PO---NÝ ORLOVÉ MI TO TU CELÉ PO---Li!! MANDU NA NĚ! NEJHORŠÍ LEEŮV JED NA NĚ! UMŘETE!!! SMRT!!! ZAKROUTIT VÁM KRKEM A PODSTRČIT VÁS JIRAIYOVI K OBĚDU!!! “
Pak ztichl. Provedl pár pečetí a trus zmizel.
Otočil se, až za ním jeho nyní už také bílý plášť působivě zavlál a vydal se do ložnice, kde hodlal prospat zbytek noci. Věděl ale, že se těch pár hodin do rána bude užírat myšlenkami, co je ksakru na Uchihovi lepší než na něm.