Psanec 5 - písečná, přítel či nepřítel??

„Ne Sakuro-chan, počkej…ne…neutíkej mi!“ Zařval Naruto ze spaní. Z ničeho nic ucítil jemný vánek na své tváři, posléze otevřel oči a vykřikl zděšením.
„Sakra!“ Začal se rozhlížet kolem a pomalu mu začalo docházet, co se vlastně stalo. Opět si vysypal písek ze všech možných otvorů ve svém oblečení a zvedl se k odchodu. Když se postavil na nohy, rozepnul si svou černo-oranžovou bundu a spatřil na svém krku přívěšek prvního hokage, který dostal od Tsunade. Vzápětí si vzpomněl na včerejší příhodu na útesu.
„Yondaime měl pravdu, kdybych se zabil, kdo by odčinil Tsunadinu smrt???“ Pomyslel si a pln odhodlání se vydal na osmihodinovou štreku k Písečný.
------------
Holubice, kterou Sai vyslal, proletěla nad Narutem když spal a v době jeho probuzení už byla na místě v písečné.
„Gaaro, tohle bys měl vidět.“ Rozrazil Kankuro dveře, do pracovny kazekageho a spatřil Gaaru, hledícího ven na písečnou bouři, která zrovna v písečný panovala. Gaara se na Kankura otočil a když spatřil svitek v jeho rukou, došlo mu že je z Konohy. Převzal si papír od Kankura a začal číst.
„ Milí Kazekage, dovoluji si tě upozornit, že se k tvé vesnici možná blíží vrah páté hokage, Tsunade. Za jejího vraha byl označen Uzumaki Naruto. Byl odsouzen k trestu smrti, při vykonání se však vzepřel a zabil příslušníky Anbu, jenž měli rozsudek vykonat. Pokud se u vás ve vesnici objeví, prosím zadržte ho a dejte vědět zpět do Konohy, ta provede patřičné kroky a pro uprchlíka pošle jeden ze svých týmů.
PS: Prosím, pokud se tam Naruto ukáže, pozdravujte ho od Saie. Četl jsem že pozdrav na dálku se mezi přáteli dělá.“ (By mě zajímalo, kde to zase vyčet )
„Co to psalo za idiota?“ Podivil se Kankuro.
„Naruto…vrah….hokage? Ne…na to ho znám až moc dobře, tomu nevěřím.“ Zamyslel se Gaara nahlas.
„Má v sobě démona, stejně jako si měl ty. Znám ten stav od vidění moc dobře. Hlavně od tebe. Když tě to popadlo, zabil bys kohokoliv.“ Řekl Kankuro, nevědom si možných následků. Gaara ho za to probodnul vražedným pohledem, jako za dob, kdy měl ještě Shukaku! v sobě.
„Ne, Naruto to uměl ovládat. Pro svoje bližní by zabil, pro ně, ale ne je!“ Začal Gaara Naruta bránit seč mohl. Kankuro se s nim raději nechtěl přít. Pořád to byl Kazekage
„Takže co navrhuješ, pokud se tu objeví?“
------------
Yamato se na druhý den moc nevyspal. Celou noc přemýšlel nad tím co udělat. Vylezl z postele, byl odpočatý, sice nespal ale taky nic moc nedělal. (Pro něj nic, já přemejšlet celou noc tak nevim nevim ) Oblékl si své potrhané věci, jenž leželi vedle postele na židli a pomalinku vykoukl ze dveří svého pokoje. Nikde nikdo, opatrně tedy vyšel ven a…
„Kam si myslíš že jdeš.“ Ozvalo se za ním. Yamato se otočil a spatřil Sakuřin výhružný obličej.
„D…domu.“ Vykoktal. „Můžu jí věřit?“ Pomyslel si. Vytáhnul kunai a vrazil si ho do nohy.
„Ááááááá.“ Zaúpěl bolestí a svalil se na zem. Vyděšená Sakura se k němu shýbla, vytrhla mu nůž z lýtka a začala s ošetřováním.
„Co blbneš?“ Vyjela na něho.
„Chtěl jsem zkusit…zda ti můžu věřit.“ Řekl s bolestivou grimasou v obličeji.
„Stačilo se snad zeptat ne?“ Řekla klidněji. Najedno se za nimi objevila žena v masce Anbu s baťohem na zádech.
„Co se tady stalo?“ Zeptala se.
„Ale, tady pan šikula si dal do kapsy kunai a ta mu vypadla…“ Řekla výmluvně Sakura.
„A co dělá na chodbě? Nemá být v posteli?“ Yamato se na Sakuru vyjeveně podíval. Ta se nejdřív vyděsila také, ale pak s klidem ve tváři řekla.
„Požádal o propuštění do domácí péče. Nemocnice svolila, ale s podmínkou že s ním bude někdo z mediků.“ Yamato se teď na Sakuru podíval ještě vyjeveněji. Ta mu to vrátila dalším výhružným pohledem.
„Jo….“ Vykoktal.
„Aha, půjdu s vámi.“ Řekla žena.
„Cože?“ Vykřikli udiveně oba.
„Kdyby se Uzumaki náhodou vrátil.“ Řekla.
„S tím snad nepočítáte ne? Znám ho moc dobře, je to sice baka, ale zas takovej ne.“ Postavila se Sakura na nohy a pomohla i Yamatovi.
„Už sem řekla! A žádné výmluvy.“ Nenechala se odbýt. A co jinému Yamatovi se Sakurou zbylo než jí uposlechnout.
------------
„Sakra, to se může stát jenom mně! Jít do pouště bez vody.“ Začal si Naruto v mysli stěžovat. Snažil se moc nemluvit a zachovat si tak poslední zbytky slin, které mu ještě chladili jazyk. Pomalu se ploužil, zpomaloval. Najednou se mu zamotali nohy, on zakop a spadl na zem. Nechtěl se ani zvedat. Zvednul hlavu a uviděl to, v dáli byla vidět písečná stěna, která ohrazovala písečnou. Už jen chvíli a bude tam. Bude u Gari. Ale počkat, co když ho Gaara nepřijme. Co když už ho Konoha informovala o tom, co se stalo?! Co když uvěřil jim a ne jemu?
Zhostil se ho nehorázný pocit nejistoty, ale nezpomaloval. Naopak, ještě zrychlil. Nic neví dokud to nezkusí.
Do plahočil se až k úzkému průstupu mezi písčitými skalami, kde ho zastavila skupinka shinobi z písečné.
„Uzumaki Naruto! Zastav se! Byli jsme informováni o tvém činu. Kazekage s tebou chce mluvit, dříve než podnikne patřičné kroky!“ Sdělil mu jonin v čele skupinky. 2 z přítomných ho chytili za ruce a donutili k pohybu kupředu.
„Tak už to asi vědí.“ Pomyslel si Naruto. Skupinka ho dovedla až do kanceláře kazekage. Tam ho pustili, dali se na ochod a zabouchli za sebou dveře. Naruto spatřil zamyšleného Gaaru ve svém křesle a když se otočil, uviděl u dveří Temari s Kankurem.
„Naruto…takže ty si zabil hokage? Zklamal jsi mě!“ Řekl Gaara až nadmíru temným hlasem.
„Já…já…já to nebyl!“
„Tvoje vesnice si myslí opak a chce tě eliminovat.“ Ušklíbla se za ním Temari. Naruto se na ní ustrašeně podíval. Doufal že tady najde pochopení.
„Nechápu to, jak by se to nemehlu jako ty, mohlo povést. Ale budiž. Máš přece Kyuubiho.“ Ozval se Kankuro.
„Naruto…velmi jsi mě zklamal.“ Narutovi začal téct pot proudem. Nejen že strávil několik hodin na poušti, ale ještě navíc nevěděl co s ním bude.
„Já sem to neudělal!“ Zaječel.
„A potom jsi ještě zabil 3 anbu. Máš v sobě víc než je na první pohled vidět.“ Zaskřehotal Kankuro.
„Je mi líto Naruto! Nemám na výběr!“ Podíval se na něho Gara zlověstně. Naruto zhluboka polknul. Gaara složil ruce v pečetě. „Pouštní Rakev!“ Zařval dosti zřetelně a Naruta pomalu začal obtékat písek až ho úplně pohltil.