3 cesty – 5.

Druhé setkání

Tým Sedm byl zdržen ve Vířivé čekáním na odpověď pro svého Hokageho. A Naruto se celou tu dobu snažil poznávat svou sestru, která neměla nejmenší tušení, že ten Naruto, který se jí jistým způsobem líbí je její starší bratr. Kyuubi se mu celou tu dobu potichu smál, protože Naruto nedokázal určit, jak se situace doopravdy má.
Když totiž stejně jako zbytek týmu neměl Naruto celý den co dělat, tak jej trávil právě s Nami, ale pomalu začínal nabírat podezření, že na tom, co zamýšlí on a co Nami chce, jsou mírné drobnosti, kterých se bál.
„Ty Kyuubi, nezdá se ti, že Nami mě má ráda více než pouze bratra?“ Zeptal se konečně naruto, když se jej Nami pokusila políbit.
Naštěstí jí včas uhnul.
„Naruto-kun?“ Divila se Nami, když se jí Naruto vysmekl, jako rybka bojující o svůj život.
„Neví, že jsi její bratr. Navíc oficiálně, by tě mohla považovat za svého snoubence,“ křenil se Kyuubi a Narutovi až nyní docházelo, do jaké šlamastiky se dostal.
„P-Promiň Nami… So-Sotva jsme se poznali aaa…“ Soukal ze sebe neschopný Naruto.
„Ne, ty pro miň já…“ Byla na tom úplně stejně Nami.
Takto by se navzájem omlouvali do nekonečna, kdyby okolo nich zrovna nešla Kushina, která musela vyřizovat nějakou neodkladnou záležitost na druhé straně vesnice. Spíše to bylo tak, že celou dobu pozorovala z úkrytu a až při neúspěchu hodlala nějak zasáhnout. Když se pak podívala na Naruta, tak sama mírně zrudla a muž, který se jí několik posledních dní začal vybavovat v paměti, se jí znovu zjevil před očima. Kushina si jej ale zcela neúmyslně pletla s Narutem, který tady byl. Aby nedošlo k žádnému skandálu, tak raději rychle prošla okolo a snažila se na Naruta příliš nezírat.
Naruto nevěděl, nic o tom, že Kushina se začíná rozpomínat, ale vypozoroval, jak se chová v jeho přítomnosti. A nyní, když si uvědomil, co Nami k němu nejspíše cítí, tak se začal bát, aby i jeho máma na tom nebyla stejně.
„Musím mámě pomoci si vzpomenout. Začíná tady být docela dusno,“ snažil se Naruto získat nějakou radu od Kyuubiho.
„To bylo už od prvního dne. Ale teď vážně, když celou situaci nevysvětlíš, tak se budou věci stále více komplikovat,“ řekl Kyuubi a stále mu mírně cukalo v koutcích, když se snažil Narutovi nesmát.
Naruto se tedy rozhodl, že musí svou mámu někde odchytnout a pokusit se jí všechno vysvětlit. Navíc mohl pouze doufat, že přitom nepřijde k nějaké úhoně, ať už fyzické nebo psychické. Problém pak už zůstávala Nami, která byť trochu zklamaná, že se s ní Naruto nechtěl políbit, se na něj stále lepila, jako když je do něj naprosto šíleně zamilovaná. Toho se Naruto opravdu začínal bát.
„Řekni Nami, to je tvoje máma, vždy tak moc zaneprázdněná?“ Zeptal se Naruto.
„Vede tuto vesnici, která se pořád stále obnovuje. Má s tím hodně starostí,“ řekla Nami.
„Aha. No je mi trapné se na to zeptat, ale asi na tebe nemá moc času, co?“ Ptal se Naruto trochu s obavami.
„To máš pravdu, ale já tomu rozumím. Navíc, lidé jsou spokojení,“ usmála se Nami, ale Naruto poznal, že se jedná o napůl falešný úsměv, protože i on býval sám.
„Nejsi sama, máš mámu, mě,“ řekl Naruto a opět si neuvědomoval, jako další katastrofu můžou jeho slova způsobit.
Nami poznala, že ji Naruto zcela prokoukl. Musela uznat, že jako sirotek to musel mít těžké. Naruto plánoval, co by mohl udělat, aby se jeho máma rozpomenula a sestra se necítila být sama.
„Co kdybych ještě pár dní pobyl u vás doma, mistr Kakashi s tím snad nebude mít problém,“ navrhl Naruto Nami a ta byla štěstím bez sebe, tak moc, že se z toho málem omdlela.
Naruto doufal, že ho Kakashi pochopí. Rozloučil se s Nami a rychle se vydal do hotelu, kde byli ubytovaní. V tu ránu také našel Kakashiho, svého mistra.
„Kakashi-sensei?“ Začal Naruto a doufal, že jej Kakashi pochopí a nebude mu muset vysvětlovat, jak zjistil, kdo byl jeho otec a jak se dozvěděl o své matce a sourozencích.
„Copak potřebuješ Naruto?“ Na to Kakashi.
„Než odejdeme, mohl bych bydlet u Nami a Kushiny-san?“ Zeptal se Naruto a čekal, jak bude Kakashi reagovat.
A Kakashi se díky, knížkám, které tak moc rád četl, lekl, co by mohl Naruto s Nami zamýšlet a okamžitě mu to chtěl zakázat. Pak si, ale uvědomil, že takové jednání mu k Narutovi prostě nesedí. Musel nad celou záležitostí uvažovat, protože jej nenapadala, žádná odpověď, kterou by si mohl obhájit. Narutovi ve stejnou chvíli bylo jasné, že k tomu, aby Kakashiho přesvědčil, bude muset jít s pravdou ven.
„Kakashi-sensei, od táty a Kyuubiho vím všechno,“ řekl Naruto.
Kakashi na něj zíral a byl u vytržení z toho, co právě slyšel. Opravdu Naruto věděl, kdo byl jeho otec? Věděl dokonce i Kyuubim? Mohl vědět, že jeho snoubenka je ve skutečnosti jeho sestra? Dokázal si z toho odvodit, jestli je Kushina jeho máma? Kakashi stále nemohl uvěřit, že by Naruto mohl toto všechno vědět. Ale Naruto věděl.
„Takže ty? Jak dlouho?“ Ptal se Kakashi.
„Už hodně dlouho. Přibližně od doby, co jsem nastoupil na akademii,“ odpověděl Naruto.
„To by vysvětlovalo tvoje prudké zlepšení,“ analyzoval situaci Kakashi.
Naruto s ním souhlasil a stále doufal, že jej Kakashi pustí a on bude moci zůstat s Nami a jejich mámou. Kakashimu se ten nápad nejdříve nezamlouval, ale nakonec jej Naruto přesvědčil.
„Když s tím Kushina-san nebude mít problém,“ řekl Kakashi a to pro Naruto bylo stejné jako svolení.
Naruto okamžitě vystartoval a ven a snažil se najít Nami, aby jí ty skvělé novinky mohl oznámit. Hledal jak divý, ale nikde ji nemohl najít. Pak si všiml, že se ninjové po vesnici pohybují, tak jako by někoho hledali. Naruto se lekl, že se Nami snad ztratila.
Na neštěstí pro něj, to byla pravda. Když se o tom dozvěděla Kushina strachy málem nevěděla, co by měla dělat.
„Já ji najdu!“ Řekl Naruto zcela odhodlaně, když se dostal ke Kushině.
Kushina mu věřila, ale také to nebylo poprvé, co viděla tento zarputilý výraz. Pomalu si začínala vzpomínat na muže, kterého kdysi milovala. Naruto, jej tak strašně moc připomínal, ale Kushina začínala přicházet na to, co by pro ni Naruto mohl znamenat.
Naruto vystřelil ven z Vířivé, stále cítil onu povědomou chakru, která patřila Nami, ale rovněž i něco hodně nepříjemného, co jej skoro až děsilo.
„Kyuubi? Kdo to může jenom být?“ Zeptal se Naruto a strachoval se o Nami.
„Netuším. Ale procházka růžovým sadem, to nebude,“ ona to Kyuubi.
„Musím Nami zachránit stůj, co stůj!“ Řekl Naruto.
Kyuubi poznal, že má o Nami opravdový strach, ale také doufal, že se Naruto nepomine a nezačne dělat nepříčetnosti.
„Naruto, stále ti nechci propůjčovat svou sílu, buď opatrný,“ říkal si Kyuubi sám pro sebe.
Naruto se hnal za stopou Nami, tak rychle, jak jenom mohl. Pomalu, ale jistě se blížil a začínal cítit i další povědomou chakru, ale ta byla o hodně děsivější než ta Nami nebo jejich mámy. Stejně jako ta chakra byla děsivá, tak byla ještě více smutná a vystrašená. Naruto se bál, s kým se může střetnout. Nikdy si takto rodinné shledání nepředstavoval.
„Sak*a, chce to moment překvapení!“ Uvažoval nad plánem Naruto.
„Nami by na sobě stále měla mít teleportační značku vašeho otce,“ poznamenal Kyuubi.
„Jo ale Hiraishin, neovládám na sto procent,“ řekl Naruto.
„Myslím, že za záchranu Nami ti to stojí,“ radil Kyuubi.
„Dobře, ale stále mi na tom únosci něco nesedí,“ řekl Naruto.
„Co ti na něm nesedí?“ Zeptal se Kyuubi.
„Nejsem si tím jistý, ale je možné, že by to mohl být Nikki,“ řekl Naruto.
„Myslíš?“ Zněl překvapeně Kyuubi.
„Myslím, že jsem si tím jistý,“ na to Naruto.
„Zjistíme to, až ho uvidíme,“ poznamenal Kyuubi.
Naruto už měl Nami na dohled společně s jejím únoscem. Ten měl kapuci a obličej určitě zakrytý pod nějakým šátkem. Naruto neváhal a přemístil se přímo k nim. Nami byla něčím omámená, takže nedokázala vnímat okolí, ale byla schopná se pohybovat, takže mohla svého únosce následovat.
Když se Naruto přemístil přímo před ně, tak v tu ránu na něj letělo několik kunaií. Byť únosce byl o něco menší než Naruto, tím pádem nejspíše i mladší nebo stejně starý, tak byl opravdu hodně zkušený v boji. Naruto zase tak moc zkušeností neměl, ale dokázal se mu prozatím vyrovnat.
„Nemůžeš mě zastavit,“ řekl únosce a Narutovi bylo jasné, že to musí být jeho mladší bratr Nikki.
„Takové shledání a oni nic neví,“ říkal si v duchu Naruto.
Naruto vystřelil střemhlav proti Nikkimu a ten jenom stěží reagoval. Narutovy útoky byly rychlé a přesné. Nikkiho útoky byly rovněž přesné, ale už ne tak rychlé. Hned na to začal Nikki útočit vším, co měl. Kombinoval útoky různých elementů a než si Naruto uvědomil, tak jich Nikki vystřídal všech pět.
„Válíš Nikki,“ řekl Naruto a neuvědomil si, že by tak mohl ledacos vyzradit.
„Odkud znáš to jméno?!“ Rozčílil se Nikki.
„Jsi si jistý, že to chceš vědět?“ Zeptal se Naruto.
„Řekni!“ Zařval po něm Nikki.
Naruto se znovu přemísti a Nikki jej ztratil ze svého zorného pole. Naruto jako by nebyl nikde poblíž. Nikki byl, ale ve střehu a uvažoval nad tím, kam se mohl ten blonďák, co zná jeho jméno schovat. Nikkiho osvítilo a použil zemní techniku, která půdu okolo něj v rozsahu několika desítek metrů zcela zhroutila.
„Špatně,“ řekl Naruto a proletěl kolem něj.
Naruto v tom náhlém výpadu stihl i osvobodit Nami a ta pomalu začínala přicházet k sobě. Naruto ji držel v náručí a Nami, když si začínala uvědomovat, kde a jak se nachází, ta stejně rychle začínala rudnout.
Skoro stejně rychle, jako prvně zaútočil Naruto, tak nyní útočil Nikki na Naruta a byl hodně rozzloben. Naruto si z něj dělal blázny a znal jeho jméno, to všechno Nikkiho strašně štvalo. Naruto se i s Nami přemístil o kousek dál, ale špatně došlápl a noha jej začínala bolet.
„Sak*a, mám něco s pravým kolenem,“ zastěžoval si Naruto Kyuubimu.
Kyuubi mlčel. Naruto musel moc dobře vědět, že i tak se jeho rány hojí rychleji než ty obyčejných lidí. Naruto se musel někam stáhnout, protože s Nami v náručí nemohl bojovat. Z dálky vycítil známou chakru. Jeho máma se blížila a bylo poznat, že má obavy.
„Nami, zůstaň tady,“ řekl Naruto.
„Ty jsi ale zraněný,“ snažila se Nami.
Naruto poznal, že to by nemělo smysl, jí poroučet, aby se držela zpátky. Mohl jenom doufat, že Nami s nimi dokáže držet krok.
„Dobře, ale pokus se neomdlít. Netuším, čím tě předtím nadopoval,“ řekl Naruto.
Nami přikývla a oba dva najednou vystřelili z jejich současného úkrytu. Nami útočila jako první a Naruto hned za ní, ale ten třetí jako by dokázal předvídat jejich útoky. Naruto moc dobře věděl, čím to je, ale Nami o tom neměla nejmenší ponětí.
„Boj mezi sourozenci. Takhle jsem si to teda nepředstavoval,“ znovu si postěžoval Naruto.
Všichni tři bojovali bez použití jakýchkoliv technik, pouze taijutsu, nic jiného. Ale jejich souhra byla opravdu ohromující. Všichni tři dokázali číst výpady těch druhých dvou a přizpůsobovat se jim. Proto nikdo z nich nemohl vyhrát.
Naruta stále bolelo koleno a Nami nebyla v boji nablízko tak excelentní, jak Nikki. Takže Nami a Naruto dohromady se nyní rovnali síle Nikkiho. Kushina se blížila a Naruto se jenom mohl obávat, co se stane, až je všechny tři uvidí pohromadě.
„Možná si vzpomene,“ naznačil Kyuubi.
Naruto, ale takovou možnost považoval za nepravděpodobnou, bylo by to přece jenom moc velký šok. Náhle Nikki kopl Nami do hlavy a ta z toho omdlela. Zbýval pouze Naruto proti Nikkimu. Nikki rychle útočil, ale Naruto to riskl s Hiraishinem a přemístil sebe i Nami kousek dál, pak se vrátil k Nikkimu.
„Vypadáš rozumě. Možná pochopíš proč znám tvé jméno,“ řekl Naruto.
„To vážně nepochopím! Proč víš, jak se jmenuju?!“ Křikl Nikki.
Naruto věděl, že Nikkimu zbývá o dost více chakry než jemu, ale Nikkiho nejlepší techniky si jí také hodně braly.
„Protože, jsem tvůj bratr,“ řekl Naruto, ale Nikki vypadal, že mu nehodlá věřit.
„Lžeš!“ Na to Nikki a stále si to nehodlal připustit.
„Jsme trojčata. Já, ty a Nami, co jsi z Vířivé unesl,“ řekl Naruto.
„TICHO!“ Řval po něm Nikki.
Naruto viděl, že Nikki skládá nějaké nevídané ruční pečetě a začal se bál, co za techniku to může být. Věděl, že jej musí zastavit.
„Musím to použít!“ Řekl Naruto a doufal, že mu Kyuubi schválí jednu šílenost po druhé.
„Nemůžeš! Neumíš to pořádně!“ Snažil se jej zastavit Kyuubi.
Naruto, ale nedbal varování a v tu ránu se objevil u Nikkiho, který již byl se skládáním pečetí téměř hotov. Naruto držel ve své pravé ruce svou divoce ve všech směrech rotující chakru a udeřil jí těsně kolem Nikiho hlavy do stromu, který stál za ním. Když se Nikki se strachem v očích otočil tak uviděl, jak je strom skrz na skrz provrtán. Úplně zapomněl skládat pečetě a ztěžka polkl. Naruto jej uhodil do zátylku a Nikki se poroučel k zemi.
„Nikam nechoď, jasné,“ řekl mu Naruto jako kdyby jej Nikki mohl slyšet.
Kushina byla téměř na místě a pak to spatřila. Uviděla Naruta, jak v náručí drží Nami. Ve stejnou chvíli se rozpomněla na muže, kterého milovala. Tato scéna s Narutem a Nami jí připomínala, co se jí samotné, kdysi přihodilo. Pak jí došla další věc. Jak moc dobře Naruta zná. Nechtěla tomu uvěřit, ale bylo to pro ni přirozené, jako dýchat. Už si konečně vzpomenula. Naruto to poznal z jejího výrazu.
„Musí si myslet, že to nevíš a bude se ti snažit všechno vysvětlit,“ poznamenal Kyuubi a už se těšil, do jak moc trapné situace se Naruto dostane.
„Jsem, tak moc rád, mami,“ řekl Naruto a Kushinin doprovod se nestačil divit, co slyší.
„Já taky, Naruto. Já taky,“ řekla Kushina a Naruto položil Nami na zem.
Chtěl jít zpět pro Nikkiho, ale ten bez povšimnutí zmizel.
„Co to má znamenat?!" Nechápal Naruto.
„Ani já ho nedokážu vycítit, musí být někde schovaný,“ odpověděl Kyuubi.
„Ale vždyť sám se nikam nemohl dostat!“ Strachoval se Naruto.
„Možná nebyl sám,“ poznamenal Kyuubi.
„Ale! Byl jsem tak blízko!“ Naštval se Naruto.
„Najdeš ho, neboj. Chtěl přece unést Nami a jestli mu odtud někdo pomohl…“ Řekl Kyuubi.
„Takže, když se jim únos nezdařil, tak ho budou chtít zopakovat,“ dořekl Naruto.
Kyuubi s ním souhlasil a Naruto doufal, že příště se mu podaří Nikki přesvědčit dostatečně, aby se bránil unést zpět k těm lidem, se kterými momentálně je.