Sasukeho hra 04

Sasuke pomalu přišel k sobě. Jediné, co si pamatoval, byl pohled do chodby a pak tupá bolest na hlavě.

Něco měl připevněné k tělu. Na hrudi měl pás s mechanismem, do kterého byla ostřím k jeho bradě vsazena jeho katana. Bolelo ho levé stehno. Když se na něj podíval, spatřil velkou zašitou bouli. Jakoby mu tam něco všili. Ruka mu vysela v nějakém provazu. Trhl s rukou a uvolnil ji. Tím uvolnil i pojistku, která zapnula obrazovku.

„Měl si možnost si ulehčit cestu. Měl si možnost pomoci člověku. Ale neudělal jsi to! Buď jsi jí nechal umřít v tom křesle, nebo jsi poté odešel a nechal jí tam osudu. Proč to pořád nechápeš?! Jestli jsi jí pomohl z toho křesla, neznamená to, že tím tvá práce u ní skončila. Měla zničené končetiny, nemohla se hýbat. Sama nebyla schopná se zachránit. Až příliš jsi dbal pravidel, až moc ses staral o svůj život a jí jsi nechal zemřít.

Avšak, dám ti ještě jednu šanci. Tentokrát a naposled. Celá hra začíná nanovo. Zařízení na tvé hrudi se za šedesát vteřin spustí a nástroj, který byl pošpiněn krví nevinných okusí chuť tvé vlastní krve.

Pamatuješ na klíč, který jsem ti daroval na začátku tvé první cesty? Stále ho máš s sebou. Ten klíč tě teď může zachránit. Nemusím ti snad říkat, že pro svou záchranu musíš něco udělat. Ten klíč máš v noze. Máš čtyřicet vteřin na to, abys dostal klíč ze svého těla ven a odemkl si jím pouta. Pokud neuspěješ, zemřeš. Pokud uspěješ, bude tvá hra pokračovat. Chceš ještě hrát?
„Rozhodni se sám!"

Strojek na Sasukeho hrudi začal odpočet. Sasuke se snažil najít něco, čím by mohl nohu rozříznout. Na stolku našel tupý skalpel. Bez váhání po něm sáhl a přiložil ho k noze. Zatnul zuby a říznul.
„Mohlo to být horší" říkal si, zatímco přeřezával stehy.

Rána byla sešitá pevně, ale přesto se mu povedlo jí otevřít. Prorýpal ji skalpelem. Ná klíč nenarazil. Znovu se bodl skalpelem, tentokrát si už ale nedával záležet a prostě si začal trhat maso. Z rány pomalu vytékala krev. Konečně narazil na klíč. Odhodil skalpel a zabořil do rány prsty. Vykřikl bolestí, ale podařilo se mu klíč nahmatat. Vytáhl ho a odemkl zámek. Pás i s katanou dopadl na zem přesně ve chvíli, kdy limit uplynul. Katana zprudka vystřelila.

Sasuke vyšel ven. Rána nebyla vážná. Bolela, ale nic víc. Došel na roh chodby, která se dělila na tři další. Nikde nebyl žádný nápis, který by mu řekl, kam má jít.

„No co?! Když nevíš, zahni doprava!" pomyslel si a vykročil. Asi po dvaceti metrech chodba zahýbala doleva. Pokračoval v cestě. Před ním byl ve zdi oblouk. Udělal krok vpřed, zakopl ale o nastražený drát a spadl na zem. Do dveří se spustila padací mříž a zablokovala mu cestu zpět. Sasuke se pomalu zvedl. Do této další chodby vedly ještě dvě cesty. Když se po nich vydal, zjistil, že vedou z rozcestí, kde se dal vpravo. Vrátil se k zapadlé mříži. Byly tam ještě jedny dveře a na hřebíku vedle nich vysela nahrávka. Sasuke ji sundal a pustil.

„Sasuke, za těmito dveřmi tě čeká další zkouška. Tato zkouška je určena jen pro tebe, objekt tvého zájmu nemá nutnost hrát. Přesto je tady a jde jí o život. Osoba před tebou zná smysl, cenu i význam života, je to dobrý člověk. Neváhá položit život za své blízké a již to několikrát dokázala. Je tu jen kvůli tobě! Tato žena je nevinná, ničím nikoho nepošpinila, zaslouží si proto žít.

Nyní její život visí na vlásku. Záleží tu ale jen na tobě, jestli jí zachráníš, nebo ji necháš zemřít." Konec.

Sasuke bůhví proč pásku pověsil zpátky na hřebík, vzal za kliku a vešel. Viděl něco jako lékařské sklopené křeslo, obrazovku a spoustu hadiček, které vedly od podivně vypadajícího panelu přímo do dekou přikrytého čehosi, co leželo na křesle. V pozadí byly dvoje dveře, jedny s nápisem ŽIVOT, druhé s nápisem SMRT. Když se podíval pozorně a zaposlouchal se, rozpoznal vystrašené dýchání. Opatrně přešel ke křeslu, vzal do ruky cíp deky a jedním pohybem jí odhrnul.

Šokovaně se podíval do křesla. Ležela tam spoutaná, vyděšená Hinata a do těla jí vedly hadičky. Na břiše jí ležel ovladač od obrazovky. Hinata měla zakrytá ústa, takže se nemohla Sasukeho zeptat, co se děje. Sasuke bez hnutí brvou vzal ovladač a už automaticky zapnul televizi. Přitom jí pořád hleděl do očí. Zase zrnění, zase loutka.

„Je rozdíl mezi smrtí člověka, jehož existence je zbytečná a smrtí užitečné, nebo potřebné osoby. Jestli je tato žena potřebná, nebo ne, rozhodneš ty sám, Sasuke. Jen ty rozhodneš, jestli bude žít. Panel před tebou má dvě funkce, které spustí jedno ze dvou tlačítek. Zvolíš-li UŽITEČNOST, bude tato dívka zachráněna, zvolíš-li ZBYTEČNOST, do jejího těla začne z hadiček proudit látka, která ji sprovodí ze světa. Malá ukázka." obraz se změnil a ukázal ocelovou desku, na kterou kápla nějaká tekutina. Železo začalo pěnit, syčet a prskat. Po několika vteřinách ho kyselina propálila skrz.

„Na lidské maso nemá tato kyselina tak devastující účinky, jako na kovy, ale jako smrtelná látka je dostačující. Užitečnost je Život, Zbytečnost je Smrt. Zní to jednoduše že? Má to ale háček. Nad možností Užitečnosti musíš něco obětovat. Jakmile zvolíš tuto možnost, uvolníš ostří, které ti oddělí příslušný prst od těla.

„Jakékoliv z těchto tlačítek také otevře příslušné dveře a ty budeš moci pokračovat."

Hinata byla bledá, jak stěna. Vystrašeně těkala pohledem mezi Sasukem a panelem. Sasuke se nadhodil konejšivý výraz a smířlivě se usmál.

„No, slyšela jsi sama. Je to na mě. A musím říct, že jsem na rozpacích." Hinata na něj tázavě pohlédla. Pořád byla vystrašená.

„Ale mám jasno! Nepotřebuju tě, tak proč to protahovat? Jsi zbytečná. Nejenom pro mě, ale i pro ty tvý takzvaný přátele. Navíc se mi fakt o prst přijít nechce. Má větší cenu než ty. Jsi jen koule u nohy, brzdíš i toho outsidera Naruta. Třeba mu bez tebe bude líp. " Tomu se musel ušklíbnout, přišlo mu komický, že by Narutovi k něčemu byla. Hinata si rychle poskládala dílky dohromady. Sasuke si všiml jejích výrazu, který říkal, že pochopila, co jí to říkal. Roztáhl rty do nechutného úšklebku a přešel k panelu. Bez nejmenšího zaváhání stiskl ZBYTEČNOST.

Na panelu se rozblikala rudá žárovka. Chvíli to tak pípalo, pak z přistavené nádoby začala v hadičkách téct kapalina přímo do Hinatina těla. Ta s sebou začala házet a snažila se uvolnit. Marně. Zrychlil se jí dech. Začala se třást. Záchvat byl tak silný, že si rozrazila hlavu o opěrku. Po chvíli záchvat ustoupil a HInata začala postupně tuhnout. Rozšířily se jí zorničky, z očí jí postupně vyprchával život. Už sotva dýchala. Hlava jí spadla do opěrky. Přestala dýchat.
Sasuke k ní opět přešel. Vzal do ruky její zápěstí a ze zvědavosti hledal tep. Nic necítil. Pustil její ruku a narovnal se.

„Jsi mrtvá."