Uzumaki no monogatari – část 24 – Vstříc Smrti

Naruto seděl nehybně a soustředil se stejně, jako když poprvé dosáhl Sage módu. Ale tentokrát vše bylo jinak, nesnažil se získat sílu, kterou mu nabízela příroda, ale jinou sílu o které věděl mezi živými jenom on. Ta síla, kterou chtěl získat, byla daleko temnější, než ta, které vládl Orochimaru. Z Narutovi strany se jednalo o naprosté šílenství. Orochimaru začínal ztrácet nervy a chtěl se okamžitě vrhnout na Naruta a ukončit to celé divadlo, ale zároveň byl zvědavý, co se s Narutem jenom může stát. Pak se zatmělo Slunce. Když si to Orochimaru uvědomil, tak už bylo pozdě na to dostat se k Narutovi a zabít jej. Měsíc překrýval Slunce a ve dne nastala noc a stejně tak i Naruto se obalil v temné chakře, ale okolo něj byla vidět zlatá záře. Byl na tom Naprosto stejně jako Měsíc překrývající Slunce.
„Co je to?!“ Zařval Orochimaru a cítil, jak jeho nepřítel sílí.
Okolo Naruta vířily síly o kterých Orochimaru neměl ani sebemenší zdání. Bál se toho co vidí a nerozuměl proč se to děje. Viděl pouze Narutovu dokonale černou siluetu a okolo ní zlatou záři. Orochimaru se neudržel a zaútočil na Naruta.
„Nezáleží na tom, co děláš! Nemůžeš mě porazit!“ Řval Orochumaru na Naruta.
Naruto ale nevstával ze svého tureckého sedu. Orochiumaru zaútočil bleskem, ale ten se od Naruta jenom odrazil. Orochimaru na poslední chvíli uhnul svému vlastnímu útoku. Nemohl nijak číst v Narutově tváři, protože do ní neviděl. Zatmění Slunce bylo u konce a hned poté Naruto vstal ze svého sedu, ale ani tak nic více neudělal. Temnota i záře se okolo Naruta rozvířily a vstoupily do něj. Orochimaru konečně viděl Naruta normálně.
„CHA! Žádná změna! Asi si musel selhat! No alespoň žiješ!“ Křičel po Narutovi Orochimaru.
„Zase se pleteš Orochimaru,“ odpověděl mu na to Naruto.
„Zase pletu? A v ČEM JAKO?!“ Povolily nervy Orochimarovi.
„Neselhal jsem a ty změnu, která nastala, nemůžeš vidět,“ odpověděl mu na to Naruto.
„Neselhal si? Nemůžu vidět? S takovýma hovadinama na mě nechoď!“ Křičel Orochimaru.
„Promiň, ale už mě nebaví tě poslouchat,“ řekl Naruto.
Začal pomalu jít k Orochimarovi a Orochimaru, pro něj z neznámého důvodu, začal couvat. Naruto se každým krokem blížil a Orochimaru začal pociťovat z Narutovi přítomnosti strach. Sám nevěřil, že se bojí, ale byl to zvířecí instinkt v něm, co mu radil dát se na ústup.
„Já se tě nebojím!“ Stále křičel Orochimaru a znovu zaútočil na Naruta.
Orochimaru vyletěl vysoko do vzduchu, tak prudce jak jenom mohl, aby pak nabral vysokou rychlost. V té rychlosti chtěl narazit do Naruta a ukončit tak jejich souboj. Orochimaru se řítil o zemi vysokou rychlostí, ale Naruto se mu nesnažil nijak uhnout. Stál na místě a čekal až se k němu Orochimaru přiblíží.
„To je tvůj konec Uzumaki Naruto!“ Řval Orochimaru.
Naruto se podíval nad sebe a uznal, že je vhodná chvíle podat si Orochimarua. Okolo Narutovy pravé ruky se objevila temná chakra a vyformovala se do podoby jakéhosi pařátu se třemi prsty zakončenými ohromnými drápy. Naruto vyskočil vstříc Orochimarovi a vyhnul se jeho přímému útoky. Pravou rukou mu rozpáral levý bok a Orochimaru zasténal bolestí a dopadl na zem.
„Cože?! I přes moje dračí šupiny!“ Bál se Orochimaru.
„Ano i přes ně,“ odpověděl mu Naruto.
„Co?! Co jsi zač Uzumaki?! Jsi opravdu démon?!“ Křičel zmateně Orochimaru.
„Nejspíš. Sám nevím, co doopravdy jsem,“ řekl posmutněle Naruto.

Shinigami ve svém světě mrtvých valil oči na to, co viděl. Nechtělo se mu věřit, že tu sílu, která děsila i jeho vůbec někdy uvidí. A nyní ji měl člověk, který mu přísahal pomstu. Bůh Smrti se začínal bát o své vlastní bezpečí.
„Co se děje Shinigami?“ Zeptal se ho první Rikudou.
„Snad se nebojí?! Každopádně, to ale nevypadá, že by teď Orochimaru mohl vyhrát. Asi tady zůstanu,“ řekl se ten druhý.
„Nezůstane tady ani jeden z vás, protože můj svět mrtvých brzy přestane existovat,“ řekl Shinigami a nevěřil, že něco takového bude muset kdy říct.
„Cože?!“ Vyděsili se oba dva zároveň.
„Sám, si říkal, že proti mně nejspíš něco má a to je pravda. Teď má sílu na to, aby mohl zabít boha, a když mě zabije, tak můj svět skončí se vším, co zde je,“ vysvětlil na svoji situaci docela klidný Shinigami.
„Takže jenom musíme zastavit to děcko, aby tě nezabil. Ha nic těžkého,“ řekl bývalý drak.
„Možná, kdybys pustil tu jeho kamarádku, tak…“ Snažil se navrhnout první Rikudou.
„Ani nápad! Když jí pustím, tak to tady klidně může zničit a nic mu v tom nebude bránit!“ Křičel Bůh Smrti.
„Naruto není takový, aby tě šel dorazit, když získá, co chce,“ řekl první Rikudou.
„NE! Tu holku mu NEVYDÁM!“ Zařval Shinigami a zmizel pryč.

Orochimaru se z posledních sil postavil na nohy. Na spoustě místech po těle byl zraněn. Vyrvané šupiny a hluboké rány od Narutových útoků měl na sobě nespočet. Moc dobře věděl, že taková situace je pro něj bezvýchodná, ale stále jej fascinovala Narutova síla, sám ji chtěl také, ale nevěděl, jak ji má získat.
„Uzumaki Naruto, co je tohle za sílu?!“ Ptal se snad až moc fascinovaný Orochimaru.
„Už jsem ti to říkal ne. Stal jsem se démonem,“ řekl Naruto.
„Ano to jsi říkal, ale i tak se lišíš od ocasých démonů,“ řekl Orochimaru.
„Pravda, já jsem totiž opravdový démon a ne nekompletní,“ řekl Naruto.
„Opravdový? Jak to myslíš?!“ Zeptal se Orochimaru.
Naruto neodpovídal a zaútočil na Orochimarua, tomu se nepodařilo vyhnout dalšímu útoku a byl opět zasažen temnou chakrou. Nyní byl Orochimaru zraněn na tolik, že stěží vnímal své okolí, ale zájem o Narutovu novou sílu byl natolik vážný, že díky němu stále zůstával naživu. Dal svoji zbývající sílu do útoku. Zasáhl Naruta plnou silou a odhodil jej několik stovek metrů daleko, ale Naruto vstal jako by mu snad nic nebylo a také mu nic doopravdy nebylo.
„Tvá síla dalece překonává tu ocasých démonů. A ty říkáš, že ocasí démoni jsou nekompletní démoni. To znamená, že ty jsi tím, co by lidé měli nazývat démonem, takovým stvořením, které se svojí silou může postavit bohu,“ řekl Orochimarua snažil se sám sobě vysvětlit, o co se jedná.
„Máš pravdu, opravdu mám sílu, se kterou se můžu postavit bohovi,“ řekl Naruto.
Orochimaru netušil, co dál může Naruto chystat, ale dobře věděl, že z toho nemůže vyváznout, ale stejně tak se nehodlal smířit s tím, že by měl nastat jeho vlastní konec.
„Mizuki, jdu si pro tebe,“ řekl si v duchu Naruto a začal skládat pečetě na techniku.
Hodlal použít pečetící techniku Boha Smrti, aby přes ni mohl proniknout do jeho světa. Naruto si byl jistý, že teď nad ním nebude mít Shinigami žádnou moc a proto ji tuto techniku přežije. Navíc ji hodlal použít jako vstupní bránu do světa mrtvých.
Shinigami se objevil hned za Narutem a okamžitě viděl, kdo jej přivolal. Naruto opravdu chtěl použít jeho pečetící techniku. Možná by mu to vyhrálo sázku, ale Naruto by se zároveň dostal do jeho světa. To, co se právě dělo, bylo to, co Shinigamiho nejvíce děsilo, čeho se nejvíce obával.
„Shinigami!“ Zařval Naruto a obalila jej jeho démonická aura, které se neděsil pouze Orochimaru, ale i Bůh Smrti.
„Co po mě chceš?“ Zeptal se Shinigami.
„Nedělej, že nevíš, co chci! Složil jsem pečetě, takže chci použít tuto techniku,“ řekl Naruto.
Shinigami mu nerozuměl, co dělá. Bál se, že tím vším je něco víc, ale ta pečetící technika byl jediný okamžik, kdy poslouchal příkazu lidí. Narutem projela Shinigamiho chakrová ruka a vyrvala Orochimarovu duši z jeho těla. Naruto v tom okamžiku necítil žádnou bolest, to mu jenom potvrzovalo, že se nemýlil. Orochimarova duše projela skrz Narutovo tělo a v tu chvíli si Shinigami uvědomil, že je to špatně. Naruto se otočil čelem k Bohovi Smrti a proklouzl kolem něj do jeho světa mrtvých. Shinihgami mu v tom nemohl nijak zabránit, protože měl zrovna plné ruce práce s Orochimaruovou dračí duší.
„Čekám na tebe Shinigami,“ řekl Naruto na Shinigamiho, když se vrátil i s Orochimarovou spořádanou duší.
„Co chceš, teď?!“ Zařval po něm Bůh Smrti.
„Přišel jsem si pro Mizuki,“ odpověděl mu na to Naruto.
„A jak to chceš udělat?“ Zeptal se Shinigami, vše mu hrálo do karet.
„Vím, že tě nemůžu zabít, protože jinak by přestalo existovat, vše co zde je, ale neznamená to, že nemůžu zařídit, aby tvoje největší úlovky unikly,“ řekl Naruto.
„Ale jsi si jistý, že by to pak nemělo nějaké následky pro Mizuki?“ Ptal se Shinigami.
„A ty jsi si tak moc jistý, že tě nemůžu zabít? Víš, když už jsem jednou tady, tak by se třeba mohlo stát, že bych převzal tvoje místo,“ řekl Naruto.
„Pro člověka jako jsi ty je to nemožné,“ odpověděl mu Shinigami.
„Zapomínáš na fakt, že tak moc člověk nejsem,“ řekl Naruto.
Shinigami na Naruta zaútočil, byl si dobře vědom, jaké to může mít následky, ale nečekal, že by mu Naruto mohl útok vrátit. Shinigami poprvé od chvíle, kdy začal existovat, pocítil bolest. Kdyby, byl člověkem nebo nějakým jiným živým stvořením, tak by z něj pravděpodobně tekla i krev, ale takto na něm byla vidět pouze sotva znatelná rána.
„Shinigami, tys nikdy nebojoval, co? Neboj, půjdu na tebe zlehka,“ řekl Naruto.
„Přestaň si ze mě dělat pr*el!“ Křikl Shinigami a bylo na něm poznat, že už má dost.
„Jestli nechceš skončit dobitý, tak mi vrať Mizuki!“ Řekl Naruto.
V tu chvíli bylo Shinigamimu jasné, že takto vyhrát nemůže. Začal mluvit k duším, silných bojovníků, které za celou dobu nashromáždil. Vždy jim slíbil, že je propustí, jestli porazí jeho protivníka. Nyní proti Narutovi stály stovky nepřátel, ale on i Shinigami dobře věděli, že ani tyto duše nejsou pro Naruta žádnými soupeři. Naruto je porazil všechny velmi rychle. Shinigami se dal na útěk a Naruto okamžitě vyrazil za ním.
„Naruto!“ Křikl po něm známý hlas.
Naruto se tím směrem otočil a byl překvapen, koho vidí.