manga_preview
Boruto TBV 07

Elitní ninja II - Hanami Mianna![13]

Nový díl elitního ninjy

Naši tři společníci si razili cestu lesem. Šli pomalu, protože se museli prodírat vysokou trávou a rostlinami, které pokrývali spodní patro lesa.
"To je pěkně pitomý!" stěžoval si Randy, který se zrovna zamotal do liany a spadl do trávy. Když vyskočil zpátky na nohy, jeho sestra se mu vysmála a on se potupně zamračil. Obořil se na Zeka: "Proč musíme jít po zemi?! Jsme přeci ninjové, měli bychom použít nějaký zajímavější způsob cestování!"
"Pokud neovládáš časo-prostorovou techniku, která by nás přenesla přímo ke svitkům. Tak je jakýkoliv jiný způsob příliš nápadný a nebezpečný. Ten druhý tým, o kterém jsem vám říkal tam někde je a já s ním nechci riskovat střet, dokud nebudeme mít jasnou představu o tom, co jsou zač. A navíc," pokračoval Zek , "i shinobi musí někdy volit obtížné cesty, aby mohl splnit svou misy. Tohle je zrovna ten případ." poučil ho Zek a obratně se přitom vyhýbal nástrahám lesa. Zatímco Jina plně naslouchala jeho slovům, Rendy se na něho díval s neskrývanou závistí. I když si uvědomoval, že Zek má pravdu, vadilo mu, jakým způsobem s nimi jednal. A i když byl očividně mnohem silnější a zkušenější než on nebo Jina, nechtěl to nechat jen tak. Vztekem se zatnul zuby a s velikou námahou řekl předstíraným klidem: "Jaký je tedy plán?"
Zek se na něho pobaveně podíval a řekl:
"Plán? Není žádný plán, budeme čekat na svou příležitost. Svitky jsou přesně rozpočítané, takže dřív nebo později narazíme na ten náš. Po zemi jdeme proto, že kdyby nás přeci jen napadli tamti ninjové, máte dobrou šanci se ukrýt. Nechci, aby ani jeden z vás umřel." řekl Zek a usmál se na dvojčata. Jina mu úsměv nejistě opětovala ,až se jí trochu začervenali tváře. Rendyho to ovšem úplně dopálilo.
"Myslíš si, že naše schopnosti jsou úplně zanedbatelné? Že s námi můžeš jednat jako s druhořadými?" Jina se snažila svého bratra umlčet ale ten se nedal.
"Já mám svou hrdost! Nebudu se plazit křovím a skrývat se před nepřítelem jako vystrašenej králík. Jsem shinobi a jestli moje cesta má skončit zde, tak ať skončí a já zemřu tak, jak pravý shinobi zemřít má. Stejně jako náš otec..." na chvíli se odmlčel, aby se zklidnil a pak dodal: "Nic o nás se sestrou nevíš, tak nám neříkej, co máme dělat... A mimochodem jsme tým a musíme věřit v jeden v druhého, nebo ne snad ne?" prohlásil Randy a upřel svůj pronikavý pohled na Zeka, na kterého jeho slova celkem zapůsobila, minimálně ho překvapila. Věděl, jak by měli podle kodexu dál podstupovat, ale najednou však pocítil touho vyběhnout proti nepříteli a změřit s nimi síly. Chtěl zjistit, kdo je ta dívka, i kdyby to znamenalo, že by měl sám bojovat proti všem těm ninjům. Vrátil Randymu jeho pohled a řekl:
"Chceš-li se teda nechat klidně zabít, můžeme rovnou napochodovat proti nim, nebo je vlákat do pasti." začal spolupracovat Zek a na Randyho tváři se objevil nepatrný spokejný úsměv, Jina se ovšem zatvářila nejistě a Zek rychle dodal: "Randy má ovšem pravdu v tom, že jsme tým a musíme spolupracovat, jaký je tedy tvůj názor Jino? Měli bychom na ně zaútočit?" řekl Zek a podíval se jí do očí. Jina znejistěla, nechtěla bránit v rozhodování ani jednomu z nich, ale věděla, že pro ty silný ninjy, by mohla být velice snadnou kořistí. I když rodinné techniky, které je naučil jejich otec byli vzácné a velmi mocné. Navíc jako dvojčata, měli dohromady tajemnou moc v používání těchto schopností.
"Tak dobrá, ale nedělám to proto, že bych věřila, že my s bratrem pro ně budeme rovnocenými soky,"řekla Jina, "Věřím v tebe Zeku! Tak prosím ber bratrovy zbrklé myšlenky s rezervou a nedopusť, aby opravdu zemřel." prosila ho a podívala se na něj pohledem, kterému jen těžko odolával. Rozhodnutí tedy padlo. Dvojčata sdělila Zekovi jejich schopnosti a naopak. Na základě toho vypracovali plán a začli ho realizovat.
Randy s Jinou začali klást pasti na stromy, zatímco Zek připravil bariéru, která ho měla upozornit na blížícího se nepřítele. Když dvojčata dodělala svou práci, Zek přestal skrývat svou chakru a opět se pokusil vyhledat nepřítele. Avšak nedokázal jej nikde objevit. Odhalili náš plán a chtějí na nás zaútočit? Nechám tedy bariéru vztyčenou a budu čekat na jejich příchod. Díky pastím co připravila dvojčata zbýva jen jedna přístupová cesta a tu hlídám já s Rendym a Jinou. Říkal si Zek a napýnal všechny smysly, aby případné utočníky odhlalil. Dvojčata byla ukrytá v korunách stromu a čekala na nepřítele ze zálohy. Tak kde sou... Možná vůbec nejsme jejich cíl, proč by ale potom přede mnou skrývali svou chakru? přemýšlel Zek asi po deseti minutách čekání a napětím mu po čele stekla kapička potu. Rozhlédl se, všude byl naprostá klid a ticho, žádná známka po nepříteli. Zek se už chystal zvednout a dát dvojčatům signál, když v tom se za ním z ničeho nic objevila neznámá chakra. Zek ve zlomku vteřiny otočil a odkosočil od místa, kde se zhmotnila chakra. Tam spatřil onu kunoichi. Dívku, kterou potkal v jeskyni s obří sochou Gedo Mazo, a tu se kterou potkal zde v Konoze na testech chuuninů.
Neznámá dívka stála asi tři metry od něho. Stála tam jako by nic a její dlouhé hnědé vlasy vláli ve větru (i když by Zek přísahal, že bylo bezvětří). Zek na ní zíral jako smyslu zbavený, nejen že se dokázala nepozorovaně dostat přes jeho bariéru a nástrahy dvojčat, ale dokonce ho překvapil ze zad. Navíc si byla na tolik jistá sama s sebou, že přišla jen ona - nebo ne? Upřela na něho své oči a ironicky se ušklíbla, poté řekla:
"Tak se znovu setkávame mladý ninjo. Zdravím tě Yuuhi Zeku, Ninjo z Konohy a Člene Kruhu." když promluvila, jako by ho její slova vytrhla z tranzu a přitáhla zpátky do reality. Udiveně se na ní podíval. Odkud k čertu zná mé jméno?! A jak to, že vůbec ví o Kruhu?! Probodl ji svýma očima a na její pozdrav odpověděl:
"Kdo jsi a proč jsi tady? Proč narušujete zkoušku a vytvářite další rozpory? Poslalo tě sem vedení z Kamenné?" zeptal se jí se zájmem Zek a ona se opět ušklíbla.
"Věř, že moje mise je tajemství naší vesnice, které by ti mělo být utajeno. Ovšem něco ti prozdradím... Mé jméno je Miana. Hanami Miana. A i když mě loalita k Tsuchikagemu mě váže mlčení, řeknu proč mě má vesnice poslala na tuto misi. Spadám totiž i pod jiné skupiny než Kamenná Vesnice.Ty ses s toutou skupinou lidí také zapletl." řekla Miana a znovu se ušklíbla. Je také členem Kruhu! došlo Zekovi.
"Tak proto znáš mé jméno..." řekl Zek a dívka přikývla.
"Měl jsi ale pravdu," pokračoval opět Mianna, "jsem tu opravdu z rozkazů mé vesnice. Já a můj tým jsme přišli proto, abychom nasbírali informace o síle nové generace shinobi. Jinými slovy, děje se přesně to, čeho se Kruh bál. Svět, který sespojil kvůli obraně proti Akatsuki, se po jejich zneškodnění začíná pomalu vracet do starých kolejí. Aliance a staré dohody se pozvolna rozpadají a lidé opět upadají do nekonečného koloběhu nenávisti a válek... " řekla a podívala se na něho, jako by od něj čekala nějaké řešení. Než však Zek stačil cokoliv říct, Miana se opět chopila slov:
"Chtěla jsem tě pouze varovat a vysvětlit ti skutečnost. Vím, že jsi silný Zeku a silní lidé mají možnost měnit věci. " řekla a sáhla do balíčku se zbraněmi,který měla připěvněný na levém boku. Zek, který čekal, že vytáhne kunai, okamžitě vytáhl ten svůj a postavil se obraného postoje. Dívka se znovu ušklíbla a z balíčku vytáhla svitek, který byl podobný těm, které měl Zek a dvojčata. Podalu mu ho se slovy:"Tenhle svitek, nám zůstal navíc po jedné šarvátce s geninama, myslím, že se vám může hodit. Nebo pokud chcete bojovat, můžeme si tu trochu pohrát, jen si dej pozor, aby ty děcka nepřišla k úrazu." řekla posměšně a znova se ušklíbla, když si od ní převzal svitek. Poté začala provádět složité pečetě a pronesla: "Uvidíme se ve třetím kole Yuuhi Zeku. A mimochodem... Přátelé mě znají pod zkráceným jménem Mia." Naposledy se ušklíbla a byla pryč - zkrátka zmizela!
"Časo-prostrové jutsu..." řekl ohromoně Zek. Kdybychom s ní měli skutečně bojovat, bylo by to velmi nebezpečné! došlu mu rychle a byl zklamaný sám s sebou. Nejenže, vystavil dvojčata v takové nebezpečí. Ale víc mu vadilo, že si nebyl jistý svým schopnostmi proti téhle kunochi.
"Hanami Mianna, Mia...," nepatrně se pousmál, "Ještě se potkáme." říkal si díval se na místo, kde zmizela. Vydal signál dvojčatům, která k němu ihned přiskočila. Randy vypadal trochu zklamaně, zato Jina se tvářila přímo vyděšeně.
"Byla to skutečně časo-prostorová technika...? Jak strašně moc mohou být tihle lidé silní?!" byla tak vystrašená, že neudržela své myšlenky v hlavě. Zek se ji lehce dotkl na rameni a uklidňujicím hlasem řekl: "Buď silná Jino. Na světě je mnoho silných ninjů, ale nikdy tě žádný nedostane tak snadno, jako když projevíš strach." Jina se na něj podívala, zhluboka se nadechla, a pak se uklidnila.
"Tak co budeme dělat teď?" zeptal se napjatě Randy. Zek se podíval na svitek, který dostal od Mii.
"Teď když máme oba svitky, nemá cenu zůstávat déle v lese. Půjdeme přímo do středu lesa. Poběžíme-li celou noc, mohli bychom se tam dostat před východem slunce." vysvětlil Zek a vyrazili.
Tentokrát běželi jak nejrychleji mohli. Zek běžel v čele, Jina uprostřed a Randy byl na konci. I když se tomu Zek snažil vyhnout, uprostřed noci se museli utábořit, aby si dvojčata na pár hodin odpočinula. Zek vytvořil ochranou bariéru a držel hlídku. Přemýšlel o té dívce a tom co se mu snažila říci.
Až se vrátíme do Konohy, tak získám odpovědi... rozhodl se. Po dvou hodinách meditace, vzbudil dvojčata a opět vyrazili. Cesta ubíhala pomalu a stromy jakoby neměli konce. Po dalších třech hodinách, konečně uviděli paprsky slunce. Pak vyběhli na mýtinu a před náhlým světla si museli zakrýt obličej dlaněmi. Když si jejich oči zvykly, vychutnávali si ten hřejivý pocit sluného dne. Poté vstoupili do věže, kde čekala Sakura s Ino a několik dalších jouninů. Sakura je přivítala milým úsměvem. Když Zek Sakuře předal oba svitky, řekla se slavnostným tónem: "Gratuluji Vám! Postoupili jste do třetího kola. Můžete si zde odpočinout, nebo jít do Konohy. Informace o třetí části, dostanete později každý jednotlivě. A teď když dovolíte - " její řeč ukončila Ino, která vtrhla mezi ně. Významně se podívala na Zeka a poté s drobným úsměvem pronesla: " Teď když dovolíte, Vám ukážu cestu odtud." Sakuře se to nelíbilo, ale nic nenamítala a nechala Ino, ať si je odvede. Ino je vedla hlouběji do vežě, až dorazili k velkým dřevěným dveřím. Když je otevřela, spatřili točité schody, které vedly až na samotný vrchol věže.
"Budeme cestovat vzduchem?!" vyhrkl s nadšením Rendy.
"Ne tak docela- " řekla Ino ironicky a zapla tajný mechanismus, který odtajil schodiště vedoucí pod věž - "Pudete pěkně pěšky, ale nebojte se. Cesta je bezpečná a zavede vás přímo před hlavní bránu vesnice." poté se na všechny usmála, otočila se na podpatku a zamířila si to ke zbytku jouniů, kteří stáli za hlavním vstupem. Zek se obrátil k dvojčatům.
"Tak druhý úkol je splněn, teď se naše cesty na čas rozdělí. Já musím rychle do Konohy." řekl Zek a vydal se tajnými schody.

celá má fanfiction

5
Průměr: 5 (11 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele deadcow
Vložil deadcow, Čt, 2021-03-25 14:09 | Ninja už: 5870 dní, Příspěvků: 107 | Autor je: Utírač Udonova nosu

wow, opravdu mě mrzí že jsem toto nedokázal dopsat Sad

Obrázek uživatele Havraní princezna
Vložil Havraní princezna, Čt, 2021-03-25 19:57 | Ninja už: 2627 dní, Příspěvků: 458 | Autor je: Odborník na Icha Icha

Přečetla jsem si tenhle díl a musím říct, že to vypadá docela zajímavě. Ale přiznám se, že se mi to nechce číst když vím, že to nemá konec. Nepohráváš si s myšlenkou, že bys to dopsal? Abys pak tuhle samou větu nemusel použít za dalších deset let znovu. Eye-wink

Aktuální povídka: Už zase rostou - Napsaná v březnu 2021
Aktuální série: Doba, kdy kvetou nejhezčí květy - psané v roce 2021
Seznam všech FF: Zde
Můj blog

Obrázek uživatele deadcow
Vložil deadcow, St, 2023-05-24 13:59 | Ninja už: 5870 dní, Příspěvků: 107 | Autor je: Utírač Udonova nosu

no ano teď opravdu pohrávám.. Laughing out loud

Obrázek uživatele RhoX
Vložil RhoX, Pá, 2012-10-26 00:42 | Ninja už: 4615 dní, Příspěvků: 40 | Autor je: Prostý občan

Opravdu skvělá série, propracovaná a napínavá, skvělý, skvělý, skvělý. Doufám že bude další díl Smiling