Pomsta a Ohnivá vůle

Pusťte si k tomu...

www.youtube.com/watch?v=5yGIFpSnT6o nebo www.youtube.com/watch?v=6lDWYtPjz6g
Hudbu vybírala strigga, takže případnou chválu směřujte na ni.

Hokage seděla za stolem a vykonávala mechanický pohyb rukou s výrazem odevzdané lhostejnosti. Shizune stála opodál a jen čekala, kdy Pátá vybuchne. Ani nemusela čekat dlouho.
„Který idiot tohle papírování vymyslel!“ Tsunade prudce rozrazila dveře a se slovy: „Jdu na vzduch,“ zmizela.
Vyšla nahoru a zůstala stát na střeše. Potřebovala jen trochu klidu.

I když jsem tohle řekla, pravda je, že tahle vesnice stojí i za stokrát horší věci, než je vyřizování listin. Být Hokage je těžké, ale pro tuhle vesnici, pro sny, které měli Nawaki, Dan a Jiraiya, pro všechny, kdo zdědili Ohnivou vůli, pro ty všechny, jím jsem ráda. Přes všechnu bolest a ztrátu, kterou jsem za život pocítila, přes to všechno, co jsem zažila, jím jsem ráda. Protože tahle vesnice je dědictví mého dědečka. Stejně jako on jsem Senju. A jako on vybudoval Listovou, tak já budu jeho odkaz chránit a uchovávat pro další generace. A proto, za každou cenu, kdykoli, proti komukoli a bez ohledu na situaci…

…budu chránit svou milovanou Konohu!

Shikamaru zívl a líně pohlédl na mraky honící se mu nad hlavou. Být ninjou je tak únavné. Přesto se jím stal. Na otázku proč neznal odpověď pravděpodobně ani on sám. Po dlouhé době měl chvíli volna. Z líného toku myšlenek ho vyrušila skupina dětí. Prořítily se okolo domu, na jehož střeše ležel. Nechtělo se mu ani zvedat hlavu, ale nakonec to udělal. Sluší se podívat se na krále.

Tak král, Asumo? V tomhle´s měl nejspíš pravdu. Ty jsi vůbec měl obrovský talent na to natlouct mi něco do hlavy. Z Akademie si nepamatuji ani ťuk. Ale tys mi tu nechal shogi, cigaretový kouř a odhodlání bránit krále. Vlastně jsi byl pěkně problematickej typ. Víš, mohl jsem mít pohodlný život, ale potom, co se stalo, se tahle možnost rozplynula jako kouř tvých cigaret. Možná, že nebýt tebe, tak s tím praštím. Ale teď jsem rád, že jsem to neudělal. I přes to, jak nerad vyhledávám konflikty a vůbec cokoli problematického, jednu věc jsem se naučil. Když nebudeš chránit svého krále, pak žiješ nadarmo. A proto, až přijde válka nebo až někdo zaútočí a ohrozí našeho “krále“, budu to já, kdo bude bojovat v první linii, bránit své přátele, svou vesnici. Ano, až taková situace nastane…

…budu bojovat za svůj domov, Konohu!

Neji sklonil hlavu v uctivém gestu.
„Myslím, že to pro dnešek stačí, Neji.“
„Hai, Hiashi-sama.“
Neji zůstal ve stejné poloze, dokud se hlava hlavní rodiny nevzdálila. Potom se pomalu obrátil a vydal se přes cvičiště směrem k centru Konohy. Možná to byl osud, kdo tomu tak rozhodl, ale pravdou je, že po cestě viděl nebývale mnoho poletujících ptáků.

Jsem Hyuuga z vedlejší rodiny a sloužím hlavní rodině. Ale stále mě to nenaplňuje. Co mám dělat, abych věděl, že konám správně? Teď už věřím, že můžu změnit svůj osud, ale jak, to mi ještě nikdo neřekl. Ani Naruto mi na to nedokázal odpovědět. V tom případě si musím najít cestu sám, poučit se z minulosti. Můj otec zemřel pro potřeby hlavní rodiny. Souhlasil s tím, přestože ji nenáviděl. Nezemřel totiž pro ni, ale pro ochranu svého bratra, své vesnice. Chtěl mi tím ukázat cestu? Možná, ale teď, když vidím ty ptáky, jsem si jist, že to je ta správná odpověď. Sloužím hlavní rodině nejen proto, že je to mou povinností, ale také proto, že tu povinnost chci plnit. Žiju pod její vládou ne proto, že mě k tomu nutí prokletá pečeť, ale proto, že jejich nadvládu uznávám. Když bude potřeba, zemřu pro ni; nikoli proto, že musím, ale protože chci! Pro svou rodinu a vesnici, přesně jako můj otec. A tehdy, když to bude potřeba, vezmu osud do svých rukou a…

…udělám všechno, co budu moci, pro vesnici svého klanu, Konohu!

Naruto seděl na hlavě Čtvrtého a hleděl na Konohu pod sebou. Tolik se změnila od té doby, co se stal geninem. Několikrát byla zbořena a znovu vystavěna. A na skalní stěně přibyla pátá tvář. Jednou bude ve skále vytesána i ta jeho. Tím si byl jistý.

Dalo by se říci, že můj sen změnil celou vesnici. Jsem pyšný, když říkám, že jsem jim všem dal naději a sílu pokračovat? Ano, dal a stejně tak oni ji dali mně. Bez nich bych se nikdy nedostal tak daleko. Bez svých přátel a mistra a Ero sennina a všech ostatních. Ti všichni mi na mojí cestě pomohli. Trápí mě jen jedno. Sasuke… Vím, že jestli se s ním střetnu, zemřu a on se mnou. Nechci ho zabít, ale jestli se pokusí zničit Listovou, budu s ním muset bojovat a to bude smrt nás obou. Přesto se nehodlám vzdát. Nikdy se nevzdám! I kdyby to mělo znamenat, že se nikdy nestanu Hokagem, tak až Sasuke přijde…

… postavím se mu a padnu pro Konohu!

Sasuke stál na větvi a byl připraven vyslat signál. Juugo, Suigetsu a Karin již byli na svých místech. Konečně. Čekání se vyplatilo.

Heh, tak přece jen. Ani Tobi, ani Itachi, ani válka, ani Naruto mi v tom nezabránil a nezabrání. Konoha již byla několikrát zničena a znovu postavena, ale přísahám, že potom, co ji zničím já, už ji nikdo znovu nepostaví. Už nebudou žádní Senju, kteří by ji znovu vybudovali a tlachali o Ohnivé vůli a podřizovali si vše, co by mohlo ohrozit jejich vedoucí postavení. Co nedokázal Madara, dokážu já. Zvednu z prachu pošlapanou čest klanu Uchiha a jednou provždy vyryji jeho jméno do dějin, jako jméno klanu, který zničil “nesmrtelnou“ Konohagakure no sato. A zabiju všechny Senju, všechny, kdo utlačovali klan Uchiha, všechny, co s vyvražděním souhlasili, i všechny, kdo jen nečinně přihlíželi. Zabiju všechny. Od Hokage po poslední dítě na Akademii. Všichni zaplatí za svoji chybu. Za chvíli vyšlu signál a…

…zničím tu vaši prokletou Konohu!