NFFORPG - Okolní svět
Vložil Jaden, Po, 2011-11-28 16:50 | Ninja už: 6282 dní, Příspěvků: 3468 | Autor je: Editor všeho, Moderátor
... zde se nacházíme ve všech ostatních zemích, které nepatří k velkým vesnicím. Jedná se o menší země, území či vesnice, které se rozhodly jednat na vlastní pěst a starat se o sebe samy...
(Tato místnost slouží adminům jako místnost pro plnění misí, pro mise, které se nedějí ve vesnicích či přilehlém okolí. Psát zde mohou pouze osoby, které se mise účastní, nebo admini. Jakékoliv nemístné komentáře budou okamžitě mazány a majitel komentářů bude potrestán!)
Yingo Shimato
Starosta
Yingo byl zabrán do papírů všeho druhu, takže když mu do kanceláře vtrhl nějaký neurvalec bez zaklepání, tak si ho zprvu nevšímal, dokud nedodělal svou práci. Když s tím byl hotov, tak položil pero a svůj pohled zapíchl do neznámého příchozího "je slušností nejprve na ty dveře zaklepat a počkat na vyzvání" řekl sice klidně, ale byla v tom i známka popuzení "ale když už jste tady, tak jak vám mohu pomoci" zeptal se stále klidným výrazem, ale Homuru si měřil od hlavy až k patě.
Není všechno zlato co se leskne
Naomi Al Tai-ko
Tým 5
Její útok vykryl, ale Naomi to nijak neřešila. Spíše se soustředila na Feie, který měl opravdu problém. "Feiii" zakřičela na něho a rozeběhla se k němu. Vyskočila, chytla Feie za triko ve výskoku a strhla ho na zem. Když dopadli, koukla na něho s úlevou, že se mu nic nestalo: "V pořádku?" Zvedla se a podala pomocnou ruku Feovi s úsměvem na tváři, ve kterém bylo vidět, že je šťastná, že je na živu. Otočila směrem k rytířovi. "Hajzle." Rozeběhla se opět proti rytířovi, ale tentokrát si hodila meč na záda a udělala pečetě na bunshin no justu. Objevily se další dvě Naomi, které běžely téže k rytíři. Pravá v těsním závěsu za nimi. Pokud na chvilku neuvidí, bude to v poho, protože aspoň mám kdy zaútočit a Fei by mohl toho využít. Tvořila plán v hlavě. Kolny se u rytíře zmizeli a objevil se tam kouř. Naomi vyskočila a ve vzduchu si připravila meč. Máchla na rytíře.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Hitsugaya Hyuuga
Nie je vsetko zlato co sa leskne
Absolutne nepochopitelne sa uhol jeho vypadu. Hitsugayove oci sa rozsirili ked videl, do akeho uhlu sa prehol. To zacal ale prizrak podnikat protiutok. Keby chcel mohol ho pastou zasiahnut do brucha alebo do hlavy, ale ked Hitsugaya videl kam mieri,zaskeril sa a zacal sustredit do dlane chakru ako pri juukene. V momente, ked ju zasiahol nepriatel pastou, Hitsugaya uvolnil chakru a mierne mu narusil tok chakry v dlani. Co ho ale znepokojovalo bolo to, ze mu to az take velke zranenie nesposobilo kedze tam neboli ziadne organy a okrem toho nevidel zeby pouzil co i len jednu techniku. Ked by to vsak skusil tak by mla problemy s jej kontrolovanim.Minimalne ho to muselo zastipat.
Nez vsak stihol cokolvek spravit, leteli nanho dva noze. Hitsugaya zaujal postoj aby ich vykril ale videl, ze neletia priamo nanho. zas sa zacudoval. Ale len do doby, nez sa zacal uvolnovat zeleny dym a chrobaky okolo neho padali mrtve. Hitsugaya zadrzal dych a zacal uvolnovat chakru. Nasledne sa roztocil: ,,Kaiten''. Dym okolo neho sa zacal rozptylovat a zvirenim vzduchu odfukol aj vacsinu chrobakov, ktore sa tak zachranili. Pozrel sa znova na prizrak a zacal uvazovat. Sledoval obeh chakry a videl, ze ta rychlost nie je pracou chakry. Cim to ale moze byt? A hlavne-ako to prekonat? Musi sa mu vyrovnat. hrube fyzicke utoky zjavne nanho nebudu posobit. Zaujal postoj hyuuga klanu a znova sustredil chakru do noh, tentokrat trochu viac a jeho rychlost sa zvysila este viac. Nebezal nanho priamo ale zo strany na stranu. Pocas behu navyse sustredil chakru aj´do ruk aby zrychlil aj svoje vypady. ked bol dostatocne blizko tak zacal bleskovo utocit na jednotlive body chakry. Super by musel mat vela prace s ich uhybanim nez aby pomyslel na protiutok ale aj na ten bol pripraveny
Nieje všetko zlato, čo sa leskne
Nendo Aburame, Kyūketsuki
Dvaja protivníci nelenili a okamžite zaútočili. Nendo videl, že Naomi a Fei sú ďalej od nich. Chcel im pomôcť no teraz mali s Hitsugayom plné kopy práce. Hitsugaya vyrazil naproti Kyūketsukiovi impozantnou rýchlosťou. Nendo vyslal za Hitsugayom dva roje hmyzu, ktoré sa držali tesne za ním.
Kyūketsuki sledoval, ako Hyuuga odklonil útok jeho nožov a sám sa chcel pustiť do protiútoku. Nad tým sa mu len rozšíril pobavený úsmev. Chlapec bol rýchly... ale naňho nemal. Akonáhle svojími takmer dokonalými reflexami postrehol, že sa ide zaútočiť kolenom, urobil elegantný úkrok dozadu. Takto si získal sekundový náskok, no to mu stačilo. Útoku na krk sa vyhol jednoducho tým, že ohol chrbát do takmer nemožného uhlu. Hitsugayovi dlaň preletela nad ním ale to už bol opäť plne vystretý. Teraz však namiesto ďalšieho úhybného manévra celou silou udrel svojou päsťou do Hitsugayovej otvorenej dlane. Využil silu tohto nárazu a celou silou odskočil vzad. Ešte behom letu vytasil ďalšie dva nože, k týmto však boli pripevnené lístky so symbolom. Prekvapivo sa však nezabodli do Hitsugayu ale asi meter a pol od neho, každý na jednu stranu. Hneď nato sa symbol na lístkoch rozžiaril zeleným svetlom a ihneď z nich začal vychádzať hustý tmavozelený dym, ktorý obalil Hitsuagayu. Ten mohol vidieť, že Nendove chrobáky takmer okamžite začali padať mŕtve k zemi.
Ikari
Útok tých dvoch krpcov ho nechal chladným. Vyčkával na útoky a v hlave sa mu premietali možnosti, ako túto hoci aj malú hrozbu eliminovať. Dievča naňho zaútočilo s mečom. Ikari bol pripravený. Vytiahol svoj ohromný meč zabodnutý v zemi a útok tej kunoichi jednoducho vykryl sekom zo strany na stranu. Chlapec sa rozhodol to skúsiť po vzduchu. Ikari inštinktívne vystrel voľnú ruku a z trubice opäť vyletel prúd plameňa smerujúceho na blížiaceho sa Feia.
Wong Fei-Hung
Není všechno zlato co se leskne
Fei-Hung se pousmál dožvýkal poslední kus masa a vydal se za senseiem. Pak Hitsugaya měl jisté poznámky k té jejich procházce, ale Fei-Hung se to snažil vidět pozitivně "pohoda kámo, kdyby se něco dělo, tak ty nám to řekneš, já mu nakopu p***l a tady Naomi z něj udělá Sushi" zakřenil se a pokračovali dál. Když došli k dolům, tak už byla docela tma, ale naštěstí už si jeho oči zvykly, takže dokázal rozeznávat matné stíny. Jenže to, že v kolem dolů byly poházené krumpáče a všep oničené zjistil až když si rozsvítil lampu "mno tak mám 2 hypotézy, buď nám Kosuke kecal a vůbec je neplatí, nebo tu byl někdo před námi a docela se vyřádil" řekl a sám se porozhlížel kolem, potom chtěl přidat další poznámku, ale to už začal Hitsugaya něco větřit, takže se vrátil k senseiovi, na venek působil klidně, ale po poslední zkušenosti s tajemným foukačkovým mistrem už tohle nebral jako velkou legraci. Nakonec jim i Nendo potvrdil, že se k nim někdo blíží a aniž by stihl něco dodat, tak už ho obalovala masa brouků a vynesla ho do vzduchu, chvíli to byla sranda, let si užíval a dělal různé pózy, ale pak když ho brouci začali zabalovat do kokonu, tak ho to velice zhnusilo. Klan Aburame měl ve velké úctě, ale tohle na nich prostě nesnášel, takže se nyní nejvíce soustředil aby se nepozvracel. Jenže pak na planinu vešla neznámá trojice a něco si šuškali, Fei-Hung polkl, aby zahnal zvracení a jen pozoroval onu trojici. Bohužel Nendovy kokony nebyly asi tak nepřehledné, protože to už se na ně valila obří ohnivá koule, naštěstí je Nendo z kokonů v čas uvolnil a Fei-Hung dopadl na zem do podřepu. Pak se postavil vedle Nenda a a čekal co vypadne z těch tří po jeho vyzvání, ale bohužel se vyplnilo to co si myslel, ale reakce Naomi ho docela povzbudila, přece jen, pokud může taková holčina dělat vtípky v takové situaci, tak proč by on nemohl, trochu se uculil na Naomi a mrkl na ni, jenže to už ho něco strhávalo na stranu "dopr...." nedořekl, protože Naomi ho právě zachránila před plameny onoho rytíře "sakra díky Naomi" řekl a pak se zašklebil na rytíře "tak jo plechovko, je čas tě otevřít" řekl a vyběhl za Naomi a běžel za ní jako stín, kopíroval její pohyby a byl připraven kdykoliv uskočit stranou. Pak když byl dostatečně blízko sám vyskočil do vzduchu v pěkné rotaci a zařval "Konoha Senpuu" a rotující nohou se řítil na rytířovu helmu.
Hitsugaya Hyuuga
nie je vsetko zlato, co sa leskne
Skor nez stihol sensei cosi povedat, tak ho uchopila za triko Naomi. Najskor sa trochu zacervenal, ale potom sa na nu pozrel: ,,Tak ci tak by sme sem sli. Zbytocne sa snazis si vsetko ulahcit. Klud, bude dobre´´ hovoril na nu priatelsky a polozil jej ruku na plece. Druhu ruku jej potom uchopil a uvolnil tym svoje tricko. Skor nez stihol hocico spravit, tak videl senseiov vyraz. Videl, ze to nie je dobre. Nieco sa deje. Nieco...divne. Videl ako sa k nim blizia chrobaky, ale veril senseiovi. Zjavne zbytocne. Toto nemohlo vyjst, stacilo trochu si preverit okolie a hocikto si musel vsimnut tri kokony.
Chvilu v nich boli uzavrety, ked dosli tri postavy. Hitsugaya si ich prezeral Byakuganom a zacalo sa ho zmocnovat napatie. Toto neboli klasicki zaciatocnici. Vyzerali strasne silne. Chakra toho, ktory im velil bola dost velka. Dalsi bol na tom klasickejsie, ale obrovsky rytier bol najcudnejsi. Cez jeho brnenie absolutne necytil chakru.
Jeho podozrenie sa potvrdilo. Nasli ich skoro okamzite. To uz ale leteli na zem a on sa ocitol vedla nenda. Zatial co sa s nimi ropraval Hitsugaya mu vravel: ,,Sensei, ten rytier...necitim jeho chakru´´ viac nestihol povedat, lebo sa proti nim rozbehol jeden z vrahov. jeho rychlost bola tak velka, ze aj Hitsuagya s byakuganom mal co robit aby ho vnimal. Rozhodol sa oplatit mu to rovnakou mincou. Sustredil chakru do noh a zacal sa pohybovat rovnako rychlo ako on. Utocnik sa jednym pohybom snazil zlikvidovat oboch. Hitsugaya mu do toho ale vbehol, tesne sa vyhol nozom a odklonil ich stranou. Bol teraz v idealnej pozicii a spustil svoju sekvenciu. Snazil sa supera zaskocit a tak zautocil kolenom do ejho zaludka ,, Shohitsu´´ a v mihu pokracoval dalsimi dvoma udermi. Zautocil laktom na ohryzok a plochou dlane utocil na hrudnu kost- tokken a Hosho a tym ho od seba odrazil. Dufal, ze sa mu podarilo zasiahnutsmrtelny bod v hrudnej kosti co by srdce zastavilo ,,Sensei, na toho rytiera skuste ist vy, nanho klasicke taijutsu nebude stacit, to brnenie je az prilis silne. Ja sa pokusim zdrzat tohto prizraka´´ povedal nahlivo. Nepodcenoval zvysok timu, ale cez to brneni sa dostanu len male veci ako chrobaci, ktore ho mozu premenit doslova na konzervu. uprene sledoval ,,prizrak´´, niekoho tak rychleho este nevidel ale bol sustredeny. Nechapal vsak, preco neutoci ten treti. bolo to podozrive. To az tak veril svojim pobocnikom? ked videl, ako sa ho boja, zacal sa ho pomaly ale isto bat aj on
Naomi Al Tai-ko
Tým 14
V klidu do večeřela a celou dobu myslela na sprchu, krásně teplou sprchu. Jenže místo toho někam museli jít, tak si jen odfrkla a vzala si svůj meč a následovala Nedna-senseie. Po chvíli se zastavili a Nendo jim dal petrolejky. Světluškááá pomyslela si Naomi a uchechtla se, náhle si dala ruku na pusu: "Pardon" a usmála se jako neviňátko a radši sklapla. Po bloudění městem, tak to připadalo Naomi, vyšli z města. Poslouchala Nenda-senseie a jen z ní vyšlo : "Áha" úplně to chápala, asi proto, že skoro nic neviděla. No nic, šla po stopkám senseie. Když šli po loukách, tak to bylo v cajku, ale jakmile šli do strmějšího kopce, tak musela dávat pozor, aby o něco nezakopla.
Za nedlouho došli na úpatí nějaké hory. Nendo dal rozkazy, a tak se vydala za Hitsugayou, protože nechtěla jít sama a navíc měl byakugan. Po chvilce Hitsugaya se zmínil, že viděl tři siluety a neví jestli to byli zvířata. Naomi dostala tik do oka. I když jim sensei ukázal, aby byli potichu, Naomi stejnak chytla Hitsugayu za triko a řekla mu důrazně: "To si nemohl říct o chvilku dříve, než jsme sem vešli?! Mohla jsem si tuhle cestu dále do dolu ušetřit!" Pustila ho a věnovala pozornost Nendovi. "S-společnost?" řekla si pro sebe. Koukla na Feie a zpět na Nenda, který dělal ruční pečetě a než se nadála, vysela na stromě v kukle. Aaaaaaaaaa!!! Co to kurnik šopa je? To si dělá srandu, ne?! To je hnus! Kdyby nebyla v kukle, tak by senseie rozporcovala na malinkatý kousíčky ze vzteku.
Po chvilce se někdo ukázala, hned si jich všimnul a použil katon. Byla na zemi. Z lehkého šoku se rychle vzpamatovala a zvedla se ze země. Dlouho si je prohlížela a usoudila, že ten Kyuketsuki vypadá jako by byl psychopat a i tak se tvářil. Ještě více se ji nelíbil rytíř či co to bylo. Zaskočila ji jejich odpověď: "Naše smrt? Tak určitě." řekla to tak, aby ji slyšeli jen kluci. Když rytíř zaútočil, chytla Feie za triko a i s nim uskočila do strany, teda Feie spíše sebou strhla. Postavila se a připravila si svůj meč. Rozeběhla se. Měla v plánu zaútočit ze strany, a když byla dost blízko máchla mečem a rytíře.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Nieje všetko zlato, čo sa leskne
Nendo Aburame
Keď Hitsugaya spomenul tiene, Nendo okamžite spozornel. Pokynul rukou zbytku tímu, aby prestali s obhliadkou a boli ticho. Pomaly si kľakol na zem a vystrel pred seba ukazovák pravej ruky. Hneď nato mu spod plášťa vyletela mucha a sadla mu na prst. Nendo na ňu chvílu mlčky hľadel a potom vzlietla a odletela smerom k tým siluetám. O minútku sa vrátila a opäť Nendovi sadla na prst. Potvrdila to, čoho sa obával. "Budeme mať spoločnosť." zašepkal. Mal však lepší plán ako Hitsugaya. Chcel vedieť, čo majú tie postavy zaľubom. Nendo rýchlo zložil pár pečatí a spod plášťa mu vyleteli tri velké roje hmyzu, ktoré bleskovou rýchlosťou vyrazili k Naomi, Feiovi a Hitsugayovi. Roj každého mocne obopol a zdvihol do vzduchu. Potom ich prekvapivou silou preniesol až k velkému košatému stromu napravo od nich. Keď boli pod ním, roj ich celých pokryl a prilepil k jednej z vetiev a uzavrel ich do kukly, v ktorej bol iba malý otvor pre oči. Nendo potom mrštne vybehol proti stromu a pomocou chakry sa tiež prilepil na vetvu. Dal povel svojmu hmyzu a ten ho tiež obalil rovnako ako jeho žiakov. Kukly boli v šere takmer neviditelné a poskytovali tak krytie aby mohli postavy sledovať aj z tesnej blízkosti. Jedinou nevýhodou bolo asi to, že pre niekoho iného ako člena klanu Aburame mohol byť pocit v takomto kokone dosť nepríjemný. Nendovi bolo ľúto, že im to spravil takto nečakane, no veril že to vydržia.
Tím nemusel čakať dlho. O pär minút už bolo vidieť blížiace sa zahalené postavy. Išli tichým krokom, nebolo na nich cítiť že by sa chystali na útok.
"Myslíš si, že ten magor hovoril pravdu? Predsalen, je to čistý d*ment." povedala jedna z postáv. Išlo o muža. Hlas mal slizký a nepríjemný.
"Ticho, Kyūketsuki." napomenul ho druhý muž. Tento mal naopak hlas pevný a rozhodný. Prvá postava sa trochu zhrbila a stiahla sa. "Ak povedal, že si zavolali ninjov tak potom tu budú." dodal druhý muž a desivo pomaly sa začal rozhliadať. Zrak mu padol na strom, kde sa ukrývala štvorica. "Áno, určite tu budú." Začal skladať pečate a skríkol: "Katon: Gōkakyū no Jutsu!"
Na strom sa začala rútiť velikánska ohnivá guľa. Nendo zareagoval okamžite. Uvolnil kukly a spolu s tímom padli na zem. Strom začal za nimy horieť. Nendo sa pozviechal zo zeme a zahľadel sa na trojicu nepriateľov. Všetci si zložili plášte.
Ich vodcom bol stredne vysoký muž v kabáte. Na chrbte mal katanu. Kyūketsuki na trojicu hľadel s lačným výrazom v tvári. A tretím bol obrovský rytierv zbroji a s ozrutným mečom v ruke.
"Kto ste ?" spýtal sa Nendo. "Vaša smrť." povedal muž v kabáte a rukou pokynul svojím dvom druhom. Kyūketsuki si lačne oblízol pery a potom sa rozbehol smerom k Nendovi a Hitsugayovi. Nedalo sa to však považovať za beh. Toto bolo neuveritelne rýchle, ich nepriateľ sa k nim blížil ako prízrak. V pohybe vytasil dva nože a rýchlou otočkou zaútočil súmerne na Hitsuagayu aj na Nenda.
Medzitým rytier zabodol meč do zeme a vystrel pred seba ruku. Teraz bolo vidieť, že na predlaktí má vyústenie nejakej trubice. Odtiaľ zrazu vystrelil prúd ohňa rovno na Naomi a Feia.
.
.
.
Vesnice Nishikita
„Jo, to teda byl. Uvidíme, co za tím vězí, jestli vůbec něco,“ souhlasil zamyšleně Homura, když mu jeho „rodinka“ sdělila své názory, až na Kasumi, a čtveřice pokračovala v dokonalém cosplayi harmonické rodinky dál vesničkou, směrem k radnici. Ayame se mu zavěsila za paži a Midori se jí držela za ruku.
„Heh... berte to jako trénink do budoucnosti, holky. Pokud se toho teda dožijete,“ zakřenil se na trojici dívek pobaveně Homura, s úmyslem je povzbudit, což se mu asi nevydařilo zrovna úspěšně.
Čtveřice došla k radnici a vstoupila. Chvilku si to kráčeli chodbou budovy, která je vedla pořád rovně, dokud nedošli k cíli. Ke kanceláři starosty.
„Dobrej den, pane starosto!“ vstoupil bez zaklepání Homura, zubící se od ucha k uchu na kohokoliv, kdo se měl za dveřmi nacházet.
Ayame Yamanaka
vesnice Nishikita
Muž, který je zastavil, aby s nimi prohodil pár vět, vypadal, že z toho, co se dozvěděl, nebyl dvakrát nadšený. Velmi neochotně je vyzval, aby se vydali ke starostovi a optali se tam.
Homura ihned pojal podezření, jestli nebyl divný. Ayame se na něj usmála a potichu tak, aby jí slyšeli jen lidi z týmu, řekla:" Možná byl trochu nervózní, ale ostatní vypadají, že si nás ani nevšimli. Zatím to jde podle plánu ne?"
Povšimla si, jak jí Midori podává ruku a uvědomila si, že správná matka by nikdy ruku své dceři neodmítla. Proto jí za ruku vzala a věnovala jí úsměv. Sama si v duchu připadala hodně divně. Jsou na misi, ale místo toho tady hrají divadélko. "Snad už to brzy skončí," říkala si v duchu, když druhou rukou chytila "svého muže" za paži a zavěsila do něj.
"Raději pojďme rychle k tomu starostovi. Ten nám stejně řekne nejvíc věcí, které chceme vědět."
Mé první FF:
http://147.32.8.168/?q=node/108484
Midori Hyuuga (tým 1)
vesnice Nishikita
"To tu jsou všichni nervózní?" přemýšlela zatímco se rozhlížela kolem, když následovala tatínka s bráškou. Otočila se k Ayame a s tázavým pohledem naznačila jestli se může chytit Ayame za ruku. V dětství si takových věcí moc neužila a tak si to chtěla zkusit alespoň teď.
"Byl přehnaně nervózní" zašeptala jako odpověď na Homurovu otázku, ale vůbec nepředpokládala že jí někdo uslyší. Vlastně v to doufala. Kasumi mlčela a dalo se předpokládat že to tak zůstane. "Buď mu odpoví Ayame a nebo si bude odpovědět sám" ušklíbla se v duchu a vyčkávala která z těch možností se stane.
Hitsugaya Hyuuga-tim 14
Nie je vsetko zlato, co sa leskne
Ked sa zvysok timu zasytil a nasli senseia, potvrdilo sa mu, ze naozaj dosli na cas. Na dlhe reci nebol cas, lebo zadnym vychodom hned mierili prec. Vsetko sa zdalo naplanovane, kedze im straz hned otvorila dvere a bez slova ich pustili. Hitsugayovi sa to nepacilo. ,,Sensei, je mi jasne, ze o tom vedia, ale podla mna je v tom nebezpecenstvo....Mame istotu, ze o nasej akcii vie naproste minimum ludi? Kazdy navyse moze byt risk..´´ a opatrne senseia nasledovali dalej. Hoci mali vsetci lampase, Hitsugaya ten svoj ani nepotreboval. Ked mu sensei povedal, ze by sa hodilo krytie byakuganom hodilo, pousmial sa. ,,Tusil som to a preto som cas nepremarnil a trenoval ho aby som zachytil ovela viac...´´vtedy ho cosi napadlo: ,,Sensei, mam navrh na dalsi trening...nevedeli by ste ma naucit nejaku klonovu techniku? Klony chodil s timom a original vas kryl zo zalohy?´´ povedal s miernym usmevom. Nemyslel to uplne vazne, ale ani tak uplne nezartoval. potom uz radsej bol ticho a pozorne sa rozhliadal okolo ci nieco nezaznamena. Tim kracal dalej, ale on spomaloval a siel mierne za nimi. Takto sa ich rozhodol kryt.
Cesta sa zacala menit a oni sa dostavali stale vyssie a vyssie. Hitsugaya sa stale dival dopredu, ale necitil nic zive. Ziaden chakra obeh tu nebol. Boli tu sami. Rozhodol sa ale nic neriskovat a preto sledoval situaciu okolo. Ako sa dostali na zatacku, Hitsugaya zastal a obzeral si dolinu pod nimi. Znova sa mu potvrdila krasa tohto miesta. Odrazu ho vsak cosi zarazilo. Akokeby zaznamenal pohyb, ale hned to bolo prec. Myslel si, ze to je nejake zviera a tak kracal dalej ale stale si daval pozor. Na dalsej zatacke znova kontroloval situaciu pod nimi, tentokrat uz ale aj byakuganom. Bolo to vsak velmi daleko, ale aj tak zaznemenal tri siluety. Nebol si vsak isty, ci je to crieda nejakych zvierat alebo ich niekto sleduje. Nech sa nszail akokolvek, viac ako spresnenie poctu na tri nedokazal. Preto ani senseiovi nic nehovoril.
Nakoniec dosli pred vstup do jaskyne. Hitsugaya sa rozhodol natahovat cas a tak pozorne vsetko sledoval. Siel hlbsie do jaskyne, ale pritom bol stale v strehu. Pokrutil hlavou: ,,Nikto tu nie je..aspon v jaskyni...´´ Siel ku senseiovi a posepky mu povedal: ,,sensei, su tu nejake zvierata? Ked sme sem sli, videl som akesi tri siluety. Boli ale dost daleko a tak neviem ci to nemohli byt ja neveim srnky alebo co. Nechcem zbytocne vyvolavat paniku, ale aj tak, mali by sme byt v strehu. Vase chrobaky mozu ziskavat informacie na ovela vacsiu vzdialenost ako ja´´ Nadychol sa a pokracoval: ,,Kazdopadne, pri vstupe ani v jej vacsom okoli vnutri nikto nie je. Stopy vsak von nevedu. Mozno by sme mali skusit ist preskumat vnutro. Na nebezpecenstvo dokazem upozornit, ale ked to co som videl neboli srnky, mozu nas tu zavalit...´´
Kasumi Hyuuga
Vesnice Nishikita
Tvářila se trochu nezúčastněně a nechala Homuru mluvit. Muž se zdál trochu nervozní, ale nakonec je poslal na radnici, od Midori ani nic jiného nečekala, ale aspoň bylo divadýlko přesvědčivé.
Když se Homura zeptal jestli jim nepřišlo něco trochu podezřelé, nechtěla předčasně vyvozovat důsledky a tak jak měla ve zvyku jen mlčela.
Následovala ho po cestě na k radnímu a přemýšlela, jestli se opravdu najde pro ně tak jednoduše místo v tak malé vsničce, ale zatím se vše vyvíjelo podle plánu.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Nieje všetko zlato, čo sa leskne
Nendo Aburame
Konečne dorazil aj zbytok tímu. Nendo ich chvíľu pozoroval ako jedia a rozmýšlal, či im má povedať o tej nemocnici. Rozhodol sa, že to nechá tak. Zatiaľ má len málo stôp. Keď dovečerali, ticho im pokynul aby ho následovali. Nenápadne ich zadným chodom vyviedol zo sídla. Nachvílu sa zastavil v neďalekej šope a vytiahol odtiaľ štyri petrolejové lampy, ktoré aj zapálil. Každému členovi tímu jednu podal. "Poďme." pokynul im a skupina sa vybrala smerom k mestu. Išli tichými bočnými uličkami, aby nevyvolali rozruch, keďže išlo o tajnú operáciu. Onedlho už prešli bránou von z mesta. Nemali z toho problémy, keďže strážci ich už poznali. "Baňa je v tamtej hore. Má v nej byť vyhĺbené malé údolie." ozrejmil im informácie ktoré mali a ukázal na neďaleký vrch. Teraz už po tichých lúkach postupovali svižnejšie. "A aby som nezabudol, hodil by sa byakugan." poznamenal po chvíli, aby mali istotu že ich bude Hitsugaya kryť. Potom už len mlčky postupovali k hore. Keď dorazili až k jej úpätiu, svetlo lámp im ukázalo kľukatú cestu vedúcu hore. "Toto je správna cesta." povedal Nendo a pokračoval po nej. Terén bol teraz trochu vratkejší, preto museli pokračovať opatrnejšie. Bola to ale len otázka času. Onedlho už štvorica stála na vrchole menšieho údolia vyhĺbenom takmer v srdci hory. Dole sa matne črtali siluety vstupu do podzemnej bane a kolajničky, na ktorých stál vozík. "Opatrne." zašepkal Nendo a svižne zišiel dole. Na vchode do bane uvidel držiak s lampou. Zapálil ju pomocou tej svojej a obklopilo ich mäkké svetlo. "Vyzerá to tu, akoby tu vybuchla bomba." povedal Nendo a mal pravdu. Všade okolo sa váľali rôzne polámané krompáče a lopaty. Kolajničky boli poohýbané a na drevených trámoch boli stopy po seknutí katanou. Na vozíčku bol prameň zaschnutej krvi. "Porozhliadnite sa tu." pokynul im Nendo a začal si obzerať vozíček. "A keby ste niekto niečo videli, dajte vedieť. Obvzlášť ty, Hitsugaya." dodal a vrátil sa k prehliadke meista činu.
Skupina však nevedela, že po lúke ktorou išli aj oni sa teraz blížili tri postavy v kapucniach.
Naomi Al Tai-ko
Tým 14
Došla si pro svůj meč a do složila ho. Byla ráda, že v sídle bude hodně jídla. "Doufám, že tam bude sushi... A to je dobrý nápad najít senseie." Rozchechtala se. Když si Fei dal ruku kolem jejich ramenou, trochu se začervenala a poslouchala Fei. Když uviděla rýžovou kouli, tak si ji vzala moc ráda a koukla na Feie s úsměvem: "Díky Feii. A neříkej, že by ti nevadilo, kdybys mě tam donesl. Přiznej se!" Šťouchla do něj loktem a pustila se do jídla.
Před sídlem následovala Feie, protože ještě nevěděla kde co je. Došli do kuchyně a koukala co tam vše je. Poprosila jestli nemají sushi. Naštěstí měli a Naomi byla velice ráda "Děkuji moc" a uklonila se jim trochu a se sushim v ruce upalovala za ostatníma. Někam si sedla a pustila se do jídla. Pak už jen poslouchala kluky.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Wong Fei-Hung
Fei-Hung byl docela rád, že mu útok vyšel, přece jen když se to vezme, tak tohle by v opravdovém boji byla sebevražda. jenže v tom je ten vtip, je to taková blbost, že nikdo by nečekal, že to udělá a Naimo tohle rozhodně nečekala a jeho úder se zdařil. Svou hlavou ji zasáhl do hrudníku a poslal k zemi, jen trochu nevychytal dotočení a tak trochu přistál na Naomi "promiň" stihl jen říci, protože Naomi byla hned na nohou, takže ji nemohl ani pomoci na nohy, takže se sám zvedl oprášil se a koukl na Naomi, ale ta už vypadala, že je vyčerpaná a po jejich slovech to bylo více než jasné. takže pak se pěkně narovnal a uklonil se na znamení úcty "dobrý boj" řekl a mrkl na ni a šel si ke svým věcem. Svrchní část oblečení si jen tak přehodil přes rameno a přes to druhé si přehodil svou brašnu. Když se pak Naomi zmínila o jídle, tak se jen pousmál a chytil ji kamarádsky kolem ramen a vyrazili směrem za Hitsugayou "jop holka, taky jsem docela vyhládl" řekl a ruku kterou měl kolem jejích ramen trochu pootočil a v jeho ruce byla rýžová kulička "tady ber abych tě náhodou nemusel nést zpátky do sídla" řekl a šel tak dál "jinak docela dobře jsi se držela, musím uznat, že mi dělalo docela problém tě té potvory zbavit" řekl a zakřenil se. Následoval Hitsugayu až do sídla a společně hledali Senseie, když dorazili do kuchyně, tak je požádal o kus pečiva, ale také pěkný kus uzeného masa a pak opět pokračoval v pátrání po senseiovi. Když ho našli, tak lehce poklonil hlavou "tak jaký byl výlet, vidím, že jsme všichni celí, tak i vy jste musel mít výlet celkem v cajku ni?" zeptal se a do pusy si hodil poslední kus uzeného.
Hitsugaya Hyuuga-tim 14
nie je vsetko zlato co sa blysti
Mal treningu dost a tak sledoval suboj. zacinalo sa to zvrtavat, ale vacsi problem bol, ze slnko zacinalo klesat. Cas postupil. Museli ist. Preto sa namosurene zdvihol zo stromu a skocil do suboja. Skor nez vsak stihol cokolvek urobit, suboj ukoncila Naomi. Hitsuagya sa zdvihol: ,,Ma pravdu, musime ist, sensei uz na nas caka...´´ a bez dalsich komentarov vykrocil do sidla. Cez plece zakrical: ,,neboj sa, v sidle je jedlo vzdy, takze si hned mozes ist cosi zobrat´´ a cez plece na nu zmurkol. Ked tam dobehol, zacal hladat senseia. Dokial ho nasiel, zastavil sa v kuchyni, kde si zobral nejake drobne pecivo na zakusnutie. Usmial sa na pritomny personal, podakoval a siel dalej. Ked ho nasiel, hlasil mu: ,,Sme spet...zistili ste cosi? Laebo pokracujeme´´ otocil sa a dufal, ze ti dvaja sa prilis neflakaju
Naomi Al Tai-ko
Tým 14
Naomi se zasmála nad tím, že to jsou jeho jediné kalhot a dál na něj mířila meč. Zašklebila se na něj a řekla mu: "Tak já ti je pak zašiju, teda pokud máš jehlu a nit." Ale udělala chybu a toho využil Fei. Chytil její meč a Naomi cukala s ním jak to šlo, ale bez efektu. Když Fei rychle s ním cukl Naomi meč pustila a málem spadla na obličej, ale zvládla udržet rovnováhu. "TO je podlý" zapištěla na Feie, který se na ni řítil vývrtkou. Jen vykulila oči a Fei ji srazil k zemi. "Aaaaaaaa, Feiiiiiiiiiii slez ze mě!" začala ne něj křičet. Pak ho odstrčila na stranu, rychle se zvedla a upalovala pro poslední část meče. Zvedla ho a zakručelo ji v žaludu tak, až to musel slyšet i Hytsugaya. Já mám hlad! "Fei, než hodláš cokoliv udělat vyslechni mě. Ukončíme to, prosím. Já mám hroznej hlad!!! Jediný co jsem jedla bylo lízo!" koukla na Feie smutnýma očima a doufala, že něco má k jídlu. Pak si vzpomněla na jablko z domova, i hned ho vyndala, a hned ho zahodila do křoví, protože bylo tak trochu zdemolované.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Wong Fei-Hung
Fei-Hung byl docela překvapen, že Naomi byla schopná jeho kop vykrýt, ta holka byla šikovnější, než si mohl představit, ale tím se nenechal vyvést z míry. Když ho přišpendlila k zemi za nohavici, tak jen zaupěl "sakra tohle byly moje jediné kalhoty" řekl a jednoduše se z toho vyprosti, tak, že si kalhoty rozřízl, ale zatím zachovával postoj, jako by byl lapen. Pak se otočil za hlasem a uviděl vítězoslavně pobavenou Naomi "no musím uznat, že to s meči umíš" řekl a mrkl na ni "ale v boji neexistuje žádný šach mat" řekl a oběma rukama splácl a mezi nimi uvěznil Naomin meč "zábava právě začíná". meč pevně svíral, mezi ruka,a takže ať s ním lomcovala jak chtěla, tak ho Fei-Hung ze svého železného sevření nepustil. jenže ak udělal Fei-Hung něco bláznivého, velmi silně a prudce si přitáhl meč k sobě, takže to muselo s Naomi docela cuknout, fei-Hung se odrazil od země do vzduchu, chytil lehkou rotaci a jako vývrtka se točil směrem k Naominině hrudníku hlavou napřed.
¨.
.
.
Vesnice Nishikita
Homura kouknul po své „rodince“ a obrátil se zpátky na muže.
Zatím to jde bezchybně! Ušklíbl se spokojeně v duchu.
„Dobrej! Hledáme nějaký bydlo, našlo by se tu u vás?“ optal se usměvavě a přitom poněkud svérázně toho muže, co je tak rozpačitě výtal. „No...asi ano...ale určitě byste tu chtěli žít? Je to docela blízko hranic...,“ poškrábal se muž za zátylkem a nejistě se pousmál. „To si pište! Už jsme se natrmáceli po světě dost, od té doby co jsme o všechno přišli... Alespoň na nějakou dobu se zas někde usadit, mít na nějakou dobu kde hlavu složit bysme vážně potřebovali...,“ pronesl poněkud smutně Homura, jako správně zdrcený tesař, kterého i s rodinou zastihly hrůzy válčení.
„Eh...no...tak zajděte za starostou...on si s vámi promluví,“ pravil nakonec muž, jakoby neměl na výběr, a ukázal na dům, který měl být nejspíše radnicí. „Díky! Bůh Vám žehnej chlape!“ zazubil se na něho vděčně Homura, načež kývl na svou rodinku a zamířil si to s nimi k radnici.
„Nepřišlo vám na něm něco divnýho...?“ optal se těch tří po cestě nenápadně, když po nich zrovna nikdo nekoukal.
Ayame Yamanaka
Vesnice Nishikita
Homurova reakce na její henge jí ani moc nepřekvapila. Homura si na ní navymýšlel tolik věcí, že by zde strávili další půlhodinu, než by byl spokojený. Tento fakt prostě akceptovala a nijak se k jeho výtkám nevyjadřovala. Čekala jen, kdy se rozhodnou vyrazit proti vesnici. O malou chvíli poté už si to však putovali k návsi.
Ihned u příchodové cesty si je odchytil nějaký zvědavý kolemjdoucí a spustil na ně. Ayame udělala vše, co by poslušná žena svého muže udělat měla. Alespoň podle představ mužů. Mírně se uklonila pánovi před nimi a sklopila oči na prašnou cestou. Jako na zavolanou se jí Midori v podobě holčičky schovala k sukním. Pohotově si ji k sobě přitáhla v ochranitelském gestu a pohladila jí po hlavě. Scénka byla zahrána tak přesvědčivě, že to Ayame samotnou šokovalo. Pravděpodobně se všichni mihli povoláním.
Mé první FF:
http://147.32.8.168/?q=node/108484
Midori Hyuuga (tým 1)
vesnice Nishikita
Midori se hodně ulevilo když Homura její přeměnu nezkritizoval ani se k tomu nijak nevyjádřil, to asi znamenalo že přeměna nebyla naprostý propadák. Když teda neřešila co vylepšit poslechla si další pokyny, to jest být potichu a nechat mluvit 'tátu'.
Když konečně vylezli z křoví na cestu začala si poskakovat a přitom si broukala nějakou melodii z dětství. Vypadala bezstarostně jako by vůbec nevěděla že přišli o střechu nad hlavou. Jakmile dorazili do vesnice, přišel je přivítat ten chlap a Kasumi si to nakráčela hned vedle Homury, zmizela Midori zpola za Ayameninými zády, ale nepřestala všechny sledovat a čekala na to jak se situace vyvine a případně na další pokyny.
Kasumi Hyuuga (Tým 1)
Vesnice Nishikita
Měla chuť mu za to poplácání šlápnout na nohu, ale nechala to být. Hlavně aby už to konečně měli za sebou. Homura si samozřejmě postěžoval na nedostatky a pak mohli konečně vyrazit.
Okamžitě se po nich lidi začali koukat, evidentně nebyli dost nenápadní, ale dalo se čekat, že v tak malé vesničce se hned stanou terčem pozornosti. Kasumi naprosto pohodově s rukama v kapsách se zeastavila vedle Homury, když je přišel jeden muž přivítat a zatím to nechala jako poslušný synáček na něm.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Homura
Vesnice Nishikita
„Hmm...hmm...,“ přejížděl Homura jakoby odborným pohledem přes trojici dívek v jejich Henge podobách při čemž si podpíral loket ruky, jejímž palcem si třel bradu, druhou dlaní.
„Kruciš Ayame! Řekl sem žádnej blond, ne? Když už máš hrát mojí ženskou tak na tebe alespoň má bejt dobrej pohled! Ale co, teď už to nech bejt!“ nahrbil se Homura a zklamaně prohlásil, načež se znovu narovnal a mávl nad tím rukou.
„Kazuki umí i jiný věci než furt jen fňukat jó?“ zakřenil se Homura popichovačně na Kasumi a poplácal ji dlaní po hlavě, „yosh! Přesně tak synku! Když necháte mluvení na mě, nic se nemůže zvorat!“ dloubl se poté se sebejistým úsměvem palcem do hrudi a zadíval se zpoza křoví směrem k vesnici.
„Tak jo! Kamera klapka akce holky! Jdem na to!“ otočil se přes rameno na ty tři, načež počkal na vhodnou chvíli a vylezl z křoví. Jakmile tak učinil, nahodil o něco vážnější výraz a zamířil si to k cestě, po které poté vykročil do vesnice.
Když došli do vsi, stali se okamžitě terčem těch několika málo pohledů lidí, co zde žilo.
„Vítejte...!“ přistoupil k nim po chvíli nějaký muž s poněkud rozpačitým úsměvem ve tváři a rukama rozpřaženýma do stran v přátelském gestu. „Moc cizinců k nám obyčejně nezavítá...,“ řekl poté muž a podrbal se s pořád tím samým výrazem na tváři.
Hyuuga Kasumi (Tým 1)
Cesta do vesnice Nishikita
„Páni tomu tedy říkám proměna.“ prohodila Kasumi tichou rýpavou poznámku, když viděla, že Homura se v podstatě jen převlékl a přebarvil si vlasy.
„Těšila jsem se, že budete vypadat jako “hipízák“ .“ zatvářila se rádoby zklamaně, ale víc to nekomentovala, nebyl čas na otálení. Bez tak bude Midori celou dobu zakopávat a Homura se zdržovat dokáže snad jakoukoli pitomostí, takže jim to potrvá věčnost.
Když se obě dívky přeměnily, byly jen dvě možnosti, buď se konečně pohnou z místa, nebo si Homura pro změnu začne stěžovat na jejich nedostatky. Tak jako tak věděla, že dříve nebo později přijde z jeho stran nějaká katastrofa, tak snad raději dříve...
Něž se dohodnou, začala se skrz roští do kterého byla dost nedobrovolně donucena zalézt porozhlížet po okolí, kterým směrem by se měli asi vydat.
Vesnička vypadala přívětivě, ale každá růžička má trn, takže určitě se tu něco najde. Svou první misi si představovala kde jak, ale rozhodně ne jako infiltraci, každopádně člověk si nevybere a tohle bude nejspíš ještě stát zato.
„Takže se poohlížíme po bydlení nebo někom kdo vypadá, že by ho nabízel, tati?“ koukla pak na senseie s dotazem, u kterého si nemohla odpustit provokaci tím oslovením. Ten byl její poslední, uvědomila si, že pro dnešek už toho namluvila až moc. Vážně nerada komunikovala.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Ayame
vesnice Nishikita
Bylo celkem zajímavé sledovat, jak v klidu to celý tým vzal. Sotva se prohodilo pár slov a všichni se začali měnit. Když si vyslechla Homurův výčet vlastností a předností, musela se v duchu nenávidět, že na ten šílený plán kývla. Když konečně domluvil a sám se přeměnil v tesaře, vrtalo jí hlavou už jen jediné. "Doufám, že mě Homura nebude celou misi osahávat kvůli ´věrohodnosti´." Představa, že by se s ním měla muckat na veřejnosti jí na odhodlání rozhodně nepřidala. Z celé té mise se jí začaly dělat malé krůpěje studeného potu.
Aby však nezdržovala, udělala potřebné pečetě a změnila se. Její výška se vytáhla o úctyhodných pár centimetrů. Nyní byla skoro stejně vysoká jako Homura. Její vlasy už nemohly být více blond a dlouhé. Vlastně to byla jediná věc, která na ní zůstala po henge stejná. Její obličej se proměnil do jedné ze známých , které chodily za Ayamiinou matkou domů. Veškerý náklad v batohu, kunaie na stehně, to vše bylo pryč. Aby se lidem nezdálo, že mají málo věcí, na zádech táhla ošoupaný batoh s věcmi pro děti.
"Tak co, jak vypadám?" Optala se energicky a ihned nato nahodila strhaný obličej. Nečekala na odpověď a sehnula se k zemi. Vzala kousek písku z cesty a umazala si jím obličej. Když byla u konce, otočila se na ostatní:"Mimochodem, jmenuji se Ai, ať to nemáte moc složité."
Mé první FF:
http://147.32.8.168/?q=node/108484
Midori Hyuuga (tým 1)
vesnice Nishikita
"Tak zaprvé: nejsem vyděšená. A za druhé: jazyk si nepřekousnu. A henge samozřejmě ovládám." vyjela co nejtišeji na Kasumi a na důkaz svého posledního tvrzení složila pečeť.
Když zmizel bílý dým na jejím místě stála malá holčička s dlouhýmy hnědými vlasy a modrýma očima, která byla menší než kluk na kterého se proměnila Kasumi.
Kasumiin pohled jí neunikl, ale reagovala na něj pouhým pokrčením ramen.
"Takhle Homura-sensei?" otočila se poté na senseie s mírným nakloněním hlavy.
"A jméno..." na chvilku se odmlčela "Hizuki." věděla že Kasumiino jméno zní podobně ale jí se jméno Hizuki už odmalička líbí.
Homura
Vesnice Nishikita
„Paráda! Takže, měla bys bejt vysoká, ale ne víc než já! To by vypadalo divně. Dlouhý vlasy, žádnej blond! Štíhlá ale žádná vychrtlice, na tváři mi tak nesejde ale ať to není na plastiku! A ať je poznat že seš ženská, jasný?“ zakřenil se Homura, načež začala Ayame na prstech vyjmenovávat jak by si svou manželku tak představoval. Když s tím skončil, obrátil se na Midori s Kasumi.
„Ok, kluk ti pude dobře, voprsklá seš na to dost,“ podrbal se na bradě a zhodnotil Kasumino Henge, „a ty taky nahoď něco nenápadnýho, co se k tobě hodí,“ kývl poté na Midori a mávnutím rukou ji popohnal, načež sám složil pečeť pro Henge.
„Yosh! Teď já!“ zazubil se, „Henge!“ řekl a i jeho zahalil na krátko obláček bílého dýmu. Když dým ustoupil...stál tam pořád on, jen s tím rozdílem, že měl obyčejné oblečení, složené z hnědého trika a šedivé vesty a černých kalhot, takže vypadal trochu jako nějaký obyčejný tesař, a vlasy měl černé celé, i jejich přední část, kterou měl obvykle červenou. Na zádech měl veliký batoh, nacpaný vším možným, aby se neřeklo že se stěhují s hola ničím.
„Tak dělejte holky! Henge a jdem!“ popoháněl Ayame s Midori netrpělivě.
Hyuuga Kasumi (Tým 1)
Cesta do vesnice Nishikita
To jak ten šílenec podle jejího úsudku naprosto nepromyšleně vyrazil rovnou doprostřed dění, mělo za následek, že se teď všichni čtyři krčili v jakémsi křoví.
Když jim Homura předložil svůj plán, který sám o sobě zdaleka nebyl špatný, viděla v něm jen jedinou trhlinku.
"Tak spořádaná rodinka jo?" pomyslela si, ale neviděla důvod proč by to nedokázala zahrát. Tohle je důležitá mise.
Za okamžik jí ještě stihl vyrazit dech super nápadem s manželkou. Na okamžik se zamyslela, rozhodně by jí nedělalo problém ho srovnat, jen co by se nechoval jako patřičný milující a oddaný muž. Což se Homura bohužel moc nechoval...
"Neperu, nevařím a nesnáším lenochy." odpověděla s úšklebkem.
"Myslím, že Ayame bude jako žena mnohem roztomilejší. Já a Midori budeme fajn dětičky." dodala pak a když si všimla, jak se Midori vedle ní tváří, hodila na ni pohled "prozradíš nás a zabiju tě". Absolutně nechápala z čeho je tak vyklepaná.
"Přestaň vypadat tak vyděšeně, překousneš si jazyk. Na malou holku se snad ještě na chvíli přeměnit zvládneš ne?" její hlas zněl dost výsměšně. Za okamžik už na sebe použila Henge, vlasy se jí zkrátily a změnily rysy v obličeji, takže teď vypadala, jako malý kluk.
"Co se týče jmen..." koukla na Homuru, jelikož si nebyla jistá, jestli to jeho plán zahrnuje ale jistota je jistota a jména jsou základ.
"Kazuki." oznámila stručně něco o čem doufala, že si to zapamatuje i Midori a zbytek ať už si sensei vymyslí sám co potřebuje.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Ayame Yamanaka
vesnice Nishikita
Jak se zdálo, ve vesnici bylo rušno. Dělníci pracoviali pilně jako mravenci snad po celém městě. Příliv a odliv dělníků i obyčejných lidí byl přímo ideální šancí k infiltraci. Ayame očekávala, kdy přijde Homura s nějakým plánem. Očekávala, že jí použijí jako primární zdroj informací pomocí přenosu mysli a poté jí budou případně krýt ze zálohy. Z tohoto plánu měla trochu obavy. Přeci jen nebyla žádný specialista a byla to její první mise.
Homura se však vytasil s mnohem přijatelnějším a jednodušším plánem. Jediný zádrhel byl však v tom, že očividně nikdo nechtěl dělat Homurovu manželku. Ayame to poměrně překvapilo, to však nebylo nic proti Midori, která byla nervozitou sama bez sebe. Zmohla se jen na těkání očima z jednoho člena týmu na druhého.
Když nad tím chvíli přemýšlela, byla nejspíš jediná holka, která byla alespoň trochu schopná tuto misi splnit. Midori by se nejspíš tak zakoktala, že než by cokoli řekla, strachy by se jí zrušilo henge a Kasumi? Ta se na Homuru po včerejším večeru ani nepodívala, natož aby na něj promluvila.
"Já to udělám, Homura-sensei", přihlásila se Ayame, aniž by na něj pohlédla. Po pravdě se začala trochu děsit z toho, co jí čeká, ale na druhou stranu to bylo lepší, než kdyby šla do vesnice sama.
Mé první FF:
http://147.32.8.168/?q=node/108484