manga_preview
Boruto 77

NFFORPG - Konohagakure no Sato

HOKAGE ZÁSTUPKYNĚ STARŠÍ STARŠÍ
       
 Hiroko Satsuma  Yuhi Shinzare  Fumiko Abe Tsutomi Itou 


Konoha Keimu Butai neboli Jednotky Konožské vojenské policie je speciální útvar zabývající se jak prací pořádkové policie, tak i vyšetřováním shinobi.

VELITEL ZÁSTUPKYNĚ
Taterou Sarutobi Kotoka Hyuuga

Tým 1

Vypravěč - Jaden
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Tým 2

Vypravěč - ichi
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Tým 3

Vypravěč - Stan.com
Volných míst v týmu - 2
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Tým 4

Vypravěč - Vikitori
Volných míst v týmu - 2
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Tým 6

Vypravěč - Kitabatake
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Tým 11

Vypravěč - Davien
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Pozor, pozor, sličné dámy a chrabří pánové!

Bylo by záhodno a zároveň velmi fajn, kdybyste tento odstaveček pravidelně pročítali. Dozvíte se totiž novinky z místnosti a senseiové zde naleznou i žádosti z mé strany adresované jejich osobám. Kakashi YES

5. 5. 2020 - Doplněno info k týmům zda nabírají nové členy, kdo je jejich vypravěčem, a kde hrají.


Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Pá, 2023-01-06 00:57 | Ninja už: 2905 dní, Příspěvků: 621 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

Nagachi Fukurai
Tým 3
Zapadlá ulička, cvičiště

Souboj byl rychle přerušen světlem tak ostrým, že Nagachiho donutilo pokusit se zakrýt zrak. Přitom upustil kunaie, ale cinknout je o zem už neslyšel. Jediné, co bylo na zemi, byl on sám. Ale přitom necítil žádný pád, žádné své žuchnutí. Ve zlomku vteřiny prostě přešel bez pohybu z jedné polohy do druhé, jako když se člověk probere ze snu. Ale přeci to nemohl být sen! Bylo to tak živé. Zrak, hmat, sluch, všechny smysly fungovaly, a vše, co okamžiky zpátky zažil, působilo tak reálně… Jak se snažil rozklíčovat, co se dělo, hleděl přímo nad sebe, a zkoušel blankyt nad hlavou použít jako plátno, v němž si v mysli mezi obláčky kreslil a třídil události posledních pár okamžiků. Všechny imaginární obrazce ve vteřině smazal hlas senseie, který je povolal k sobě. Proud myšlenek ale nepřetrhl zcela, a tak, když se belhal k senseiovi, stále uvažoval. Když se mu do hlavy začala drát absurdní představa, že je tohle celé místo probuzení možná trik toho písčitého shinobiho, byl přerušen výzvou k analýze od zřejmě pravého Nikka. Hned poté nastala soutěž o to, který ze zmatených genninů se dříve chopí příležitosti zadaný úkol hodit na toho druhého. Závod vyhrála Ryouko.
"Ehm…" nejistě si odkašlal Nagachi a snažil se rychle zformulovat odpověď. Ale háček byl v tom, že ani po pár vteřinách intenzivních úvah nebyl o mnoho moudřejší, než když se před chvílí probral na zádech v trávě. Kdyby tu aspoň byla nějaká nápověda…
"Hmm… Tedy…" neurčitě zamumlal ve snaze oddálit svůj konečný verdikt a ohlédl se na vesnici. Místo, kde původně stála písčitá stvůra, neneslo žádné známky poškození. To, co viděli předtím, muselo být falešné. Klam. Omámené smysly. Což ho vedlo k jedinému závěru.
“Řekl bych, že to bylo nějaké genjutsu…“ zapřemýšlel nahlas, a v duchu se mu ulevilo, že dal dohromady větu, která měla hlavu a patu. Nic víc, co říct, už ho pak nenapadlo.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Út, 2022-12-27 18:50 | Ninja už: 5467 dní, Příspěvků: 3439 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Homura, Moriko, Kamimaru
Tým 1
Daikiyou, hlavní město Země větru
Trojice následovala Moriko s Kamimaruem ulicemi města. Podle mapy s vyznačenou adresou, kterou si Homura zapamatoval než se jí zbavil, zatím mířili právě tam. To bylo na jednu stranu ujišťující, že mají správnou stopu, a na druhou lehce otravené, protože budou s tou ženou jednat v jejím domově. Tam kde si je nejjistější.
Na věci to ale nic neměnilo. Leda tak na postupu.
Ještě několik minut dvojici z Inuzuka klanu následovali, než se zastavili, stejně jako ti dva, na křižovatce ulic.
„Po zahnutí doprava je spatříme,“ sdělila jim Moriko, když se na ně otočila.
Homura přikývl a obrátil se na mladší část týmu. O slovech své družky nepochyboval. Věděl, jak spolehlivý její čich byl.
„Za tímhle rohem bude krámek s keramikou. Tam najdeme Itaku Miyakaze. Ženu, kterou potřebujeme vyslechnout. A nejspíš i její družku, Hitoro Haru. Kaito, Kamimaru, pokračujte rovně a obejděte ten blok. Kdyby se pokusili utéct zadem, zastavíte je. Midori, tvoje jsou střechy. Já, Moriko, a... Tadashi si s nimi půjdeme promluvit,“ rozdal Homura všem přítomným úkoly. Před zmíněním Tadashiho se krátce odmlčel. Ten kluk tu neměl co dělat, ale z nějakého důvodu tu teď stál a podílel se na jejich operaci. A ten jeho zúčastněný výraz... Jounin si v duchu povzdechl, ale dál se tím nezabýval. Zatím se projevil jako schopný shinobi, tak ho zužitkuje.
„Jdeme,“ zavelel Homura a vykročil zpoza rohu ke krámku opodál, před kterým stálo několik hliněných váz, mís a dalších nádob, které právě přerovnávala jakási černovláska.


Obrázek uživatele Kitabatake
Vložil Kitabatake, Po, 2022-12-26 19:25 | Ninja už: 2294 dní, Příspěvků: 201 | Autor je: Pěstitel rýže

Ryouko
Tým 3
louka

Na obloze tančila hotová plejáda bělavých mraků těch nejroztodivnějších tvarů. Ryouko však svůj pohled soustředila na modř, jež se rozlévala kolem nich. Byla to nádherná podívaná - málokdo však dokázal takové maličkosti docenit, když mu nehrozilo, že je už nikdy v životě neuvidí.
Zmatenost byla na místě, a tak se ani nesnažila působit, že tomu všemu rozumí.
"Nagachi, mohl bys to prosím shrnout ty? Nějak nemůžu najít ta správná slova," řekla a působilo to, jako by byla v tranzu. Ve skutečnosti si však chtěla jen vychutnat ten pohled, který se jí naskýtal - a využít Nagachiho nebylo tak těžké, všichni muži jsou stejní.

Obrázek uživatele Stranx
Vložil Stranx, Út, 2022-12-06 14:47 | Ninja už: 5199 dní, Příspěvků: 536 | Autor je: Prostý občan

Lei Takuki
Tým 2
Na cestě do městského státu Dolní Okira

Lei sledovala noční oblohu a poslouchala ostatní. Její plány byly pro ostatní jako vždy moc divoké a tak se tedy přiklonila k myšlence na cestu tunelem.
„S tunelem nemám problém. Bojovat tam by mohlo být nebezpečný, ale to se kdyžtak nějak vyvrbí.“ pronesla a otočila se na bok směrem k Shionovi.
„Tak se nám pochlub. Jsem zvědavá.“ vybídla Shiona s úsměvem. Došlo ji, že ho sice už nějaký ten pátek zná z jejich horského putování, ale jinak o něm v podstatě nic neví.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, St, 2022-11-30 01:27 | Ninja už: 3072 dní, Příspěvků: 786 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Kaito Sarutobi
Tým 1
Hlavní město Země Větru
"Znáš to," pokrčil rameny a svůj hloupý humor nechal ležet ve strouze u cesty, kam patřil, "lidé přicházejí a odcházejí, dodal a rozhlédl se po okolí. Snažil se dát si pozor na to co říká. Stále byli na nepřátelském území, kde i stěny mohly mít uši. Nebyl čas na neopatrné řeči, "ale nemluv o tom tady," ušklíbl se na Tadashiho a trochu přidal do kroku, aby se mu Jouninové v davu neztratily.

Tým 3: První trénink

Když dvojice zaútočila, vycenil sunagakurský shinobi své zažloutlé zuby ve zlém úsměvu a jednou zkusmo mávnul tantem, aby uvolnil ztuhlé zápěstí.
Hozené Kunaie mířili k cíli. Jestli tam však doletěli, to nemohl ani jeden z geninů říct, protože se všude oběvilo ostré světlo, které je naprosto ochromilo.
Když si jejich oči přivikly na světlo, spatřili před sebou modrou oblohu s potrhanými bílímy mráčky. Leželi na začátku cvičiště a světlu vládl opět klid a mír.
"Budete se tam válet celej den?" ozval se od někud zleva hlas jejich senseie. Seděl u potoka a chladil si nohy ve studené vodě. Vedle sebe měl položenou kytaru a prázdnou papírovou krabičku od nudlí.
Nikko počkal, než se k němu dvojice připojí. Po Minurovi nebylo ano stopy.
"Co nějaký rozbor? O co v tom šlo?" optal se dvojice, aniž by se k nim otočil čelem.

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Út, 2022-11-29 00:52 | Ninja už: 2905 dní, Příspěvků: 621 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

Nagachi Fukurai
Tým 3
Zapadlá ulička

Nepěkný zvuk bodců projíždějících masem provázený Minoruovým křikem přiměl Nagachiho se otočit. Pohled, který se mu naskytl, ho donutil se znechuceně zamračit a propálit sunského vetřelce ošklivým pohledem. S každým jeho slovem byl pak jeho výraz zamračenější a on měl chuť tomu pyšnému parchantovi, který je počastoval urážkami, zacpat hubu jedním ze svých kunaiů. Jediné, co by to chtělo, by bylo dobře zamířit… Ale jakkoli byl tuto chvíli rozezlený, nehodil. A to ani když měl příležitost, zatímco ten padouch odpočítával.
A možná to byla chyba, protože konec jeho odpočtu byl začátkem něčeho nepředstavitelného, co se rozběhlo za jejich zády. Vichr se zvládl zastavit o stěnu, ale řev ne, a Nagachi se znovu otočil, aby zjistil, co je jeho zdrojem. A i přes dotonovou bariéru viděl něco živého, co se hýbalo. Možná to byl ocas, možná zdvižený dráp, ale jisté bylo to, že to bylo obrovské, a když to mu to zmizelo z očí a dopadlo to na zem, zdvihl se oblak prachu a do vzduchu vyletěly trosky. Toto následovalo ječení sirén. Ani nejdivočejší historky jeho bratra z jeho pozdějších misí, ba dokonce ani jeho zkušenosti z války se ani zdaleka nepodobaly ničemu, jako bylo toto. Čirá scenérie z noční můry, která donutila Nagachiho pootevřít ústa v němém úděsu. Část těla toho obrovského zvířete se opět zvedla a umožnila Nagachimu pohled na ni, tentokrát doprovázená jejím představením z úst nepřátelského shinobiho, přičemž toto představení donutilo Nagachiho vrátit se zpět k němu. Ocasý démon, kterého si přinejlepším matně pamatoval z hodin dějepisu, zde, za jejich zády… Bylo to tak absurdní…
Ale nad tím se teď nešlo pozastavovat. Písečný totiž vykročil proti nim s úmyslem je zabít. Ryouko mu vyrazila naproti. Nenásledoval ji – místo toho udělal krok do boku, aby se jeho a její dráha mezi nepřítelem nepřekrývaly. Když si byl jistý, že jeho zbraň neskončí v Ryoučiných zádech, vrhl ji směrem na ninjovo zranění. Při tom vrhu udělal krok vpřed a hned vrhl druhý kunai, zacílený na nepřítelovo stehno. Ani nečekal, jak hod dopadne, a hned se jal z brašen vytáhnout nový pár.

Obrázek uživatele Kitabatake
Vložil Kitabatake, St, 2022-11-16 15:22 | Ninja už: 2294 dní, Příspěvků: 201 | Autor je: Pěstitel rýže

Tadashi Uchiha
Tým 1
V ulicích města

„Pak tě někdo musel dozajista sledovat,“ zamračil se, přičemž dal jasně najevo, že přehrává, „jinak si to nedokážu vysvětlit.“
Tadashi nehodlal odhalovat více, než bylo zapotřebí – musel vyložit některé ze svých karet, aby získal jejich důvěru. Jít all-in si však v tuto chvíli nemohl dovolit, na to jej čekala ještě příliš dlouhá cesta. „Nebývá zvykem, že geninské týmy operují v trojicích doprovázených Jouninem?“ okomentoval ze zvědavosti složení Týmu 1 tak, aby se do diskuze mohli zapojit i ostatní. Dlouhé vybavování neměl příliš v lásce, někdy však lepší cesta k cenným informacím neexistovala. Přesnou historii jejich skupinky totiž nastudovanou neměl.

Ryouko
Tým 3
zapadlá ulička

Masové destrukci, jež probíhala přímo za jejími zády, věnovala pouze letmý pohled. Sledování protivníka mělo přednost. Ani tak se však nemohla zbavit plíživého pocitu beznaděje. Minoru visel bezvládně nabodnutý na kamenných bodcích a ona s tím nemohla nic dělat – stejně tak s tělem jejich mistra. Tak moc si přála, aby to všechno byl jenom ošklivý sen – nebo genjutsu.
Sevřela kunai tak pevně, až jí na maličkých ručkách zbělaly klouby, načež zbraň namířila přímo proti nepříteli. „Nagachi,“ oslovila chladně svého kolegu, „buď té laskavosti a pomoz mi tady pána vyprovodit z naší vesnice.“ Bez dalšího prodlení se odrazila od země a vysokou rychlostí se rozběhla ke svému nepříteli s plánem vrhnout kunai na jeho hlavu asi z dvoumetrové vzdálenosti.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Po, 2022-11-14 03:12 | Ninja už: 3072 dní, Příspěvků: 786 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Shion Tachibana
Tým 2
Na cestě do městského státu Dolní Okira
"Krátký tunel by neměl být problém," prohlásil a pohlédl přitom na Yayoi. Lehce kývl hlavou, aby jí upokojil, že si je jistý.
"Jednoho stážného jsem schopen zneškodnit bez boje. Možná bych byl schopen se postarat o oba, kdyby byla situace příznivá a já si s jedním dokázal promluvit v soukromí, nebo kdyby druhý nepochopil co se děje," zapřemýšlel nahlas.
"Umm... ," ozval se po vteřince mlčení, jako kdyby ho napadlo něco dodatečně a chtěl to vyslovit ještě, než si vezme slovo někdo jiný, "měl bych vám objasnit, jak to chci provést, nebo... ?" prohodil nejistě a očima u Yayoi žádal pomoc. Bylo mu proti srsti prozrazovat někomu čeho všeho je schopen, ale teď byl v týmu a zdálo se mu to logické. Nakonec, Lei jim před chvilkou prozradila, že jejím elementem byl Raiton, ačkoliv si Shion nebyl jistý, zda to nebylo jen díky jejímu bezstarostnému chování a Ren ukázal důvod, proč sebou nosí shamizen.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Po, 2022-11-14 00:51 | Ninja už: 5467 dní, Příspěvků: 3439 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Ren Kurogami
Tým 2
Na cestě do městského státu Dolní Okira
„Pravděpodobně ano, ale nemyslím si, že bude nějak obzvláště dlouhý nebo hluboký. Myslím, že slouží hlavně jako úniková cesta pro případ nouze,“ odpověděl Ren Shionovi.
Jeho zúčastněně nezúčastněný úsměv setrvával na svém místě, zatímco se vymýšlel plán, jak k jím zadanému úkolu přistoupit nejlépe.
On věděl přesně, co potřeboval, a ze svého prvního pokusu soudil, že na tom vlastně tolik nesejde, s jakým plánem nakonec přijdou. Byl jen krůček od toho dostat se dovnitř. Pravda, netušil, co čekat dál. Byl to ale jeho strýc, o kterém tu byla řeč. Ať už to bylo cokoliv, bude to minimálně velice zajímavý a hodnotný zážitek!


Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, St, 2022-11-09 16:04 | Ninja už: 5687 dní, Příspěvků: 2164 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Yayoi
Sensei týmu 2
Tábořiště
„Sou, sou,“ kývala. Shionova námitka jí způsobila starosti. Díky Suzume věděla, že chlapec má strach ze stísněných prostorů. Jestli se ale někdy chtěl osamostatnit, musel se toho strachu zbavit. Zbavovat se ho hned v terénu přesto nebyl dobrý nápad.
„Nemyslím si, že jsou hloupí, Lei,“ obrátila se na dívku. „Pokud se mu to nepovedlo samotnému, je jasné, že buď se na to vykašle, nebo to zkusí ve vícero lidech. Dá se dost dobře poznat, jestli jsi jen volavka, nebo jen nějaký blázen. Tak jako tak se za tebou nevrhnou všichni. To spíš dají zprávu a přepnou hlídání do stavu pohotovosti. Obzvlášť, pokud jim budeš umě utíkat.“

Onigiri Ueda
Tým 11
Kasugawa
Zarazila se. Určitě nežádal o pomoc ji. Ruku napřahoval ke stropu, jako kdyby tam byl nějaký ochránce. „O-oi, Kenzo-san,“ hlesla, když zavřel oči. Překvapeně vyjekla, jak ji popadl. „O čem to…,“ zašeptla, ale nedořekla. Musela si dávat pozor, aby ho při pádu nepořezala. Co to mělo být? Tenhle člověk se vůbec nechoval jako Kenzo. A ani nebyl tak divoký jako bestie. Měl snad v sobě ještě další osobnost?
Do toho všeho se ozval Takuya. Překvapeně se ke kamarádovi otočila a vytřeštila zuby. Teď se začal chovat divně i on! „T-takuyo!“ vyhrkla, „co se děje?“


Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Ne, 2022-11-06 23:34 | Ninja už: 3072 dní, Příspěvků: 786 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Tým 3: První trénink

"Kusó... kusó... KUSÓ!" vykřikl vyděšeně Mitoru a podnikl několik marných pokusů zdolat dotonovou stěju. Při posledním pokusu složil viditelně otrávený shinobi pečeti a ze stěny vyjeli bodce v místech, kde měl mladík ruce a dokonale ho přišpendlili na místě. Mladý shinobi jen zaječel bolestí a omdlel.
"Tsech," odplivl si shinobi zhnuseně a obrátil pozornost ke zbývajícím dvoum, kteří byli připraveni k boji, "to se nedivím, že jsme dokázali proniknout až sem, když je Konoha plná změkčilých srábků," zasmál se, ale jeho smích přešel do bolestného zaklení. Zranění na mužovo hrudi bylo jedno z těch horších.
"Zachvilku to nebude ničí vesnice děvenko," ušklíbl se a na koutku se mu utvořila krvavá bublina, jenž záhy praskla, "přesně za... ," vytáhl kapesní hodinky, "... tři, dva, jedná... ."
Celá Konohoa se otřásla a následoval řev tak ohlušující, že utvořili vychr, co se prohnal ulicemi vesnice. Z místa, kde dvojice stála, byla vidět část písečné obludy větší, než si doposud dokázali jen představit. Musel být od nich hodně daleko, nejspíše u hlavní brány a když se pohnul, drtil budovy jako kdyby byly postaveny ze sirek. Společně s démonem se začali vesnicí šířit neodmyslitelné zvuky boje a z hlásných trubek se rozezněla siréna, která burcovala lidi k evakuaci. Konoha byla pod nepřátelským útokem.
"To je Shukaku, jeden z devíti prastarých ocaých démonů," vysvětlil jim hrdě, načež se k nim vrátil pohledem, "vás jeho se bát nemusíte. Vás zabiju já!" nasadil šílený škleb a vykročil, tedy spíš vykulhal ke geninům, v ruce své tanto.

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Po, 2022-10-31 02:25 | Ninja už: 2905 dní, Příspěvků: 621 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

Nagachi Fukurai
Tým 3
Zapadlá ulička

Na Minorua nereagoval. Sledoval svištící shuriken, a když spatřil ze stínů vylétající plechovku, zbystřil a ucouvl, a v okamžiku, kdy zaregistroval zkrvaveného sunského shinobiho, pochopil, že tohle je skutečně vážné. Ten závěr byl pak oním cizincem hned umocněn, když jim pohrozil zabitím. Možná chtěl přivolat pomoc, možná se jen zalekl, nicméně Minoru v tom okamžiku vzal nohy na ramena, a Nagachi se spontánně na svého uhánějícího kolegu otočil, když zaslechl dusot jeho nohou. Málem by i vykřikl, ať se vrátí, ale jejich sok se skrze své jutsu vyjádřil rychleji. Nagachi očima zpracovával, jak roste dotonová stěna, a než stačila dosáhnout plné výšky, bylo mu jasné, že byli v pasti. Když zeď přestala růst, otočil se od ní zpět směrem na protivníka a rychle odhadoval jejich vzájemnou vzdálenost a celkové rozměry uličky. Tohle bylo zlé. Absolutně nevyhovující vzhledem k jeho vlastnímu stylu boje. Ani jejich číselná převaha se v těchto úzkých prostorách nemohla plně projevit – naopak hrozilo, že když nebudou opatrní, poraní jeden druhého spíš než jejich nepřítele. Jediné, co šlo v dané situaci okamžitě provést, bylo po Ryoučině vzoru vytáhnout kunai – nebo raději rovnou dva, do každé ruky jeden – a nasadit co nejvážnější pohled. A zatímco ona získávala čas, on se snažil co nejrychleji vymyslet, jaké kroky podniknout. Očima přitom pevně spočíval na svém protivníkovi.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Ne, 2022-10-30 19:12 | Ninja už: 3072 dní, Příspěvků: 786 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Kaito Sarutobi
Tým 1
V ulicích města
"Urusai, urusai! (Zmlkni!)" okřikl ho Kaito afektovaným šeptem a zamával rukama, "já nikomu neřekl o své kriminální minulosti," vysvětlil maldíkovi s vážným výrazem, "honto desu, (opravdu)" kývl hlavou na souhlas, aniž z něho zpustil upřený pohled.
'Usotsuki, (lháři)' obvinil Tadashiho v myšlenkách, zatímco na mladíka upíral pohled a dělal ze sebe blázna, "náhodou jsi narazil na moje jméno, co? To nedělám ani já. Musel si vědět kdo přijde a akorát ses dobře připravil." doplnil svá obvinění a uznale se pousmál. Měl rád lidi, co obětovali vlastní čas, aby se dobře připravily. Otázka však zněla, Kaitovi stekla ledová kapka po zádech, četl i ten poslední spis?

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, So, 2022-10-29 21:35 | Ninja už: 5467 dní, Příspěvků: 3439 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Takuya Riko
Tým 11
Kasugawa
„Gh!“ zatnul Takuya zuby, když mu Kenzo podrazil nohy a on sebou praštil o zem.
Nebyl ale ani z cukru, ani z hlíny, takže si kromě boule nic horšího z pádu neodnesl.
Chvíli to vypadalo, že je po všem, když se dal Kumaru do akce, ale Kenzo si nedal říct.
Takuya nechápal, kde se v něm ta síla brala. Ale na tom ve výsledku nesešlo.
Jediné, o co tu šlo, bylo, že obě strany si šly slepě za svým, bezohledně přes mrtvoly.
Na scéně se zjevila Onigiri, která se na Kenza vrhla, aby se mu pokusila domluvit sama.
Takuya ztuhl, když dívka Kenza zasedla, když viděl, co dovedl mladík udělat s Kumarem.
Onigiřina řeč ale chvíli vypadala, že zabírá. Dokud se Kenzova tvář nezměnila, on se nezvedl, a hrubě ze sebe dívku neshodil.
„OI!“ křikl po něm Takuya, ve kterém obavy vystřídal hněv.
„Oni-chan ti věří! Věří, že nejseš jen cvok posedlej pomstou, a ty jí to takhle oplácíš!?“
Černovlásek zuřil. Byl rozpálený jako kus kovu v peci. Doslova.
Skrze jeho triko mu na břiše prosvítala rudá záře, která v jeho svršku pomalu vypalovala díry ve tvaru znaků, co měly na starost držet jeho divokou chakru pod kontrolou. Ale na takové zatížení ta pečeť nebyla dělaná.
„Už vás mam všech dost!“ zaskřípal černovlásek zuby a procedil skrze ně páru.
Vzduch kolem něho se tetelil a čepel Anikiho začínala rudnout.


Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, So, 2022-10-29 19:00 | Ninja už: 5196 dní, Příspěvků: 1470 | Autor je: Prostý občan

Bestie z Kasugawy

Regenerace prostupující jeho tělem úlevu nepřinášela, naopak, měl pocit, že mu hoří snad každá buňka jeho těla. Onigiri na něj mluvila, ale její hlas byl tak vzdálený, že sotva chápal co mu říká.
Nemusí to skončit?
Cítil, jak se znovu propadá do šílenství, do té komfortní zóny, kdy Bestie převzala kontrolu. Stačilo se jen krčit někde v rohu své mysli a spát, nechat se unášet instinkty, nenést odpovědnost za činy jiných. Nemusel trpět!
Cítil, jak už je na hraně, jak se šelma dere ven. Měl tak ohromnou chuť té dívce rozmačkat hlavu. Jak se vůbec jmenovala? Znal ji? Ublížila mu jako všichni ostatní?!
Někde z hloubi jeho duše se ozvalo varování, jakýsi záblesk v temnotě. Říkal mu, že už to bude naposledy, že už se nevrátí.
Nemusí to skončit!
Představil si své vědomí jako provaz, čí spíše jako ruku snažící se nahmatat poslední záchranu než se potopí do vroucí vody.
"Pomoz mi." zamumlal zoufale a natáhl levou ruku ke slunnému nebi, které tam ve skutečnosti nebylo.
Po těle se mu rozlil pocit příjemného tepla, hřejivý jako slunce a ochranitelský jako ruka otce, trochu hrubá, ale chránící. Zahánějící tu šílenou bolest.
Nemusel se spoléhat na Bestii, když bylo moc zle, mohl se spolehnout na svého božského patrona. Jeho Bůh přijde, když bude opravdu hodně chtít, už se to několikrát stalo!
Kenzo několikrát zamrkal. Na kratičký moment to vypadalo, že ztratil vědomí, ale pak oči otevřel.
Jeho pravačka bleskurychle vystartovala a držíc Onigiri za oblečení, přitáhl si ji k sobě.
"Vše skončí tak, jak má." oznámil jí hlubokým rozhodným hlasem prostým jakýchkoliv emocí. Tvářil se přísně, až vyčítavě. Osoba, která se probudila, nebyl Kenzo Murakami ani Bestie.
"Spravedlnost je nutná. Pomsta je vyžadována. Tato nebohá duše už trpět nebude."
Pustil dívku, položil obě ruce dlaněmi k podlaze a jen silou svých prstů se i s Onigiri na hrudi vyhoupl na nohy.
"Slez." vyzval ji a ledabylým pohybem levé paže ji ze sebe shodil. Čepel jejího meče, co měl celou dobu u krku, jako by pro něj neznamenala žádnou hrozbu.

Obrázek uživatele Kitabatake
Vložil Kitabatake, So, 2022-10-15 11:33 | Ninja už: 2294 dní, Příspěvků: 201 | Autor je: Pěstitel rýže

Tadashi Uchiha
Tým 1
Daikiyou

‚Od detektiva Kohaka,‘ pomyslel si v duchu. Svůj hlavní zdroj informací však prozradit nehodlal. Ohrozilo by to jeho plán. Plán, jemuž přisuzoval nejvyšší možnou váhu.
„V policejních spisech se o tvé konzumaci ramenu nepíše ani čárka, ale jistě je to slušný výkon,“ usmál se, přičemž mu zároveň odhalil, odkud ho zná.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, St, 2022-10-12 16:09 | Ninja už: 3072 dní, Příspěvků: 786 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Kaito Sarutobi
Tým 1
Hlavní město země Větru
Při pohledu na Tadashiho Kaitovi vyvstala dvě slova. Úzkoprsý, cílevědomý. Alespoň tak mu připadal na první dojem. Kaito naštěstí na první dojmy moc nespoléhal, protože občas pletly úsudek a vytvářeli bludné předpoklady.
"Co mě prozradilo?" optal se v žertu, protože ho samozřejmě představila Moriko. Ta však neprozradila jeho klanovou příslušnost, "zahlédl jsi moje jméno na čestné tabulce za počet snědených rámenů, žejo?" ušklíbl se, když si vzpomněl na třetí místo, které tehdy získal. A to byla navíc jen šťastná náhoda.

Obrázek uživatele Kitabatake
Vložil Kitabatake, Út, 2022-10-11 21:30 | Ninja už: 2294 dní, Příspěvků: 201 | Autor je: Pěstitel rýže

Tadashi Uchiha
Tým 1
Daikiyou

Homurovo strohé "díky" přešel jen s letmým kývnutím ve stylu "nemáte zač". Tadashi nepatřil k zahálejícímu typu lidí – jakmile spatřil, že skupinka shinobi opouští současné místo ve snaze pátrat po horké stopě, nelenil a přidal se.
„Rozumím,“ odvětil stroze, na rtech se mu však vyjevil tenký úsměv. „Sarutobi Kaito, že?“ optal se mladíka na jméno hned poté, co zkontroloval perimetr a vyhodnotil, že je nemá kdo odposlouchávat a on tedy nevyzradí chlapcovu identitu nesprávnému člověku.
Otázka to byla naprosto obsolentní, poněvadž moc dobře věděl, s kým má co do činění.

Ryouko
Tým 3
zapadlá ulička

„Kuso–“ ujela Ryouko nadávka nehodná dámy. Co tam u všech Kagů dělal shinobi ze Sunagakure? Volnou rukou sjela až do stehenní brašničky, kde prsty nahmátla oko kunaie. Ten poté nacvičeným pohybem ruky tasila. „Co tu pohledáváte? Tohle není vaše vesnice!“ pokusila se získat pár drahocenných vteřin navíc, když zjistila, že se jejich jediná úniková cesta uzavřela.

Obrázek uživatele Stranx
Vložil Stranx, Po, 2022-10-10 11:46 | Ninja už: 5199 dní, Příspěvků: 536 | Autor je: Prostý občan

Lei Takuki
Tým 2
Konoha

Chakra která ji přeskovala mezi prsty zmizela a dívka se jen zasmála a pokynula hlavou když ji sensei označila za punkerku. Když začli mluvit ostatní tak si Lei lehla na záda a vlasatou hlavu si podložila rukama. Nohy si nahřívala u ohně, koukala na noční oblohu a poslouchala. Po chvíli se sama přidala. „Někdo je odláká, někdo pujde dovnitř. Snad nebudou očekávat že nás je víc když minule to zkoušel Ren sám. Těm hromotlukům můžu utíkat celou noc když na to přijde.“ věřila své mršnosti a větu zakončila zívnutím.
Jejich plán se tvořil složitě a Lei to začínalo unavovat. Na taktiky a plány nikdy moc nedala a byla hlavně jednací typ. S věkem a tím jak trávila čas mezi rozvážnými pandami se to naštěstí pro všechny zúčastněné začalo měnit, jinak by při první příležitosti udělala nějaký průser.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Po, 2022-10-10 08:59 | Ninja už: 3072 dní, Příspěvků: 786 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Tým 3: první trénink

"Hele o co jde?" optal se trochu uraženě, když zpozoroval mezi jeho kolegy něco, jako společnou alchymii. Oba vědéli něco co on ne a to ho mesmírně žralo. On měl být přece středobodem všeho dění!
Na to, aby si k tomu však řekl svoje, neměl čas, protože ze srínu vyletěla Nagachiho plechovka a srazila kunai stranou.
Stín ztratil intefritu a rozplynul se. Nyní se geninům naskytl pohled na dospělého shinobiho v pískově žluté tunice s čelenkou sunagakure na čele, který se tam celou tu dobu ukrýval. Byl ošklivě poraněn na boku, přes který měl krví prosáklé obvazy a znatelně kulhal. "Za tu plechovku vás zabiju!" usmál se způsobem, který mrazil až do korku kostí. Poté však zpozoroval, že se Midoru dal na rychlý útěk a bleskově složil pečetě. Stěna na začátku uličky se sevřela do sebe a zablokovala tak jedinou únikovou cestu Minoruovi přímo před nosem.
"Tak to ne chlapečku," zasmál se, "varovat už nikoho nestihnete, tam si tady trochu pohrajem," zazubul se a vytáhl z pouzdra krátké tanto se začerněnou čepelí.

Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, Ne, 2022-10-09 21:58 | Ninja už: 3815 dní, Příspěvků: 806 | Autor je: Tsunadin fackovací panák

Midori Hyuuga
Tým 1
Daikiyou

Celá interakce, co pozorovala jí přišla jako nacvičený sled frází, které mají za úkol vyjádřit vše v co nejméně slovech a zároveň působit profesionálně. Jestli si někdy připadala v týmu jako ten, co stojí stranou, tak pocit, který měla v té chvíli vše přebil. Uvědomovala si, že není úplně nejschopnější, ale když pozorovala úplně neznámého člověka získat od ohnivce pochvalu a poděkování během devatenácti slov, bylo těžké se za sebe nestydět. Byla si téměř jistá, že všichni ostatní byli schopni používat strohý hovor k předávání informací tak, že si toho žádný civilista ani nevšimne.
O to zmatenější byla ze vstupů Moriko a následně Kaita, když se vydali po stopě. Držela se poblíž svého týmového kolegy a udržovala vizuální kontakt se zády dvojice Joninů, když se otočil, aby Tadashiho přizval se k nim připojit.
Taky by jednou chtěla být schopná číst lidi natolik dobře, aby poznala, co se jim honí hlavou a nestrávila nad vymýšlením co říct dvě hodiny.

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Ne, 2022-10-09 00:28 | Ninja už: 2905 dní, Příspěvků: 621 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

Nagachi Fukurai
Tým 3
Zapadlá ulička

Nagachi sledoval plechovku, a čím více se blížila stínu, tím víc na ni zaostřoval a nevnímal okolí. Z jeho povědomí se v rychlém sledu vytratili sensei, Ryouko i zbytek uličky, a zrak mu spočíval jen na letícím předmětu. Když ten spolkl tmavý stín, v podstatě měl před očima jen to temno. Nagachi do něj zíral a vstřebával, že něco bylo špatně. Velice špatně. Mírně se zamračil, s tím, jak se snažil intenzivně rozkrýt, co to tak nesedělo, a hned nato vyjukaně zamrkal, když se do této atmosféry nepatřična vložil Minoru. Více než Minorua se pak lekl Ryoučina hněvu, i když zde jí šlo přičíst k dobru to, že s ní v tomhle případě souhlasil. Odtrhl zrak od stínu, narovnal se a sjel pohledem Minorua a kyblík v jeho ruce. Ve světle toho, co právě objevili, se jeho škodolibá chuť chrstnout na senseie vodu vytratila. Spíš chtěl teď ten kbelík z Minoruových rukou vzít a vylít si jeho obsah na hlavu, aby se ujistil, že se mu to všechno nezdá. V tu ránu se ho Ryouko zeptala na něco zvláštního – zdali něco slyšel. Otočil se na ni s výrazem mírně nechápavým, ale v okamžiku, kdy k ní jeho oči dorazily, se jeho původní chuť podrobit se vědrovému probuzení zestonásobila, protože na něj plně dolehlo, co tou otázkou myslela. Chvíli na ni koukal, tvář mu mírně zbledla, a on se nezmohl na odpověď, jen na nepatrné pootevření úst. Pomalu stočil hlavu ke konci uličky a opakoval si, že to přece nejde, že to zkrátka není možné. Pokoušel si nalhat, že to museli přeslechnout kvůli příchozímu Minoruovi, nebo že dopad jen odignorovali s tím, jak je muselo vyvést z míry, jak ten stín tu plechovku tak náhle a totálně spolkl. Marně – na to, aby se uchlácholil něčím takovým, byl až příliš chytrý. Ale přijmout, že snad nedošlo k dopadu, to také nechtěl. Co se s tím ale dalo dělat? V ruce stále držel ten shuriken, co sebral ze země… A tak tedy učinil druhý pokus a vrhl jej také do stínu. Na rozdíl od prvního hodu zde už doufal ve výsledek – a sice že zaslechne cinknutí kovu, který narazí o zeď nebo zem. A velice se obával, že bude zklamán.

Obrázek uživatele Kitabatake
Vložil Kitabatake, Út, 2022-10-04 21:37 | Ninja už: 2294 dní, Příspěvků: 201 | Autor je: Pěstitel rýže

Ryouko
Tým 3
zapadlá ulička

Ryouko se vyděšeně chytla za srdce. "B-baka!" zalapala po dechu, když di uvědomila, co - tedy spíše kdo - za vším tím lomozem stojí. "To se snažíš senseie probudit tím hlukem nebo co?!" sjela nasupeně chlapce s vědrem. Ihned si však uvědomila, že zareagovala příliš afektovaně a jala se za své chování omluvit jako správná dáma.
"Gomene, hrozně jsi mě vyděsil. Dobrá práce, Minoru."
Věnovala letmý pohled ležícímu tělu. Pak si uvědomila jeden děsivý fakt.
Ta plechovka neudělala při dopadu sebemenší zvuk.
"Nagachi... slyšel jsi něco...?" zeptala se opatrně.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Ne, 2022-10-02 12:04 | Ninja už: 3072 dní, Příspěvků: 786 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Vypravěč týmu 3
Zapadlá ulička
Plechovka rychle překonala vzdálenost, za letu vydávala lehké "whúúm", jak se úzkým otvorem dovnitř prodral vzduch a zmizela ve stínu. V tu chvíli, jako kdyby se pro oba geniny zpomalil čas, když oba napjatě čekaly na zvuk hliníku narážející na zem a čím déle zvuk nepřicházel, tím okolní napětí vzrůstalo, až bylo tak hutné, že by se dalo krájet.
"Mám to!" ozval se jim za zády nenadálý výkřik a do uličky vběhl Minoru s kbelíkem vody. Podle toho, jak by uřícený, musel celou zpáteční cestu běžet a teď se jen ztěžka opřel o kolena a oddechoval, "no co koukáte jak vyjevené sůvy?" zamračil se, když se podíval po svých dvou kolezích, "já jsem svůh úkol splnil a co vy?" optal se jich bojovně s vystrčenou bradou. Cesta pro vodu ho moc nepotěšila, hlavně když si byl jistý, že by mohl udělat mnohem víc.

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, So, 2022-10-01 00:01 | Ninja už: 2905 dní, Příspěvků: 621 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

Nagachi Fukurai
Tým 3
Zapadlá ulička

Zdálo se, že Ryouko upozornění na shuriken zajímalo asi tolik, jako Nagachiho předtím zajímala poznámka, že senseiovy rány nejsou staré. Nijak ho to ale nedožíralo, jen dále v podřepu koukal na hvězdici, načež ji pozvedl a začal ji potěžkávat, obracet v prstech a prohlížet si ji. Měl hledat stopy po boji? To sice měl, a zjevně jednu našel, ale nezájem v ni projevovaný ho nijak nepovzbuzoval k okamžitému nastartování dalšího pátrání. Když se Nagachi, poté, co jej hraní si se shurikenem omrzelo, chystal se zvednout z podřepu a až nyní pokračovat v dalším obhlížení uličky, povolala ho Ryouko k sobě a poukázala na jakýsi cár v Nikkově ruce. Přistoupil tedy k tělu, přičemž dívčině pohledu se vyhnul – místo toho zabrousil pohledem k oné látce ve ztuhlých prstech. Že neztuhly jen ty prsty, ale i Ryouko, si uvědomil až v okamžiku, kdy natáhl volnou ruku za účelem vzít senseiovi ten útržek – uprostřed toho se zastavil, ohlédl se nejprve na ni, pak směrem, kam sama upírala zrak, a v tu ránu ho trklo to, co ještě před chvílí tak nepozorně přešel – něco skutečně nesedělo – konkrétně tedy stín.
„Ale proč…?“ zamumlal po pár vteřinách, a přemýšlel, co by mohlo být původcem toho temna. V hlavě rychle přemítal, jestli něco, co by si teď dokázal vybavit z akademického učiva, nemohlo k téhle situaci pasovat. Napadlo ho genjutsu, ale k čemu by bylo genjutsu o něco tmavšího stínu? Možná něco schovat? Nebo někoho? Ať to bylo, co chtělo, jediné, co Nagachi věděl, bylo, že to nechtěl hned začít zkoumat zblízka – a tak rukou, kterou chtěl ze senseiových prstů vyškubnout látku, sebral ze země zohýbanou plechovku, kterou měl zrovna na dosah, a hodil ji směrem do stínu. Moc si od toho nesliboval, ale byl to alespoň nějaký začátek.

Obrázek uživatele Kitabatake
Vložil Kitabatake, St, 2022-09-21 20:53 | Ninja už: 2294 dní, Příspěvků: 201 | Autor je: Pěstitel rýže

Ryouko
Tým 3
zapadlá ulička

„Pokud nejsi u Keijiho v obchodě a neprohrabuješ se košem se zmetky, který nemůže prodat,“ odvětila mimoděk nepříliš zainteresovaným tónem, zkoumaje ležícího Nikka. Bříšky prstů jemně promasírovala místo, jež se jí zdálo podivné – titěrnou tečku na senseiově krku, nápadně připomínající místo vpichu po tenké jehle.
Blankytně modrýma očima znovu přejela tělo ležícího muže od hlavy až k patě. „Nagachi,“ řekla nakonec, „podívej – něco drží v ruce.“ Poukazovala tím na jakýsi cár látky, který Nikko svíral v zatuhlých rukách. Vzhlédla, aby mohla s kolegou navázat oční kontakt a zjistit tak, co si o dané situaci doopravdy myslí. Její pohled však ulpěl na něčem, co se nacházelo za geninovými zády – temným stínem, jež na konec oné uličky zkrátka... nepasoval.

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Po, 2022-09-19 00:21 | Ninja už: 2905 dní, Příspěvků: 621 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

Nagachi Fukurai
Tým 3
Zapadlá ulička

Konstatování, že rány nejsou staré, s Nagachim nehnulo tak moc, jak si možná Ryouko představovala. Avšak tam, kde nestačilo znepokojující odhalení, tam zabral dívčin pohled. Ten dokonce nehnul s chlapcem jen psychicky, ale i fyzicky, neboť sebou mírně cukl dozadu. Pomyslel si, že křísit senseie je možná trochu zbytečné, s ohledem na to, že ona sama zvládá velení týmu obstojně. Nepříliš nadšeně postoupil hlouběji a raději obešel na zemi ležícího senseie tak širokým obloukem, jaký mu manévrovací prostor v této uličce dovoloval. Jakmile měl Nikka i Ryouko za zády, zastavil se a zahleděl se do uličky. Očima spočinul na stěně s dveřmi, od nich se pomalu přesunul ke konci uličky, z té sklouzl na zeď naproti té s dveřmi a pak zrakem projížděl tlející popadané listí. Stín na konci ho na první pohled nezarážel – na to se ve chvíli, kdy se konci uličky pohledem věnoval, příliš podivoval nad tím, jak je možné, že Ryouko zlomila veškerou vůli k odporu jak u něj, tak u Minorua stejně snadno jako by člověk zlomil třeba párátko mezi prsty. Pohlédl na hromádku odpadků pod jednou popelnicí. Nedopalky. Ohryzek. Zmačkaná krabička. Prázdná lahev. Zkrátka odpudivé prostředí. Avšak i omšelost tohoto místa měla svým způsobem jakýsi zvláštní půvab, který by však dokázal ocenit jen málokdo. Nagachi byl, ke smůle Ryouko, jedním z těch mála podivných lidí, avšak její provizorní lékařská prohlídka senseie naštěstí zabránila tomu, aby Nagachi zůstal jen zálibně stát a začít se ztrácet – když za svými zády zaslechl čichání, zpozorněl, a musel se hodně vynasnažit, aby se s pozdviženým obočím nepodíval, kde a proč vůbec senseie očichává. Při tom všem se přistihl, že kvůli vnitřnímu boji, který teď v hlavě sváděl, stojí poněkud strnule, a aby nevyprovokoval u Ryouko podrážděnou reakci, raději sklopil hlavu a popošel o drobný kousek dopředu. Jeho mysl se přestala zaobírat dívkou a konečně se přeorientovala na zadaný úkol hledání a jala se tak zajišťovat, aby Nagachi nejen něco podivného viděl, ale aby si to taky uvědomoval. Pátral tedy svým jinak bystrým zrakem mezi odpadky a listy po nesrovnalostech, a ejhle! Spatřil hrot. Matný, temný a jemu tolik známý. Nagachi k němu přikročil, dřepl si, chytil list, který překrýval zbytek zbraně, za stopku a odtáhl ho.
„Shurikeny z popelnic asi běžně nepadají…?“ pronesl napůl pro sebe, napůl dozadu pro Ryouko.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Po, 2022-09-12 20:54 | Ninja už: 3072 dní, Příspěvků: 786 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Kaito Sarutobi
Tým 1
Hlavní město ZV
Kaito stál stranou po boku Midori a sledoval přebírání informací od jejich spojky. Bylo proti protokolu, aby vyrušoval při jednání a tak nechal celý rozhovor na Homurovi. Bylo to, jako setkání dvou netikavků, kteří chtějí mít všechno rychle z krku. Moriko, jako vždy, nějaký nepsaný kód nezajímal a tak Kaito pobaveně sledoval, jak se do rozhovoru vložila a vyloudila z kontaktu další informace.
Uchiha Tadashi, jak se jejich kontakt jmenoval, vydal po zásahu Moriko věc se kterou přišel jejich cíl do stiku. Kaito přimhouřil oči a zaměřil se na mladíka. O co mu šlo? Měl jim všechno vydat najednou, ale tohle jeho jednání ukazovalo na to, že mu o něco jde. Ale o co? A tam to bylo. Lehký náznak v jinak kamenné tváři.
Moriko, Kamimaru a Homura vyběhli z uličky a Kaito je následoval. Na rohu se však zastavil a ohlédl se na Tadashiho, "Budeš tady jen tak stát, nebo jdeš s náma?" pokynul mu kývnutím hlavou, aby se k nim připojil a pomalu vykročil, aby ho mohl mladík snadno dohnat a aby nezteatil Homuru v davu.
"Homura není zrovna empatický typ, takže mu to musíš říct napřímo," poradil mu, když následoval svůj tým davem, "požádat napřímo o svolení připojit se k misi, jsem chtěl říct," zakřenil se.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Čt, 2022-09-15 12:52 | Ninja už: 3072 dní, Příspěvků: 786 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Ryouko, Minoru
Tým 3
Konohagakure no Sato
"To jsem ani nemyslela," odsekla stroze a přidřepla k Nikkovu tělu. Dvěma prsty zkusila jeho tep a prohlédla nejhorší rány, "to je zvláštní... ," prohodila polohlasně a rozhlédla pozorněji po uličce, "ty rány nejsou staré," otočila se na Nagachiho, "podívej se kolem, jestli nenajdeš známku boje, nebo něco podobného," probodla mladíka pohledem, který nepřipouštěl "ne".
Sama se pustila do detailnějšího ukoumání, které zahrnovalo i očichání padlého senseie. Bylo poznat, že to dělá s krajním odporem, ale že ani to jí neodradí.

Na první pohled se ulička zdála zcela normální, jak se v téhle části města dalo v takové postranní uličce čekat. O stěny byli opřené poškozené dveře ze dřeva a rýžového papíru, kolem odpadkových kontejnerů se povalovalo smetí, které spadlo na zem a nikdo se už nenamáhal ho uklidizlt a zem pokrývala vrstca vlhkého zetlelého listí, které dodávalo uličce zvláštní nasládlou vůni.
Když se ale člověk zaměřil na to, co zde nesedí, našel hned několik nesrovnalostí. Z vrstvy listí vykukoval jeden hrot shurikenu, který réměř splýval, neboť byl začerněný proti lesku, za jedněmi opřenými dveřmi byla zeď značně opálená a konec uličky halil stín mnohem temnější, než by měl za normálních okolností být.

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, So, 2022-08-27 23:33 | Ninja už: 2905 dní, Příspěvků: 621 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

Nagachi Fukurai
Tým 3
Zapadlá ulička

Ryouko reagovala na Nagachiho nepříliš příznivým pohledem, při kterém ho mírně zamrazilo, a po kterém jen rozpačitě párkrát zamrkal. Možná počítal s tím, že v téhle prekérní situaci budou ti dva zcela odzbrojeni a přijmou jeho nápad bez námitek. Avšak když mu dívka sdělila pohledem, co si o jeho zaúkolování myslí, byl teď odzbrojen on. A to mu zůstalo i v okamžik, kdy přešla od něj k Minoruovi. Takhle stál asi dvě vteřiny, než plně zpracoval, co právě ženská část týmu provádí. V hlavě mu při tomto výjevu, který mu připomněl jeho matku a děsivě podobný způsob, jakým dokázala přejít ze sladké ženušky ve strach vzbuzující bytost a opačně, vyvstaly jeho nepříliš valné dojmy ohledně opačného pohlaví, a trochu politoval nebohého Minorua, na kterého Ryouko zacílila svůj dívčí šarm. Co bylo na tomhle nejhorší, fungovalo jí to stejně spolehlivě, jako jeho máti doma, a když zkrocený Minoru odcházel, sám Nagachi si pomyslel, že má štěstí, že on sám nebyl cílem Ryoučina výstupu, neboť by zřejmě na jeho místě také nebyl schopný vzdoru. Otočený na odbíhajícího chlapce přemýšlel, jak silné hradby by musely být vztyčeny, aby odolaly této střídané zteči omračujícího strachu a zcela odzbrojující nevinnosti.
Když se následně Ryouko ozvala rozmrzelým hlasem, mírně tumpachový Nagachi kvůli téhle další změně opět párkrát překvapeně zamrkal, naštěstí však stále otočený tam, kam vyběhl Minoru. Rychle se dal dohromady a otočil se zpátky na vagabunda na zemi a na týmovou parťačku, která nad ním otráveně stála a právě do něj rýpala nohou.¬ Chápal její znechucení, i když on sám ho neprožíval příliš intenzivně. Ale opustit ho a jít trénovat sami, ačkoli to nebyl nerozumný nápad, zcela úplně nechtěl. Mimo jeho lehkou škodolibost, která chtěla být svědkem toho, kterak bude sensei zlit chrstnutou vodou, si uvědomoval, že jako gennini toho spolu zvládnou vytrénovat jen málo. Spíše by jen zocelovali to, co už dovedou. Patronát někoho, kdo měl zkušenosti a mohl je naučit nová jutsu by byl vhodnější, avšak při pohledu na toho ležícího tvora se, pravda, nemohl ubránit myšlence, zdali dovede něco víc než jim být odstrašujícím příkladem.
„To nemůžeme Minoruovi udělat, jít pryč a nechat ho tu s ním pak samotného…“ odpověděl Nagachi Ryouko opatrně to jediné, co ho v téhle situaci napadlo.