Web je ve zkušebním provozu. Narazíte-li na chybové hlášení, dejte nám prosím vědět.
Nahlásit chybu
manga_preview
Tlumočení B 25

NFFORPG - Konohagakure no Sato

HOKAGE ZÁSTUPKYNĚ STARŠÍ STARŠÍ
       
 Hiroko Satsuma  Yuhi Shinzare  Fumiko Abe Tsutomi Itou 


Konoha Keimu Butai neboli Jednotky Konožské vojenské policie je speciální útvar zabývající se jak prací pořádkové policie, tak i vyšetřováním shinobi.

VELITEL ZÁSTUPKYNĚ
Taterou Sarutobi Kotoka Hyuuga

Volných míst: 2-3

Tým 1
Sensei

Studenti

Tým 2

Sensei

Studenti

Tým 3

Sensei

Studenti

Tým 4

Sensei

Studenti

Tým 5

Sensei

Studenti

Tým 11

Sensei

Studenti

Tým 12

Sensei

Studenti

Zmražené postavy

Pozor, pozor, sličné dámy a chrabří pánové!

Bylo by záhodno a zároveň velmi fajn, kdybyste tento odstaveček pravidelně pročítali. Dozvíte se totiž novinky z místnosti a senseiové zde naleznou i žádosti z mé strany adresované jejich osobám. Kakashi YES

2. 2. 2018 - Nový vzhled místnosti.


Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Ne, 2018-07-15 23:59 | Ninja už: 1404 dní, Příspěvků: 454 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Naoko
Tým 5

Cvičiště na kůlech
Dívka se přestala smát až ve chvíli, kdy se její klon rozplynul v obláčku kouře a ona tak byla donucena kontrolovat svůj pád. Proto se ve vzduchu pretočila a dopadla na vodní hladinu do pokleku, až se kolem roztříkla sprška vodní drti. Poté se jen zvedla a již tiše došla ke svým společníkům po vodě.
"Někdy ze sebe musíš udělat hlupáka, abys vyhrál."
Odpověděla Akihirovi milým a stále pobaveným hláskem, který ale rychle chladl, protože si dívka uvědomila, že se jí to vymklo kontrole a opět si připomenula blížící se svatbu a pohled na zakrvácené tanto. Tohle byli nejspíše ty nejšťastnější dny, které v životě zažila a nejspíše, které i zažije, protože i když byl dnes sluný den, minulost i budoucnost byla zatažena do černých mračen ze kterého bude pršet jen krev a bylo nanejvíš pravděpodobné, že to bude, mimo jiné, i její krev. Ale nakonec teď bylo teď a potom bude potom.
"To je taky v rámci tréningu?"
Naoko svou otázku přednesla, jako kdyby se jí nikam moc chodit nechtělo. Neměla ráda jiné podinky, než Pochoutkový rák a tam také chodila jen zřídla. Navíc jen tehdy, když si potřebovala s někým promluvit a tamnější majitel byl k tomu ideální. I když k němu nikdy nebyla přímo otevřená a mluvila hlavně v hádankách, vždy dokázal Naoko uklidnit a poradit ji.

Obrázek uživatele Nespěchej
Vložil Nespěchej, Ne, 2018-07-15 20:09 | Ninja už: 142 dní, Příspěvků: 5 | Autor je: Prostý občan

Geiji Ato
Tým 4
Jižní cvičiště

Zkoumavým pohledem probodával všechny přítomné a přišlo mu, že celá tato situace je trochu trapná. V mysli si ji celou zrekapituloval: je členem týmu, jehož dva členové jsou namyšlení Uchihové, z nichž jeden nejspíš bude trpět přehnaným egocentrismem a ta druhá si bude hrát na tajemnou a stydlivou slepici. A jejich sensei vypadala, jako by sotva vyšla z akademie. A on tu teď musel stát, být členem této sebranky a tvářit se jako naprostý pako a sluníčko. A to taky dělal, na všechny se usmíval a vypadal, že je opravdu rád, že tam zrovna stojí a těší se na dobrodružství, která spolu prožijí. Své zklamání a otrávení skryl hluboko za tu přátelskou masku.
"Už jsem se sice trochu představil, ale tak teda ještě jednou. Jsem Geiji Ato. Říkejte mi Geiji. Možná tak nevypadám, ale jsem umělec. Ninja a umělec." šarmantně se zazubil na ostatní a pak pokračoval. "Nic speciálního, co by stálo za zmínku, zatím neumím. Ale to se hodně brzo změní. Co bych tak ještě řekl... Moji rodičové jsou ze Skryté Mlžné, ale já jsem se narodil tady. Za což jsem rád." Roztáhl ústa do přívětivého úsměvu a pohledem opět sjel všechny přítomné.
"Rád vás ostatní poznávám. Jsem si jistej, že spolu budeme skvěle vycházet."

Obrázek uživatele Uzumaki_Adi
Vložil Uzumaki_Adi, Ne, 2018-07-15 14:58 | Ninja už: 1687 dní, Příspěvků: 373 | Autor je: Propadlý student akademie

Akane Sugawara
Tým 2
V márnici

Naprosto klidný a vyrovnaný tón hlasu jejich sensei trochu uklidnil i Akane, značně vyvedenou z rovnováhy. Zato v druhé kunoichi se zjevně mísilo vyděšení a čirá hrůza v divokých vírech, stačilo se jen podívat na její nezdravě bledou barvu, kapky potu na tváři a především onen znepokojivě strnulý výraz. Teprve z pozdějšího zkratkovitého hovoru mezi Nozomi-sensei a Hanako vyplynulo, že dívka je v šoku nejen kvůli náhlé návštěvě, která se v márnici ocitla jako blesk z jasného nebe, ale také kvůli skutečnosti, že právě osahávala úplně neznámou mrtvolu bez rukavic. To vskutku nebyla zrovna uklidňující a vábná myšlenka, ačkoliv pro Akane, která byla i v oblasti zdravotnictví i v oblasti ohledávání mrtvol naprostý zelenáč, nebyla zdaleka tak znepokojivá jako pro Hanako a už vůbec by ji samotnou nenapadlo nad něčím podobným uvažovat.
Sensei strnulou kunoichi ostatně uklidnila a na informační okénko druhé červenovlásky reagovala pochvalně. "Je pravdou, že když se to poskládá dohromady, vypadá to, že je to práce nějakého ninji. Ale pořád mám pocit, že jsme nasbíraly spíš směsici nahodilých útržků, kterým chybí ještě hodně částí na to, aby pro nás byly opravdu užitečné." zareagovala Akane na sensei. Měla pořád nepříjemný pocit, že ve své práci sběraček informací nebyly zrovna dvakrát úspěšné.

Právě se koukám na novou sérii Sherlocka, takže pro mě mějte pochopení a odpusťte mi až se budu chovat jako psychický labilní narušený magor...
(Ups, tak se vlastně chovám pořád. Ehm ehm... no... eh, raději to nechme být.)

Obrázek uživatele Juukya
Vložil Juukya, So, 2018-07-14 14:11 | Ninja už: 3534 dní, Příspěvků: 66 | Autor je: Prostý občan

Saeki Uchiha
Tým 4
Jižni cvičiště

S pozvednutým obočím sledovala osobu, ze které se nakonec vyklubala její sensei. Chvíli se v ní prali emoce, ale nakonec mírně sklonila hlavu. "Těší mě." Očima těkala z jednoho na druhého a snažila se rozhodnout, co si o této situaci myslet. Co to velitelství napadlo, dát do jednoho týmu dva členy jednoho klanu?
"Ano, známe se." Nikdy příliš nevyhledávala společnost ostatních mladých z jejího klanu, takže tohle bylo asi tak to nejvíc, co o něm věděla. A vůbec ji to nemrzelo.
Její pohled trochu ztvrdl, když se za ní ozval další hlas. Pomalu se otočila a napůl očekávala další postavu s červenobílým vějířem na oblečení. Naštěstí se mýlila. Nově příchozímu pokývla a obrátila pozornost zpět k sensei. Jeho poznámkou se odmítla zaobírat.
Nad tou snad až přehnaně pozitivní náladou sensei trochu přimhouřila oči. Moc důvěry to v ní nevyvolávalo. Přesto se na ni pousmála a rozhodla se alespoň částečně vyhovět její otázce.
"Dobře. Jmenuji se Saeki Uchiha. Jsem týmový medik." Víc toho momentálně říct nechtěla.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Út, 2018-07-10 18:01 | Ninja už: 4019 dní, Příspěvků: 1738 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Umeko Okazaki
Sensei týmu 4
Jižní cvičiště
Umeko se zarazila a povolila napjatou pozornost. „He?“ otočila se po dívčím hlase, načež se znovu usmála. „To budu já,“ poklepala si ukazovákem na nos. „Vypadá to, že vy dva se znáte,“ dodala pak a zazubila se. Z jejich výrazů nedokázala zcela určit, jaké vztahy mezi sebou mají, ale upřímně doufala, že nejsou nějaké špatné.
Z úvah ji vyrušil další příchozí a Umeko se potměšile užulila. Tenhle kluk bude jednou pořádný fešák, napadlo ji. „Vítejte!“ založila si ruce na prsou – tedy spíš pod nimi. „Zrovna jsem si to tu chtěla s Yasuem rozdat, ale když jste tady, mohli byste se mi – a taky sobě – trochu více představit, co vy na to?“

Suzume Tachibana
Sensei týmu 5
Jezero za Konohou
Suzume celá rudá sledovala, jak se Naoko popadla za břicho a Miki se k ní div nepřidal. Její pohled přejel k Akimu. I ten měl co dělat!
Jenže ani ona si nemohla pomoct a rozesmála se.
„Jste super,“ rozešla se k nim. Očividně měla velmi dobrou náladu. „Tohle je jedna z nejlepších týmových prací, který jsem kdy viděla u mých studentů. S takovou se nemusím bát vzít na Céčko i Mikiho. Určitě se toho od vás hodně naučí a budete skvělej tým.“
Zastavila se u svých žáků a zamyslela se. „Máte hlad? Mohli bychom si zajít na něco dobrýho,“ navrhla jim.

Obrázek uživatele Akihiro
Vložil Akihiro, Pá, 2018-07-06 21:37 | Ninja už: 3809 dní, Příspěvků: 378 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Prostý občan

Akihiro Kazuki
Tým 5
Konohagakure - Jezero za Konohou

Akihiro byl mistr v udržování vážných výrazů... Pokud by jste ho však teď bedlivě pozorovali, viděli by jste, jak se snaží ze všech sil zabránit tomu, aby se nezačal skutečně od srdce smát. Tvář měl ztuhlou, do pravého oka dostával tik a každou chvíli mu cukal levý koutek.
Moc tomu nepomohla ani následná scéna, kterou předvedla Naoko a další výbuch smíchu ze strany Mikiho. Teď to spíše vypadalo, že každý, kdo se tomu nebude smát, bude tak akorát za exota.
I přesto se však Akihiro donutil odvrátit zrak a posledními dvěma kroky doskočit na pevnou zem. Následně si neopomněl samozřejmě dramaticky odkašlat a všechny sjet velice "vážným" pohledem.
"Já myslel, že tu máme trénovat, ne ze sebe dělat hlupáky..." Prohodil s hranou nechutí v hlase a snažil se působit opravdu nezaujatě. Jeho herecký výkon byl ale upřímně zoufalý. Proto nakonec zkřížil obě paže na hrudi a odvrátil se na chvíli stranou, aby se mohl tak do prázdna trochu usmát a ulevit tak svým mimickým svalům. Hned na to se však pohledem vrátil k ostatním, jakoby se nic nedělo.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Pá, 2018-07-06 16:57 | Ninja už: 1404 dní, Příspěvků: 454 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Kaito Sarutobi
Tým 1

Les - Cesta do města
Jeho šok, že se málem stal bezcitným vrahem odezněl ve chvíli, kdy mu Midori položila ruku na rameno. Byl to pro mladíka signál, že se nakonec zachoval správně a že ani jeho nenávist nemá vliv na jeho morální kodex. Do této chvíle si tím nebyl jistý, ale nyní měl jasno. Nebyl stejný jako Inuzuka, který měl z vraždění potěšení a to mu úplně stačilo. Jemně polozil ruku na Midorinu.
”Díky,”
řekl již poměrně klidným hlasem a vsta. Kasumino rozčilení chápal. Teprve přišla a nemohla pochopit, co se v chlapci muselo odehrávat, proto ji nijak neodporoval. Navíc, Kasumi měla pravdu. Bylo zbytečné tady ztrácet čas a proto jen přikývnul.
”Jasně, půjdeme. Tenhle by měl bejt poslední, ale i tak musíme zůstat na pozoru.”
Na rozdíl od obou dívek byl Kaito naprosto v pohodě. Těch pár minut boje ho nemohli nijak moc vyčerpat a ani jeho techniky nebyly nijak náročné. Jenomže jeho vybavení hodně prořídlo a hledat ho po lese by bylo zbytečné zdržení. Proto, zatímco ho Kasumi svazovala, bez okolků vytrhl z Inuzukova těla svoje shurikeny a otřel krev o jeho oblečení.
Když byla Kasumi hotova a nevybíravým slovem “Hned!” zavelela k odchodu, srovnal s ní Kaito tempo a pohledem se ujistil, že jim Midori stačí. Kdyby nestačila, měl v plánu ji pomoct.
”Máš nějaký nápad, jak přesvědčit lidi, aby se šli podívat na tu spoušť?”
Optal se Kasumi, když se tak drala do velení skupiny. Ani on totiž přesně nevěděl, jak to provést, ale byl si jistý, že na to přijde, až se tam dostanou. Talent někoho motivovat a přesvědčit se projevil už v akademii a slova přicházela sama od sebe. Byl si jistý, jako nikdy dříve, že tohle zvládne. Jen si nebyl jistý Kasumi. Přišla až na konci a on neměl ponětí, co všechno vůbec ví.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Pá, 2018-07-06 01:37 | Ninja už: 3799 dní, Příspěvků: 3083 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Takuya Riko
Tým 11
Náměstí s fontánou
Když začala Onigiri nahlas přemýšlet a prohlížet si při tom sochu, zůstal na ni Takuya mlčky hledět, tvářící se sice jako ona, ale v duchu se spíš snažil pochopit, co se tím vším snaží dívka vlastně říct, než že by sám uvažoval, jak se věci mají.
„P-Počkej chvilku Oni-chan!“ zastavil ji ke konci znepokojeně, než stihla pokračovat, „to jako že by byli ty policajti co je ten týpek napad zlí?“ vytřeštil na Onigiri Takuya oči, když si uvědomil, kam dívčiny úvahy směřují, i když to bylo napůl také proto, že si vlastně nebyl jistý, jestli ji chápe správně. Nebyl si úplně jistý, co by to vlastně znamenalo pro jejich misi, kdyby to tak bylo, a stejně tak si nebyl jistý, co by to vlastně mělo znamenat pro něj. Zadek mu ale hodlal nakopat tak jako tak! Přeci jen se je pokusil zabít a kromě toho musel přece tomu nabubřelýmu kapitánovi a Kenzovi ukázat, že není ani žádný amatér, ani žádná podržtaška!


Obrázek uživatele ʭSasuke Uchihaʭ
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, Čt, 2018-07-05 19:49 | Ninja už: 2242 dní, Příspěvků: 633 | Autor je: Recepční v lázních

Yasuo Uchiha
(Tým 4)
Jižní cvičiště

Vypadalo to, že je čas předvést co opravdu dokáže, ale něčí hlas je vyrušil. Normální člen týmu by ho asi nevyvedl z míry, ale tady bylo něco špatně. Mírně se zamračil při pohledu na ni. Neznal se se Saeki nijak blízce, o to vůbec nešlo, spíš ho zarazil fakt, že z celého jejich klanu je dost možná jediná další z Uchihů, kdo nastupuje do geninského týmu a oba je zařadili do toho samého.
"No vlastně možná není jediná, vlastně možná ještě Cori jestli to udělala..." Problesklo mu rychle hlavou, ale věděl, že není čas, aby se nad tou myšlenkou pozastavoval, beztak ho to absolutně nemuselo zajímat.
Pak se tu objevil další kluk, představil se a neuvěřitelným způsobem podlézal té dívce, která jim měla dělat senseie.
"Yasuo. Uchiha Yasuo." Představil se mu krátce a když to opakoval, pohledem na vteřinu střelil i k té dívce, věděl, že jí se moc představovat nemusí a vlastně ani neměl nic, co by měl teď říct, že je docela náhoda dát dva lidi z tak malého klanu do jednoho týmu bylo očividné, nikdo to nemusel konstatovat. Čekal tedy na pokyny jejich senseie.

Kasumi Hyuuga
(Tým 1)
v lese

Když jí došlo, co se děje, vrhla se rovnou k tomu klukovi, ale nemohla to v té chvíli stihnout. Naštěstí bodl do země, né do nepřítele.
"Co to sakra děláš? Máme snad nějaký rozkaz ho zabít?!" Její úsměv byl už nadobro pryč, teď působila, spíš děsivě. Pochopitelně by ho nejspíš zabila sama, kdyby vztáhl ruku na Midori, nebo na senseie, ale když je někdo v bezvědomí na zemi, stačí ho snad svázat. Neměla ponětí, co Kaitovi ten člověk udělal, takže pochopitelně nemohla rozumět. Zatím co druhá Hyuuga ho uklidňovala, sama se ujala toho nepřítele svázat a připoutat ke stromu, aby nehrozilo, že se dá do pořádku a znovu se po někom vrhne, nebo jim uteče. I když to nejspíš na nějakou dobu vážně nehrozilo po tom všem, jak se do něj opřeli.
"Fajn, to by stačilo, musíme jít," zněla jako by jim dávala rozkaz, vůbec ne mile a přátelsky, těžko říct, jestli tušili, že tak zní, protože už toho sama má dost, byla ráda, že může stát a hýbat končetinami, z nichž na tom jedna nebyla vůbec dobře a ze všeho nejlíp si uvědomovala, že nemůžou ztrácet čas. Něco jí opravdu dělalo starost a to kde je Homura, viděla ho poradit si s hromadou chlapů naráz, jak je možné, že pro ně ještě nepřišel? Přesně tohle jí hlodalo a jen těžko šly ty myšlenky odstrčit do podvědomí, aby mohla zachovat chladnou hlavu.
"Hned!" Dodala nekompromisně a sama se rozběhla směrem k vesnici, kam měla Midori jít pro pomoc.

- povídky, fanart, cosplay

Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Pá, 2018-06-29 18:45 | Ninja už: 4019 dní, Příspěvků: 1738 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Smrt na stavbě

Nozomi Okazaki, hospodský, Natsuko
Tým 2
„Není… zač,“ zamrkal hospodský a najednou neměl slov. Tohle bylo snad poprvé, co mu někdo pochválil jídlo.
„Dobře!“ zazubila se dívenka, seskočila ze židličky a zamávala mu. „Mata ne!“ Dále už ho ale nepronásledovala. Řekl přeci, že se zase uvidí, a když někdo něco slíbí, musí to přeci splnit, no ne?
Dívenka tedy vyhupkala z hospody a zastavila se teprve, když se za ní ozval jakýsi poprask.
„Co to má bejt?“ vyhrkl jeden zedník.
„To není možný!“ vykřikl další.
„Co to má znamenat?“
Z hospody vyletěl hospodský s naběhlou žilkou, div dveřmi nesrazil jednoho zákazníka. „Co tu chlapi vyvádíte?!“
Jeden z mužů mu odpověděl třesoucím se prstem ukazujícím na kus papíru. „Tarou je živej a chce nám říct, kdo po nás jde!“

„Hm,“ založila si drobná hnědovláska ruce na prsou. „Zjistili jste toho hodně. Dobrá práce. Z toho, co říkáš, Akane, bych si to také tipnula na ninju jako Hanako. Mohl by používat genjutsu, když mu… Hanako?“
Nozomi se zarazila, protože si všimla dívčina rozpoložení, které se změnilo z překvapeného na přímo zděšené. Uvědomila si, že ještě před chvílí rudovláska hleděla na její rukavice. „To je v pořádku, Hanako. Já si ty rukavice beru ze zvyku. Ten muž nebyl ničím nakažený, takže není až tak nebezpečné se ho dotýkat. Jen si potom umyj ruce, dobře?“ usmála se na ni.

Onigiri Ueda
Tým 11
Náměstí s fontánou
„Že ano,“ zamračila se dívka a přistoupila k fontáně blíže. „Tohle je opravdu divné. Ten muž tady páchá zločiny, ale uprostřed náměstí má takový pomník,“ přiložila si dívka přemýšlivě ukazovák ke rtům a poklepala na ně. „Kenzo-san říkal, že nejprve toho ninju podporovali, protože zachraňoval lidské životy. Chmm…,“ hleděla na sochu a přimhouřila oči. „Aplikuje svoji pomýlenou spravedlnost…“
Dívka pokývala hlavou a ohlédla se na Takuyu. „Co když ti, které napadl, opravdu něco provedli? Neříká se mi to lehce, ale… Vždyť jde stále o člověka. Třeba měl opravdu důvod a ninjové přeci nečekají na soudy. Přesto bychom ho měli zastavit. Nebo si s ním zkusit promluvit. Jak to jen udělat?“ mluvila dál a probírala možnosti. Naposledy si s ní moc povídat nechtěl.

Obrázek uživatele theFilda4
Vložil theFilda4, Út, 2018-06-26 17:14 | Ninja už: 1885 dní, Příspěvků: 326 | Autor je: Pěstitel rýže

Shin Mizukin
tým 13
cvičiště
Když se všichni navzájem pozdravili,sensei jim oznámil,že dneska budou pracovat jenom oni dva.Shinovi to nijak zvlášť nevadilo,přeci jenom už si tak trochu zvykl na to,že Tokune je jediný trvanlivý člen týmu.
Sensei jim zadal taktickou úlohu,kdy on byl cíl a oni měli navrhnout plán jak ho zneškodnit.Shin se na dlouhou chvíli zamyslel a když Tokune domluvil,začal."Prvně by bylo dobré okamžitě zanalyzovat prostředí a dění kolem.Neřekl jste nám,kde by k tomu střetu došlo a mě by se moc nechtělo házet kunaie a používat destruktivnější techniky,kdyby byl například kolem dav lidí,stejně jako bych nerad používal elektřinu v dešti.Ale pokud by došlo na samotný souboj...hmmm.Můj první útočný tah by se shodoval s Tokuneho.Použít iluzi a bleskově zaútočit.Využil bych též naší početní převahu,čili útok ze dvou směrů,kdy by jste se musel na jednoho z nás zaměřit a čelit jeho útoku,mezitím co druhý z nás by zaútočil do slepého bodu.Tady nastává problém,že o vašich schopnostech nevíme zhola nic a vy poté,co by jste prolomil iluzi,by jste mohl mít v zásobě nějakou techniku většího rozmeru schopnou nás smést oba najednou.Čili sledování vašich rukou,by bylo rozhodně na místě."Na chvíli se odmlčel a pak pokračoval."Pokud by náš bleskový trik vyšel,střet by mohl být vyřešen v náš prospěch během prvních pár chvil.V opačném případě,bych se stáhnul,zaujal bych mnohem opatrnější taktiku a snažil se zjistit vaše schopnosti a jejich trhliny."


Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, So, 2018-06-23 22:34 | Ninja už: 1903 dní, Příspěvků: 555 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Miki Hakumei, tým 5

"Určitě se o to pokusím." kdyby nebyl tak zabrán do udržování rovnováhy a pokoušení se o vyhnutí žuchnutí do vody, určitě by na Akiho mrkl. Jak si tak pokračoval svým pomalým za to opatrným tempem, zaslechl nepatrné kyáá. Na jednom kůlu zastavil a ohlédl se odkud to jen vyšlo. Jakmile zjistil, že onen zvuk vydala sensei, začal se velice nahlas smát. Nikdy by neřekl, že by Suzume mohla ze sebe tohle vydat. V určité fázi svého smíchu se zarazil. Co když se díky smíchu právě vynesl rozsudek smrti? Ta ho určitě prožene, ale aspoň nebude sám. Zahleděl se na smějící se Naoko a její klon, který neměl ponětí, co se vlastně děje, nebo to byl smějící se klon a Naoko...no to bylo jedno. Za tu dobu stihl zapomenout, která je vlastně která. Jen si povzdechl a vydal se na další po kůlech.

Obrázek uživatele Leon. S. Uchiha
Vložil Leon. S. Uchiha, So, 2018-06-16 17:00 | Ninja už: 2077 dní, Příspěvků: 1228 | Autor je: Recepční v lázních

Tokune Wakamuro
Tím 12
Cvičisko

,,Ahoj, Shin," pozdravil som kolegu s úsmevom. Chvíľu sme čakali na poslednú štvrtinu nášho tímu, no tá sa neukázala. Namiesto Ayame prišla nejaká žena a odovzdala senseiovi zvitok. Ten ho rýchlo prečítal a oznámil nám, že Ayame sa k nám nepripojí. Nevedel som čo sa stalo, ale nevŕtal som sa v tom. Sensei prišiel k náma opísal nám situáciu kde je on hľadaný cieľ a my ho máme chytiť.
,,Pravdepodobne by som sa vás pokúsil chytiť do ilúzie, čím by som Shinovi získal aspoň chvíľu času aby vás omráčil. Ak by to ale nevyšlo, alebo by ste útočili prvý zvolil by som defenzívu a úskoky. Zatiaľ čo by sme bojovali, Shin by mohol spraviť svoju vodnú vlnu, ktorá by ho zmietla. Tesne predtým by mi dal signál čo sa snaží urobiť a ja by som odskočil z dosahu. Ak by sa ale podarilo odskočiť aj vám, zatiaľ čo by ste boli vo vzduchu by som na vás použil Raiton: Jibashi a zelektrizoval vás. Dosť ale záleží aj na prostredí kde by sme bojovali, ak by to bol hustý les, tak Shin by mohol byť skrytý, zatiaľ čo by som ja s vami viedol boj na blízko a Shin by využil moment prekvapenia. Ak by to bola ale rozľahlá púšť, kde nič nie je, tak by som pravdepodobne zvolil útok so zbraniami z diaľky, pričom Shin by dostal príležitosť zaútočiť z blízka," vysvetlil som možné scénare a čakal som ako sa vyjadrí Shin.

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, St, 2018-06-13 17:57 | Ninja už: 2756 dní, Příspěvků: 724 | Autor je: Prostý občan

Danno Yamanaka
Sensei týmu 12
Cvičiště

Když se ti dva přesně na čas ukázali, čekal už jen na poslední, mladou Hyuugu. Skoro jako kdyby mu někdo četl myšlenky, objevila se vedle něj žena, která mohla být o hezkých pár let starší, než sám Danno. Předala mu svitek, který vypadal velice formálně, zkrátka jako ty dokumenty, které už na pohled křičí, jaká nuda bude je číst.
Žena zmizela.
Danno obsah svitku jen rychle přelétl očima. Odevzdaně protočil oči a rozhodl se naplno věnovat dnešnímu dni.
"Dobré ráno. Doufám, že jste se dobře vyspali. Naše kolegyně se dnes tréninku nezúčastní, takže to budeme muset zvládnout takhle. Dnes se opravdu nic malovat nebude," seskočil ze stromu. Ani když stál takhle blízko, jeho studenti neviděli žádnou výbavu, pouzdra, zbraně. Nic než kimono.
"Teď po vás chci, abyste si představili, že jsme někde daleko od Konohy, já jsem někdo úplně cizí a právě jsem vám zkřížil cestu. Můj obličej přesně odpovídá cíli, po kterém jdete. Já to vím, vy to víte, boj začíná. Každý z vás mi teď popíše, jak by zhodnotil situaci a navrhne plán. Podobná cvičení jste nepochybně dělali ve škole, ale já ho tady trochu vylepším."
Najednou zvážněl. Evidentně přepnul do módu učitel. Nepůsobil nějak arogantně. Spíš se je snažil navést k tomu, aby to začali brát vážně taky, protože jednou to nebude on. Jednou to bude někdo se skutečným úmyslem zabít. A oni musí být připraveni. Nehodlal stát v černém u kamene s jejich jménem.

Obrázek uživatele Nespěchej
Vložil Nespěchej, Út, 2018-06-12 23:36 | Ninja už: 142 dní, Příspěvků: 5 | Autor je: Prostý občan

Geiji Ato
Tým 4
Jižní cvičiště

Chvíli pozoroval trojici, která se se zdála být jeho týmem. Přece jen, jižní cvičiště nějakou dobu zpovzdálí pozoroval, a nikoho jiného, než ty tři osoby, postávající a mluvící, na něm neviděl. Museli to být ti správní lidé. A ačkoliv mu připadali být podobně staří, usoudil, že jedna z těch slečen bude nejspíš Umeko, jeho budoucí sensei.
První dojem je nejdůležitější, pomyslel si a vykročil ke trojici. Už předtím se ujistil, že vypadá pořád stejně dobře, jako když vycházel z domu, protože i ninja přece může vypadat skvěle, ať už je na bojišti nebo mimo něj.
"Zdravím! Vy, okouzlující dámo, zřejmě budete Umeko Okazaki. Já jsem Geiji. Geiji Ato. Byl jsem přidělen do vašeho týmu." věnoval svojí sensei šarmantní úsměv, načež si okamžitě pomyslel, co to sakra dělá, flirtovat s ní přece nechtěl. To bylo rozhodně to poslední, co by v podobné situaci dělal. Nebo v jakékoliv jiné situaci. Raději svůj pohled obrátil k chlapci a dívce, kteří se zdáli být zhruba v jeho věku. Usoudil, že to budou další členové týmu 4, a s pokývnutím hlavy se na ně odhodlaně usmál. Neměl v plánu si z těchto lidí dělat nepřátele, a i kdyby časem měnil názor, nikdo to přeci vědět nemusí.

Obrázek uživatele Juukya
Vložil Juukya, So, 2018-06-09 19:01 | Ninja už: 3534 dní, Příspěvků: 66 | Autor je: Prostý občan

Saeki Uchiha
Tým 4
Kancelář Hokage

Ještě na vteřinu spočinula s rukou na klice, i když zevnitř se už ozvala odpověď. Zhluboka se nadechla a otevřela dveře. Pohled jí okamžitě padl na Hokage za stolem. Hlavou jí proběhla myšlenka na úsměv, ale násilím ji zadupala zpátky. Přesně v ten moment jí pod nohou mírně zavrzalo prkno! Přivřela oči a v duchu si zanadávala. To byla školácká chyba. Nadechla se, že pozdraví a představí se, ale nakonec ani nemusela. Nejspíš ji opět prozradil znak na oblečení. Jen kývla na pozdrav, aby nebyla absolutně neslušná.
„Děkuji. Vyrazím za nimi.“ Zarazila se nad tím výrazem. Na obličeji Hokage vypadal úsměv asi stejně přirozeně, jako na jejím, tedy vůbec. „Hezký den.“ Mírně se uklonila a odešla z kanceláře. Na chodbě se na chvíli zastavila a zhluboka se nadechla. Ruce jí podvědomě vylétly k čelu a k její čelence, kterou si upravila. Bylo načase najít její tým.

Jižní cvičiště
Přes střechy vesnice přeskákala na cvičiště a sedla si na jednu z nižších větví. Očima přelétla prostor celého cvičiště a spatřila jednu sparrující dvojici. Jenže na nich bylo něco zvláštního, oba dva jí připadali dost mladí. Rozhodla se je chvilku pozorovat, jestli je to skutečně její tým. Po chvíli to však vzdala a skočila doprostřed prostoru. Pomalu se narovnala z doskoku a pohlédla na dvojici.
„Omlouvám se, hledám Umeko Okazaki.“ Pohlédla z jednoho na druhého. Nad chlapcem jí ovšem trochu ztuhl obličej. To se jí snad jenom zdá.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, So, 2018-06-09 17:52 | Ninja už: 4019 dní, Příspěvků: 1738 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Umeko Okazaki
Sensei týmu 4
Jižní cvičiště
„Ach tak,“ pohlédla na něj významně. To natěšení z jeho tváře dokázala vyčíst, ani se nemusela snažit. Bylo to tak roztomilé a ona si okamžitě vybavila své první dny, kdy stanula proti vlastnímu senseiovi a měla ukázat co v ní je. I jí zářily oči.
„Takže ty nedůležité věci mi povíš, když se nenechám znemožnit?“ zazubila se bojovně a zaujala základní postoj. „Tak pojď,“ vyzvala ho. „Ukaž se mi.“

Hiroko Satsuma
Jedenáctá hokage
Kancelář hokage
Hiroko zvedla oči od jednoho z reportů a zahleděla se na dveře. Úřad hokage zastávala teprve něco přes měsíc a už si stihla vypěstovat reflex, který v ní pokaždé, když se objevil, vyvolával potřebu pozorovat vstup, dokud někdo nevešel. Třeba čerství maturant, jdoucí si pro zařazení do týmu. Ostatně ten jako jediný by dovolil, aby pod ním zavrzala podlaha, i když jen trochu.
Žena si v duchu udělala poznámku, že by měla vyčlenit část rozpočtu na opravu radnice. Už to opravdu potřebovala.
„Dále,“ pronesla ve chvíli, kdy se ozvalo klepání. Do místnosti vstoupila černovlasá dívka. Hokage se ani nemusela namáhat – Uchihu v ní poznala okamžitě.
„Ty musíš být Saeki,“ kývla k ní na pozdrav a prstem zahledala v dokumentu, který měla od jisté chvíle neustále otevřený na stole, pokud se tedy nacházela v kanceláři. „Byla jsi zařazena do týmu 4, tvoje sensei se jmenuje Okazaki Umeko. Minuly jste se o dvacet minut. Vyzvedla si tady svého dalšího studenta a společně se vydali na jižní cvičiště. Třeba je ještě dostihneš, než začnou trénovat,“ podala jí potřebné informace a zkusila se při tom lehce usmát, jak jí radila Yuhi. ‚Nesmíte se tvářit tak pořád tak vážně, pak se vás ty děti bojí,‘ opakovala jí neustále její zástupkyně.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Pá, 2018-06-08 21:27 | Ninja už: 3584 dní, Příspěvků: 560 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Torashi Hanako
Tým 2
vesnice Izumizaki -> márnice

Krve by se v rudovlásce nedořezal, když se jim Nozomi zjevila za zády jako duch. A že Hanako v první chvíli vypadala, jako by ducha spatřila, když se trhavým způsobem pomalu k jounince otočila čelem.
V obličeji úplně bledá, pokrytá miliardou malých, ledových kapek, třesoucí se jako tenká větývka v koruně stromu a s očima doširoka rozevřenýma, zvěstujícíma blízkou smrt.
Když kolem ní drobná žena prřitom jednoduše prošla a naprosto věcně začala ranku zkoumat, šly na dívku mrákoty. Nikoliv však z úleku, po kterém jí přestalo tlouci srdce, ale z vidiny rukavic, které si hnědovláska nasadila.
Rukavice! Jak mohla zapomenout na tak jasnou, základní věc?!
Hanako zavrávorala na místě, bojujíc s vlastním vědomím, které si pobalilo kufry a hodlalo se odporoučet do sladké nevědomosti omdlením. Naštěstí trval výčet Akane dostatečně dlouho na to, aby se rudovláska dokázala alespoň přemoct a neskácet se přímo k zemi. Nebo pro jistotu rovnou na mrtvolu...
"Ninja. Je to nejspíš ninja..." zašeptala ochraptělým, chvějícím se hlasem jedinou myšlenku, jež se jí stále držela.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Uzumaki_Adi
Vložil Uzumaki_Adi, Pá, 2018-06-08 20:55 | Ninja už: 1687 dní, Příspěvků: 373 | Autor je: Propadlý student akademie

Akane Sugawara
Tým 2
Izumizaki - Márnice

Když Hanako přišla s tím, že by měly mrtvolu ohledat, zježily se Akane i ty nejdrobnější vlásky na hlavě. Představa, že dva zajíci, naprosto nezkušené kunoichi, přijdou do márnice a začnou rozpačitě okukovat mrtvolu jí přišla opravdu absurdní. Jenže celé jejich pátrání bylo nejisté a nahodilé a když už byly tady, musely se přece poohlédnout, jestli nenajdou něco podezřelého.
Role vrchního pátrače se kupodivu ujala iniciativně Hanako a Akane jen stála po jejím boku a snažila se odhalit něco, co by mohla její kolegyně přehlédnout. Ne, že by bylo co. Teprve, když bylo třeba muže otočit, chopila se červenovláska se skrývaným odporem mužova trupu a pomohla Hanako s těžkým tělem.
Když už se zdálo, že pátrání je bezvýsledné, Hanako nakonec přeci jen něco objevila. Zrovna, když upozornila druhou červenovlásku na otvor po jehle nebo čemsi podobném a ta chtěla přistoupit blíž a sama se podívat, objevila se ve dveřích Nozomi-sensei. Vstoupila dovnitř a naprosto běžným konverzačním tónem se začala zajímat o vpich po jehle a o to, co dívky zjistily při svém výzkumu ve městě. Skoro jakoby to drobná žena udělala naschvál, jakoby chtěla vyvést dívky z rovnováhy a nedat to na sobě ani trochu znát. Akane byla natolik pohlcena ponurou atmosférou márnice a Hanačiným počínáním, že přítomnost sensei ani na okamžik nezaznamenala. O několik později si uvědomila, že můžou být jen rády, že přehlédly jen Nozomi a ne vraha, který se plíží kolem a zabíjí dělníky, ale ve chvíli kdy za zády uslyšela kroky a hlas, zastavilo se jí srdce a prudce se otočila s příšerným úlekem v očích.
Zatímco si Nozomi začala prohlížet mrtvolu, musela Akane posbírat dech a nervy, ze kterých jí zůstal maličký třesoucí se uzlíček. Teprve potom byla schopna odpovědět na otázku. ”Ne, že bych právě nedostala infarkt, sensei… Upřímně řečeno, mám pocit, že se nám nepodařilo zjistit nic závratného. Vyzpovídaly jsme několik dělníků a hospodského a dozvěděly jsme se spíš samé nejednoznačné útržky. Všechny oběti prý zemřely v noci a když byly samy. Proto se dělníci preventivně rozhodli chodit po dvojicích, jenže se stejně nějakým nepopsatelným způsobem stalo, že zabitý se nakonec oddělil a odešel někam sám. Prý vždycky řekl něco jako, že ‚musí jít‘… Tarou, Shiro i Kiru. U všech to prý bylo podobné.“ Akane se na chviličku odmlčela, aby si v hlavě srovnala myšlenky. ”Taky jsme se snažily zjistit, proč najednou dochází k hromadnému zvelebování vesnice, ale k tomu nám nikdo nic bližšího neřekl. Prý si to jednoduše přál starosta. Zjistily jsme ale, že dělníci, kteří pracují na opravě, nejsou odsud. Všichni místní obyvatelé bydlí během průběhu oprav někde pryč. Zapomněla jsem na něco?“ otočila se červenovláska k Hanako s dotazem. Nezmínila snad jen to, že potkaly Rena. Ale to může říct později.

Právě se koukám na novou sérii Sherlocka, takže pro mě mějte pochopení a odpusťte mi až se budu chovat jako psychický labilní narušený magor...
(Ups, tak se vlastně chovám pořád. Ehm ehm... no... eh, raději to nechme být.)

Obrázek uživatele Juukya
Vložil Juukya, Čt, 2018-06-07 23:32 | Ninja už: 3534 dní, Příspěvků: 66 | Autor je: Prostý občan

Saeki Uchiha
Kancelář Hokage

Až v momentě, kdy za ní zapadly dveře Akademie a ona se setkala s chladnými tvářemi svých rodičů, na kterých ale i tak byl náznak úsměvu, Saeki došlo, že to dokázala. Část z ní chtěla vyskočit do vzduchu a křičet radostí, ale ta část byla rychle zadupána jinou, mnohem silnější. Vyměnila si rychlé kývnutí s otcem a pak jí pohled padl na kus kovu, který doteď svírala v dlaních. Její čelenka. Oficiální znak toho, že je kunoichi. Srdce se jí sevřelo pýchou a se slavnostním pocitem si čelenku zavázala kolem hlavy a znovu pohlédla na rodiče, tentokrát na matku. Všimla si jiskřiček, které jí tančily v očích. Pousmála se a vzápětí se přes střechy domů vydala splnit další úkol, tedy navštívit Hokage. Přestože se tímto způsobem pohybovala po vesnici snad od té doby, co uměla chodit, dnes to bylo jiné. Ona se cítila jiná. Mohl za to ten malý kousek kovu. Pousmála se pro sebe, ale ihned vzápětí úsměv opět potlačila. tohle byla emoce, kterou si nemohla dovolit. S novým pocitem odhodlání znovu vyrazila směrem k budově, na které vyčníval obrovský kanji znak pro oheň. Tentokrát už nezklame, ani svůj klan, ani sama sebe.
V momentě, kdy její sandály dopadly na zem v chodbě před kanceláří se zarazila. Na chvíli zavřela oči a zhluboka se nadechla. Je to tady. Její první krok jako ninja. Bezmyšlenkovitě si vjela rukou do vlasů ve snaze je urovnat. S prsty zamotanými do černých pramínků a druhou rukou na klice opět vydechla. Už nebylo co a kam odkládat. Plna očekávání, co asi přinese další den zvedla ruku a zaklepala na dveře.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Čt, 2018-06-07 18:36 | Ninja už: 3799 dní, Příspěvků: 3083 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Ren Kurogami
Tým 2
Vesnice Izumizaki
„Taky ne,“ zakroutil Ren hlavou, když mu Natsuko dotaz oplatila, načež se jal dívkám odpovědět, ale ty tam už dávno nebyly.
„Eh?“ zamrkal chlapec překvapeně, ale to už na něho promluvil hospodský.
„Z daleka, teishu-san,“ usmál se zářivě na muže, načež zalovil v kapse.
„Tady jsou peníze, bylo to moc dobré!“ položil na pult před sebe to, co si spolu s Natsuko vysloužili svou předchozí produkcí, a seskočil z barové židle.
„Natsuko-chan, budu muset jít,“ usmál se na dívenku Ren mile, „ještě se ale určitě uvidíme~!“ zvedl dlaň na pozdrav a věnoval holčičce poslední zářivý úsměv, načež se prostě otočil a vykročil si to pryč. Ať už se za ním dívka vydala nebo ne, venku ho nenašla. Jediné, co tam po Renovi zůstalo, bylo psaní na dveřích hospody.

Takuya Riko
Tým 11
Náměstí s fontánou
„To teda ne!“ protestoval černovlásek, „nikam nejdu, dokud toho chlapa nedostanu, jasný?“ zamračil se odhodlaně a nesmlouvavě.
„Je mi fuk co je správný nebo ne! Já se nikdy nevzdám, ať si vostatní řikaj co chtěj! To je moje cesta ninji, jasný!?“ řekl a dloubl se při tom palcem do prsou. V očích mu při tom jasně žhnul jakýsi plamen, jako kdyby se snažil vypálit chlapcova slova do nějakého neviditelného kamene.
To, co řekl, znělo sice hloupě a nadutě, ale tak, jak ta slova Takuya myslel, jak je cítil, bylo něco jiného, než pouha hloupost a krátkozrakost, ať už to pro něho mělo jakékoliv následky.
„Huh?“ zamrkal pak ale genin, když ho jeho parťačka upozornila na fakt, že se ta fontána někomu podobala.
„Jo no, toho šmejda. Proč?“ prohlédl si znovu sochu, načež se s povytaženým obočím obrátil zpátky na Onigiri.


Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Út, 2018-06-05 20:49 | Ninja už: 1404 dní, Příspěvků: 454 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Naoko
Tým 5

Kůly na jezeře
Když Naoko doskočila na poslední kůl před suchou zemí, ozval se zvuk, po kterém dívka strnula na místě a s nevěřícným pohledem se otočila. Dobré dvě vteřiny hleděla na mokrou Suzume, než jí došlo, že ten zvuk vydala ona.
'Kya?'
Zopakovala si v duchu a vyprskla smíchy tak, že se zapotácela na kůlu, jak se musela popadnout za břicho a bez jakékoliv kontroly přepadla dozadu. Druhá Naoko, která byla moc zabraná do zvládnutí úkolu nic nezaslechla, ale vycítila nebezpečí a přiskočila, aby na poslední chvíli padající Naoko chytila za nohy, aby nespadla.
"Co to do tebe vjelo, baka?!"
Zanadávala černovláska držící černovlásku za nohy a ta se zmítala v neustávajících křečích smíchu, který neustával. Obě dívky vypadali jako kyvadlo, protože jedna neměla dost síly, aby druhou vytáhla a ta druhá se nemohla přestat smát. Naoko se vyznačovala tím, že si vybudovala tak silný cynismus, že se nesmála skoro nikdy, ale tohle v ní prolomilo všechny zábrany.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Út, 2018-06-05 16:30 | Ninja už: 4019 dní, Příspěvků: 1738 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Suzume Tachibana
Týmu 5
Jezero
„Daruma co?“ zamračila se žena, když si něco uvědomila. Na Naoko byl tohle až moc velký nesmysl, jenže už bylo pozdě. Její noha šlápla do prázdna.
„Kya!“ vyjekla, jak začala padat. Ještě ve vzduchu se vzpamatovala, protože se musela potýkat s Akihirovými shurikeny, které jen tak tak vykryla kunaiem, doskočila na hladinu, až vyšplíchla voda. ‚K-kusoo! Takhle se nechat nachytat! Málem jsem zahučela do vody! U všech kage, snad mě neslyšeli!‘ zahleděla se směrem ke svým žákům. ‚Ten zatracenej kůl byl jen o kousek vedle! Zatracený genjustu!‘

Onigiri Ueda
Tým 11
Kasugawa
„Takuyo,“ kousla se do rtu dívka. Zase chtěl jít hledat bestii. „Ten muž je nad naše síly. Kdyby tam nebyl Kumaru, rozporcoval by nás. Jde nám přeci o výsledek, ne o to, jak to uděláme,“ snažila se ho přesvědčit. „Pojď se prosím vrátit. Musíme vymyslet, co a jak, a víc hlav víc ví. Tu slečnu můžeme hlídat, až se rozední. Není součástí tréninku ninji také odpočinek?“ dala si ruce v bok, načež se zarazila.
„Ta socha,“ vzhlédla a zamračila se. „Nepřipomíná ti někoho?“

Smrt na stavbě

Natsuko, hospodský, dělníci
Tým 2
Vesnice Izumizaki, hospoda
„Ne,“ zavrtěla hlavou dívka překvapeně. „A ty jsi kunoichi?“ zeptala se na oplátku, i když nevěděla, co to slovo znamená.
„Hele prcku, kde ty ses tu vlastně vzal?“ nechápal barman. „Nikdy jsem tě tu neviděl.“

„Lékařské jehle?“ prošla okolo Hanako z ničeho nic Nozomi, přitáhla si židličku ke stolu a postavila se na ni, aby viděla na mrtvolu mezi nimi. „Hm, máš pravdu,“ dotkla se vpichu rukou oblečenou v gumové rukavici. „Co jste se dozvěděly?“

Obrázek uživatele theFilda4
Vložil theFilda4, Po, 2018-06-04 17:21 | Ninja už: 1885 dní, Příspěvků: 326 | Autor je: Pěstitel rýže

Shin Mizukin
tým 12
Shinův domov->cvičiště
"Ne díky, jestli do sebe nacpu ještě jednu placku tak tvůj jediný syn praskne jako měchuřina.."Odpověděl s povzdechem Shin usazený u snídaně na dotaz ,jestli nechce ještě přidat.Se svými rodiči se neviděl příliš často, ale když zrovna byli ve vesnici,tak se ho jeho matka pokoušela pokaždé vykrmit jako kdyby ho chtěla prodat řezníkovi."Vždyť jsi hubený jako ty tvoje zbraně,se kterýma si pořád hraješ!Zbytek ti zabalím,ať máš něco na svačinu."Zahudrovala jeho matka tónem,který znamenal,že jakýkoli odpor je marný, což vyvolalo další povzdech.Díky příjezdu rodičů bylo dnes u Mizukinů až moc plno,takže se Shin co nejrychleji sbalil a odporoučel se pryč ještě napůl neoblečený.
"Lidé..."Pomyslel si blonďák a zapnul si svou černou mikinu.Zbyl mu ještě nějaký čas,takže nijak nepospíchal a cestou přemýšlel nad noční můrou co se mu v noci zdála.Moc si z ní nepamatoval, jen že byl v podzemí a všude bylo plno pařátů a drápů.Otřásl se nad tou vzpomínkou a své myšlenky přesměroval na to,co ho dneska asi čeká.Když dorazil na cvičiště mávl na Tokuneho a popřál dobré ráno senseiovi řadujícímu na větvi stromu."Shin Mizukin se hlásí!A doufá,že se dneska nebude nic malovat."Poznamenal trpce a postavil se vedle Tokuneho.


Obrázek uživatele Akihiro
Vložil Akihiro, So, 2018-06-02 19:22 | Ninja už: 3809 dní, Příspěvků: 378 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Prostý občan

Akihiro Kazuki
Tým 5
Konohagakure - Jezero za Konohou

Všichni společně postupovali docela rychle, ale Suzume jim vítězství nechtěla jen tak přenechat. Nešla sice do toho úplně naplno, ale ani v podstatě nemusela.
Plán Naoko nebyl špatný. Nebylo tu moc možností, jak se pastím vyhnout a když už nic, alespoň by to postup jejich senseiky dosti stížilo. Akihiro měl však jiné obavy. Za celou dobu nebylo řečeno, že by i Suzume měla povinnost se pohybovat po kůlech a to byla dosti zásadní věc, která by tento plán mohla ovlivnit.
Plavovlásek se jen trochu ušklíbl nad tím, co Miki prováděl. Ten si neuměl ani na chvíli zachovat vážnou tvař.
"No to jsme rádi, ale zkus si tento status udržet až na břeh" Prohodil trochu ironicky Akihiro, ale už z tónů hlasu bylo znát, že to nijak ofenzivně nemyslel.
Hned na to se prudce otočil a vymrštil několik (5) shurikenů proti Suzume. Nebyl to sice kdoví jak skvělý útok, ale jako rozptýlení to bylo ideální. Když se to navíc propojilo s pastí od Naoko, rozhodně neponechávali nic náhodně. Teď už zbývalo jen dosáhnout břehu.

Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, Čt, 2018-05-31 20:08 | Ninja už: 2147 dní, Příspěvků: 699 | Autor je: Tsunadin fackovací panák

Midori Hyuuga
Tým 1
Les

Když byla její výpověď tak chladně doplněna, nevědomky sebou škubla a pohledem uhnula kamsi bokem. Těžko říct, co si v tu chvíli myslela, ale to, jak zajímavé je lesní podloží po vypálení, zřejmě ne. Vypustila tak ten fakt, že se mladík stále přibližuje k bezbrannému Inuzukovi s velice nebezpečným výrazem ve tváři.
Když se jakž takž vzpamatovala, věnovala svou pozornost spíše Kasumi a nejen proto, že s ní vlastně vedla něco jako rozhovor, ale taky proto, že jí její úsměv trochu uklidnil. Dal naději, že bude všechno v pořádku. A pak přišel další šok. Kasumi se neusmívá. Uzemnilo jí to na delší dobu, než by byla ochotná přiznat sama sobě, natož někomu jinému. Ovšem také se začala zvedat a přestože jí to trvalo déle, než druhé dívce, stála na trošku se třesoucích nohou připravená vyrazit k vesnici, tedy na druhou stranu od místa, kam se vydat chtěla. Ovšem znovunabitá energií taky nebyla.
Tu energii, nebo spíše další příliv adrenalinu, obstarala až tlumená rána od místa, kde se nacházel Kaito s Inuzukou. Rychleji, než by od sebe čekala, se otočila a nějak se dostala až k nim. Vytřeštila oči, když jí došlo, co výjev před ní znamená a ztěžka polkla. "Nevěřila jsem, že by to došlo až tak daleko... Byla jsem roztržitá..." Nervózně si skousla ret a jemně, beze slov, položila ruku chlapci na rameno. Snad snaha vytrhnout jej z toho šoku nebo tak něco. Ve druhé ruce stále ona lanka. "Tak zřejmě pár vteřin ještě ztratíme..."

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, St, 2018-05-30 20:56 | Ninja už: 3584 dní, Příspěvků: 560 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Torashi Hanako
Tým 2
vesnice Izumizaki -> márnice

Vlasy se jí na zátylku zježily, když Akane trhla dveřmi vedoucími do márnice, až rezavé panty zaskřípěly.
Být na hřbitově nebylo nic hrozného, nakonec ani schátralá márnice s oloupanou fasádou nebyla tak strašná. Kdyby v ní ovšem neležela mrtvola.
Hanako naskočila husí kůže při představě mrtvého těla. Nikdy nikoho mtrvého neviděla a nikdy po tom nijak zvlášť neprahla. Vždyť ani nevěděly, jak bude mrtvola vypadat. Jestli bude v pořádku, znetvořená nebo jinak pohmožděná... Rudovláska zavrtěla hlavou, aby tok děsivých myšlenek přerušila a s hlubokým nádechem vešla dovnitř.
V márnici bylo přítmí. Jediným zdrojem světla bylo malé okno na protější zdi a pár paprsků, jež pronikaly skrze otevřené dveře. Vzduch byl vlhký, chladný a prosycený mrtvolným zápachem. Hanako přeběhl mráz po zádech, když jí cestující pohled padl na siluetu těla. Musela v duchu napočítat do pěti, aby uklidnila své nervy napjaté jako struny a dodala si odvahy k mrtvole zamířit.
Postarší muž, jehož tělo leželo na kamenné desce, na první pohled vypadal, jako by jen tvrdě spal. Hanako se přitom zjištění nepatrně ulevilo, ačkoliv tísnivý pocit z vědomí, že jde o mrtvého, ji stále částečně tížil. Jenomže co měly dělat teď? Ani jedna z nich nebyla zkušený lékařský shinobi, aby mohly určit příčinu smrti a z pouhého zírání na nic přijít nemohly.
"Musíme ho ohledat," hlesla téměř neslyšně, a přesto se její hlas v ozvěně vrátil zpátky. Vlasy se jí znovu naježily, když zaslechla svá vlastní slova říkajícího něco takového.
Ohledat mtvého. Opravdu to dokázala vyslovit?
Rudovláska stočila pohled na dívku vedle sebe pro ujištění, že s tím souhlasí. Poté se znovu zhluboka nadechla, aby ztišila své divoce tlukoucí srdce, a roztřesenou rukou se mrtvoly dotkla.
"Oihmf-" potlačila nutkání vypísknout, když se její kůže setkala s chladnou pokožkou mrtvého.
Sahat na někoho cizího pro ni bylo samo o sobě těžké, osahávat někoho mrtvého byla však úplně jiná úroveň obtížnosti. Ale když už to jednou navrhla a dokonce s tím i začala, musela to i dokonat.
Hanako několikrát zrychleně vydechla a po tváři jí sjela kapka studeného potu, když postupně odhrnovala kousky oblečení na mužově těle a snažila se najít stopy po útoku. Ale ať se snažila sebevíc, nic neviděla. Kromě starých jizev a sem tam nějaké odřeniny ze stavby bylo tělo naprosto v pořádku.
Hanako hluboce vydechla, svěsila paže podél těla a o krok od kamenné desky ustoupila. Tohle bylo opravdu zvláštní. Někdo tu vraždil starší dělníky, ale bez jediné stopy. Venku na místě činu i na mrtvole nebylo vůbec nic, co by jim mohlo pomoci viníka odhalit. Jediné, co až doposud měly, bylo jen podezření, že to dělá nějaký nukenin.
Ponořená ve víru myšlenek se nevědomky zamračila.
Tohle přeci nebylo možné! Každý čin po sobě zanechal následek, i kdyby jen malý, nepatrný. Ale nějaký ano!
Hanako znovu přistoupila k mrtvole a začalaji prohledávat. Vyhrnuté tričko až pod bradu, otočení mrtvého na bok, aby mohla prohlédnout pořádně i záda, dokonce mu z nohou sundala boty a probírala se mu šedivýma vlasama ve snaze cokoliv najít. Nezastavil ji ani pocit odporu, když mrtvému zaklonila hlavu a začala mu zkoumat vnitřek úst. Ale všechno se zdálo v pořádku. Pokud to tedy mohla se svými minimálními znalostmi vůbec posoudit.
"Nic tu není," konstatovala nakonec, když tělo převalily zpět na záda a Hanako zůstala na mrtvolu bezradně zírat. Čím dělé však na muže s popelavou barvou kůže hleděla, tím více se mračila. její oči celou dobu lpěly na malé tečce, jež odhaloval shrnutý rukáv.
Rudovláska se k malé rance sehnula. Při prvním ohledání mrtvého odhrnula rukáv jen trochu, takže vpich zůstal skrytý. A když na něj narazila podruhé, zápalu horečnatosti to považovala za pouhé hmyzí bodnutí. Jenomže při důkladnějším pohledu si uvědomila, že na to je ranka příliš velká a pravidelná.
Hanako k tečce přiložila ukazováček s palcem a opatrně kůži kolem ní natáhla. Na senbon to byla příliš drobná ranka. Oproti klasické jehle, kterou doma zašívala prasklé oblečení, byla ovšem větší. Od čeho mohla tedy být? Rukáv stáhla zpět na své místo a s narovnáním se pohlédla na Akane.
"Myslím, že je to vpich po jehle. Lékařské."

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, St, 2018-05-30 19:10 | Ninja už: 1404 dní, Příspěvků: 454 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Kaito Sarutobi
Tým 1

V lese
Chlapec došel k Inuzukovu tělu a nespouštěl z něho nenávistný pohled. Bylo to tady. Konečně dostal šanci zabít tohohle vraha. Ten muž byl šílený a bylo třeba se ho zbavit, dokud byla šance. Kvůli pískání v uších, které právě vyplňovalo celou jeho hlavu, neměla Kasumina slova žádný vliv. Chlapec vnímal jenom svojí oběť a svou nenávist, která se dožadovala krvavé oběti. Ještě nikdy necítil takovou nenávist a proto nebyl připraven se jí nějak bránit. Rudovlásek poklekl u těla a roztřesenou rukou mu změřil puls, aby se ujistil, že stále ještě žije. Puls byl sice slabý, ale byl tam. Práce ještě nebyla u konce. Kaito pozvedl kunai nad sebe, sevřel ho oběma rukama a s šíleným výkřikem bodl.
Okolím se rozlehla tlumená rána a Kaito se celý roztřesený svalil z kleku na zadek. Kunai byl zaražený do hlíny, těsně vedle Inuzukova krku, takže chlapec musel vyhrát nad vražednou nenávistí v posledním možném okamžiku.
"K..kuso..,"
vydal ze sebe tiše a jako v nějakém šoku sledoval kunai, kterým zabil hlínu. Celý se třásl a měl zrychlený dech.

Obrázek uživatele ʭSasuke Uchihaʭ
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, Út, 2018-05-29 23:10 | Ninja už: 2242 dní, Příspěvků: 633 | Autor je: Recepční v lázních

Kasumi Hyuuga (Tým 1)
v lese

Vyslechla si výpověď své kamarádky a když jí Kaito upřesnil, že mají jednoduše nechat HOmuru kde je, vůbec se jí to nelíbilo. Od Midori to totiž znělo, že ani on by to nemusel zvládnout. Věděla, že rozkazy jsou rozkazy a byla si zcela jistá, že by jí řekl, ať nepřemýšlí o hovadinách a pohne sebou směrem k vesnici, přesto sváděla boj s vnitřním neklidem. Nic teď nechtěla víc, než vědět, že je ten paličatý a horkokrevný chlap v pořádku. Ani si neuvědomovala jak si na něj za tu dobu co patřila do tohohle týmu zvykla. Její myšlenky byly na pochodu a tak si vůbec nevšimla co se děje s Kaitem. Nějak předpokládala, že ho jde prostě spoustat a dává pozor, aby na něj náhodou znovu nevyletěl, kdyby přišel k sobě. Sama nikdy nikoho nezabila a v tom sletu všech událostí si vůbec neuvědomila, že tohle je něco, o co by mu mohlo jít. Spíš si ho jen tak prohlédla, zatím co si prokřupávala záda a říkala si, jestli je vážně v pořádku věřit nějakému klukovi kterého našli někde v kovárně. Přece jen byla už taková - obezřetná. Ale Homura obvykle věděl co dělá, právě teď jim pomohl, takže ať už proto, že jsou na stejné lodi, nebo proto že je přítel by se měli držet spolu.
"Vykopl dveře, to je mu podobný," usmála se trochu, což u ní bylo neobvyklé, ale ve skutečnosti tím zakrývala všechen strach z toho, co by se mu mohlo stát. Vživotě by Kasumi nenapadlo, že bude doufat, že ještě uslyší nějakou podobně otravnou historku o tom, jak zase všechno zničil jen co někam přišel.
"K vesnici už to nebude daleko, musíme sebou pohnout, nechci ztrácet jedinou vteřinu," narovnala se a přes to, že byla zraněná a vyčerpaná, vypadala, jako by právě sebrala novou energii, aby vyrazili k cíli. Teprve po té začala věnovat pozornost tomu, že Kaito vypadá divně, udělala několik kroků k němu a promluvila.
"Kaito, jo? Já jsem Kasumi," zfoukla rychle nějaké představování, "seš celej? Seš v pohodě?" Ujistila se, protože chtěla vyrazit a on tady mezitím hypnotizoval Inuzuku a vypadal vážně vztekle. Začínalo jí docházet, že se něco děje.

- povídky, fanart, cosplay

Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________

Obrázek uživatele Uzumaki_Adi
Vložil Uzumaki_Adi, Po, 2018-05-28 08:23 | Ninja už: 1687 dní, Příspěvků: 373 | Autor je: Propadlý student akademie

Sugawara Akane
Tým 2
Vesnice Izumizaki > Hřbitov

Jestli se Akane něco dařilo líp než Hanako bylo to možná vypadat klidněji. Uvnitř se v ní ovšem stupňovala znepokojivá nervozita čím víc se blížily na okraj města, kde se hřbitov pod terčíkem na mapě měl skrývat. Kdyby jen tušila jakými myšlenkami se Hanako zaobírá, vyděsila by se. V tuhle chvíli si připadala všelijak, ale rozhodně ne jako zkušený ninja. Ze všeho nejhorší bylo, že vlastně nikdy neviděla mrtvého člověka. A do takového zážitku se upřímně ani nehrnula.
Po několika minutách chůze začaly domky řídnout a cesta, po které dívky kráčely, se vinula mezi starými zkroucenými stromy. O chviličku později se již objevila pobořená zchátralá hřbitovní zídka se zrezivělou brankou, dokořán otevřenou. Akane potřebovala dodat odvahu Hanako i sobě, takže svižným krokem prošla brankou na hřbitov. Ošklivá hranatá budova s odlupující se omítkou musela být márnice.
Její dveře byly zavřené a červenovláska si uvědomila, že otevřít je bude pravděpodobně nejtěžší čin v jejím životě. Ale už nebylo cesty zpět. Letmo se podívala přes rameno na Hanako za svými zády a potom škubla klikou k sobě.

Právě se koukám na novou sérii Sherlocka, takže pro mě mějte pochopení a odpusťte mi až se budu chovat jako psychický labilní narušený magor...
(Ups, tak se vlastně chovám pořád. Ehm ehm... no... eh, raději to nechme být.)