NFFORPG - Okolní svět
Vložil Jaden, Po, 2011-11-28 16:50 | Ninja už: 6294 dní, Příspěvků: 3468 | Autor je: Editor všeho, Moderátor
... zde se nacházíme ve všech ostatních zemích, které nepatří k velkým vesnicím. Jedná se o menší země, území či vesnice, které se rozhodly jednat na vlastní pěst a starat se o sebe samy...
(Tato místnost slouží adminům jako místnost pro plnění misí, pro mise, které se nedějí ve vesnicích či přilehlém okolí. Psát zde mohou pouze osoby, které se mise účastní, nebo admini. Jakékoliv nemístné komentáře budou okamžitě mazány a majitel komentářů bude potrestán!)
Homura
Vesnice Nishikita, byt
Zatím se vrátila jen Ayame a pustila se do starání se o domácnost, jako správná ženuška, a asi hodinu po ní se ukázal i Homura. Když si ji vyslechl, dorazily nakonec i Midori s Kasumi, pořád ve svém Henge dětí, a tak tomu také bylo správně.
„Daly ste si na čas,“ houkl na ně Homura, když se vrátily a dveře se za nima definitivně zavřely, „Tady Ayame toho bohužel moc nezjistila. Ženský byly odtaživý, jak je tomu normálka u cizinců, takže doufám že máte nějaký zprávy alespoň vy. Tak spusťte!“ zabručel ze začátku trochu otráveně sensei těch tří a vyzval své dvě žačky k řeči.
Midori Hyuuga
Poslušně se nechala táhnout od Kasumi směrem kterým tušila dům ve kterém teď měli bydlet. Cestou si znovu a znovu přehrávala co jim Miano řekl. Něco jí říkalo že zjistily něco co může být důležité. Měla chuť pronést nějakou naprosto tupou připomínku malého děcka, ale radši si to při vzpomínce na naštvanou Kasumi rozmyslela a ticho nepřerušila. Cesta uběhla docela rychle. Celkem jí i zajímalo jestli ostatní zjistili něco víc a přišlo jí že zdržovat se teď venku by nebylo moudré. Ten pocit že něco pokazí byl celkem silný a ona rozhodně nechtěla nic podělat.
Kasumi Hyuuga
Poslouchala co chlapec říká a když se rozběhl pryč, něco ji trklo, napadlo ji ho zastavit, ale nechtěla způsobovat větší rozruch. Buď si ho ještě najde, nebo se zeptá někoho jiného. Úplně zbytečně sem nešli.
"Půjdeme domů," chytila Midori v podobě mladší sestry za ruku a vedla ji nazpět, dnes už nadělali rámusu až dost.
Netrvalo dlouho a blížili se domu, kde na ně nejspíš čekal sensei, až mu řeknou, co zjistli.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Minaovi běželo v hlavě docela moc myšlenek, ale i trochu se bál, aby ho nevyčlenili jen proto, že se baví s přistěhovalci. když na něj zavolali, tak se zastavil a rozmýšlel "víte to je těžké, stále se přistěhovává více a více nových lidí a dětí, Kurokumo je surovec a chce na nich vydělat, ale na lidi co původně žili ve vesnici nesahá" řekl a kroutil nohou v štěrku "než přišel nový starosta a začali přicházet noví lidé, bylo vše úplně normální" řekl a pak se rozeběhl pryč z hřiště.
Hitsugaya Hyuuga
nie je vsetko zlato co sa leskne
Midori Hyuuga
hřiště
Kurokumaru konečně i se svou partou odtáhl. Nad jeho jizlivostí a poslední větou určovanou Kasumi se v duchu zasmála. Kdyby tak věděl,
Toho, že Miano odchází si všimla až když za ním Kazuki zavolal. Rychle se otočila. Možná až moc rychle, takže měla co dělat, aby to vůbec ustála. Uvažovala jestli za ním má taky něco zavolat, nakonec se však rozhodla nechat to na Kazukim ze kterého už vztek zřejmě vyprchal.
Kasumi Hyuuga
Hřiště
Byla z duše ráda, že ten blbečkem zmizel. Vůbec se jí nelíbilo jeho chování, co jí řekl raději pustila jedním uchem dovnitř druhým ven. Kazuki se zamračil a mlčky otočil k sestře a tomu klukovi, ten se zatím kradl potichu pryč.
"Hej Minao, kam to jdeš? Teď už tu můžeš v klidu zůstat," zavolal za ním polohlasně, věděl, že tu není asi v pořádku něco víc než jen tohle. Ten nepříjemný pocit v kostech dobře znal.
Ještě přejel zrakem Midori, jestli je v pořádku, ale zdálo se, že jí nechal opravdu být. Aspoň že tak.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Naomi Al Tai-ko
Není všechno zlato co se leskne
Trénovala jak divá, ale nijak ji to neuchvátilo. Je zvyklá mít u sebe meč a to ji taky stačilo.
"Mě to tak nebaví!" sedla na zem a začala trucovat, a při tom bubnovala prsty. Pochvíli vstala ze země a šla to zkoušet dál. Ale nejdřív se zase trochu protáhla. Jelikož byla trochu více hyperaktivní, měla energie na rozdávání. Koukla občas na kluky jak jim to jde.
Těšila se až zjistí jakou má podstatu chakry, teda pokud má. Půlka pádů byla tak tím zaviněna, protože se soustředila na něco co neměla.
Chtěla se zeptat jak ještě dlouho, ale radši to zavrhla, protože se bála, že to jsou dvě hodiny a ona to nestihla. Každým pokusem se zlepšovala byť o chloupek. Docela záviděla klukům, že už to nemusí dělat. Nahoru a dolů. Nahoru a zase dolů. Aaaaa, to je hrozný. chytla se za culíky. Neměla na výběr a trénovala dál. Na chvíli přestala a přešla ke skále. Prohlédla si ji znova. Trochu do ní kopla a začala znova trénovat. Naomi se nehodlala vzdát, protože to by pak nebyla ona. A hlavně ji snad neporazí skála. Kdyby se tak stalo, asi by to nerozdýchala.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Nieje všetko zlato, čo sa leskne
Nendo sa pousmial. "To by šlo." povedal si skôr sám pre seba ako pre Feia. "Ak ma pamäť nemýli, tvoj živel je Fuuton, je tak? Chcel som vedieť, či nemáš nejaké seriózne nedostatky v oblasti kontroly chakry. Viem, že ninjtsu a genjutsu ti moc nevonia, preto sa zameriame skôr na ten boj zblízka. Fuuton možno vyznie ako živel na dlhšie vzdialenosti, no nieje tomu tak. Dá sa efektne použiť aj z blízka. A to tak, že ho použiješ ako posilnenie tvojich normálnych útokov. Vzdušný živel má vynikajúce rezné vlastnosti a ak tie pridáš k nejakému taijutsu alebo zbrani, tak sa účinky výrazne zvýšia. Ale najprv ho musíš zvládnuť."
Nendo ukázal na strom neďaleko nich. Vezmi z neho tridsať listov a skús ich rozseknúť napoli. Vtip je v tom, že lístok budeš mať v zavretých dlaniach. Koncentruj svoj fuuton a koncentruj ho pomocou rúk do listu. Ak to urobíš správne, mal by to byť pekný čistý rez. Keby si potreboval niečo vysvetliť, povedz."
Kurokumo se hrdě stavěl nad všechny a nadouval se jako nějaký páv, jak s ním ten kluk pak zacházel se mu moc nelíbilo, ale peníze si vzal s jízlivým úšklebkem a jen se mu vysmál "na takového skrčka toho o obchodech víš docela dost" řekl, ale schoval si peníze do kapsy a otočil se na své kumpány "tak jo jdeme, nebudeme se s nimi už párat" řekl a celá banda odešla. Mezi tím se Minao zvedl a pomalu si to šinul pryč ze hřiště.
Wong Fei-hung
Fei-Hung nebyl depresivní kluk, ale z téhle situace nadšený nebyl, věděl, že to sensei myslí dobře, ale zde už šlo o jejich životy a ať si říká co chce, nemohl to vidět celé "jak myslíte sensei, ale jednou budeme odkázání sami na sebe a týmová spolupráce nám bude k ničemu" řekl nadechl se a pak rozhodil rukama "ale už na to raději kašleme, nechci si kazit náladu před tou slavností" řekl nahodil úsměv a koukl na senseie "no prošel jsem tréninkem chození po stromech a o ničem dalším zatím nevím, ale s ovládání chakry moc problémy nemám" řekl Fei-Hung a trochu nechápavě se na senseie koukl "ale jak by mi ovládání chakry mohlo pomoct v zesílení" zeptal se trochu hloupě.
Hitsugaya Hyuuga
Midori Hyuuga
vesnice Nishikita
Zatímco Kasumi hrabala v peněžence, Midori už viděla jak to mámí ze senseie. Když jí Miano odpověděl pokusila se nasadit mírně vyděšený výraz. Jak tak pozorovala Kazukiho, vypadalo to že už toho má bráška plný zuby a tomu klukovi jednu vrazí. Moc dobře věděla že Kasumi má na to toho kluka přeprat, jenomže teď je ještě příliš brzo dělat jakýkoliv problémy. Uvažovala že seskočí z houpačky a půjde se mu schovat za záda, aby odvedla jeho pozornost od nafoukaného Kurokumara. Ten hnusný kluk, ale obrátil pozornost k Mianovi. A jako by mu jedna facka nestačila, musel toho malého kluka i shodit. To už bylo moc i na Midori. Seskočila z houpačky a postavila se před Miana. Muselo to vypadat hodně vtipně, ale Kasumi už si toho kluka otočila a nacpala mu peníze i s drobnýma a Kazukiho obličej jasně říkal že ještě něco a s její trpělivostí je konec. Midori se modlila k jakémukoli bohu aby ten kluk už zmizel.
Midori Hyuuga
vesnice Nishikita
Zatímco Kasumi hrabala v peněžence, Midori už viděla jak to mámí ze senseie. Když jí Miano odpověděl pokusila se nasadit mírně vyděšený výraz. Jak tak pozorovala Kazukiho, vypadalo to že už toho má bráška plný zuby a tomu klukovi jednu vrazí. Moc dobře věděla že Kasumi má na to toho kluka přeprat, jenomže teď je ještě příliš brzo dělat jakýkoliv problémy. Uvažovala že seskočí z houpačky a půjde se mu schovat za záda, aby odvedla jeho pozornost od nafoukaného Kurokumara. Ten hnusný kluk, ale obrátil pozornost k Mianovi. A jako by mu jedna facka nestačila, musel toho malého kluka i shodit. To už bylo moc i na Midori. Seskočila z houpačky a postavila se před Miana. Muselo to vypadat hodně vtipně, ale Kasumi už si toho kluka otočila a nacpala mu peníze i s drobnýma a Kazukiho obličej jasně říkal že ještě něco a s její trpělivostí je konec. Midori se modlila k jakémukoli bohu aby ten kluk už zmizel.
Nieje všetko zlato, čo sa leskne
Nendo Aburame
"Tak to nemôžeš hovoriť. Nehráme sa tu na silné a slabé články. Sme tím. A ten môže buď fungovať dobre alebo zle. Včera ste bojovali bravúrne, takže podobné reči nechcem počuť." napomenul svojho študenta Nendo. Takéto kecy nemal rád, iba zbytočne debtali študentov a znižovalo to ich výkonnosť. Každopádne by som pre teba niečo mal. Ako si na tom s ovládaním chakry a s chakrou všeobecne?"
Hyuuga Kasumi
Podíval se na svou peněženku a zamyslel se, kolik asi tak u sebe nosí děti jejich věku? Vyndal z ní něco málo, stejně mu na čele z těch keců naskočila žilka, jakou měl chuť mu jednu ubalit.
Jeho sestra si zatím povídala s chlapcem což bylo jen dobře, jenže tenhle spratek měl se vším problém. Když ho shodil z houpačky Kasumi už měla dost, tohle byl na ní silný šálek čaje. Věděla, že se tu nemůže prát, teď je to vážně nejnevhodnější chvíle.
Otočila k sobě jejich velitele za rameno, vrazila mu do ruky peníze a přísně se na něj podívala.
"Tak aby bylo jasno, tady máš za mě a za sestru zaplaceno," řekla a počkala, až si to vezme.
Pak sáhla do kapsy, kde mívala drobné, nabrala všechno co tam měla a vysypala mu to do ruky, až něco popadalo do písku.
"A tohle, aby ses přestal pro dnešek starat o to co tady ostatní dělají, ber to jako obchod, dobré obchody dělají dobré vztahy," neměla v úmyslu mu říct, co tím myslí, ale věděla, že jestli bude mít ještě jediný problém, vyřeší to později a jinak. Prozatím to ale vypadalo, že se ho snad zbaví.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Vůdce těch malých kluků se jen uštěpačně smál "vidíte, že to jde, každý srabík tu vždy zaplatí" řekl a pak koukl na peněženku "no když se to vesme se vším všudy a taky to, že jste další přivandrovalci, tak asi většinu toho co máš" řekl a zase se nepěkně ušklíbl. Bohužel on byl malé dítě a tak výhružka z očí toho kluka mu nic neřekla, prostě mu bylo jasné, že zase vyhrál on. Mezi tím se Midori zeptala Miana a ten se jen opatrně přiklonil "to je Kurokumo, pochází odsud a moc se mu nelíbí, jak se sem přistěhovávají noví a noví lidé, ale je to zlý kluk, využívá toho, je silný a obírá o peníze děti jako vy" řekl, ale to dostal pohlavek zezadu od Kurokuma "hele co se s nima vybavuješ Miano? snad se k nim nedružíš, protože pokud ano, tak asi taky budu od tebe chtít poplatek" řekl a shodil kluka z houpačky.
Wong Fei-Hung
Fei-Hung na pozdrav kývl hlavou a poslouchal senseie, když se zeptal, jestli jsou v pohodě, tak zahýbal ramenem, na důkaz, že on v pohodě je. Pak měl menší proslov. Fei-Hung se trochu zamyslel a pak se slova ujal on "víte sensei, je pravda, že já a Hitsugaya jsme asi nejzkušenější, ale popravdě, já jsem zde asi nejslabší článek" řekl docela nevrle "Hitsugaya má své klanové techniky a Naomi meč, kterým dokáže napáchat škody, kdežto já mám pouze bojové umění a Taijutsu" na chvíli se zastavil a pokračoval "v boji proti někomu kdo bojuje rukama obstojím, ale jak bylo vidět, proti těžkooděnci jsme neměl sám šanci, takže se potřebuji naučit něco, co by posílilo útoky mého těla, jsem rychlý a mrštný, kondička je můj nejlepší kamarád, ale potřebuji nějakou posilu a to jakoukoliv, pokud je nějaké bojové jutsu, nebo něco co vás napadá, co by mi mohlo pomoct, tak to uvítám" řekl Fei-Hung a čekal, co mu Nendo navrhne.
Naomi Al Tai-ko
Není všechno zlato co se leskne
Naomi důkladně poslouchala senseie. Byla ráda, že ji sensei pochválil, ale na druhou stranu se ji nic nechtělo dělat.
"Ovládání chakry? Super!" usmála se. Super, úplně se těším. Řekla si ironicky v duchu.
"No a tu chakru nevím, pak se zjistí." otočila se směrem ke skále. Prohlédla si skálu a povzdechla si. Mám dvě hodiny, abych vylezla na tuhle skálu jen pomocí chakry a nohou. Ach jo! Škoda, že tu není brácha, ten by mi pomohl. No nic jde se do práce. Zabodla meč do země, protáhla se a mezitím popřemýšlela jak na to. Jediný co ji napadlo, že pomáhá nějaká pečeť. Začala soustředit chakru do nohou a u toho zkoušela pečetě. Nakonec nejlepší byla pečeť tygra. Po chvíli se rozeběhla ke skále. Jeden, dva, tři, čtyři kroky a už letěla dolů.
"Krucinál! Proč to nemůže jít lehce." Povzdechla si opět a začala se znovu soustředit. Kdyby místo skály stál strom, tak by ho možná už objímala, protože ani další pokus nevyšel.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Nieje všetko zlato, čo sa leskne
Nendo Aburame
"O tej technike som počul, dokonca som ju párkrát videl." poznamenal Nendo a zamyslel sa. "Lepšie by ti to určite išlo s niekým z klanu, no ak si trúfaš môžeš to skúsiť aj sám, brániť ti nebudem. Vyber si teda nejaký voľný plac kde si to môžeš odskúšať a hor sa na to! A ty čo, Fei?" Obrátil sa na posledného člena, ktorý ešte nezačal.
Midori Hyuuga
vesnice Nishikita
Žádné námitky z Kasumiiny strany nepřišly. Jenom úsměv. Taky se usmála a obrátila se zpátky ke klukovi. Začalo to vypadat že je možnost se i s klukem skamarádit.
Měla chuť se zeptat na něco typu: Takže my nejsme jediní kdo ztratil domov? a pak samozřejmě kdo, koho zná, se tu v blízké minulosti přistěhoval...
K ani jedné z otázek se však nedostala, protože k nim přišla partička kluků a začali po nich chtít peníze za to, že jsou na hřišti... Přišlo jí to pěkně praštěné a podle Kazukiho výrazu usoudila že mu taky. Jenom čekala až Kasumi vypění a zbije toho kluka. Naštěstí se nic takového nestalo a zatímco Kazuki vytahoval peněženku, naklonila se k Mianovi a šeptem se zeptala: " Kdo je to?"
Kasumi Hyuuga
vesnice Nishikita
Kazuki se překvapivě na svou sestru i trochu usmál. Opravdu nikdo kdo ji znal by neřekl, že se takhle odlišně dokáže chovat. Chlapec se představil a vypadalo to, že by si o povídal, ale v tom dost nevhod se tam vynořila hromada kluků.
Výraz Kazukiho se stal stejně vážným jako obvykle a všechny stopy po tom, že se kdy usmál se ztratily.
Když do ní jeden z nich strčil, podívala se na něj pohledem, který by obyčejně prozrazoval minimálně Midori nebo komukoli kdo ji trochu poznal, že by mu s chutí namlátila hned teď a tady.
Samozřejmě by jí to nedělalo problém, jenže použít na ně Shōtei by bylo příliš nápadné. Nemusí hned nutně poutat pozornost.
Jen doufala, že ji Midori nevytočí nějakou poznámkou jako, že je srab, přece jí musí dojít proč to dělá.
Kazuki vytáhl peněženku a s klidným pohledem a se zadíval do očí jejich vůdci jako by říkal: "Mohl bych si to s tebou rozdat, ale je moc brzo dělat si problémy."
"Kolik?" Zeptal se a čekal, až se dozví odpověď.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Chlapec se trochu pousmál "jde vidět, že nejste z naší vesnice, to bych vás určitě znal" řekl a pak se koukl na Midori "já jsem Miano a pocházím odsud" řekl a pak se koukl kolem "je to zvláštní vidět tolik nových lidí, přichází jich čím dál tím více......" nedořekl, protože se za nimi najednou vynořila partička 5 chlapců "ale ale, copak to tu máme kluci, nějací přespolňáci si tu přišli a dělají jako by jim to tu patřilo" řekl jejich vůdce, který vypadal o něco starší, než vypadaly Kasumi s Midori. "pokud chcete být na našem hřišti, tak musíte zaplatit, nebo vás odsud vypakujeme" řekl a se založenýma rukama si to mířil k nim s kumpány v patách "tak co bude, navalte peníze, nebo vás pěkně zřídíme" řekl a pěkně žduchnul do Kasumi.
Ayame Yamanaka
Tým 1
Vesnice
Bohužel, mezi ženami na nákupu se nedozvěděla téměř nic, spíše vůbec nic. Zjistila však, že čím více chodí po nákupech a potajmu špehuje, její nákupní košík se přímo úměrně zaplňuje tak ,jak se vyprazdňuje její peněženka. Koš byl téměř k neunesení a peněženka zela prázdnotou. Rozhodla se, že to nemá moc cenu a vyrazila zpět do jejich domu.
Sotva tam došla, pustila koš na stůl a zaklela. Vý zvědy jí stály tolik peněz a kromě jídla neměla vůbec nic. Rozhodla se, že když už nakoupila, udělá aspoň něco k jídlu z nákupu, ať vypadají jako rodina se vším všudy. Odložila si nejteplejší svršek a pustila se do díla. osobně doufala, že ostatní budou mít více štěstí.
Mé první FF:
http://147.32.8.168/?q=node/108484
Midori Hyuuga
Hřiště
Pohled toho kluka se jí moc nelíbil. Měla chuť mu něco říct, ale nechala si to pro sebe. Nelíbil se jí směr, kterým se hovor ubýral a proto se pokusila trochu změnit téma.
"Já jsem Hizuki a ty?" optala se a doufala, že se představí i on. Přecejenom ani nepozdravil, ale to mohlo být tím, že je považoval za cizí a nevěřil jim. Teď kdyby se poznali tak by mohli začít vyzvídat a nebylo by to ani moc divné. Otočila hlavu dozadu na Kazukiho a čekala jestli nemá nic proti.
Kasumi Hyuuga (Tým 1)
Hřiště
Kasumi ani nečekala, že se dá Midori s někým do řeči, spíš myslela, že bude tiše sedět a nechá to na ní, ale ona si hned začala povídat s klukem na vedlejší houpačce.
Nakonec, pokud u to nervozitou z té houpačky nesletí bude to jen lepší, vypadá mladší, může nevinně vyzvídat.
"Přistěhovali jsme se sem," odpověděl Kazuki na otázku toho chlapce pro jistotu, aby se Midori moc nerozpovídala, ale to snad u ní nehrozilo. Pak si jich už zase na oko moc nevšímal a dál houpal.
Pohrávala si s myšlenou, prostě přibrzdit houpačku a navrhnout "sestře", aby si šli spolu hrát, že bude fajn, když si najde kamarády. Na druhou stranu stále nedůvěřovala Midori natolik, aby ji s ním nechala bez dozoru, kdyby se něco pokazilo, hodlala to pečlivě zakecat.
Teď to takhle mohla v klidu nechat na ní, aby se zeptala na všechno možné.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Hitsugaya Hyuuga
nie je vsetko zlato co sa leskne
Netrvalo dlho a prisiel aj zvysok timu. hitsugaya sa na nich len zazubil a otocil sa na senseia. Trosku ho potesili slova o tom, ze stali proti mocnym súperom. Ked teda este ziju, nie su az take nemehla. Na prvy den by bol klan hrdy. Alebo minimalne nespravil ziadnu hanbu.
Ked sa vsak sensei spytal, co chcu trenovat, Hitsugaya sa zamyslel. Poskrabal sa na brade a potom zdvihol hlavu. ,,Hodila by sa mi nejaka technika na strednu ale dlhu vzdialenost. ten typek- k nemu bdue tazke sa dostat. Takze bud to alebo nieco s velmi tvrdym uderom, z ktorého by sa uz nespamatal´´ chvilu cakal, ale pritom rozmyslal, ake techniky by sa na to mohli hodit. Ako prve s velkym ucinkom mu napadol osmi trigram...ale 32 ran by asi nestacilo a na 64 by sa nestihol pripravit. To bude musiet dohnat doma.
Preto premyslal dalej. Technika na strednu vzdialenost? Skoda, ze nie je na ninjutsu, s taijutsu to bdue tazsie. Ale aj na taketo situacie musia mat v klane riesenie. Chvilu rozmyslal a odrazu dostal napad. Taka technika predsa existuje. ,,Sensei, bude to tazsie, ale mame v klane jednu techniku, ktora by sa mi hodila. Mozno ste o nej poculi, mozno nie. Vola sa Hakke Kusho...Co vy na to? Sice by som to mal asi trenovat v sidle, ale snad to zvladnem aj sam´´
Nieje všetko zlato, čo sa leskne
Nendo Aburame
Zanedlho dorazil celý jeho tím. Nendo bol trochu v strese, či sú všetci po včerajšku bojaschopný. Na prvý pohľad na nich však nebolo vidieť sebemenšieho náznaku nejakého závažnejšieho problému.
"Ahojte všetci. Dúfam, že ste všetci v poriadku." pozdravil ich trochu nesmelo. "Dnes máme až do večera voľno, preto dnes zapracujeme aj na individuálnych aj na kolektívnych faktoroch. Hitsugaya a Fei. Vy ste už dvaja školení ninjovia a včera ste stáli proti silným protivníkom. Vy sami najlepšie viete, čo by ste potrebovali zlepšiť alebo sa naučiť. Preto od vás chcem, aby ste mi po včerajších skúsenostiach povedali, čo chcete zlepšiť. Je jedno či to bude nová technika alebo iba kondyčné cvičenie. A ty Naomi si nová geninka, napriek tomu si to včera zvládla bravúrne. Avšak budeme musieť začať pekne po porade. Vidíš tamto bralo?" Nendo ukázal na neďalekú osamotenú skalu, vysokú asi tak ako dvojposchodový dom. "Tréning ovládania chakry. Máš dve hodiny aby si vyliezla na vrchol, len pomocou nôh. A ešte by som potreboval tvoj element, ak ho už vieš." pokynul Nendo.
Wong Fei-Hung
Fei-Hung měl toho týpka docela plné zuby, chvástal se tu nějakými kecy, ale nechal tu bojovat ostatní a sám se moc nepředvedl, ale neměl chuť se s ním vůbec bavit, cítil se docela zahanbeně, že ho něco jako vykloubené rameno mohlo vyřadit z boje. Když osoba zmizela, tak si přece jen vzpomněl na minulou událost, kdy stráž zabily jedovaté šipky a opět si uvědomil svou smrtelnost, ale bolest v ramenu ho přece jen přivedla na myšlenky. Pak k němu přišla Naomi a trochu si do něj rypla a Fei-Hung se jen ušklíbl "to bych si raději tu ruku uřízl, pokud bych kvůli ní nemohl bojovat" řekl, ale pak zase musel přivřít oko, sice bylo rameno vykloubené, ale stále to bolelo, což bylo protivné. Pak ještě Histsugaya vyslovil svou otázku a byla cekem pravdivá, ale Fei-Hungovi přišlo na mysl jediná věc "asi se rád kouká, jak lidí trpí a umírají, taková pakáž je nejnebezpečnější, nevíš co od nich čekat" řekl Fei-Hung, ale to už se skupinka vydala zpátky do Kosukeho sídla. Když tam došli, tak si Fei-Hung dřepl na židli a snažil se nemyslet na boj, ale to co říkal Nendo je pravda, tady končí všechna sranda, ale jen se těšil až tomu týpkovi nakope p***l. Když podali hlášení, tak dostali volno a Fei-Hung k tomu ještě ošetřovatel, který se na rameno podíval a řekl, že ho bude muset nahodit, takže si Fei-Hung sedl bokem k opěradlu, přendal si ruku a jen čekal co bude, ale jen se doktor dotkl ruky, tak Fei-Hung vyjekl a Doktor jen protočil panenky "myslel sem, že ninjové něco vydží" řekl pobaveně a Fei-Hung se jen zašklebil "hele sem zraněný, tak snad si to mohu užít se vším všudy" řekl, ale to najednou doktor škubl za ruku a Fei-Hungovi se asi zastavilo srdce, ale paže byla na svém místě a doktor se jen pousmál "no ani to nebolelo co?" řekl, ale Fei-Hung se držel aby nevybuchl, bylo to nečekané a podlé, ale přece jen bolest ustupovala. Doktor mu nakonec rameno obvázal
a pustil ho. Fei-Hung si to rovnou zamířil do svého pokoje, kde se osprchoval, protože byl celý špinavý, ale tím si namočil i celý obvaz, ale to ho moc netrápilo. Bolest byla pryč, jen bylo rameno trochu citlivější. Když se usušil, tak si vyměnil obvaz za suchý a hned šel do postele, kde usnul jako špalek.
Druhého dne, byl Fei-Hung na nohou zase jako poslední, když ho služebná vzbudila, tak si promnul rameno, dlouze zívl a šel do koupelny si vyčistit zuby, pak si hodil dredy do copu, nasadil si čisté kalhoty a volnou halenu a vyšel ven.
V celém sídle byl slyšet šum od toho jak se připravovali na slavnost, sice se měli s Nendem sejít na louce kousek od vesnice, ale Fei-Hung měl hlad, tak si skočil do jídelny, pro něco k snědku a pak se vydal směrem na místo určení, počítal, že ostatní už tam budou, tak na nic nečekal a tak jak byl se vydal na cestu. Když dojedl, tak se dal do menšího klusu až nakonec běžel co to šlo. Když doběhl na louku, tak ostatní tam už byli, doběhl k nim a nahodil svůj úsměv "dobré ránko lidi, snad jste se vyspali dorůžova jako já" řekl zakřenil se pak se koukl na senseie a lehce se uklonil "dobré ráno sensei, tak co pro nás dnes máte" vyslovil tu samou otázku co ostatní a čekal.
Ayame se jako správná matka vydala na trh a i když je vesnice menší, tak se zde dalo najít spousta věcí od potravin, oděvů, zbraní, Krejčířů, ševců až po dalších možností, co se v obyčejném životě hodí. Lidi si Ayame moc nevšímali, protože cizí lidí zde přicestovali nakoupili a odcestovali, tak si z cizinců hlavu nedělali, ale zatím jediné co mohla maximálně zaslechnou jsou obyčejné klevety ženských.
Pak tu jsou Midori a Kasumi, které se vydaly na dětské hřiště, kde to dětmi oplývalo. Když Midori oslovila chlapce, tak se na ní podíval a zkoumavě si ji přeměřil "vás jsem tu ještě neviděl, vy nejste odtud že? zeptal se kluk zkoumavým pohledem.
Naomi Al Tai-ko
Není všechno zlato co se leskne
Naomi spokojeně spala, dokud někdo nezaklepal. Sedla si a poslouchala vzkaz.
"Díky." zamumlala a pořádně si zívla, a při tom se protáhla. Vyskočila z postele, opláchla se, vzala na sebe čisté věci, dala meč na záda a vyšla z pokoje. Teprve teď ji došlo, že jsou přípravy na oslavu. Přebrodila se davem lidí a dostala se do kuchyně. Vzala houska a vydala se na cvičiště. Když tam dorazila, usmála se na kluky a zamávala jim.
"Bré ránko." koukla za sebe jestli nejde Fei.
"Co budem dělat?" koukla na senseie zvědavě a začala nad tím přemýšlet.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Hitsugaya Hyuuga
nie je vsetko zlato co sa leskne
Ked sa ozvalo klopanie na dvere s odkazom od senseia, Hitsugaya uz bol davno hore. Z okna pozorne sledoval kazdy krok pripravy slavnosti. Nikdy predtým to nevidel, sice v jeho klane boli oslavy pomerne bezne, ale on si vzdy prisiel na hotove, preto ho to zaujimalo.
S prichodom odkazu sa vsak jeho myslienky zacali uberat uplne inym smerom. Bez vahania odisiel od okna, rychlo sa isiel oplachnut, dal si ciste saty, ktore neboli poskvrnene bojom z predchadzajuceho dna. Po mysli mu stale behal ten neznamy, co utiekol. Uricte kvôli nemu chce sensei dalsi trening. Hitsugaya si pripevnil zbrane a zbehol dole do kuchyne. Milo sa usmial na peknu mladu sluzku a bezal dalej. Cestou si s podakovanim uchmatol nieco na jedenie a bez toho, aby sa vôbec snazil zisti kde je zvysok timu bezal na cvicisko. Ked tam dorazil, so sirokym úsmevom dopadol pred senseia. Dnes mal dobru naladu. Konecne dalsi trening a to ho vzdy potesilo: ,,Dobre rano sensei´´ zazubil sa na siroko a cakal na zvysok timu
Nieje všetko zlato, čo sa leskne
Nendo Aburame
Už od rána sa celou vilou začal ozývať lomoz a vrava. Hneď po východe slnka do rezidencie nabehla menšia armáda dekoratérov, čašníkov a iného personálu, ktorí okamžite začali pripravovať stoly, jedlá a výzdobu na dnešnú oslavu. Práve tento rachot zobudil Nenda. Ešte stále bol troška rozrušený zo včerajšieho krvavého súboja, no našťastie to na ňom nebolo vidieť. Obliekol si čistý plášť. Medzitým s úľavou zistil, že sa mu cez noc obnovili zásoby hmyzu. To mu zlepšilo náladu. Vyšiel von z izby a začal sa predierať davom ľudí až k neďaleko stojacej recepčnej. Tá si ho podozrievavo premerala, asi kvôli Nendovmu outfitu.
"Dobré ráno. Rád by som vás poprosil, aby niekto zobudil mojich žiakov a potom im povedal, že ich očakávam na lúke neďaleko kraja dediny. Budeme mať tréning." vysypal zo seba. Recepčná prikývla a zavolala si troch mladých čašníkov a preinterpretovala im Nendov odkaz. Tí len prikývli a každý sa pobral k jednej z izieb. Zdvorilo zaklopali a potom len vyhŕkli odkaz. Hneď nato niekam zmizli.
Nendo už bol vtedy na ceste na miesto stretávky. Bol rád, že si konečne doprajú spoločný tréning.