NFFORPG - Okolní svět
Vložil Jaden, Po, 2011-11-28 16:50 | Ninja už: 6362 dní, Příspěvků: 3468 | Autor je: Editor všeho, Moderátor
... zde se nacházíme ve všech ostatních zemích, které nepatří k velkým vesnicím. Jedná se o menší země, území či vesnice, které se rozhodly jednat na vlastní pěst a starat se o sebe samy...
(Tato místnost slouží adminům jako místnost pro plnění misí, pro mise, které se nedějí ve vesnicích či přilehlém okolí. Psát zde mohou pouze osoby, které se mise účastní, nebo admini. Jakékoliv nemístné komentáře budou okamžitě mazány a majitel komentářů bude potrestán!)
Ayame Yamanaka
Tým 1
vesnice
Našla pár obchůdků, které se zdály být příhodné k nákupu pro čerstvě nabydlenou rodinku. Vešla tedy do prvního obchodu se zeleninou a slušně pozdravila. Nečekala, že by jí někdo pozdravil nazpět, proto pokračovala dovnitř do obchodu. Snažila se vypadat nenápadně a jako že si vybírá nákup, ve skutečnosti se ale snažila dostat blíže k domorodkyním, které si spolu povídaly. Bohužel, zde se nesetkala s ničím zajímavým, ženy si povídaly o tom, co uvaří navečer.
Ayame přešla krám směrem ke dveřím, zaplatila pár yennů za zeleninu a odešla. Jako další místo si vybrala tržnici. Bylo zde překvapivě hodně lidí, na tak malou vesničku, a tak nebyl problém ztratit se v davu a odposlouchávat cizí rozhovory, aby se dozvěděla něco zajímavého.
Mé první FF:
http://147.32.8.168/?q=node/108484
Hitsugaya Hyuuga
nie je vsetko zlato co sa leskne
Neznamy mu opatoval pohlad z ktoreho vyzaroval neskutocny chlad. Ako keby sa donho zapichli dva kusy ladu. Napriek tomu Hitsugaya odolal a pohlad neodvratil. Co ho vydesilo ovela viac bolo to, ako spravil pecate. Aj clen Uchiha klanu by mal problem rozoznat pecate. Nez vsak stihol cokolvek povedat, zmizol v tornade.
Hitsuagya sa s miernym vydychom zadrazovaneho dychu otocil. Mal vsak dajek otazky. ,,Sensei-preco na nas nezautocil hned? Minimalne my traja sme boli oslabeni subojom so zvyskom tak sa nas mohol lahko zbavit. Rovnako ako pocas suboja, jeden zasah a ma nas a nakoniec by to bolo traja na jedneho. Nechapem to..´´ a pokracoval v ceste. Ked videl, proti komu budu musiet stat, rozhodol sa, ze bdue musiet pokracovat v treningu. Ved aj toho rychlika porazil len tak tak a tento bol kdesi inde. Bude sa musiet senseia spytat a poprosit ho o pomoc...
To uz vsak boli v sidle kde museli objednavatelovi misie vsetko vysvelit. Hitsugaya bol ticho a bol uz pomerne unaveny. Preto ked dostali rozchod, bez dlhsieho vahania vykrocil do svojej izby umyl sa a zalahol. Zaspal skoro okamzite tvrdym spankom nedbajuc na mozne nebezpecenstvo
Midori Hyuuga
Následovala Kazukiho až na hřiště, kde si jako hodná holčička sedla na houpačku kterou vybral. Na radu Kasumi se chytla a nechala se houpat. Chvíli byla jen tak ticho a přemýšlela o chování holky, nebo teď spíš kluka, za ní. Asi minutu se snažila přijít na to proč je její chování úplně jiné než normálně, pak to ale hodila za hlavu a otočila se k vedlejší houpačce, kde seděl nějaký kluk.
"Ahoj" oslovila ho normálně nahlas, takže pokud nebyl hluchý by jí měl slyšet.
Naomi Al Tai-ko
Vytáhla meč ze země a hodila se ho na záda. Pak se otočila k neznámému, který něco říkal. Naomi ho s odporem poslouchala, ale když zmizel, tak byla trochu více naštvaná. To je ale idiot. Zavrtěla nad tím hlavou, a pak šla za Feiem, který stál už na nohou. "Neříkal jsi náhodou, když jsme se potkaly, že by se ti život mrzáka nelíbil?" usmála se na něj a mrkla. Pak ale poslouchala senseie. Nikomu o tom neříct. Jasný, chápu!
Vydala se za senseiem, ale nejdřív si rozbalila jablečné lízo a dala ho Feovi. "Když tě to rameno bude hodně bolet, tak si kousni do tyčky, pomáhá to. Teda myslím." usmála se na něj.
Když dorazili do sídla, doufala, že už nikam dneska nemusí. Asi by stejnak nešla. Počkala než se vrátí zpátky sensei. "Tak co kluci těšíte se do postele?" zeptala se jich s úsměvem, že ona už se nemůže dočkat. Pak už byla jen potichu. Zanedlouho dorazil sensei, tak si ho vyslechla jen na půl ucha. Oslava?! Super! "Tak tím pádem...Dobrou kluci...jo a v noci to nepřehánějte." Rozeběhla se do pokoje, ale za chvíli se zarazila. "Moment, kde mám pokoj?" trochu se zmateně rozhlédla. Šla se kouknut, jestli někoho nenajde. Trvalo jí to asi pět minut, ale našla. Zeptala se hned slečny, kde má pokoj. Ale nejdřív ji řekla, že tu je s Nendem, aby se nelekla, že tu je někdo cizí. Slečna Naomi řekla cestu a ta poděkovala a rozeběhla se. Když vešla do pokoje, tak hledala postel. Když ji zahlédla, tak opřela meč o stěnu, a pak si lehla a během chvilinky usnula.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Nieje všetko zlato, čo sa leskne
Neznámy
Bez mihnutia oka celý čas pozoroval súboje svojich druhov. Ich porážky ho neprekvapili. Boli to slabosi. Prekvapilo ho však, keď sa naňho obrátil ten mladý Hyuuga. Zadíval sa mu do očí s neskrývaným chladom. "Boli to červy. Nič viac, nič menej. Obety, ktoré poslúžili svojmu účelu. Ich smrť bola nevyhnutná. Rovnako, ako bude tá vaša." povedal potichu a potom bleskurýchlo zložil pečate. "Shunshin no Jutsu!" Miesto klasického puknutia a obláčika dymu sa prudko zdvihol vietor a ninju obalil do nepriehladného tornáda. Keď sa rozplynulo, bol už preč.
Nendo Aburame, Kosuke Meipuru
Okamžite pribehol k Feiovi. Jeho tím mu bol prednejší ako ten útočník. "Ukáž to." povedal mu a hmatom mu skontroloval rameno. Našťastie mal Fei pravdu, bolo to len vykĺbené. "V Heisui sa ti na to pozrú." uistil ho a pomohol mu vstať. "Tie kokony čo som vytvoril nemali nielen kamufláž ale aj skrývali našu chakru. Ten chlapík musel byť pekelne dobrý senzibil." poznamenal a obzrel si Naomi a Hitsugayu. Vyzeralo to, že boli v pohode. Nendo si všimol, že mŕtvola bojovníka ktorého Hitsugaya zabil tam stále je, rovnako ako úlomky z toho podivného brnenia. "Pošlem správu ANBU, nech to vezmú na rozbor a trochu to tu upracú." povedal potichu a potom sa otočil smerom k študentom. "Okamžite na túto udalosť uvaľujem embargo. Jediný, kto sa o tom dozvie niečo viac bude Kosuke. Jasné? A teraz poďme." Maximálnou opatrnosťou ich začal mlčky viesť rovnakou cestou ako predtým. Tentoraz boli ešte opatrnejší a Nendo pre istotu zastal pri každom podozrivom zvuku. Keď dorazili do panstva, Nendo sa okamžite rozbehol ku Kosukeho izbe. Bez zaklopania vošiel dnu. Kosuke ktorý si práve čítal v kresle sa strhol. Už-už otváral ústa aby niečo povedal, no Nendo ho prerušil. Detailne mu vyrozpráva udalosti dnešnej noci, plus dodal aj že Fei je zranený. Roztrasený klien sa bojazlivo zamrvil v kresle. "Neviete kto to bol?"
"Zatiaľ nie. Ale bol to niekto nebezpečný. Toto už nieje hra, pane." odvetil Nendo. Kosuke nešťastne zavyl. "Netrápte sa. Toto je naša záležitosť, vy sa hlavne sústreďte na tú zajtrajšiu oslavu. Chceme tam toho veľa zistiť. A prosím, nechajte niekoho aby sa Feiovi pozrel na to zranenie." Kosuke zavolal slúžku a prikázal jej, aby išla po dvorného lekára. Ten v rekordnom čase dobehol k Feiovi a začal ho oštrovať. Nendo sa medzitým pobral von z panstva a rozbehol sa rovno na poštu. Tam si prenajal najrýchlejšieho holuba a napísal list, v ktorom prosil o zabavenie dôkazov. Adresátom bolo ANBU velitelstvo. Potom sa už miernejším krokom pobral späť za tímom. Dozajtra máte voľno. Možno budeme musieť trocha pomôcť s oslavou, ale náš čas príde asi až navečer. Zatiaľ si odpočinte." zavelil v stručnosti a sám sa pobral do svojej izby. Tam si ľahol, no trvalo mu asi dve hodiny kým konečne zaspal.
Hitsugaya Hyuuga
nie je vsetko zlato co sa leskne
Bol iba na polceste k nim, ked Naomi s Feiom dorazili rytiera. Hitsugaya s hrozou sledoval, ako vybuchuje a aj ked jemu osobne nic nehoŕozilo, dufal, ze sa ti dvaja z toho dostanu.
Nastatie to tak tak stihli. Fei ale nedopadol prave dvakrat prijemne a ako ho tak Hitsugaya sledoval, videl ze si minimalne vyklbil rameno. Neprijemne a teraz nebol cas nahadzovat mu ho spet. Napriek tomu sa postavil pred neho aby ho pripadne kryl dokial sa aspon minimalne nespamata. Obratil zrak na posledneho zostavajuceho utocnika. Bol ticho, neprovokoval ho ziadnymi poznamkami. Ked nechla bojovat tych dvoch a sam sa nezapojil, musi byt velmi dobry. Spytavo sa pozrel na senseia. ked videl, ze Fei uz nie je uplne mimo, tak zacal opatrne kracat smerom k nemu. Ked bol dostatocne blizko aby mohol zautocit a pritom nie tak blizko aby ho jedinou technikou znicil, dal sa do postoja svojho klanu: ,,preco si obetoval svojich ludi? To si az tak veris?´´ spytal sa nahlas. Alebo si az taky silny? Doplnil si v hlave
Kasumi Hyuuga
Zakotvila na prvním hřišti, které viděli. Kazuki vzal svou sestru za ruku a vedl jí rovnou k houpačce, kde na té vedlejší už někdo byl. Pokynul jí hlavou, ať si sedne, že ji bude houpat.
"A pevně se drž." řekla aniž by si to uvědomila. Byla zvyklá se starat o mladšího bratra a tak jí tahle role přišla celkem přirozená. Midori si mohla myslet, že to hraje, ale poprvé od doby kdy byli spolu v týmu, se teď chovala trochu přirozeně.
Počkala, až si Midori sedne a rozhoupala, ji, přemýšlela jestli se ona dá s někým z teď dětí do řeči, ale pochybovala o tom, že by se do toho Midori hned hrnula.
Zatím se rozhlédla, aby prozkoumala děti a zjistila, jestli kolem nejsou dospělý, nebo je někdo nesleduje.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Wong Fei-Hung
Fei-Hung se dostal z boku k rytíři a pěkně mu podrazil nohu a Naomi dokončila smrtonosné dílo. Ruka odpadla jak list ze stromu a jen zarachotila, když dopadla. Pak se koukl na Naomi a mrkl na ní, jenže pak to uslyšel taky, tiché tikání. Naomi ho nemusela vícekrát pobízet a Fei-Hung se dal na ústup. Pak rytíř vybouchl a jeho zasáhla tlaková vlna. Velmi tvrdě dopadl na zem ap ři tom si vykloubil rameno. Byl to docela šok a tak chvíli nemohl popadnout dech, ale nakonec se nadechl a jeho pravou rukou projela bolest "sakra" zaklel a převalil se na záda a stále se držel za rameno "až na to rameno jsem v cajku" procedil mezi zuby, protože to opravdu bolelo "asi jsem si vykloubil rameno" řekl a zhluboka oddechoval a myslel na něco jiného, aby zmírnil bolest.
Naši špioncí se rozešli po vesnici. Midori a kasimu mohli narazit celkem na 2 dětská hřiště, nebo na dostatek pobíhajících děti po ulici. Ayame, zase mohla najít asi 5 podomních obchůdků, každý zaměřen na něco specifického, jídlo, oblečení, truhlářství, květinářství a bylinkářství (kde se prodávají různé masti, bylinky apod.), nebo se mohla dostat na menší tržnici, kde se dalo sehnat skoro cokoliv.
Naomi Al Tai-ko
Naomiina čepel projela skrz rytířovu ruku. Byla hodně ráda, že se to povedlo. "Jupí! Výborně Fei!" ale pak si koukla na rytířovu ruku, ušklíbla se Asi budu mít noční můry. Dále sledovala rytíře a byla připravena, kdykoliv zaútočit. Jenže ten jen párkrát zakašlal a padl k zemi. "Tak to je asi...počkej...slyšíš to?" Naomi slyšela tikání "Zdrhej!!!" rychle od rytíře běžela co ji nohy stačily. Za nedlouho slyšela výbuch, a tak rychle zabodla meč do země a schovala se za něj. "V poho Fei?" otočila se na Feie a usmála se.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Ayame Yamanaka
Tým 1
Vesnice
Chirio jim ukázal jejich příbytek, moc dlouho se ale nerozplýval nad jeho vybavením, mluvil spíše o rozkvětu vesnice. Ayame to přišlo trochu vychloubačně, ale jinak jí byl celkem ukradený. Poté, co odešel, Homura všem rozdělil úkoly a očekával, že ihned začnou jednat. Ayame začala svým: "Ale,..." a to bylo vše, k čemu se dostala.
"Hmm, bláznivý Homura. Která rodinka by se hned po nabydlení rozeběhla po všech čertech místo vybalování?" Ayame jen nevěřícně vrtěla hlavou, ale rozhodla se věnovat úkolu.
Jako správná matka by se měla podívat po něčem k jídlu dětem a muži. Sáhla si tedy do kapes svého henge ve snaze najít nějaké peníze, ale věděla, že všechny budou v batohu, který je maskovaný. Rozhodla se proto alespoň se projít a zjistit, kde jsou nějaké trhy, nebo aspoň statky s farmáři.
Procházela se vesničkou a rozhlížela se kolem tak, aby to vpadalo, jako že hledá jídlo. Místo toho však hledala cokoliv zvláštního, co by jí napovědělo, jestli se zde děje něco nekalého.
Mé první FF:
http://147.32.8.168/?q=node/108484
Nieje všetko zlato, čo sa leskne
Fei zaútočil. Nachvíľu si pomyslel, že ten chlapec začína mlieť z posledného. Otvorený útok na hlavu. To nebolo múdre. Keď sa kopanec blížil k jeho prilbe, chcel napriahnúť ruku aby ho vykryl. V tom však chlapec zmizol a zrazu pocítil úder do kolena. Aj napriek silnému brneniu to bolo dosť silné nato, aby s rinčaním dopadol na do pokľaku. Vtedy však dievča zaútočilo na jeho poškodenú ruku. Tá úder mečom nevydržal. Čepel ňou hlučne prešla a následne odletela o pár metrov dozadu. Teraz sa Feiovi a Naomi naskytol strašidelný pohľad: na mieste, kde sa protéza oddelila bol teraz zretelne vidieť kypeť dočierna obhorenej kože a niekoľkých hrubých vlákien rôznych drátov, z ktorých sa valil dym a občasný elektricky výboj. Rytier začal hlasito kašlať a na pár sekúnd sa pozrel na svoju chýbajúcu ruku. Potom s činčaním spadol na zem a viac sa nepohol. Dvojica však mohla počuť slabé tikanie vychádzajúce z rytierovej zbroje. Tento zvuk vydávala malá amputovaná nálož vo vnútri jeho zbroje, ktorá sa aktivovala vtedy, keď prestalo biť jeho srdce. Dvojica mala asi 7 sekúnd na útek a potom nastal výbuch.
Midori Hyuuga
Vesnice Nishikita
Téměř hned jak dorazili do domu, tak z něj hnedka vypadly na ulici. Nebo aspoň Kasumi se obrátila hned co dostaly svou část úkolu. Pokrčila rameny a vydala se za ní.
"No to je jasný... Tak třeba někam kde by mohly být nějaký děti" za tohle menší rýpnutí očekávala nějaké setření, ale v tu chvíli jí to bylo celkem jedno.
I když očekávala ,že si Kasumi bude stěžovat, proč musí být zrovna s někým o kom si myslí že je totálně neschopný, ale nestěžovala si.
Kasumi Hyuuga
vesnice Nishikita
Nedostali ani čas si nový dům prohlédnout, což jí moc nevadilo, vlastně jí nezajímal, ale vžitá do role Homurova syna, měla chuť přijít s něčím jako: "tati nemůžu si nejdřív vybrat pokoj?", ale raději si to odpustila.
Koukla na Midori a pokynula jí hlavou ke dveřím. S předpokladem, že ji bude následovat sama vyšla ven, aby se porozhlédla.
"Kterým směrem půjdeme? Musíme se držet spolu." zeptala se jako starostlivý starší bratr, už jen proto, že ji nechtěla nechat samotnou. Věděla, že Midori by mohla zazmatkovat a tak byla nakonec klidnější, že je Homura poslal spolu. Rovnou si tentokrát odpustila řeči, že jí to bude jen komplikovat.
Byli tu nový a tak mohli vesnici pořádně prošmejdit do posledního koutku, kdo udělá něco dvěma nezbedným dětem, ne?
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Homura
Vesnice Nishikita, byt
„Děkujem vám mockrát, Vám i Vašemu starostovi, dobrej muži,“ následoval Chiria Homura a když je dovedl až do jejich nového domova, srdečně mu poděkoval a stiskl vděčně pravačku.
Chirio se s nimi pak rozloučil a opustil je, takže čtveřice osiřela.
„Tak jo holky,“ nasadil Homura v tu ránu zase svůj klasický, drsně přísný a poněkud neurvalý výraz, kterým trojici přejel, „vy dvě si jděte ven někam hrát a sbírejte informace. Ty zajdi mezi ženský, třebas na nákup nebo tak něco, a já se půjdu podívat po práci mezi zdejší chlapy,“ rozdal dívkám v Henge úkoly. Prvního se měly ujmout Midori s Kasumi, a druhého Ayame. „Večer se tu zase sejdem a proberem co dál, jasný? Tak do toho! A přesto že jsou mise jako tahle otrava, tak se snažte to nepodělat a neprozradit se!“ rozkázal jim nakonec ještě nekompromisně, načež se velitelsky napřímil a založil si ruce v bok, „No? Na co čekáte!? Pohyb!“
Chirio
Chirio vedl nové obyvatele jejich vesnice k jedné nově zbudované ulici, pak se koukl na Homuru a pousmál se "máte docela štěstí, jak už sem řekl, zažíváme dobré časy a rozkvět, takže jak vidíte o volné domy není nouze, vlastně jsme očekávali, že lidi jakovy, co ztratily domovy u nás najdou novou příležitost" řekl a pak se trochu lítostivě na ně podíval "jinak je mi líto co vás postihlo, je to hrozná doba, už aby to všechno skončilo" řekl a vedl je k domu, který byl na začátku ulice, když k němu přišli, tak do něj hned vešel a začal jin ho ukazovat, byl to pěkný nový dvoupatrový dům, který také pěkně voněl. Když jim ho ukázal, tak se rozloučil, řekl jim ať se zatím zabydlí a odpočinou si, pak se budou probírat další věci a odešel.
Ayame Yamanaka
Tým 1
Vesnice
U starosty se vše událo tak snadno, až tomu sama nemohla uvěřit. Starosta jim přidělil dům, ke kterému nyní šli s nějakým člověkem. Ten se Ayame moc nezdál. Nevypadal jako obyčejný usedlík, nebo sedlák.
Když poté Homura procházel kolem a špitl, ať dávají pozor na okolí, jen přikývla a udělala tak. Sledovala všechny lidi, kolem kterých procházeli. Snažila se na nich najít něco zvláštního, zbraně, jizvy, vypracovanou postavu, zkrátka vše, co by nasvědčovalo přítomnosti ninjů maskovaných, stejně jako oni čtyři, do vesničanů.
Po cestě přemýšlela, jestli by snad nebyl nejlepším zdrojem informací právě tenhle průvodce, na jehož jméno si nemohla vzpomenout. Myslela, že by ho mohli přemoci a ona sama by se pomocí přenosu mysli dostala do jeho hlavy. Poté by mohla chodit vesnicí jako on. Rozhodla se, že později ten nápad řekne Homurovi. Třeba se mu bude líbit.
Mé první FF:
http://147.32.8.168/?q=node/108484
Naomi Al Tai-ko
Naomi poslouchala Feie "No já se nebojím, já mám jen strach." Usmála se na něho, a pak dále ho poslouchala. Takže on ho zabaví a já půjdu do jeho ruky. To zní logicky.usmála se ještě pro sebe. "Dobře, jdeme na tu plechovku!" Trochu se přikrčila, aby rychleji uskočila do strany před plamenem. Pak se rozeběhla k rytířovi s mečem v ruce. Má zaneprázdněné ruce, takže by to nemusel vykrýtKdyž byla dostatečně blízko, máchla mečem do jeho zraněné ruky.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Midori Hyuuga (tým 1)
vesnice Nishikita
Byla strašně ráda že konečně vypadli z kanceláře toho nesympatického starosty, až se pro sebe úlevně usmála. Navenek ale pozorovala své okolí celkem nedůvěřivě. A Homurovo prohlášení jí v tom ještě utvrdilo. Ten chlap co je měl zavést do jejich 'nového' domova jí taky moc sympaticky nepřipadal, ale i tak se držela těsně za ním, když je vedl směrem k volným domům.
Byla si moc dobře vědoma, že není nijak skvělý herec, ale i tak doufala že pohled, který nasadila, je alespoň trochu nenápadný.
Wong Fei-Hung
Při Naominině poslední poznámce se jen pousmál "neboj se, na tohle jsem už připraven" řekl mrkl na ni a sledoval jak na ně opět namířil ruku "ok připrav se, já ho zabavím" řekl a hned jak z jeho ruky vyšlehl plamen, tak se mu hned vyhnul. Využil onoho útoku aby se za něj na chvilku schoval a během se co nejrychleji dostal k rytíři. Když byl opět dost blízko, tak vyskočil do vzduchu a roztočil se s nataženou nohou "Konoha Senpuu" řekl a mířil pět na rytířovu hlavu, ale nyní to jak se poučil, při obrátce, kdy byl k rytíři, zády provedl sled rychlých pečetí na kawarimi, tak aby to rytíř neviděl. Měl v plánu, hned jak zmizí, tak svou rotací zaútočí zezadu na rytířovo koleno a silně mu ho podlomí.
Nieje všetko zlato, čo sa leskne
Kyūketsuki
Nebol to síce vidno, ale bol slabý. Ten malý chalan mu dával zabrať. Ale bol rád. Aspoň ho niekto konečne oslobodí od života plného zabíjania a bolesti. Keď Hitsugaya prešiel do podobného tanca ako on, tak sa mu úsmev rozšíril. Opäť oponoval svojou rýchlosťou a prvé útoky z boku vykryl. Pri tom fatálnom ale spravil niečo neočakávané. Nebránil sa. Zrazu iba voľne spustil ruky a Hitsugayova ruka mu vrazila do tela. Kyūketsukiho telo bolo už také slabé, že tento nápor nevydržalo. Hitsugayova ruka vnikla do tela zadnou stranou a prednou aj vyšla. Démon si na poslednú chvíľu slastne prezrel Hitsugayovu ruku, ktorá cez neho trčala a chrčavo zašepkal: "Vďaka." Potom sa mu podlomili kolená a spadol na zem.
Nendo Aburame
Hitsugaya si so svojím oponentom poradil statočne, nad jeho vlastné očakávania. Teraz však na chválu nebol čas, pretože Naomi a Fei mali plné ruky práce s tým obrnencom. "Potrebujú nás!" zakričal naňho Nendo a sám sa rozbehol k trojici bojovníkov."
Ikari
Z miesta kde dostal zásah sa začal uvolňovať riedky tmavý dym. Jeho protéza vyzerala byť značne poškodená, no stále funkčná. Zadíval sa na dvojicu pred sebou. "Katon: Gōryūka no Jutsu!" zahučal mohutným hlasom a opäť napriahol ruku pred seba. Z ústia trubice vyšlahol plameň, ktorý sa v sekunde sformoval do podoby obrovskej dračej hlavy a zamieril si to rovno na Naomi a Feia. Hneď nato si všimol pribiehajúceho Nenda a Hyuugu, ktorý práve zabil jeho parťáka. Ikari nahnevane zreval a napriahol pred seba druhú ruku. Z tej prekvapivo nevyletel plameň ale prúd hustého mazľavého oleja, ktorý sa na zemi roztiahol do šírky a dĺžkou siahal až k Hitsugayovi. Okamžite potom vzal svoj meč a vrazil ho do tejto kaluže. Z ničoho nič zo špičky meča vyletela iskra a tá celú zmes zapálila. Na Nenda a Hitsugayu teraz mieril obrovský pás prenikavého ohňa.
Kasumi Hyuuga
Vesnice Nishikita
Z toho starosty jí jezdil mráz po zádech. Už se těšila, až odtud zmizí. Homura nebyl moc herec a ona zrovna taky ne. Otravovalo jí tvářit se na ně jako na rodinu. Když ten chlap řekl, že tu můžou zůstat, věděla, že budou muset být velmi opatrní, nesmí se v žádném případě nechat nachytat.
Za okamžik vyšli ven z kanceláře a on jim představil muže, který je odvede k jejich novému domovu.
Na Homurovo nařízení, koukat kolem sebe a mít oči na stopkách jen přikývla. Nasledovala muže k právě nově stavěným obydlím a rozhlížela se, jestli si nevšimne něčeho podezřelého, přitom se tvářila nenápadně jako chlapec který zkoumá nové místo, aby věděl kde provést nějakou tu lumpárnu.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Homura
Vesnice Nishikita, kancelář starosty
„Děkuju pane starosto! To je od Vás fakt moc milý! Věděl jsem, že když se člověk nevzdá naděje, štěstí se na něj usměje!“ usmál se Homura na starostu vděčně a zdvořile se mu uklonil. Když se obracel čelem k trojici stojící za ním, vyměnil si s nimi letmý pohled, a následoval druhého muže ven na chodbu.
„Děkuju Vám pěkně ještě jednou,“ přikývl a uklonil se starostovi ještě jednou na chodbě, načež vykročil za tím mužem jménem Chirio, co jim měl ukázat, kde budou bydlet.
„Sledujte své okolí,“ špitl přitom neslyšně k trojici geninů maskovaných technikou přeměny, kráčející v závěsu za ním.
Hitsugaya hyuuga-tim 14
nie je vsetko zlato co sa leskne
Trafil! A nie raz, ale rovno dvakrat.Nanestastie sa demon dostal mimo jeho dosah a tak ho Hitsugaya nemohol dorazit. Zaujal preto postoj svojho klanu a dalej ostrazito sledoval svojho soka. Kto to s tebou skonci? O com to hovoris preboha? cudoval sa v mysli Hitsugaya. Tie reci mu zneli..ako keby ich hovoril niekto tuziaci po smrti, niekto kto nemoze byt zabity. Co je zac? Co sa to tu deje? Pozrel sa do strany co robi zvysok timu a ako sa im dari. Byakuganom videl cosi divne. Vedel, ze cez brnenie nevidi chakra body ale videl, ze na jednom mieste je brnenie prerazene. A pod nim..ziadne chakra body! Co su tito ludia preboha zac? ,,Nie som dobry tanecnik, ale nemam na vyber. tanec smrti zacina´´ povedal potichu svojmu nepriatelovi. ratal s tym, ze predchadzajuceho zasahy jeho supera minimalne spomalia, utoky na chakra body boli predsalen dost neprijemne, kedze boli prepojene s organmi. Znova sustredil chakru na zrychlenie pohybu a zautocil. Jeho super bol neskutocne rychly a Hitsugaya mal co robit, aby odklanal jeho utoky. Bol to vsak tanec. Hitsugaya tancoval okolo neho vaha na spickach sa snazil vyuzit slabe miesta a pritom branit tie svoje. Dvakrat sa tesne vyhol seknutiu nozom a potom presiel do drviveho protiutoku. Ked super zautocil nozom, odklonil ruku do strany a polotockou sa dostal do jeho boku. Skusil par dalsich prudkych utokov na telo a naslednou polotockou sa mu dostal do chrbta. Bleskovo ako had zautocil celou dlanou na miesto kde malo byt srdce.
Naomi Al Tai-ko
Tým 14
Jen to cinko a Naomi se usmála. "Dobře!" zařvala na Fei, když chtěl zaútočit on. Ušklíbla se na rytíře a najednou ji něco strhlo na zem. Koukla vytřeštěnýma očima na rytíře, který měl kolem sebe plamen. "díky Fei, ale ještě si kvit nejsme, musíš ještě jednou." Vstala, oprášila a vyplázla na něj jazyk. Pak si sebrala meč a poslouchala Feie. Plán, tobě se to snadno řekne. Já nejsem moc na přemýšlení. vzdychla si. "Co?! Cože?! Dobrej zásah?" Nevěděla jaká bije, a pak koukla na ruku rytíře. "Ále, díky Fei." Trošku se začervenala a podrbala se na hlavě. Téže viděla nějaké ty hadičky. Koukla na rytíře: Chlape, co to si kurňa!" vykřikla na něho, protože ji to vážně zajímalo. "Dobře, to je bezva plán. Hlavně buď opatrný, nechci tě znovu zachraňovat." Nedalo jí to a musela si rejpnout.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Wong Fei-Hung
Fei-Hung byl sice dobrý bojovník ,ale zrovná nyní, byl sled událostí tak rychlý, že ještě chvíli ležel na zemi s vyraženým dechem. Pamatoval si jak jen uviděl rytířovu nataženou ruku, jak na něj míří, pak ucítil, jak ho někdo táhne za oblečení a on jen tak tak unikl ohnivé vlně. Na zem dopadl trochu krkolomněji a trochu si vyrazil dech, pak pomocí Naomi vstal a trochu se pousmál "díky jsem v pohodě" řekl a pak koukl na rytíře "tohle je docela hardcore" řekl Fei-Hung a koukal na Naomi jak se pustila do dalšího útoku. Byl to velmi dobrý tah a on jen v duchu zajásal, když viděla jak ho zasáhla "ok nyní já" řekl Fei-Hung a vyrazil k rytíři, protože ten nyní měl plné ruce s Naomi. Jenže Fei-hung uviděl, jak vyndal nějakou láhev a chystal se ji hodit na zem. Fei-Hung rychle zamířil k Naomi a těsně před vyšlehnutím plamenů ji v plné rychlosti strhl na zem a dopadli kousek od rytíře "tak nyní jsme si kvit" řekl a postavil se "Naomi nemůžeme útočit jen tak, musíme vymyslet nějaký plán" řekl a koukal se na rytíře a skrz plameny se zaměřil na jeho ruku "dobrej zásah" podotkl, ale pak se zamračil "jenže to co vidím nevypadá, jako maso, spíše jako nějaké hadičky či co" řekl Fei-Hung a jen se zamračil "musíme na něj jít spolu, já ho zabavím a ty zasáhni znovu to samé místo" řekl a čekal co ona na to.
Yingo Shimato
Starostova kancelář
Yingo sledoval toho tesaře, jak mu vypráví jejich příběh a Yingovi se to zdálo normální, napětí mezi Kiri a Konohou bylo velmi silné a zničení vesniček, bylo normální. Ale přece jen se mu ten chlapík zdál až moc veselý na to, že zrovna ztratil domov, ale hodlal dál hrát svou roli. Položil pero a postavil se "to je mi líto co potkalo vaši rodinu a....." nedořekl a podíval se z okna na místo, kde se vystavovaly nové domy "myslím, že to nebude problém, pověřím jednoho z našich lidí aby vám ukázal váš nový domov, věci kolem smlouvy a peněz vyřešíme později" řekl a došel ke dveřím, otevřel je a vyšel ven, rukou jim naznačil ať ho následují. Vyšli na chodbu a přišel k muži co stál u jeho dveří, jako jeho stráž "ukaž tady našim hostům volný dům a ať se v něm zabydlí" řekl a pak na něj rychle mrkl, to samozřejmě naši špehové nemohli vidět, když k nim byl otočen zády "následujte prosím Chiria, on vám vše ukáže" řekl pokusil se o chabý úsměv a zapadl zpátky do pracovny. Pak se Chirio podíval na rodinku a pousmál se "vítám vás ve vesnici Nishikita, která zrovná zažívá zlaté časy" řekl a pak jim rukou pokynul "následujte mě, ukáži vám, kde budete bydlet" řekl a vyšel z budovy.
Ayame Yamanaka
Tým 1
vesnice Nishikita
Jen velmi těžce se smiřovala s reakcí, kterou se představil Homura před starostou. Chtěla nějak zachránit situaci, ale vůbec jí nenapadlo, jak. Naštěstí starosta vypadal jako typ člověka, který je na neurvalé typy zvyklý.
Proto se Ayame jen s klidem dívala, jak si Homura se svou prostořekostí poradí sám. Prozatím se rozhlížela po místnosti, kdyby náhodou zahlédla cokoli podezřelého. Nesměla zapomínat, že jsou na infiltrační misi a kde lépe začít hledat, zda-li něco nesedí, než u samotného starosty v kanceláři.
Mé první FF:
http://147.32.8.168/?q=node/108484
Midori Hyuuga
vesnice Nishikita
Výstup kterým se dostali do kanceláře starosty dopadl stejně jak očekávala. Vůbec se nedivila že je starosta ignoroval dokud nedokončil část své práce a když jejich senseie napomínal měla chuť mu říct že to nepomůže. Následující senseiovo přetvařování jí dostalo až málem otevřela pusu... Přece jenom nesympatického starostu a vysmátého tesaře, který přišel o střechu nad hlavou a prosí o novou, nevidíte každý den. Stejně jako Kasumi mlčela s rukama za zády a řešení s tím starostou přenechala 'rodičům'.
Nieje všetko zlato, čo sa leskne
Kyūketsuki
Úder chlapca do jeho ruky bol citelný, no vôbec ho to nevyrušilo. Pokojne ostal stáť na mieste a nespúšťal z jeho súpera chladný pohľad. Keď Hyuuga zaútočil impoznatnou rýchlosťou, ostal tam len stáť. Tesne pred prvým útokom sa začal kryť rýchlymi blokmi pomocou oboch predlaktí. Väčšinu úderov dokázal zablokovať, no posledné dva boli priveľa. Prvý ho trafil do hrude a druhý do pravého ramena. Na pár sekúnd vďaka sile úderov vyletel dozadu, no tesne pred dopadom vo vzduchu spravil bezchybné salto a dopadol do ľahkého pokľaku. Znova sa zadíval na Hitsugayu. Výraz jeho tváre sa však zmenil. Teraz na chlapca pozeral užasnuto, priam obdivne no z očí mu stále sálal chlad.
"Že by...? Že by si bol ten kto to so mnou skončí." zašepkal prenikavým hlasom. Siahol rukou pod plášť a vytiahol z neho dlhý nôž. "Tanec začína."
Ikari
Dievčine sa podarilo jej parťáka dostať do bezpečia a nový útok začala sama. Rytier síce sledoval každý jej pohyb, no nestačilo. Zle odhadhol jej pohyb v dyme a jej meč mu narazil do ruky. Kovy o seba hlasno zarinčali a Ikari sa trocha prehol. Nestrácal však čas a spod opaska vytiahol malú okrúhlu nádobku a hodil ju pod seba. Keď nálož narazila na zem, nastalo prudké zasyčanie a a znenazdajky z nej kolmo hore vyletel obrovský prúd ohňa ktorý Ikariho zahalil. Ak bolo dievča nablízku, tak ju to muselo zasiahnúť. Ikarimu to však nevadilo, jeho brnenie bolo celé z ohňovzdorného materiálu.
Ak by sa však niekto sústredil na Ikariho chakro vody, všimol by si že na mieste kde ho zasiahol meč sa mu odlúplo brnenie. Pod ním sa však nenachádzala ľudská koža, ale kovová protéza ľudskej ruky. Nebola odkrytá celá, no bolo z nej vidieť niekoľko trčiacich hadičiek a rúrok.
Vesnice Nishikita
Kasumi Hyuuga (Tým 1)
Cestou si Kasumi všimla jediné věci, oni tři vypadali jako zkutečná milující rodinka, zatím co z ní negativita na hony sálala. Strčila si ruce do kapes a alespoň s nimi držela krok. Snad vesničané přisoudí to její chování pubertě.
Když konečně dorazili k budově, Homura hned vtrhl dovnitř, jak viděla jeho jednání, byl to jeden pomyslný facepalm za druhým.
"Na to, že přišel o střechu nad hlavou, je nějakej moc vysmátej." pomyslela si, ale radši to jako poslušný syn nekomentovala, pouze pozdravila a dělání ostudy přenechala tatínkovi. Starosta jí byl od pohledu nesympatický a něco se jí na něm nezdálo.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Homura
Vesnice Nishikita, kancelář starosty
„Ah, pardon pane starosto! To víte, takovýhle věci prostej truhlářskej mozek moc neřeší,“ zvedl Homura omluvně ruce a napůl úst se zazubil, „a jak nám můžete pomoct Vám musí bejt hned jasný, pane starosto,“ popotáhl Homura a bezelstně se na starostu usmál. „Já a moje tři poklady tady jsme přišli o střechu nad hlavou. To víte, ve válce to nemá ani truhlář lehký. A tak už pěkně dlouho putujeme krajinou, jen s pár věcma co jsme zachránili a se svejma životama, a hledáme nějaké nové místo k životu. A já doufal, že ho najdem tady u vás, pane starosto, hned jak jsem tuhle vesničku zmerčil,“ přistoupil Homura ke stolu starosty trochu blíž a pronesl s dlaní v dlani, při čemž se ohlédl po trojici stojící za ním, obrátil se zpátky na muže za stolem a prostě se usmál.