manga_preview
Boruto TBV 11

ANBU láska - Kapitola 7.



Kapitola 7. - Vzpomínky na Konohu

Hin se rychle umyla a převlékla se do své noční košilky. Když stála před zrcadlem, chvíli přemýšlela, že se ještě převlékne. Přece jen nechtěla jít po chodbě jen v noční košilce, i když je to jenom naproti jejímu pokoji. Nakonec to vyřešila svým hedvábným županem, který jí sahal po stehna.
Rychle si ještě pročísla vlasy a spěchala za ním.
Zaklepala a čekala, až se otevřou dveře.
Kakashi otevřel a musel se podržet dveří, když ji uviděl.
Hin si toho všimla a vlezla k němu do pokoje.
„Téda, myslel jsem si, že mě dokáže skolit jen pořádný rambo, ale mýlil jsem se. Na to stačíš pouze ty! Sluší ti to,“ řekl a hned si ji k sobě přitáhl.
Hin se tomu musela zasmát a vtiskla mu polibek na tvář.
Poté se od sebe oddělili, Hin si začala prohlížet jeho pokoj. Rozměrově byl naprosto stejný jako její. Nábytek byl také na stejném místě.
Zaujali ji však věci na poličce. Přišla k ní a začala si ji prohlížet.
Stará fotka týmu 7, pár dalších fotek, na kterých byl Kakashi s někým a nakonec tam byla napůl přelomená malá katana.
„To je tvoje wazikaši?“ ptala se zbytečně, jelikož jí odpověď byla jasná.
Kakashi kývl hlavou na souhlas.
Poté se zaměřila na fotky.
Nejvíc ji zaujala fotka, na které byl nějaký tým. Hin hned poznala malého Kakashiho a pak ještě Yondaimeho.
Kakashi uviděl, že kouká na tu fotku a přišel k ní.
„Tohle byl můj tým, když jsem byl malý. Obito Uchiha, Rin a Yondaime,“ ukázal na každou osobu na fotce až na sebe.
„Obito, od toho máš svůj Sharingan, že ano?“ zeptala se.
Kakashi posmutněl a Hin si toho všimla.
„Jako malý si byl roztomilý,“ zasmála se Hin, aby změnila téma.
Podíval se na ni s vykulenýma očima.
„To jako říkáš, že teď už roztomilý nejsem?“ zeptal se naoko uraženě.
„Tak jsem to nemyslela a ty to víš,“ řekla a položila si hlavu na jeho hruď.
Kakashi ji naopak zabořil do jejích krásných vlasů. Chvilku tam takhle stáli v objetí.
„Víš, proč jsem se přidala k vám?“ zeptala se ho po chvíli.
„No, tak určitě kvůli mně,“ usmál se.
„No kvůli tomu hlavně, ale taky kvůli celé Listové. Né, že bych ji přestala milovat, ale kvůli tomu, že tam pro mě už nebylo místo. Všichni si našli partnery a můj otec, ten dělal, jako kdybych neexistovala. Když jsme měli misi, tak jsem se rozhodla, že už skoncuju se svým životem, jen co dodělám misi. Pak jsem, ale potkala tebe a rázem jsi mi změnil život. Celé dny jsem myslela na tebe, a že se přidám k ANBU. A tak jsem tu,“ dořekla a sedla si na jeho postel.
Kakashi si k ní přisedl a pohladil jí po tváři.
„Jsem rád, že ses rozhodla pro ANBU a ne pro ukončení svého života. Ani nevíš, jak bych se cítil, kdybys ukončila svůj život,“ snažil se mě povzbudit se smutným úsměvem na tváři.
Chvíli nad tím oba přemýšleli, jak by se asi cítili, kdyby ten druhý zemřel. Nakonec své myšlenky zahnali a užívali si své přítomnosti.
Kakashi si lehnul a Hin se mu pohodlně uvelebila v náruči.
Takhle dlouho nevydrželi. Kakashi si sundal svoji masku a něžně políbil Hin. Ta mu polibek oplatila, ale po chvíli se odtáhla.
Hleděla mu do očí a viděla v nich lásku, vášeň a chtivost. Hin na nic nečekala a vrhla se na něj s dalším polibkem.
Dál se nedostali, jelikož únava byla větší a oba usnuli.
Hin se probudila a koukla se na hodiny, které svítili červeným světýlkem na poličce.
Půl druhé ráno.
Hin se posadila a pohled jí sjel na Kakashiho. Na tváři se jí objevil úsměv. Pohladila ho po stříbrných vlasech a šla se kouknout na balkónek.
Vešla tam a hned jí ovál vítr tvář. Opřela se o zábradlí a vdechovala ten úžasný vzduch, který tu byl. Připadal jí lepší, sladší než byl v Listové.
Všude bylo ticho, všichni odpočívali. Hin nic nechybělo, snad jen ty zařivé body, které ráda pozorovala v noci ze svého pokoje. Ano, hvězdy. Vždycky na ně koukala, jestli jí něco neřeknou o budoucnosti. Vždycky čekala, jestli nějaká nespadne dolů, aby si mohla něco přát.
Najednou ucítila opojnou vůni a ruce, které ji chytli okolo pasu.
„Kam si zmizela?“ zeptal se ten sametově hebký hlas.
„Nevím, prostě jsem se probudila a šla se kouknout sem. Chybí mi tu hvězdy, na které jsem koukala doma,“ řekla potichu.
Kakashi si ji otočil čelem k sobě.
„Pojď si lehnout, zítra nás čeká opět trénink a chystám se ti ukázat jedno místo,“ řekl a táhnul ji zpět k posteli.
Oba opět pokojně usnuli.
Ráno probudil Hin polibek, který ji přistál na rtech.
Zvedla svojí ruku a přejela po svých rtech. Usmála se.
„Vstávej, princezno, dneska nás čeká další trénink,“ řekl a šel se obléct.
Hin ho po chvíli napodobila a už stála vedle něho oblečená. Nasnídali se a opět vyrazili na cvičiště.
„Dneska tu budou i Minoru a Otsuyu. Vlastně to oni tě dneska budou učit,“ usmál se na ni.
„A co mě budou učit?“ zeptala se Hin.
„Jak je znám, tak si budou chtít dát zápas a tak tě naučit boj s katanou i ninjutsu zároveň,“ dopověděl, když přišli na cvičiště.
Už tam na ně čekal Minoru a Otsuyu nikde.
„Koukám, že váš tým má sklony k tomu chodit pozdě,“ zasmála se Hin, když si vzpomněla na věčné výmluvy Kakashiho. Vždycky přišel pozdě, když měli plnit nějakou misi i s jinými týmy.
„Já za to nemůžu, že to ode mě odkoukali,“ vymlouval se Kakashi a drbal se ve vlasech.
„Ahoj,“ pozdravili Minora, když k němu konečně došli.
Pozdrav jim oplatil.
„No, rád bych začal, ale stále chybí Otsuyu,“ řekl a rozhlížel se všemi směry.
„Já bych začal, ať se Chiyo něco naučí, a pak může nakopat zadek Otsuyovi za to, že přišel pozdě,“ navrhl Kakashi s úsměvem.
„Fájn,“ řekl a přišel k Chiyo.
Kakashi odešel stranou a nechal je. Vylezl si na nejbližší strom a sednul si na větev.
„Tak pro začátek si vezmi svou katanu a chyť ji do jedné ruky,“ řekl a následně udělal to samé.
„Teď soustřeď chakru do druhé ruky, ať zjistíme, jestli to vůbec zvládneš.“
Hin držela katanu v pravé ruce a soustředila se na levou ruku, ve které se objevila chakra. Byla velmi soustředěná, že nevnímala věci okolo, až na hlasy.
Minoru si toho všiml a hned ji zastavil.
„Dobrý, můžeš přestat soustředit chakru a teď se koukni do pravé ruky,“ řekl.
Hin tak provedla a nestačila se divit. Její katana ležela na zemi.
„To je přesně ono. Kvůli tomuhle to trénujeme,“ řekl Minoru a usmál se na ni.
„No, ale jak toho docílím, aby mi nespadla?“ zeptala se Hin.
„Musíš se soustředit na obě ruce, ale v té levé víc. Navíc, všiml jsem si, že si vnímala jenom tu chakru. Takhle by tě mohl kdokoli napadnout, aniž bys o tom věděla.“
Hin sebrala katanu a znovu to zkusila.
Rozložila soustředění, tak jak jí to řekl Minoru a v levé ruce se opět objevila chakra. Tentokrát cítila, že drží katanu pořád v ruce, navíc věděla, kde se co děje.
Zavřela oči a dál vnímala okolí. Věděla, že někde kousek od ní na větvi sedí Kakashi a celé to pozoruje. Věděla, že cítí každý pohyb v lese a věděla, že na ní právě útočí Minoru se svou katanou.
Nečekala na nic a odrazila jeho katanu jedním pohybem. Poté otevřela oči a usmívala se.
„Tak to vypadá, že si to zvládla,“ řekl Minoru a vstal ze země. Začal se oprašovat.
„Myslím, že to základní si pochopila. Teď můžeš bojovat s katanou a zároveň používat ninjutsu podle libosti.“
Kakashi se spokojeně usmál a dál sledoval Hin.
Najednou se na větvi kousek od něj objevil Otsuyu.
„Tak už si přišel?“ zeptal se Kakashi.
Otsuyu kývl.
„Musel jsem ještě za Masako-sama,“ řekl a seskočil k Chiyo a Minorovi.
„Sem zde,“ řekl.
„To je dost,“ řekl naštvaně Minoru.
„Teď když budeš tak hodný, tak si dáš zápas tady s Chiyo. A pevně věřím, že prohraješ,“ ušklíbl se na něho Minoru a objevil se vedle Kakashiho.

Poznámky: 

Další dílek přidám, co nejrychleji! Jinak asi začnu psát novou povídku, tak doufám, že si jí tky přečtete! Eye-wink

4.89655
Průměr: 4.9 (29 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Zlaterik
Vložil Zlaterik, Po, 2011-09-26 17:57 | Ninja už: 5860 dní, Příspěvků: 46 | Autor je: Prostý občan

kawai, veľmi pekné, celá poviedka sa mi páči len tak ďalej.