Super Sestry 10

Meshiki : Páni koukala jsem jako vejvrat. Nedocházelo mi, co se vlastně stalo. Kiba byl dost pomlácenej a Arichi řekla, že ho půjde ošetřit, tak spolu šli do koupelny. Když se Neji vzpamatoval a zjistil jakej bordel tam je, tak se ještě víc opil, protože věděl, jaký to bude průšvih. To samé udělala i Hináta, to teda bylo opravdu co říct. Všichni už byli zase uvolnění, až na mě. Ségra nevim kde je, to samé platí i pro Shikamara, Kiba s Arichi jsou v koupelně a jinak se všichni moc dobře bavili. Ino seděla Saiovi v klíně a každou chvíli se líbali. Což mě celkem překvapilo, protože to mi k Saiovi nesedí, nejspíš se učí nové věci....třeba se do ní Sai zamiluje a konečně začne lépe chápat city. Naruto seděl vedle Hináty, něco jí šeptal do ucha, a potom spolu odešli pryč, nejspíš do pokoje. Shino se bavil s Choujim a lili do sebe saké a ….............. Neji seděl u TenTen a laškovně se spolu bavili. Potom si na něj TenTen obkročmo sedla a políbila ho. Myslela jsem, že vybouchnu. Tu krávu jsem chtěla zabít a toho děvkaře jsem chtěla zmlátit, tak aby umíral v ukrutných bolestech. Přišla jsem k nim, chytla jsem TenTen za ruku, ta se jen otočila a já jí z Nejiho jedním malým pohybem ztrhla. Neji se na mě trošičku omluvně podíval, zřejmě mu došlo jak to pos.ral. Do očí mi vhrkly slzy.
„Ty prase!“ dala jsem mu facku a běžela pryč. Koupelna byla za rohem a tak jsem do ní rychle vběhla, jenže................
„Bo.ože pr..omiňte,“ říkala jsem a pořád brečela.
„Já už jdu pr..yč,“ rychle jsem vypadla. Vevnitř to spolu zrovna dělali Kiba s Arichi, což mě taky dost překvapilo. Tohle byly snad zatím ty nejhorší narozeniny. Běžela jsem tedy dál po chodbě a zaběhla do nějakých dveří. Byl to něčí pokoj. Lehla jsem si tam na postel a dál brečela. Potom jsem z chodby slyšela.
„Ou promiňte jen jsem hledal Meshiki,“ byl to Neji. Potom začal klepat na dveře u toho pokoje.
„Meshiki? Jsi tam?“ ptal se. Nic jsem neříkala, měla jsem na něj vztek. Alespoň jsem věděla, jak je mi věrnej.
„Já jsem to nechtěl. Věř mi. Bylo to jen nedorozumění,“ obhajoval se.
„Neji, nech mě být,“ řekla jsem mu. Nastalo ticho. Už jsem nechtěla jít ven, a tak jsem tam přespala.

…..........

Ráno když jsem se vzbudila, jsem se chtěla jít umýt, ale když jsem vešla do koupelny, našla jsem tam spícího Kibu s Arichi. Nechtěla jsem je vzbudit, a tak se rozhodla, že půjdu nahoru do koupelny. Musela jsem přes obývák ve kterém se válela spousta bordelu, včetně několika lidí. Lee spal opřený na gauči vedle Sakury, pod nimi na zemi ležel Chouji a někde opodál spal Shino. Blížila jsem se ke schodům a najednou jsem něco slyšela.
„Ne nechci, abys mi to ošetřil. A spát budu klidně na zemi,“ říkala to určitě Tokime.
„To já budu spát na zemi, tobě nechám postel,“ to byl Shikamaru.
„To si teda grant,“ zavrčela Tokime a už jsem jí viděla, že schází schody. Šla jsem o kousek dál, aby to nevypadalo, že jsem je poslouchala. Tokime si mě všimla hned jak slezla schody.
„Něco ti řeknu. Chlapy jsou pěkný debilové,“ hned začala a ani mě nepozdravila.
„Jo taky tě zdravim a mě to řikat nemusíš. To mi včera dokázal ten muj, no teď už zřejmě ex,“ řekla jsem naštvaně. Tokime se na mě podívala.
„Co se stalo?“ zeptala se a Shikamaru taky poslouchal.
„Včera když se opil se líbal s TenTen,“ odpověděla jsem celkem klidně a rozhodně. Tokime se na mě soucitně podívala. Pohledem jsem jí sjela na nohu, na které měla rány od zabodnutých střepů. Všimla si toho, a tak si přes nohu dala ruku. Shikamaru si toho taky všiml a sklopil oči.
„No, ale musím říct, že já z toho nemám žádné vnější rány,“ vzhlédla jsem k Shikamarovi. Ten hlavu sklopil ještě víc.
„No jo no,“ řekla. Všichni se pomalu začali probouzet, zřejmě jsme je k tomu přiměli povídáním. Když se Sakura probudila a zjistile, že vedle ní je Lee, začala křičet a ihned ho shodila na zem. Tím se probudil Chouji. Potom se brobral i Shino a dolů začali chodit i ostatní. Sai se držel za hlavu a Ino jeho za ramena a smála se. Potom přišla TenTen a chvíli po ní Neji. Z druhé strany pak ještě přišel Kiba s Arichi a už nám chyběl jenom Naruto a Hináta.
„Bože doufám, že spolu nic neměli,“ modlil se Neji. Asi po pěti minutách dorazili i oni. Hináta byla červená jak rajče a Naruto jakoby se vznášel.
„Jestli se to dozví Hiashi, zabije mě,“ vzdychl Neji.
„A myslím, že mu někdo s radostí pomůže,“ nezapomněla si rejpnout Tokime. Neji se na mě podíval. Já jsem se na něj vražedně podívala a hned jsem se zase podívala jinam. Shikamaru se zasmál a Tokime ho hned chtěla seřvat, jenže se najednou ozval výbuch a země se otřásla. Dovnitř vběhl Kakashi.
„Promiňtě, že.... Bože tady to vypadá hrozně a vy vypadáte ještě hůř, no na to neni čas. Vesnici napadli Akatsuki, ihned běžte za Tsunade, ta vám řekne co dělat,“ ihned běžel ven. Já jsem byla ve svém normálním oblečení, tak jsem se nemusela převlékat. Skoro všichni měli své oblečení až na Kibu, Arichi, Naruta, Hinátu a Saie s Ino. My ostatní jsme hned běželi za babčou. Když jsme tam doběhli hned nám dala pokyny. Sakuře řekla, ať je v nemocnici a pomáhá ošetřovat raněné, nám řekla, ať bojujeme a pokud bude na bojišti někdo raněn, máme mu pomoct svými lékařskými schopnostmi, ostatní mají pouze bojovat. Vyrazili jsme. U hlavní brány byl Hidan a Kakuzu. Ve středu vesnice byli Zetsu a Deidara, kousek od nich byla Konan se Sasorim. Po okrajích vesnice byli Itachi a Kisame, ale nikde jsem neviděla Peina. Bylo dobré, že jsem si studovala vše co o nich víme, mohla jsem předpokládat, proti komu bych měla největší šanci. Já bych rozhodně neměla šanci proti Hidanovi, nebo Itachimu. Většinou bojují na střední vzdálenost a já jsem na blízko. Pokud bych se k nim nemohla nijak dostat, byla bych ztracená, ale Hidan bojuje i na blízkou vzdálenost. Sakra, je v tom guláš, a navíc bych se měla obávat všech. Rozhodla jsem se jít na Kisameho a Lee se Shinem mi kryli záda. Rozběhla jsem se proti němu. Když si mě všiml, tak se akorát zasmál a stoupl si přímo proti mně.
„Podceňuješ mě,“ upozornila jsem ho, když se nepřipravoval k protiútoku. Chtěla jsem mu dát ránu, ale najednou byl pryč, místo něj to schytal strom který se přelomil a spadl.
„Hmm, takže máš celkem ránu,“ zase se zasmál. Vražedně jsem se na něj podívala.
„Tak to bude zábava,“ rozběhl se proti mně se svým velkým mečem. Byla jsem připravená, ale potom se před ním náhle objevil Itachi a dal před něj ruku, aby se zastavil.
„To je ona,“ podíval se na mě Itachi, což jsem nepochopila.
„Tahle jo?“ zeptal se Kisame.
„Jo, takže buď opatrný,“ řekl mu, a už byl zase pryč. Bylo štěstí, že se mnou nechtěl bojovat. Kisame se proti mně znovu rozběhl. Švihnul svým mečem, ale já jsem uhnula a hodila jsem po něm několik shurikenů, jenže to jakoby nebylo nic. Chtěla jsem, aby byl mimo, tak jsem dala pěstí do země. Díky tomu že se půda začala ničit, ztratil rovnováhu, toho jsem využila, přiběhla jsem k němu a odkopla ho pryč. Vstal ze země a vypadal hodně naštvaně.
„Tak a teď už nebudu hodnej,“ zavrčel.