Izimoto-Kapitola 2:Iziho zkouška

Zvláštní jak rychle se Kakuzu i Hidan dokázali spřátelit s Izim. Poté co vyrazili začínal se Kakuzu dost vyptávat na Iziho osobní život, jutsu které ovládá a spoustu jiných věcí, které by klidně někomu mohli připadat zbytečné.
„Doufám že jsi si jistý co děláš, jen to že si opustil vesnici z tebe dělá nukenina takže ti pude o krk a budeš žít nebezpečný život jako my ostatní co žijeme v Akatsuki. Jestli tohle bylo tvé první zabití budeš si muset zvykat a oklepávat se, aby si jednou snad neměl chuť někoho nechat naživu jen proto, že je to tvůj přítel, starý známí nebo člen vesnice. Už nikdy nebudeš moct žít jako předtím. Doufám že s tím počítáš“ Kakuzu zvážněl, ale nevyvedl Izimota z míry ani jedním slovem co řekl.
„Tohle jediný mě táhlo k nějaké tajné a nebezpečné organizaci, chci aby se mě lidé báli, navíc nemusíš mít strach, že bych někdy někoho ušetřil jen protože je z Konohy. Tu vesnici jsem nesnášel a zabiju kohokoliv kdo mi bude stát v cestě v tom abych začal nový život jako člen Akatsuki. Ano, nový život, krutý a nebezpečný. Radši zemřu jako nukenin než jako člen vesnice.“ Po tomto proslovu si sundal čelenku, vzal kunai a udělal čáru přes znak Konohy.
Kakuzův postoj vůči němu se změnil, netušil kolik zloby vůči jeho vesnici se v něm skrývá a zatvářil se velmi spokojeně. Tušil, že nebylo zbytečné brát ho sebou i když stále si lámal hlavu co na to asi řekne jeho šéf. Sám toho o vůdci Akatsuki Painovi ví málo a tak tedy netuší jak bude reagovat. Ale teď přemýšlí i o jiných věcech.
„Pokud by ti to nevadilo Izi, rád bych věděl co všechno dokážeš v praxi, chci aby si bojoval s Hidanem a aby tě nenapadlo nějak ho šetřit, on tě šetřit nebude.“ Kakuzu tedy zabočil a dva jmenovaní ninjové za ním. Přišli na malou louku. Byla to normální oblast, pár stromů, několik křoví, protékající řeka a jinak jen travnatá louka.
A tak boj započal jakmile byli oba připraveni. Opravdu Hidan na něj nešel zlehka jeden chybný krok a z Iziho budou dva malý Izíkové. Snažil se opravdu dost, ale sám uznal že bez jutsu se proti Hidanovo kose s kunaiem moc dlouho neubrání. Pokoušel se o průlom obrany dost dlouho a sám začal pociťovat únavu. Najednou dostal nápad. Zavedl boj na blízkou řeku. Jakmile Hidan chvíli polevil v útocích vzal kunai, zarazil ho do vody a zařval:„Chidori Kouken“! Vodou proletěl obrovský nápor elektřiny, kterému neuhl ani Hidan dosti povolil obranu, Izi využil příležitosti dostal se za něj a usekl mu hlavu pomocí čepele z chidori.
Už jen viděl jak jeho bezvládné tělo i hlava se spouštějí dál do řeky. V tu chvíli vystartoval Kakuzu, aby zbytky ulovil. Když s nima vyšel na břeh Iziho přepadl záchvat lítosti.
„Je mi to líto Kakuzu já ho nechtěl zabít...“ Izi skoro se slzami v očích kouká na Hidanovo tělo.
„Ty to asi nechápeš mě nemůžeš zabít!“ Izi se jen lekl a uviděl jak na něj mluví pouhá Hidanova hlava.
„No jo s tebou mluvim ty vořechu mě nemůžeš zabít, slyšel jsi ho Jashin-sama? Velmi vtipný klučina.“ Pak už se jen lámal smíchy.
Jen co k němu přisedl Kakuzu začal ho sešívat. Izi byl celkem vyčerpaný a tak se posadil do stínu a opřel se o jeden velký strom. Tohle sice moc nechápal, věděl že ho Hidan šetřil a že by ho Kakuzu asi jen tak nenechal bojovat kdybych mu mohl něco udělat. Byl celkem štastný a zároveň vystrašený, takovéhle schopnosti nikdy neviděl. V Iziho podvědomí se teď motala spousta myšlenek. („Tak takovéhle schopnosti najdu v Akatsuki? Byl to dobrý nápad jít s nima? Nemám co ztratit. Ale co musí být jejich vůdce za šílence? Přijmou mě mezi sebe?“) Jak tam tak o tom přemýšlel a pokoušel se relaxovat seskočil ze stromu neznámý muž chytl ho pod krkem a přiložil k němu kunai. Kakuzu i Hidan zpozorněli. Byl to jeden z ANBU vypadalo to že poslední z oné skupiny, jejíž členy Kakuzu a Hidan pozabíjeli, vypadá to že to nebyli všichni.
„Za smrt mích přátel, za Konohu, za Hokageho! Za ně všechny se teď pomstim. A ten kluk zemře jako první. Ale nebojte se i na vás příde řada nikdo neunikne hněvu ANBU z Konohy.“ Už se napřahoval že to s Izim skončí když tu náhle si všiml že Kakuzu ukazuje prstem za něj, podíval se tedy rychle za sebe...
„Katon:Zukokku.“ Jediné čeho si Izi všiml je obří plamen, z posledních sil se dostal ze sevření Anbu, ale poté co uskočil už mu víc sil nezbylo.
Poslední co viděl byla divná věc s červeno-bílou maskou a poté... omdlel.