Super Sestry 6

Tokime : Bože je to taková bolest. Někoho slyším, zřejmě se sem vrací Kiba. Dvě postavy vešli dovnitř, už jsem je nedokázala rozpoznat, jen po hlase.
„Kibo? Jsi to ty?“ ptala jsem se a očima jezdila po obou postavách.
„Ano jsem to já,“ řekl.
„Pro boha,“ prala po dechu ta druhá osoba.
„Sakuro?“ zeptala jsem se.
„Ano, to jsem já,“ odpověděla.
„Moc se ti omlouvám, jak jsem se chovala,“ řekla a slyšela jsem v jejím hlase pláč. Hned mě začala léčit.

Meshiki : Rány už byly trochu lepší, už jsem tolik nekrvácela, ale pořád to bolelo. Nejimu stékaly slzy po tváři. Přiběhly tam další dvě osoby. Ino a Shikamaru. Když jsme zahlédli Shikamara, trochu v nás hrklo.
„Oo bože,“ řekl Shikamaru, když mě viděl. Ino mě také začala léčit. Neji se k ní naklonil, aby je Shikamaru neslyšel.
„Ino, myslím, že by jsi měla jít dál po chodbě do jiné místnosti,“ zašeptal.
„Proč?“ zeptala se normálně nahlas. Shikamaru se na ní podíval, ale neřešil to a dál se díval na má zranění. Neji se na Ino podíval a naznačil hlavou.
„Tokime“? Neji přikývnul. Ino potřebovala vědětvíc, a tak mu přenášela myšlenky do hlavy.
„Tokime je na tom hodně špatně“? Neji znovu přikývnul. Ino si stoupnula.
„Myslím, že tady mě není potřeba, jen se půjdu podívat po Kibovi,“ řekla a odešla hledat Tokime, a Kibu se Sakurou. Shikamaru se za ní podíval, ale nakonec si řekl, že to zřejmě není vážné, a tak šla hledat Kibu. Všichni jsme byli trošku překvapení, že se vůbec nezmínil o Tokime, zřejmě si myslel, že je v pořádku.
„Moment kde je Sakura?“ zeptal se.
„Noo... hledali Tokime,“ řekl opatrně Neji.
„A našli jí?“ ptal se dál.
„Jo.... našli,“ odpověděl Neji a trochu posmutněl.
„No aby to z vás člověk tahal. A je v pořádku?“ ptal se dál. Neji neodpověděl. Shikamaru se na něj podíval, a když viděl jeho výraz, došlo mu, že je něco špatně.
„Co se jí stalo? A kde je?“ ptal se nervozně.
„Shikamaru neměl bys za ní chodit. Není na tom moc dobře,“ řekl mu Neji.
„A kdo jiný by za ní měl jít než já?“ zeptal se ho naštvaně. Konečně trochu přiznal city k ní, i když to není zrovna ta pravá chvíle.
„Právě proto bys jí ty neměl vidět,“ vrátil mu. Shikamaru jen zakroutil hlavou a šel hledat.
„Ne Shikamaru,“ volal Neji, ale bylo to zbytečné.

Tokime : Přibyla ještě Ino a také mě začala léčit. Rány už tolik nekrvácely, ale pořád to bylo velmi vážné.
„Kibo!“ slyšela jsem křičet Shikamara.
„Sakra je tu,“zavrčel Kiba.
„Jdu ho zadržet,“ řekl ještě a šel pryč. Po chvilce už jsem slyšela Shikamarův hlas blízko.
„Ne sem nesmíš,“ zvýšil hlas Kiba.
„Chci jí vidět,“ strkal do něj.
„Tak h..o p..usť,“ zachraptěla jsem a do místnosti vešel Shikamaru. Nepoznala jsem který je který. Oba dva si ke mě stoupli. K jednomu jsem pohlédla.
„Shika..maru?“ zeptala jsem se.
„Ne, já jsem tady,“ promluvil ten vedle. Napřáhla jsem k němu ruku. Když mě za ni chytil, ucítila jsem dopadnout kapku na mou paži.
„Neplač,“ vydechla jsem. Potom jsem se podívala směrem k dívkám. Chytla jsem Sakuru za ruku, alespoň myslím, že to byla Sakura.
„Obě víme, že je to zbytečné,“ řekla jsem jí.
„Ne pokud by tu bylo, alespoň o dva lékaře navíc, nejhorší by jsme zastavili, a potom když by jsme tě dostali do nemocnice, už by si se z toho nějak dostala,“ snažila se Sakura.
„Jdu sehnat dva lékaře, i kdyby mě to mělo stát život,“ řekl odhodlaně Shikamaru a i s Kibou odešli.
„No s námi šli ještě nějací lékaři, ale byli pomalý, třeba už jsou tady,“ oznámila Ino. Sakura kývla. Léčily mě bez přestávky, až asi po deseti minutách přiběhl Kiba se Shikamarem a dvěma doktory. Holky mohly konečně trochu zvolnit. Všichni mě léčili asi hodinu a řekli, že se potřebuju rychle dostat do nemocnice.
„Pokud se nedostane do čtyřiadvaceti hodin do nemocnice,...... zemře,“ posmutněla Sakura.
„Ale to nemáme šanci stihnout,“ naříkal jeden doktor.
„Máme. Je tady i Naruto a pokud zavolá Gamabuntu, tak se tam dostanou v čas,“ řekla Sakura. Všichni kývli a opatrně mě nesli ven. Cestou jsme prošli okolo Nejiho a ségry. Venku byl Naruto a když nás viděl hned k nám běžel.
„Není čas Naruto, přivolej Gamabuntu,“ naléhala hned Sakura.
„Ale já ho nemůžu jen tak přivolat,“ protestoval Naruto.
„Jenže Tokime umírá Naruto, potřebuje rychle do nemocnice,“ vykřikla Sakura. Naruto už na nic nečekal a přivolal Gamabuntu. Nejdřív byl naštvanej, že ho přivolal, ale když mu Naruto vysvětlil situaci, hned souhlasil a vyrazili jsme. Gamabunta říkal, že cestou kterou bude skákat, budou muset zasadit spoustu nových stromů. Byl s námi i Shikamaru. Asi za pět hodin jsme byli u brány Konohy. Naruto odvolal Gamabuntu a poděkoval mu. Shikamaru mě vzal do náručí a běžel se mnou do nemocnice i s Narutem. V nemocnici se mnou ihned běželi na sál. Potom mě doktoři uspali.

Meshiki : Nevěřila jsem tomu. Tokime je v ohrožení života, to není možné. Sakura mě znovu začala léčit a Ino se k ní přidala. Obě měly slzy v očích.
„Je to h..odně vážné?“ zeptala jsem se. Sakura kývla.
„Ale ty na tom taky nejsi nejlíp, takže odpočívej,“ nařídila mi. Najednou se zastavila.
„Neji všichni se teď vrátíme do Konohy, ale ty musíš ze sebe vydat všechno. Poneseš Meshiki a poběžíš co nejrychleji, aby mohla do nemocnice,“ řekla mu. Zřejmě se to zhoršilo.
„Ano,“ souhlasil. Potom mě opatrně vzal do náručí, to celkem bolelo, ale dalo se to snést. Všichni vyběhli ven, ale Neji běžel nejrychleji. Běžel bez přestávky, asi tři hodiny, potom musel zastavit. Pár minut odpočíval a zase běžel. Takhle to bylo několik hodin. Do Konohy jsme dorazili asi po dvaceti hodinách. Hned se mnou běžel do nemocnice a předal mě tam doktorům.
„Ježiši. To bude problém,“ řekl hned doktor, když mě viděl.
„Proč?“ ptal se starostlivě Neji.
„Zbylo nám jen pár doktorů, ostatní operují tu dívku, která se sem dostala, asi před patnácti hodinami,“ řekl.
„Moment oni jí ještě operují?“ ptal se Neji.
„No lépe řečeno je na kapačkách a už jen ošetřují menší zranění,“ informoval nás doktor.
„A bude v pořádku?“ zeptal se Neji.
„No pokud nebereme v potaz to, že nebude moci, tak půl roku bojovat, Ano bude v pořádku,“ řekl a doktoři si mě potom přebrali.
„Pokusíme se některé uvolnit od tamté dívky,“ řekl jiný doktor. Když mě odnášeli doktoři pryč, po cestě jsem potkala Shikamara. Bylo vidět, že je nervozní, utahaný a smutný. Šel směrem k Nejimu, takže si nejspíš o tom všem promluví. Zavezli mě na sál a tam mě uspali.