Zkažený
„Jděte pryč!“ zařval.
„Nechci nikoho z vás vidět! Zmizte odsud!“
Možná by se mohlo zdát, že blonďák je plný zloby či smutku, možná nenávisti. Ale bylo tomu úplně jinak. Nic z toho necítil. Cítil se prázdný a zároveň plný něčeho nečistého. Měl v sobě démona, pravda, ale měl v sobě ještě něco jiného. Uchovával v sobě zraněnou duši, zlomené srdce, prázdnotu. Byl zlomený časem. Všichni se postavili proti němu, když byl malý a on nehodlal cokoli měnit ani teď, když už byl velký.
„Táhněte pryč z mého života!“
Nebyl nijak zlý. V jádru duše to byl vlastně ještě malý kluk, který měl plno snů, který chtěl dokázat velké věci, chtěl mít plno přátel, lásku a rodinu. Byl to naivní chlapec plný nevědomosti. Nepopsaný list, jak se říká. Ještě neprošel pořádně svým životem. Ale tohle bylo dřív, někdy na začátku.
Teď je zlý. Ano je zlý. Všichni jeho sny a plány do života ušlapali. Ušlapali celou jeho osobu. Jako nějaká nepotřebná věc ležící na ulici. Všichni na ni šlapou a nikdo si ji nechce vzít, zpravit a pečovat o ni.
„Já vám ještě ukážu,“ šeptal si, když procházel ulicí a všichni se něj dívali. Byly to pohledy vyjadřující strach. Strach z člověka, který nikdy nepoznal nic jiného než nenávist okolí. Byl tím tak nasáklý, že už se do něj nevešlo nic jiného.
Od rána do večera běhal za Konohou a nechával své představy a myšlenky pracovat. Měl plnou hlavu výmyslů a špinavosti. Chtěl se pomstít. Zle pomstít.
Ach jaké klišé.
Jedna věc se mu ale musí nechat. Jeho schopnosti a okolnosti, za kterých vyrůstal mu dodávaly takovou sílu.
Všichni zemřou. Budou umírat dlouho a bolestivě.
Zdechnou!
Když se zdálo, že snad ten blonďatý démon utekl z vesnice, doběhl před Konožskou bránu muž. Jen stěží se to dalo nazývat mužem. Jeho původní podoba se vytratila s jeho sílami. Zemřel ještě jdoucí po návsi. Jeho tělo vydrželo v jakési setrvačnosti ujít ještě dva kroky, ale jeho duše už dávno plynula pryč. Nikdo netušil, co se stalo. Ve vesnici to vyvolalo ohromný příval hysterie, strachu a všichni ninjové a vycvičení muži běhali v tom zmatku a snažili se chránit vesnici a lid.
A pak to přišlo. Přišel on. Zhrzený ninja, který měl pohled tak mrazivý, že všechna květena stahovala své květy a všechna zvířena utíkala kilometry daleko. Bylo jasné, co chce a měl na to právo. Byl o tom přesvědčený.
Vesnice se nestačila ubránit. Všichni lidé padli a s nimi i všechny domy, stavby a chrámy. Když se obří liška smála a rozmetala všechno kolem sebe, ostatní spřátelené vesnice sice nestihly přijít včas na záchranu, ale podařilo se jim lišku vrátit do chlapcovi podoby. Jakmile tomu tak učinili, chlapec se smál. Smál se tak silně, že mu tryskaly slzy a musel se držet za břicho.
„Už je pozdě,“ prohodil mezi návaly smíchu.
„Ted už nic nezmůžete!“ vykřikl a postavil se na nohy. Pořád se usmíval.
Ninjové nevěděli, co si o takovém člověku myslet. Báli se ho, ale nedávali to najevo.
Drželi ho v zajetí dlouhé roky. Blonďák po nocích zíral na měsíc a hvězdy a celé dny prospal.
Jednou v noci za ním přišla dívka.
„Proč jsi takový?“ zeptala se ho a sedla si před mříže do tureckého sedu.
„Jsem takový od narození,“ zasyčel chlapec.
„Jsi moc hezký, máš nádherné oči a vlasy,“ řekla dívka, rukama si chytla prsty u nohou a pomalu se pohupovala dopředu a dozadu.
Tu noc Naruto proplakal.
Děvče za ním chodilo každý večer. Každý večer po dobu čtyř let.
„Možná tě někdy pustí,“ řekla jednou a položila ruku na mříž.
„Možná ano,“ zauvažoval.
„Myslíš, že bys to mohla zařídit?“ zeptal se zvědavě a položil svou ruku na tu dívčinu.
„Pokusím se,“ zasmála se, vtiskla na tvář chlapci polibek a utíkala za vedením vesnice.
Pak se dívka týden neukázala. Blonďák každý večer hleděl skrz mříže na dveře, kterýma vcházela dovnitř.
Po sedmi dnech se dveře otevřely a dovnitř vešlo pár ninjů. Chvíli se radili a pak jeden promluvil: „Tvá dívka za tebe dlouho bojovala. Teď na tebe čeká venku a těší se, až vyjdeš jako svobodný člověk,“
Možná je to kruté, možná ne, ale za den byla vesnice srovnána se zemí. Podstata člověka se nezmění a Naruto byl poznamenaný na celý život.
„Tobě nikdy neublížím, lásko,“ šeptával každý večer své dívce, která usínala v jeho náručí se strachem odporovat.
Povídka o pomstě je asi nejčastějším tématem všech fanfikcí. Ano nepřišla jsem z žádným novým ani originálním nápadem. Je to verze zkaženého Naruta. O tom, jak ho vesničané nezačli mít rádi. A je to tak schválně, takže nechci slyšet, že náš milovaný roztomilý Naruto by to nikdy neudělal 
Je občas zajímavé jak autoři dávají postavám špatné vlastnosti. Bu´t je ten člověk dokonale hodný (Kishimotův Naruto, nebo tvoje dívka) nebo dokonale zlý (Jako tvůj). Takhle se lidé nechovají. To je princip který se mě prostě nelíbí.
I když chápu že napsat jednorázovku bez právě takového zjednodušování je těžké.
Taky souhlasím s tím, že by některé momenty asi chtělo rozepsat. |Vůbec nechápu motivace té holky. Byla tak hodná, že se jí ho zželelo neberu, přeci jen zabil spoustu lidí...
Na jednu povídku je tam moc otazníků, ale jinak to jde. Ve skrze to není špatná povídka. Jen ty postavy.
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
Tak to je hodně kvalitní příběh. Fakt super. A takhle by to asi i fakt bylo, kdyby ho nezačali uctívat a ještě víc by se na něj vykašlali.
Xbox 360 je nejen pouhá bílá a černá herní konzole. Xbox 360 je centrum multimediální zábavy a vysoké kvality her. Pokud si o Xboxu 360 myslíš totéž, dej si tohle do podpisu.
wow tak tohle mi vyrazilo dech, četla sem hodně povídek o narutově bolesti a tom, jak ho poznamenala, ale tohle bylo něco, aplaus!!!
Děkuji všem za komenty
moc mě potěšily 
také by mě zajímalo, jak by Naruta Kishi zpracoval v temné podobě 
takže se omlouvám 
ale jak to nebylo tak hrozné, tak jsem ráda 
a ani jsem nečekala že ten konec bude mít takový ohlas 
je pravda že i já dost často nedočítám ffky skrz začátek 
děkuji, že je pro tebe jedinečná 
a překvapilo mě, že se k povídce vracíš a že na tebe tak zapůsobila 
děkuji 
Toren123: děkuji za kladné ohodnocení
Tenny: je tam pár nesrovnalostí ohledně jeho držení a dívky, vím, ale nechtělo se mi do podrobna vypisovat všechny pasáže, protože nemám ráda dlouhé jednorázovky
Aki: přiznám se, že pravopis je má slabá stránka
Swallow-chan: děkuji, žes ji dočetla do konce
Mrs.Rinnegan: Já naopak Naruta miluju, ale všichni ho vidí jen jako nevinného chlapce, tak jsem mu trošku zhoršila charakter
Akumakirei: Na nedostatek ohledně té dívky sis docela slušně odpověděla sama
akai: ano i mě připadá Naruto stále jako ten naivní hodný chlapec
Moc hezké
Ale stejnak se mi nejvíc líbila ta část téměř na konci. V jádru duše to byl vlastně ještě malý kluk, který měl plno snů, který chtěl dokázat velké věci, chtěl mít plno přátel, lásku a rodinu. Byl to naivní chlapec plný nevědomosti.
Protože on mi takový připadá pořád a jen tak se to nezmění.
Tanabata je svátek přání. A tak se ho pokouší najít; třeba i na dně flašky saké.
Můžu jen opakovat. Povídka o tom, co by bylo, kdyby byl Naruto na té druhé straně... Ne, nebudu říkat, že by to nikdy neudělal xD Tohle je FF a mně se líbila, i když měla svoje chyby.
To propuštění z věznice. Opravdu se mi nezdá, že by ho po týdnu jen tak pustili, neškodilo by nějaké rozepsání (třeba že ta dívka měla kontakty, a proto ho tak rychle vysekala nebo jak se to dělo, proč tak rychle, cokoliv...).
Ale když přehlédnu tohle, mrazí mě z konce. Mrazí mě z poslední věty, jen když si představím, jak ta dívka leží v jeho náručí, oči dokořán, klepe se a přeje si, aby to nepoznal. A on jí říká tyhle věci... Brrr. Kdyby ta poslední věta nebyla, tuhle povídku bych asi tolikrát nečetla a tolikrát se k ní nevracela. Díky ní na tuhle povídku neustále klikám... a tak mě vlastně donutila i ke komentáři
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Jsem za tuto povídku ráda, když přehlédnu nějaké ty chybky, jako když chyběly čárky ve větách nebo pár i/y, ale nebylo to tak hrozné.
Četlo se to moc hezky, asi proto, že já Naruta nenávidím, a proto jsem dala velkou přednost tomu zkaženému a hnusnému Narutovi před tím hodňoučkým. Mohlo by být zajímavé, kdyby se z něj tohle opravdu stalo.
Povídka byla moc hezká... a končila tak... neutrálně. To se mi líbí.
Slavnostně dokončená FF: [2017 - 2024, 48k slov, 22 kapitol]
NABÍDKA, KTERÁ SE NEODMÍTÁ
Příběh Sasoriho - od dob, kdy se toulal jako uprchlík pouští a hledal nové výzvy, přes doby, kdy věrně sloužil Akatsuki a hledal odpovědi, do dob, kdy mu už bylo tak nějak všechno jedno a hledal klid.
Chm... místy mě tam iritovalo pár íček/ýček, ale co. Povídka to byla dobrá.
Tenny už něco málo napsala, já bych za sebe dodala, že bych se do toho líp vžila, kdybys to víc rozepsala, zkusila přidat několik příkladů konkrétních křivd...
Ne, kašlu na to. Bylo to dobré. Protože už ta představa zlého, jiného Naruta... je zvláštní. Nutí k zamyšlení.
Ten konec... jo, ten tomu něco dal. Dovolím si citovat:
„Tobě nikdy neublížím, lásko,“ šeptával každý večer své dívce, která usínala v jeho náručí se strachem odporovat.
Ona mu pomohla, ona toho pak sama litovala a bála se ho... jaká ironie. Zvláštní. A přesto možná i... reálné.
Mělo to své chybky. Ale líbilo se mi to.
Hybrid - Blind Side
FF Kniha
plně souhlasim
ze začátku jsem si říkala, á další smutná ukřivděnost, ale tak co, dočtu to....ještě že jsem to udělala:)
)...jinak, prostě tahle povídka pro mě nebude dokonalá a spousta věcí se dá vytknout...ale bude jedinečná, opravdu. Snad ti to stačí:D.
ten konec je jedinečnej a takhle jsem se ještě po žádným fanfiction necítila, ...a ta citace má na tom velké podíl,je to děsivejší, než kdyby oroslizoun obecný vstal z mrtvých a začal si románek s chodícím květináčem....hm...to je dobrej námět, (zamlouvam si ho!
"below courage there's nothing"
/Hatake Kakashi/
Svými sufixy úctu neskládám sobě, ale bytostem, které mě změnily...protože - my vždycky měníme člověka k obrazu svému.
No, já nějaká slova mám. xD
Líbilo se mi to. Pravda je, že na tohle téma možná není originální, ale zase se mi nevybavuje moc povídek, které by na to byly. Rozhodně je ale dobře řemeslně zpracované.
Nebyli tam žádné praopisné chyby, ale pár věcí mi tam nesedělo - třeba kde se tam ta holka vzala? Moc lidí by asi dobrovolně do kobky, o které je známo, že tam drží zlého démona, nevzlezlo. Taky pochybuju, že by ho pustili, pokud udělal, to, co udělal, ať už za něj bojovala, jak chtěla. (a týden mi přijde jako velmi krátká doba...)
Ale je to uvěřitelné, co se týče jeho povahy a hezky z toho mrazí v zádech. To by se stalo, kdyby u Naruta převvládla ta špatná varianta...
Dobrý.
Skromný seznam fanfikcí
Můj blog aneb zápisky jedné slečny
WOW ... nemám slov.
Zkažené, tvrdé, depresivní a přitom tolik uvěřitelné. Naruto zrozen k pomstě a nenávisti všech.
Bravůrně sepsané pocity a myšlenky. Úžasně vystihnut jeho odlišný charakter ... jsem rád, že jsi tohle sepsala, protože přesně TAKHLE by Naruto vypadal kdyby z něj Kishi neudělal dobráka ... paráda! Prostě paráda! Tleskám.
Ještě teď mi běhá mráz po zádech ...