Ztracené vzpomínky - 3. Vyvražděná vesnice

Blonďatá žena seděla za svým pracovním stolem a pročítala nové hlášení. Obočí se jí stáhlo k sobě. Už o tom slyšela dříve, ale nemohla tomu uvěřit, teď to tady měla černé na bílém. Písečná i Listová, obě vesnice postihlo stejné neštěstí. Smutně si povzdechla. Ačkoliv situace byla strašná, tak nejvíce litovala písečného Kagekageho, Gaaru. Konečně mu všechno vycházelo a on mohl být šťastný, ale teď někdo musel zavraždit jeho bratra stejně jako několik dalších ninjů s obou vesnic.
,,Tsunade-sama?“ Ozvala se její pomocnice s prasátkem v náručí.
,,Je to vážné Shizune. Musíme to řešit okamžitě. Jaký tým máme volný?“
,,Nejspíš tým Kakashi by se zrovna dneska měl vrátit,“ odpověděla Shizune nejistě. Tsunade si znovu povzdechla. Začínalo toho být prostě moc. Čím to je? Že by už na to všechno byla přeci jen moc stará? Ne, takovou myšlenku zavrhla, začalo to tím, když se on nevrátil z mise.,,Tsunade-sama, myslíte, že by teď mohli být úspěšní?“ Zeptala se Shizune, když její Hokage dlouho neodpovídala.
,,Nepřála bych si nic jiného, ale pochybuji,“ odpověděla pořád zamyšleně.
,,Myslíte, že…“
,,Ještě žije?“ Doplnila jí Tsunade, když zaslechla v jejím hlase pochybnosti. Odpovědí jí bylo přikývnutí.
,,Ano, myslím, že ano. Jen se bojím toho, jak žije.“ Shizune na ní vrhla trochu nechápavý pohled. V tom se ale ozvalo zaklepání a do místnosti vstoupili čtyři lidé. Hokage vyhledala pohled hnědovlasého muže a povytáhla obočí. Rozum jí říkal jasnou odpověď, ale srdce si přálo něco jiného... Zavrtění hlavou však bylo dostačující. Znovu si povzdechla.
,,Možná byste toho měli nechat, přeci jenom už je to měsíc a něco.“ Ještě než to dopověděla, blonďáček začal vrtět hlavou.
,,Poslouchejte, tohle hledání vás ničí, navíc mám další smutnou zprávu.“ Na chvíli se odmlčela. Vnímala všechny jejich pohledy. Neříkalo se jí to lehce, ale nedalo se nic dělat.
,,Kankuro, bratr Gaary, byl zavražděn při předávání jednoho dokumentu mezi Písečnou a Listovou ve vesnici na okraji Země Ohně. Stejně tak i všichni ostatní ninjové u předání a bohužel i vesničani.“ Všichni zděšeně lapali po dechu. Kdo něco takového mohl udělat?!
,,Kdo to udělal?“ Zeptala se mírně roztřeseným hlasem růžovlasá dívka.
,,To bude vaší misí to zjistit. A máme další problém. Jeden z vesničanů, který tam zrovna nebyl, všechno sledoval z povzdálí. Nahlásil nám, že to udělal jediný člověk.“
,,To snad ani není možný,“ uvažoval zamračeně Yamato.
,,Bohužel je. Vaší misí bude toho člověka najít a přivést sem, pokud to půjde.“ Naruto přivřel oči. Chtěl jinou misi, takovou, kde by mohl odčinit to, za co se cítil zodpovědný. Věděl ale, že to už nejde. Nenávist k osobě, která zabila Kankura, ho však přemohla.
,,Je to jasné?“ Zeptala se Hokage.
,,Ano!“ Vykřikli sborově a následně odešli.
Tsunade unaveně složila hlavu do dlaní. Alespoň, že tak, pomyslela si. Nepředpovídala, že by Naruto odmítl takovou misi.
,,Shizune, podej mi prosím nějaký papír a pero. Musím vyjádřit za Listovou soustrast Kazekagemu.“