Trénik- pocit sbližování 4. díl

„Achjo já vám chci pomoct,“ vzdychnu
„To nejde, lásko,“odpoví Kakashi
„Ale jen nějakou maličkou práci, prosím“ řekla jsem a nasadila své psí očíčka. Věděla jsem, že tomu neodolá a dovolí mi to. Jenže byla jsem na omylu nechtěl mi dovolit nic. Celkově se mu nedivím má nás strach. A že jsem už v pátém měsíci, tak je to složitý. Asi se divíte, proč jsme tak dlouho na misi. To je složitý. Vždycky nám do toho něco vlezlo nebo se někomu něco stalo. Nejprve jsem to byla já, pak Hinata a takhle to pokračovalo.Pro mně bylo nejhorší když se dostal do nemocnice Kakashi kůli Sharinganu. Musel se vzpamatovat z jeho užívání. Já jsem za ním v nemocnici byla každý den i několikrát za den. Z nemocnice se dostal hrozně rychle a pokračovalo se dále.
„Vidím Akatsuki,“ozvala se Hinata
„Jdi se schovat hned,“ přikázal mi Kakashi, já jsem ho raději poslechla, protože musím, aby se nám nic nestalo. Ale strach jsem měla o Kakashiho, že se mu něco stane. Viděla jsem z dálky, jak boj začíná a potom uvidím jednoho Akatsuki u sebe.
„Ahoj holčičko,“ řekl
„Komu říkáš holčičko Itachi?“ zeptala jsem se
„Docela rychle jsi mně poznala… Zemřeš a to dítě z tebou,“ odpoví Itachi
„To neuděláš, na to nemáš,“ řeknu
„Myslíš?“ odpoví Kakashi
„Ne já to vím. Protože to nedokážeš, na to mně ještě pořád hodně rád abys mně zabil,“ řeknu
„Přestaň, mně nepřemluvíš a nezkoušej ani používat svojí schopnost. Je ti to k ničemu,“odpoví Itachi a já dám ruku k jeho spánkům.
„Nech to plavat a nech nás žít,“ řeknu a Itachi se mi už ani nebrání, protože to ani nejde. Docela se divím, že toho tak rychle nechal. Jdit je silnější než já. Anebo mně pořád má tak hodně rád jako dříve? Je to možný, ale unikla jsem smrti. Tak nakonec padl na zem a usnul. Já jsem okamžitě zmizela a schovala jsem se.
„Tady jsi,“ řekne Kakashi po bitvě
„Lásko, jsi v pořádku?“ zeptám se
„Ne, naletěla jsi… Jsi tak blbá,“ řekne Itachi, který měl na sobě podobu Kakashiho
„Kde je Kakashi?“ začnu křičet
„Drž k**apačku a půjdeš s námi,“ řekne Itachi a chytí mně.
„Prosím nech toho. Ublížíš nám,“ odpovím s pláčem
„Ne… zasloužíš si to…“ řekne Itachi a probudí svůj Sharingan. Jenže já se nenechám tak rychle ovládnout.
„Už přestaň, prosííím!“ ječím
„Ne, alespoň ti oplatím tu bolest. Jako před dávnými lety. Jenže to mně dřív bolelo srdce,“ odpovím
„Jenže to jsem nebyla já krucinál. Koukni se mi na levé rameno a uvidíš. To byla sestra a né já. Já jsem Anie.“ křičím
„Koukni se jí na to rameno Tobi,“ přikáže Itachi a Tobi mi odhrne rukáv. Na rameni nemám vůbec nic. Tím se liším od svého dvojčete Kery, která tam má půlměsíc.
„An…Anie jsi to ty?“ vyloudí ze sebe Itachi
„Jo jsem to já ty blb*čku,“ odpovím a Itachi mně okamžitě pustí.
„Promiň, ale jste ze svou sestrou si podobné a hrozně moc,“ řekne Itachi
„Možná jsme, ale jsme každá jiná kruci,“ odpovím a vrazím mu facku
„Ehm… to jsem si zasloužil,“ řekne Itachi
„Zasloužil by sis toho víc, než jednu obyčejnou facku,“ odpovím
„Jo to jo,“ řekne Itachi
„Mohu jít?“ zeptám se
„Jo jdi a ještě jednou promiň,“ odpoví Itachi a já okamžitě zmizím. Tohle bylo o vlásek, proč musím být tak podobná své sestře. Já ji mam ráda, ale občas tohle nesnáším. A ani nevím, kde teď Kery je. Utekla po tom, co dala kopačky Itachimu. A kde je? Jen bůh ví, kde je.
„Jsi v pořádku Anie?“ zeptá se Temari
„No jsem, ale budu úplně v pořádku pod podmínkou, že jsi pravá Temari,“ řeknu a Temari chápe co to je a dozná to, že je pravá Temari. Díky maličkosti na jejím vějíři co jsem jí tam sama dala. Jen kůli tomu, abych ji poznala. Co to bylo? Malinký opravdu malinký přívěšek, který nejde skoro vůbec poznat, že tam je.
„Tebe napadl Itachi Uchicha viď,“ řekne Temari
„Jo, ale jsem v pořádku.“ Odpovím a pak se objeví Gaara z Sakurou v náručí a další lidi z týmů.
„Kakashi!“ zakřičím, když ho uvidím je celý od krve a má na zádech Sasukeho.
„Jsem v pořádku, postarej se o Sasukeho,“ řekne Kakashi a položí ho na zem. Všude má plno ran a popálenin.
„To nezvládnu, musí do nemocnice.“ Řeknu
„Dobře. Tak ho alespoň stabilizuj, aby to vydržel ten přenos.“ Odpoví Gaara do toho všeho
„Fajn, jdu na to.“ Odpovím a začnu vyzařovat Chakru na rány. Jeho tep srdce začne zlepšovat a já po pár minutách můžeme ho přenést do nemocnice a ostatní také. Naruto má pár ran, Sakura zlomenou ruku, Hinata ránu na hlavě, Shino asi zlomené žebra a ruku, Kibo jen pár tržných a spálených ran, Akamaru tak to nevím, ale asi něco s tlapkami, protože není schopný na nich se udržet, Kakashi také jen tržných ran a Kurenai také to stejné co Kakashi. V nemocnici nás okamžitě přijímají. Sasuke a Shino jdou okamžitě na sál a ostatní na ošetřovnu a někteří i na pokoje.
„Slečno, jste v pořádku, akorát hodně vyčerpaná. A miminko je v nejlepším stavu. Jen bysme byly rádi, kdybyste tady zůstala tři dny,“ řekla doktorka, když mně prohlídla.
„Dobře. A ostatní jsou v pořádku taky?“ zeptám se
„Ano jsou a vy potřebujete klid… Teď vás sestřička odveze na vozíčku na pokoj,“ řekne doktorka a sestřička mi pomůže na vozíček. Sednu si a veze mně na pokoj.
„Tak jsme tady,“ řekne sestřička
„Děkuji,“ odpovím a lehnu si do postele. Ležím a pak někdo zaťuká někdo.
„Dále,“řeknu a za dveřmi se objeví Kakashi
„Ahoj lásko, jak pak ti je?“ zeptám se
„Už dobře, co ty?“ odpoví Kakashi a sedne si ke mně.
„Jo dobrý a miminko je v pořádku,“ řeknu a posadím se
„Dobře to jsem rád,“ odpoví Kakashi
„Já taky“ řeknu a políbím ho. Začneme se líbat a nakonec si ani nevšimneme, že za mnou přišel doktor.
„Ehm… slečna by měla odpočívat, i když vím, že city jsou silnější.“řekne doktor
„Ano, omlouváme se,“odpoví Kakashi
„V pořádku, můžete přijít zítra,“ řekne doktor, tak se semnou Kakashi rozloučí a odejde. Večer si pak sednu na okno a koukám na noční klidnou Písečnou vesnici. Je tak klidná a všude jde jen vidět klid a světýlka a někdy se také mihne ta kočka nebo osoba.
„Slečno měla byste spát nebo vám něco chybí?“ řekne sestřička, když se na mně večer přišla podívat
„Ne to je v pořádku. Jen jsem nemohla spát,“ odpovím, pak si lehnu zpět do postele. Pomalu usínám a nakonec se probudím až ráno.
„Ahoj, tak jak ti je?“ zeptá se Sakura ráno
„Ahoj no mám se dobře, co ty?“ odpovím a usměju se
„Jo dobrý ruka, už tolik nebolí“ řekne Sakura
„To je dobrý,“ odpovím a kouknu se na Sakuru. Je celkově vyčerpaná a unavená.
„Ty jsi byla celou noc u Sasukeho?“ zeptala jsem se
„Jo, celou noc. Mám o něj strašný strach,“odpoví Sakura a sedne si ke mně.
„Jdi si lehnout,“ řeknu
„Dobře,“odpoví Sakura a odešla k sobě na pokoj. Nechali si jí tam na pozorování a celkově se ani nedivím. Já se už mám docela dobře a miminku je čím dál líp. Kakashi za námi neustále chodí, i když by měl i ležet. Ale to mu prý nevadí, a že bude ležet semnou. Nejprve jsem tomu nevěřila, ale teď vím, že to myslel vážně.