Romeo, Julie a Konoha aneb trocha klasiky 012

Ráno čekali ti tři na místě, kde se mělo nacvičovat. Byli tu zatím sami a Shikamaru stále v hlavě přemítal: „Dnes asi zemřu, protože nikdo nepřijde a Tsunade mne zabije,“ opakoval si pro sebe. Jenže z jeho přemýšlení ho vyrušilo křupání, to se právě dostavil Chouji se svým balíčkem chipsů a chvíli po něm i sasuke, jenže to bylo stále poněkud málo. Když tu najednou se nezjevila i Tsunade a její pohled padl právě na Shikamara, kterému včera vyhrožovala, zakroutila hlavou a chtěla se vydat směrem k němu, aby mu vyplatila odměnu za jeho snaživost. Když tu najednou se rozrazili dveře a v nich sál Naruto a za ním zbytek „Zlaté mládeže“ z Konohy.
„Když já něco slíbím, tak to vždy splním,“ pronesl Naruto na celý sál a Shikamaru pokýval hlavou a pomyslel si: „Možná je to magor, ale musí se mu nechat to, že umí lidi ukecat.“
„Konečně jste pochopili mojí snahu vnést trochu kultury do zatuchajícího společenského života této vesnice,“ pustila se do proslovu Tsunade, jenže její slova poněkud zanikala v šumu, který se tu najednou utvořil, a proto použila jednu ze svých zbraní.
„A bude tady klid,“ zakřičela na celý sál a očekávaný výsledek se dostavil, protože všem přejel mráz po zádech a jejich vzájemné hovory najednou ustaly.
„Měli bychom se pustit do vážné práce,“ pokračovala, „jak už se k Vám jistě doneslo, budete se účastnit nacvičování představení tragedie Romeo a Julie. Hlavní role už jsou zadané a vy všichni jistě víte, že Romea a Julii bude hrát Shikamaru a Temari.“
„Pfff,“ ozvalo se posměšně z davu a Tsunade zpozorněla.
„Přiznejte se, kdo to byl?“ jenže tato její otázka zůstala kupodivu bez odpovědi a tak pokračovala dál ve výkladu.
„Tybalda Juliina bratrance bude hrát Temarin bratr Kankurou, Mercucia Chouji a Parise Sasuke.“
„Pche,“ ozvalo se opět z davů, ale tentokrát tomu Tsunade už jakoby nevěnovala pozornost a nerušeně mluvila dál.
„Ne, že bych pochybovala o vašich schopnost, že byste nebyli schopni se mezi sebou vzájemně dohodnout a role si rozdělit, ale prostě, jak to říct. Tak jo nebudu vám nic nalhávat, určitě byste nebyli schopni se domluvit, takže Vám teď role rozdělím a nikdo nebude odmlouvat.“
Tsunade si vzala obsazení a začala vyjmenovávat lidi a k nim určovat postavy, když tu najednou jí Naruto přerušil.
„A já žádnou roli nedostanu?“
Tsunade se na něj jen potměšile usmála a oznámila, že on musí počkat, že pro něj si připravila opravdu speciální úkol, které bude muset hrát.
Dál šlo rozdělování celkem bez problému, tedy až do určitého okamžiku.
„Juliinu matku bude hrát Ino,“ a právě po těchto slovech nastal problém.
„Cože, jak můžu hrát její matku, když jsem mladší než ona,“ začala Ino protestovat.
„Neslyšela si, nikdo nebude protestovat,“ vmísil se do řeči Naruto, „navíc bábi Tsunade má vždycky pravdu, jako bys to nevěděla.“
„Správně Naruto, a proto ty budeš hrát starého mnicha Lorenze,“ udělila mu slušnou podpásovku Tsunade.
„Cože?“
„Nechci nic slyšet, neříkal si před chvíli, že bábi má vždy pravdu, tak teď drž laskavě tu klapačku a nemysli si, že nevím, kdo tam říkal to pche, nejsem ani hluchá ani blbá.“
„Vážně?“ zeptal se jakoby nechápavě Naruto, jenže tahle jeho hraná nechápavost se mu poněkud nevyplatila, protože Tsunade při odpovědi „Ano“ ho pěkně praštila po hlavě, aby si to příště pamatoval.
„Ino a ještě k tobě, možná by ti mohlo zvednout náladu, že manžela ti bude hrát Sai,“ mrkla Tsunade na Ino, která jen nadšeně zakývala.
„Jen se tak dívám, že potřebujeme více postav, než tu máme té omladiny,“ začala se najednou škrábat na hlavě Tsunade.
„Já, já, já ještě žádnou roli nedostal,“ začal se zuřivě hlásit Lee.
„Ty Sílo mládí i s tím druhým pošukem v zeleném, chci říct s Gaiem budete dělat zázemí za oponou a budete se starat o kulisy,“ vysvětlovala mu Tsunade, ale sama pro si pomyslela, že tohle přece nemůže pustit na jeviště.
„Rozkaz,“ přijal s nadšením svěřený úkol Lee.
„No, ale jak to udělat s tím, že je tu méně lidí než potřebuji,“ zamyslela se Tsunade, ale po chvilce přišla na spásný nápad. „Zavolejte mi někdo ty moje dva poskoky, toho divného, co má něco na ksichtě a toho druhého, jak si taky nepamatuji jak se jmenuje.“ Těmito dvěma poskoky měla na mysli své dva asistenty Izumo a Koketsu. (I když pojmenování poskoci je v jejich rozhodně trefnější než asistenti – pozn. autorky)
Pro tyto dva si totiž připravila jeden ze svých dalších speciálních úkolu.