Co je silnější, láska nebo osud? 03 - ,,Nemůže být divný každý, kdo ti řekne, že jsi roztomilý!"

Druhý den odpoledne se tým Kakashi sešel na okraji severní strany vesnice. Maedo jim vysvětlil, že hlavní cestou, která odsuď vedla, se dostanou přímo k sídlu klanu Karudži asi po dvou hodinách cesty rychlou chůzí.
,,Zjistili jste něco nového?“ Zeptal se Kakashi, když dorazili Naruto, Sakura Sai.
,,Ne,“ utrousil Naruto.
,,Ti lidé nám nevěřili, ani když jsme jim řekli, že jsme z Konohy,“ doplnila ho Sakura.
,,To se dalo čekat. Stejně máme všechny potřebné informace, i když nemluvili jste náhodou s tím Miraem?“ Zeptal se Yamato a myslel tím toho, kdo poprvé před dvěma měsíci údajně zahlédl vlkodlaka.
,,No snažili jsme se, ale říkal, že má moc práce, jakoby se bál, že když nám něco řekne, tak ten vlkodlak si ho najde nebo co,“ odpověděla Sakura a dobře slyšela, jak Naruto potichu zašeptal: Ani se mu nedivím. Obrátila oči v sloup a zeptala se ostatních: ,,A co vy?“
,,Mluvil jsem s tím dalším člověkem, co je viděl,“ začal Kakashi, ,,prvně mi toho taky moc nechtěl říct, ale potom,“ na chvíli se odmlčel a hledal správná slova, jak by to vysvětlil, ,,se najednou rozmluvil.“ Všiml si, jak ostatní povytáhli obočí a radši pokračoval dál: ,,Když byl tu noc na lovu, tak slyšel nějaké podivné vrčení. Prvně myslel, že to byl vlk nebo medvěd, potom ho však z dálky i uviděl.“
,,Mohl si to s něčím splést ne? Byla přeci tma,“ namítla Sakura.
,,To ano, ale i na dálku a tmu, rozeznal známé rysy a obrovskou postavu vlkodlaka. Rozeběhl se domů po hlavní cestě a z druhé strany lesa, než té, ze které vyběhl, zaslechl stejné zvuky. Z toho usoudil, že jsou dva.“
,,Takže tady nejspíš máme dva vlkodlaky,“ usoudil Sai, ,,jaký je plán?“
,,Vydáme se po skupinkách k tomu sídlu. Naruto, Sakuro vy půjdete po pravé straně lesa. Prozkoumáte ho a severně-severozápadně se vydáte k sídlu.“ Naruto i Sakura kývnutím potvrdili souhlas. ,,Yamato, Saii vy se vydáte po levé straně lesa. Také ho prozkoumáte a severně-severovýchodně se vydáte k sídlu.“ Yamato i Saii kývli na souhlas. ,,Sejdeme se tam zhruba za dvě hodiny. Hledejte cokoliv nápadného: podrásané kůry stromů, mrtvá zvířata, ...cokoliv jasné?“ Zeptal se Kakashi a všichni mu odpověděli sborovým ,hai‘.
,,A Kakashi-sensei?“
,,Hm?“
,,Vy půjdete?“ Nechala Sakura otázku ve vzduchu, aby jí Kakashi mohl doplnit.
,,Já půjdu po hlavní cestě.“
,,A sám?“ Kakashi se usmál a kunaiem se řízl do prstu.
,,Kuchyiose no jutsu!“ V tu chvíli se objevil oblak dýmu a v něm malý hnědý pejsek.
,,Pakkune!“ Vykřikl Naruto.
,,Ne, sám rozhodně nepůjdu,“ odpověděl Kakashi.

Naruto a Sakura už asi hodinu chodili v lese.
,,Tady nic nápadného taky není.“ Řekla Sakura, když prozkoumala obrovské balvany a vydala se k Narutovi, který se až nápadně pořád rozhlížel kolem sebe.
,,Sakuro-chan, jak si myslíš, že vypadá ten…vlkodlak?“ Zeptal se a snažil se, aby to vyznělo lhostejně, moc se mu to ale nepovedlo.
,,No já nevím, asi bude hodně vysoký, tak dvakrát až třikrát větší než člověk,“ začala popisovat Sakura s tajemným nádechem v hlase, ,,chlupatý jako vlk, rychlý jako vlk ne-li rychlejší. Obličej bude také podobný vlkovi, akorát že bude mít větší čelist s obrovskými špičatými zuby a ostrými drápy. Říká se, že má výborný čich, sluch i zrak, takže nemáš šanci se před ním schovat. Na rozdíl od vlka se může pohybovat po dvou, takže tě může překvapit, když to vůbec nečekáš,“ při posledních slovech ztlumila hlas a nečekaně chytla Naruta za ramena. Naruto to nečekal a vyděšeně vykřikl. Díky tomu se Sakura začala otřásat záchvatem smíchu.
,,Sakura-chan! To vůbec nebylo vtipný!“ Ohradil se dotčeně Naruto. Sakura se však dál smála. Naruto ještě zamrmlal něco ve smyslu, že až potkají opravdového vlkodlaka, tak se přestane smát a potom šel raději prozkoumat další oblast lesa.

Kakashi s Pakkunem šli mlčky po hlavní cestě. Popravdě, Pakkun nebyl dvakrát nadšený z téhle mise. Když mu Kakashi vysvětlil, o co vlastně jde, tak se mu mírně stáhl žaludek. Představa o obrovských vlcích zkřížených s člověkem se mu vůbec nezamlouvala. Nedával však na sobě nic znát, protože nechtěl, aby jeho pán zjistil, že se bojí. Díky tomu však dával dvojnásobně větší pozor, a když zjistil, že se k nim někdo blíží, slabě zavrčel.
,,Co se děje?“ Zeptal se ihned Kakashi.
,,Někdo se blíží.“ Kakashi přikývl. Šli v tichosti pár dalších minut, když v tom se za další zatáčkou objevila postava, kterou Pakkun ucítil. Byla to dívka a jak Kakashi zjistil, velmi hezká. Mohlo jí být tak kolem pětadvaceti let. Měla štíhlou postavu a měřila okolo 175 cm. Na sobě měla bílé kratší kimono s dlouhými volnými rukávy a černé úzké tříčtvrteční kalhoty. I tak prosté oblečení zvýrazňovalo dokonalé křivky jejího těla. Měla dlouhé hnědé vlasy, ale občas se tam našel i blonďatý nádech, které se v konečcích mírně vlnily. Růžové plné rty, roztomilý nosík…byla nádherná, ale co Kakashiho nejvíc upoutalo, byly její oči. Světle-hnědé až mírně zelenkavé oči vyzařovaly cosi zvláštního, tajemného, ale přesto nádherného. Přísahal by, že by ty oči poznal absolutně kdekoliv. Dívka si ho také se zájmem prohlížela. Nebylo zvykem, že by na téhle cestě někoho potkala. Podle vesty a čelenky poznala, že to je ninja z Konohy. Nejspíš byl o trochu starší než ona sama. Byl vysoký a štíhlý. Co si se zájmem prohlížela, byly jeho vlasy, stříbrná barva byla poměrně neobvyklá. Neobvyklá byla i páska stažená přes levé oko a černá maska zakrývající polovinu obličeje. Docela by jí zajímalo, jak vypadá… Pravé černé oko jí ale zaujalo více než zakrytá tvář. Černá obvykle značí nebezpečí, ale tahle černá byla jiná, přátelská a uklidňující. Muž se jí líbil na první pohled a to samé platilo pro jeho roztomilého pejska.
,,Promiňte, vy jste z vesnice?“ Promluvil Kakashi, když do něj Pakkun nenápadně strčil, aby tak nezíral.
,,No, jak se to vezme. Vy očividně ne,“ odpověděla a nenápadně se jí podařilo vyhnout odpovědi.
,,Ne, jsem z Konohy. Jsem Hatake Kakashi a vy?“ Dívka chvíli váhala, Kakashi se jí zamlouval, ale stejně…
,,Isan,“ řekla po chvíli váhání, ,,jmenuji se Isan.“
,,Těší mě Isan. Odkud tedy jste?“
,,To není důležité. Co tady dělá ninja z Konohy?“ Bylo jasné, že o sobě toho moc prozrazovat nechce.
,,Mám tu se svým týmem misi,“ odpověděl vyhýbavě. Nechtěl jí říct všechno, když ona mu v podstatě neřekla nic. Pobaveně si všiml, že Isan se mezitím sehnula a začala škrábat Pakkuna na hlavě.
,,To je ale roztomilý pejsek,“ začala a Kakashi si všiml, že Pakkun už otevírá pusu, aby něco namítl. Nenápadně do něj strčil nohou a Pakkun jen popuzeně zavrčel.
,,Jmenuje se Pakkun.“
,,Tak Pakkun,“ řekla Isan a naposledy Pakkuna poškrábala na hlavě. Potom se zvedla a tajemně se na Kakashi zadívala.
,,Ať je ta mise jakákoliv, dávej si pozor Kakashi, v noci tu může být nebezpečno.“ Kakashiho překvapilo, že mu řekla jménem i to, že ho varovala. Isan nečekala na odpověď a zmizela za další zatáčkou.
,,Ta holka byla divná,“ utrousil Pakkun, když se znova vydali na cestu.
,,Ale no tak Pakkune, nemůže být divný každý, kdo ti řekne, že jsi roztomilý!“ Namítl Kakashi a pod maskou se široce usmál.

Kdo byla ona záhadná Isan? A koho nového nám přinese sídlo klanu Karudži?
Příště: Noví přátelé nebo nepřátelé? – 4.5. / 5.5.