Co je silnější, láska nebo osud? 02 - Klan Karudži

Tsunade měla pravdu. Tým Kakashi druhým dnem odpoledne dorazil do malé vesnice Inuhito. Byla to malá prostá vesnička jako kterákoliv jiná. Když procházeli vesnicí, mohli si všimnout prostých domků, které ale byli hezky udržované, upravených ulic, otevřených krámků s různým zbožím atd.
Vesnice, jak už si všimli dříve, nebyla chráněná nějakými hradbami, což nebylo nic překvapujícího, a z velké části byla obehnána hustým lesem. Na první pohled působila přátelsky. Co ale vesnici chybělo, byl život. Neslyšeli žádný smích, žádné děti, které by si tu hráli, lidé se neusmívali, dokonce spolu ani moc nemluvili. Nedá se říct, že by byli nepřátelští, spíše byli…ostražití. Na nově příchozí se dívali se značnou nedůvěrou v očích. Toho si okamžitě všimnul Naruto.
,,Co je s těmi lidmi?“ Zeptal se svých společníků tak, aby to slyšeli jen oni.
,,Vypadá to, že jsou dost opatrní, ale proč?“ Odpověděla Sakura další otázkou.
,,Nejspíš je to kvůli tomu, proč jsme tady,“ odpověděl Yamato.
,,Půjdeme se nahlásit zdejšímu vůdci vesnice, potom se ubytujeme, a pak rozhodneme, co dál,“ oznámil Kakashi a ostatní kývnutí hlavy potvrdili souhlas.

Zdejší vůdce vesnice, Maedo Koharu, byl o poznání milejší člověk. Nové příchozí přátelsky uvítal ve svém domě, který byl o něco větší a lépe vybavenější než ostatní. Když vešli do obývacího pokoje, vyzval je, aby se posadili.
,,Jsem opravdu velmi rád, že nám Konoha v téhle,“ na chvíli se odmlčel a hledal správný výraz, ,,záležitosti vyšla vstříc.“
,,Ano jistě, ale byli bychom rádi, kdybyste nás seznámil s více podrobnostmi,“ řekl Kakashi a jako vůdce skupiny se chopil role mluvčího. ,,Všimli jsme si, že vaši lidé jsou poměrně…nedůvěřivý,“ pokračoval Kakashi a nechal Maeda, aby se k tomu vyjádřil.
,,Víte, jsou to dobří lidé, ale vzhledem k posledním událostem jsou vůči cizincům velmi opatrní…,“ odmlčel se, a když viděl, jak ostatní čekají, až znovu promluví, začal vyprávět: ,,Měl bych začít od začátku. Před deseti lety, žil v naší, no spíše kousek od naší vesnice jeden klan. Byl to klan Karudži.“
Kakashi i Yamato v tu chvíli zbystřili, to jméno jim něco říkalo.
,,Klan Karudži byl proslulý, bohužel dost nepopulárně, tím že jeho příslušníci, máme za to, že od osmnácti starší, se měnili v úplňcích ve vlkodlaky. Lidé zdejší vesnice se jich báli. Když se objevili ve vesnici, tak se jim vyhýbali. Odsuzovali je za to, jací jsou, i když nikdy předtím nikomu neublížili.“
Při těhlech slovech se Narutovi sevřel žaludek, dobře věděl, jak se museli cítit.
,,Byla to nepříjemná situace. Všechno mělo ale svůj řád. Lidé, i když se jich báli, s nimi vyjednávali s úctou. Lidé klanu Karudži byli zase velmi ohleduplní a nevyužívali své moci. Věděli, jak se lidé v jejich přítomnosti necítili dobře a ve vesnici se ukazovali, jen když něco nutně potřebovali. Jak říkám, všechno by mělo svůj řád, nebýt tamté události.“ Maedo se podíval po svých posluchačích, a když viděl, že ho všichni pozorně poslouchají, pokračoval dál.
,,Jedné noci byl zabit v tomto lese jeden člověk, jeho tělo se našlo další ráno. Jak určitě uhodnete, tu noc byl úplněk. Nalezené tělo se našlo v značně zbídačeném stavu. Bylo celé podrápané a rozsápané. Samozřejmě, lidé si bez jakéhokoliv řádného vyšetření usmysleli, že to byl klan Karudži. A bohužel, tehdejší vůdce vesnice, Hiraku Maru, starý blázen, který ten klan úplně nenáviděl, se chopil každé příležitosti, aby je mohl zničit. Najal si shinobi – zabijáky a s tichým souhlasem vesničanů je nechal vyvraždit, všechny. Od té doby byl zase klid, až před dvěma měsíci byl spatřen znovu vlkodlak.“
,,Spatřen? Jak?“ Zeptal se Yamato.
,,No, jelikož se už úplňku nikdo nebojí nebo spíše nebál, tak lidé chodí do lesa i v tu dobu, chodili. Zdejší lidé chodí někdy v noci lovit zvěř, tenhle les je velmi bohatý na divokou zvěř, a před dvěma měsíci, zdejší obchodník s kožešinou, Marei, když šel lovit, tak ho zahlédl. Prvně mu nikdo nechtěl věřit, ale potom někdo jiný ho před měsícem spatřil znovu. Prý byli možná dva. Teď se lidé domnívají, že se někdo z klanu Karudži vrátil a chce se pomstít.“
Na chvíli zavládlo v místnosti ticho, každý přemýšlel o Maedových slovech.
Narutovy obavy se potvrdily, vypadá to, že ti vlkodlaci jsou skuteční, dokonce existoval i jejich klan! Při vzpomínce na klan ho ovládlo i něco jiného než strach, byl to smutek. Ti lidé přeci nemohli za to, jak se narodili. Nebyla to jejich vina, ale ostatní je i přes to odsoudili k smrti a ani se neprokázalo, jestli to byli doopravdy oni! Proč by bez důvodu někoho zabíjeli? Něco mu na tom nesedělo…
Ze zamyšlení ho vytrhl až Kakashiho hlas: ,,Dobrá, mohl byste nám teď říct, kde se máme ubytovat, a kde se nachází sídlo toho klanu?“
,,Jistě, jistě,“ odpověděl Maedo a začal jim vysvětlovat, kde je hostinec a následně cestu k sídlu klanu Karudži.

Vážně se někdo z vyhlazeného klanu vrátil a teď se chce mstít? Nebo je za tím ještě něco jiného?
Příště: ,,Nemůže být divný každý, kdo ti řekne, že jsi roztomilý!“ – 27.4./28.4.