Jak jsme vyháněli Naruťáky - 24. kapitola - Ochrankáři

Pracovna Kazekageho

Velitel Skryté písečné vesnice neměl daleko k nervovému zhroucení. Ketsueki se k němu vrhla a začala ho utěšovat. „To nebude tak zlý, Gaaro!“ A když zmatený voják zmizel, dodala: „Tos mi teda sehnal dobrou ochranku.“
Střelil po ní pohledem, setřásl její ruku ze svých zad a vzdychl podruhé. Ta drobná lež ho ještě bude stát hodně sil…

Ošetřovna v Suně

Ukázalo se, že zraněný není ani jeden. Uzumaki se stále ještě rozkoukával a sorafay mu pomáhala. Ino měla pravdu. Momentálně jako ninja nestála za nic, protože byla vyčerpaná a mírně dezorientovaná.
Dívky si oddychly, když se konečně dostaly až k branám Písečné. Kakashi nesl na zádech Naruta a „civilistky“ se střídaly v péči o Ino, byly na ni koneckonců dvě. Když našly Lenuru, nadšeně jim vyprávěla, jak srazila docela pěkného chlapa v uniformě, protože jak běžela, před branou se zakopla a hlídka zrovna vycházela z brány ven.
„Staženej soubor neni rozhodně tak těžkej jako tohle,“ mračila se Characterless a myslela tím Ino. Kakashi znovu přehlédl svou skupinu a byl ze srdce rád, že nikdo nechybí.

Na ošetřovnu se přišla podívat celá písečná trojka a s nimi…
„Kettie!“ vyjekla Lenura a netrvalo dlouho a už se tři dívky objímaly. Characterless stála stranou, přece jen se s nimi zas tolik neznala.
„Jak to vypadá?“ zeptal se Gaara zdravotnice. Prohlásila, že to naštěstí není nic vážného. „To se mi opravdu ulevilo.“
Temari se pochechtávala a sledovala nervózního Gaaru, o jehož drobné lsti sourozenci samozřejmě věděli. Jejímu bratrovi se právě hroutil jeden únikový plán za druhým.
„Co se jim stalo?“ Raději to chtěl vědět hned.
„Naruto nám cestou upad a Ino ho pak křísila,“ zabručela Characterless. „Říkala, že by to mohl bejt jed. Třeba za to moh ten brouk, co jsem ho rozšlápla. Jo, vyteklo z něj něco hnědýho, ale to taky mohly bejt jeho tekutý bobky.“ Prohlásila to tak vážně, že to všechny, co v místnosti byli, rozesmálo.
„Moja, já tě sice moc neznám, ale začínáš se mi líbit!“ šklebila se sorafay.
„Jo, tahle holka dokáže udělat srandu ze všeho!“ přidala se k ní Lenura.
Dívka, které se to týkalo, jen mávla rukou. Vždyť to byla prkotina.

Gaara přešlapoval na místě jako zuřivý lev v kleci. „Nemáme čas!“ vyhrkl náhle. Počkal, až zdravotnice vyjde za dveře, a pak spustil: „Představuji vám svoji snoubenku, Ketsueki Maneto…“
„Ale!“ namítla hnědovláska v Shizunině oblečení, ale červenovlasý ji nenechal pokračovat.
„Ketsueki Maneto, kunoichi ze Země blesku,“ dokončil větu a přísně si celý Kakashiho oddíl změřil. „Rada Suny ji bude chtít prověřit ve všech směrech. Potřebuji, abyste ji vy tři ochránili!“
„Gaaro, já se obávám, že ani jedna z nich jutsu neovládá,“ upozornil ho Kakashi a snažil se neznít příliš vyděšeně.
„Neboj, Kettie, ochráníme tě vlastním tělem!“ vyhrkla hnědovláska.
„Tobě chybí ta Gemnova uniforma, viď, moja?“ zašklebila se sorafay a Lenura se malinko uchechtla. „Jen se neboj, stydlíne, však to na tebe nepovím.“
Characterless se na ně dívala a přitom zvažovala všechny možnosti. „Hm, asi jsem měla radši zůstat s Gaiem,“ zabručela. Děvčata se na ni překvapeně podívala. „Ale né, kecám! S tim pošukem by to byla sebevražda! A s tim druhym zeleňákem ještě větší!“

Gaara ničemu nerozuměl. Dosud působil poměrně klidně a vyrovnaně, ale zničehonic se chytil za hlavu a dívky se před ním okamžitě skrčily.
„Zabije nás!“ kvílela Lenura.
„Prečo tu nie Rika?“ zabědovala sorafay a vzpomínala, jak její modrovlasá přítelkyně chtěla pobít celou bandu Jouninů naráz, když si pro ně tehdy přišel Ebisu a spol.
Ketsueki se k němu vrhla. „Jen klid, Gaaro, nebo ti ještě stoupne tlak!“
Obrátil se k ní a zavrčel, hrůzou se jí zježily všechny vlasy na zátylku. „Udělejte, co bude ve vašich silách, ale jestli ztrapníte Sunu, promluví si s vámi Shukaku,“ pronesl hrozivým hlasem a měl se k odchodu.
„Ale Gaaro, přece bys ne…“ Sestra ho chytila za ruku, ale vytrhl se jí.
„Nech mě, Temari!“ vykřikl a zmizel v chodbě.
„No, vážení, teraz nás chce naozaj zabít,“ zamumlala sorafay sklesle.
„Já si s ním promluvím!“ odhodlávala se Ketsueki. „Jsem přece jeho snoubenka!“ Zmizela také a dívky se po sobě podívaly. Tedy, ta to ale bere vážně!

Ketsueki se vrací

„Nemusíte se bát. Gaara jen chtěl, abyste tuhle misi braly vážně. A je moc pozornej, spíte u mě,“ mrkla na ně.
„A nebudeme vám překážet?“ rýpla si Characterless a Ketsueki se urazila.
„Je to jenom jako,“ broukla a dodala: „Ale bejt to doopravdy, tak mi to nevadí.“

Kakashi, Naruto a Ino zůstali v nemocničním křídle. Geninové nebyli ještě úplně v pořádku a jejich sensei byl toho názoru, že by měl nad nimi někdo bdít, obzvláště nad neposedným Uzumakim.

Dívkám donesli jídlo a hůlky. Pohodlně se usadily na koberec a sdělovaly si zážitky z posledních dní.
„Ani jsem se nenadála a místo krásnejch šatů jsem nosila vězeňskej mundúr!“ smála se Ketsueki. „A jste tu jen vy tři?“
„Kdeže!“ zavrtěla hlavou sorafay. „Riku si Tsunade nechala ako rukojemničku.“
„Jo, nebude z toho vůbec nadšená, až jí to dojde,“ přidala se Lenura. „A víš, že mě v Konoze naháněli za exhibicionismus?“
„A ten hodňoučkej Kakashi nás tahal ráno z postele.“
„A zmetek Gai nedával přestávky!“
„Né! To určitě není pravda!“
Hovor vesele pokračoval a venku už se dávno setmělo. Dívky si svítily malou svíčkou v nevelkém kelímku. Znenadání dovnitř něco vtrhlo, zhaslo světlo a zachraplalo: „Zhasnout, slepice!“