Romeo, Julie a Konoha aneb trocha klasiky 007

Za chvíli se otevřely dveře a v nich stála Temari s otázkou, co ti dva tu spolu dělají?
„Nic, my si jenom trochu povídali, že jo kámo,“ odpověděl jí Kankurou a po těchto slovech praštil Shikamara po zádech a ten div nespadl na zem.
„Když už si tady, tak bychom se třeba mohli dát do práce,“ pokračovala Temari a Shikamaru jen přikyvoval, protože v tom viděl možnost dostat se dál od Kankurových rukou.
„Tsunade mi říkala, že bych měl hrát Tybalta, jenže absolutně nemám ponětí, kdo to je. Můžete mi aspoň trochu nastínit o čem ta hra vůbec je,“ pronesl trošku uzarděně Kankurou.
„Já se z tebe blázním,“ zakroutila hlavou Temari, ale pak se dala do převyprávění děje.
„Dva vznešené veronské rody – rod Monteků a Kapuletů – jsou zatíženy dávnou nenávistí. U Kapuletů je pořádán ples, kam tajně přichází i Romeo, syn Montekův a toho bude hrát tady Shikamaru. Setkává se zde s jejich jedinou dcerou Julií, to budu já. Mezi oběma mladými lidmi vzniká veliká láska.“
„To se mi nelíbí,“ vložil se do toho Kankurou.
„Buď zticha, ať můžu pokračovat,“ vyjela po něm Temari a Kankurou jen gestikuloval, že už vyrušovat nebude. „Mnich Vavřinec oba milence tejně oddá. Zanedlouho dochází k události, po které musí Romeo opustit město. Po hádce, vyprovokované Kapulety, se Romeo snaží odvrátit souboj mezi Tybaltem, Juliiným bratrancem, kterého hraješ ty a Merkuciem, svým přítelem a to se ještě uvidí, kdo to bude hrát. To se mu však nepodaří a Merkucio po těžkém zranění umírá.“
„Už se mi to začíná líbit,“ opět skočil Temari do řeči Kankurou, která jenom začala kroutit hlavou a opakovat: „Já Tě vážně zabiji.“
„Sorry, já vím, mám být zticha,“ začal se jí omlouvat a ona mohla pokračovat.
„Romeo cítí povinnost pomstít přítelovu smrt a v souboji zabíjí Tybalta. Za svůj čin je potrestán vévodou tím, že je poslán do vyhnanství.“
„Tak tohle je blbost,“ zase vyrušil Kankurou.
„Co se ti zase nezdá?“ ptala se ho poněkud naštvaně Temari.
„Není možné, aby mě někdo jako on porazil,“ ukazoval na Shikamara, „já jsem mnohem silnější než on,“ a po těchto slovech ho opět chytnul pod krkem a přitlačil ke stěně.
„Nešlo by to nějak udělat, abych mohla zabít já jeho?“
„Jenže to by ta hra ztratila veškerý smysl,“ snažila se mu to podrážděně vysvětlit Temari.
„Mě to nevadí,“ ubezpečoval jí Kankurou.
„Nic se měnit nebude, zůstane to tak jak to je a už mě to nech laskavě dovyprávět,“ ukončila Temari konverzaci se svým bratrem a Shikamaru si opět hladil svůj krk.
„Chůva sděluje Julii, co se přihodilo. Romeo se v noci tajně setká s Julií a pak utíká do Mantovy. Mezitím rodiče nutí Julii, aby se provdala za hraběte Parise. Řešení od bratra Vavřince, který Julii poradí, aby vypila nápoj, po kterém se bude zdát, že je mrtvá. Julie plán přijímá. K Romeovi se však zpráva o tomto úmyslu dostává pozdě, takže se domnívá, že Julie zemřela. V zoufalství se vrací do Verony, u hrobky zabije bědujícího Parise a sám, v bolesti nad ztrátou své milé pozře u jejího těla prudký jed. Julie procitá v okamžiku, kdy je již Romeo mrtev, protože však bez něj nedokáže žít, volí smrt také. Teprve nad těly zemřelých dětí dochází ke smíření znepřátelených rodů“
„To bylo tak dojemné, podejte mi někdo kapesník,“ snažil se Kankurou dělat si legraci z příběhu, který mu přednesla Temari.
„Můžeš se chovat trochu normálně, tady nejsi doma v jeskyni, ta hra je vážná a ty z ní děláš frašku,“ osočila ho Temari.
Když tu najednou se otevřely dveře a v nich stála Yoshina, aby jim řekla, že mají jíst, ale spíš byla zvědavá, co se v pokoji děje. U večeře se opět dostala do své živlů, protože tu byla další osoba, kterou mohla podrobit křížovému výslechu. Avšak Kankurou si zájem vysloveně užíval a odpovídal Yoshině na všechny její všetečné otázky. Temari a Shikamaru se toho snažili využít a od večeře odešli o něco dříve a v pokoji se pak radili, co dál.
„Tohle není dobrý, ten magor chce zabít každého, kdo by ne tebe jen sáhl,“ snažil se jí to Shikamaru nějak vysvětlit.
„Proč myslíš, že jsem to chtěla držet v tajnosti? Jenže to mi udělal schválně. Dojel, aby mě hlídal,“ otočila řeč Temari.
„Mám nápad, počkáme, až usne a já za tebou pak dojdu do pokoje, jo?“ přišel Shikamaru s návrhem.
„Platí, ale teď se musíme chovat jakoby nic.“
„Ty kámo, máš bezvadnou máti,“ vrazil do pokoje s úžasným tvrzením Kankurou. Jenže ti dva si o tom sice mysleli své, ale nechtěli mu brát iluze.
„Co budeme dělat?“ ptal se jich dál.
„Dnes už bychom to nechali a pokračovali bychom až zítra. Co ty na to?“ zeptala se ho Temari.
„Ale já nejsem unavený,“ oponoval jí.
„Jenže my ano,“ odpověděla mu rezolutně Temari a Shikamaru jen přikyvoval hlavou.
„Vy jste máčky, ale když jinak nedáte, ukončíme to.“
Temari se proto s nimi rozloučila a odešla do svého pokoje.
„Když jsme tu sami, co budeme dělat?“ obrátil se Kankurou s poněkud zvláštní otázkou k Shikamarovi.