Úplněk 15. Jak se tohle mohlo stát?
Výstavba sídla nám dala zabrat. Když jsme to stavěli poprvé, celé se to zřítilo, až na podruhé to konečně stálo. Kdybychom mohli použít naše schopnosti, šlo by to mnohem rychleji a taky bychom mohli mnohem rychleji vypadnout. Ostatní na nás byli docela milí, až na pár výjimek. Nebudu jmenovat, no budiž. Byl to ten...ehm Neji. Vážně mě sral, pořád kritizoval mou práci a přitom ON nic nedělal! Někdy jsem měla sto chutí mu jednu pořádnou vrazit. Banken taky usoudilo, že je to hňup.
Dnes ráno jsme měli stavět obytné budovy pro nově příchozí lidi, kteří zde budou bydlet. To byla otrava, furt stavět to stejné, třeba i desetkrát. Ale ti lidi do toho šli s takovým zápalem, asi vážně chtěli mít svou vesnici zpět. Zrovna teď jsem dokončila jeden domek, ano vážně sama. No budiž sem tam mi nenápadně pomohla Banken.
"Héj Ichiro, jak jsi na tom?"
"Docela dobře, ještě mi chybí střecha."
"Aha, chceš pomoct?"
"Jestli chceš."
"Samozřejmě, že se mi nechce, ale pro tebe to udělám."
"Hm."
Dodělali jsme střechu a odebrali se na oběd. Konožáci měli jednu budovu používanou jako jídelnu nebo něco takového. Jídlo tam bylo sice strašný, ale lepší než nic. Po obědě se šlo opět na stavbu, ty pauzy by mohli dávat delší, ani za to nejsme placení. Chtěla jsem jít s Ichirem, ale někdo mě zezadu chytil za rameno.
"Sakuro?"
"Ty víš, jak se jmenuju?"
´Ku.va.´ "J-jasně, že vím, jak se jmenuješ, Naruto mi to řekl."
"Aha, poslyš, neznáme se odněkud? Ty tvoje oči jsou mi nějak povědomé."
"Ehm... Ne, ne. To bude omyl."
"Hm."
"Půjdeme? Všichni už pracují."
"Jo."
Na stavbě jsem si na chvíli vypůjčila Ichira a Trenose a odtáhla je do nedalekého lesa.
"Sakura něco tuší!"
"Kdo je Sakura?"
"Trenosi, to je přece ta s těmi růžovými vlasy."
"Aha a co tuší?"
"Já vám ten příběh neřekla?"
"Jaký příběh?"
"Chjo. Než jsem došla do vesnice Zatracených, byla jsem nějaký čas v Konoze. Tam jsem prožila svůj druhý úplněk a Konohu srovnala se zemí, myslela jsem, že všichni zemřeli, jako v mé rodné vesnici, ale většina ninjů se zachránila a uprchla...a Sakura si na mě asi vzpomněla, sice je to zatím její domněnka, ale...možná, že si časem vzpomene i Naruto."
"Hm… Tak to je problém. Ale u Naruta bych se ničeho nebál, je ehm...trochu natvrdlej."
"Asi máš pravdu, nicméně, rychle dostavíme ještě těch pár baráků "pro začátek", jak říká Naruto a pak odejdeme. Když jsme u toho, zajímalo by mě, jak na tu zprávu reagoval Šéf."
Ve vesnici:
"Len, díky za správu, běž si odpočinout."
"Hai."
"Co si o sobě ta Kineko myslí, jen tak si tam zůstat a ještě ji mám poslat posilu! Při tom já mám dost práce s přípravou svatby. No já osobně bych chtěl jen ten obřad, ale ona chce pořád velkou hostinu a bla bla. Musím to nějak skloubit, ale...možná bych jednoho hipogryfa mohl uvolnit." přemýšlel poněkud nahlas.
"Miláčku, co si to tu mluvíš?"
"Ticho! Soustředím se. Prosím tě, zajdi do severní části města, tam sídlí hipogryfové, najdi Tora a vyřiď mu, ať se ihned dostaví."
"Copak jsem nějaký tvůj sluha? Jsem tvoje snoubenka!"
"No a? Tohle máš v popisu práce jako snoubenka, manželka a sekretářka. Navíc...ale to je fuk."
"Co navíc?"
"Neřeš a běž."
"No jo furt."
Za pár minut se vrátila zpět i s Torem.
"Pane, chtěl jste mě vidět?"
"Ano, potřebuji, aby ses ještě dnes vypravil do této oblasti." ukázal na jedno místo na mapě. "Tam najdeš vesnici, tam na tebe budou čekat Kineko, Ichiro a Trenos."
"Hai, Trenos tam je taky jo? Tak to bude vážně skvělý." s ďábelským úsměvem odešel.
...
"Už mám těch domů a dřeva a hřebíků plně zuby."
"No tak Nami, ovládej se, jsme tu teprve tři dny."
"To jo, ale postavili jsme dvakrát víc baráků než ostatní."
"To jo."
"Dostavíme tu knihovnu a půjdeme si lehnout."
"Ok, Ok. Hlavně se nerozčiluj."
"Nami-chan!"
"E? Naruto, co potřebuješ?"
"Ne jen, dnes už můžete skončit, udělali jste toho hodně."
"Moje řeč. Bando, balíme to."
"Jasně. Tak zítra, Naruto-san."
"Jistě."
Naše chatka byla nejdál od centra, nevím proč, ale nám to vyhovovalo, její okna byla s výhledem do lesa. Už jsme byli u dveří, když v tom Trenos zpozorněl.
"Co je?"
"Cítím tady známý puch."
Ichiro zavětřil. "Máš pravdu, má stejný pach jako ty."
"No tak Tore, vylez."
"Dobře, dobře, našel jsi mě, tvůj čich se zlepšil."
"To bych řek, co tady děláš?"
"Poslal mě sem Pán, prý jako na záskok."
"Hm...to musel vybrat zrovna tebe."
"Nevím, asi mě má v oblibě. A zdravím vás Kineko-sama."
"Trenosi, kdo to je?"
"Můj starší bratr, Tor."
"Těší mě."
"No říkala jsem si, jste si celkem podobní."
"Jo to jo. Tak co, půjdeme dovnitř?"
"Jo."
...
"Takže ty jsi Trenosův bratr?" zeptal se Ichiro.
"Jo."
"Vycházíte spolu dobře?" přidala jsem se.
"Ani ne."
"Aha, to se dalo čekat." přišla odezva od Ichira.
"Ha, ha." připojil se Trenos.
"No tak Trenosi, nebuď tak nabručený, měli bychom být rádi, čím víc lidí, tím rychleji nám to půjde od ruky."
"A co tu vlastně děláte?" zeptal se pro změnu Tor.
"No, pomáháme s výstavbou nové Konohy, kvůli jistému incidentu, který je spojený s Kineko." opověděl Trenos.
"Aha, takže ty jsi tu za Nami, jo?"
"Hm." přikývla jsem.
"Chjo, to bude vopruz." zkonstatoval nakonec.
"Jo to je, ještě něco, Sakura, taková růžovovlasá holka něco tuší, takže se před ní měj na pozoru."
"Jasně."
"Pojďme už spát."
"Jo."
"Ojasumi."
"Ojasumi...,"
V chatce od týmu 7:
"Naruto, pojď sem, musím ti něco říct."
"A to by to nepočkalo do rána?"
"Ne."
"No tak dobře, spusť."
"Ta holka Nami, je mi povědomá, ještě když jsme byli v Konoze, tak...,"
"Chrrrrrrrrr"
"Naruto ty baka!"
Další den ráno jsem všem představila Tora. Všichni nic neříkali, kromě...ano opět Nejiho.
"Další příživník na krku."
"Hele poslouchej ty namyšlenče. Ty tu nic neděláš, Tor by alespoň pomohl!"
"Co to meleš ty kr.vo, já tu makám ze všech nejvíc."
"Co to meleš za pič.viny?! Ty tu celý den jen stojíš a diriguješ!!! Takže drž hubu, ty debile!"
"Mě tady nebude nějaká špína říkat, co mám dělat!"
"Já a špína?! Tak to teda ne ty zku.venče!"
Cítila jsem, jak to ve mě vřelo, Banken chtěla na povrch, musela jsem to rychle nějak...ukončit. Proměnila jsem si ruku, ale jen po zápěstí, aby to nešlo moc vidět. Napřáhla jsem se a plnou sílou ho udeřila do břicha. Odletěl několik metrů a zastavil se o strom. Naštěstí netrefil žádný dům, moje štěstí. Ovšem když jsem se otočila na ostatní, moc nadšeně nevypadali.
"Viděli jste to?! Je to ona! Ty jsi Kineko! Ta holka, co furt mlela o úplňku a pak zničila Konohu!"
"Ale Sakuro, Konohu přece zničila příšera a ne dívka." ozval se někdo z davu.
"Jo, ale to ona je ta příšera, podívejte se na její ruku."
´Ku.va, já ji neproměnila zpátky.´ "He, he. To je…cosplay, trik, kouzlo...ehm...domyslete si sami."
"Zrůda chyťte ji!" ozvalo se davem.
"Jasně!!!"
"Ku.va, Trenosi, Tore, Ichiro, zdrhejte!"
"Ale co ty?"
"Já se z toho nějak dostanu!"
"Dobře!"
"Jo hlavně už běžte."
Otočila jsem se a začala zdrhat, nechtěla jsem se měnit, mohla bych poničit ty pracně postavené domy. Dav mi byl v patách…
"Banken, co teď?"
"Pujč si má křídla!"
"Ale vždyť s tím můžu létat nízko nad zemí a ne moc dlouho!"
"Ale pořád jsi rychlejší, takhle tě ten dav brzo chytí."
"Ok."
Vmžiku mi narostla dvě kožovitá křídla. Začala jsem s nimi divoce mávat. Na chvíli jsem se odlepila od země. Jenže pak mě něco chytilo, nebyla to síť ani něco podobného. Spadla jsem na zem a nemohla se hýbat.
"Co se děje? Kineko zdrhej!"
"Nemůžu, asi mě chytilo nějaké jutsu."
"Ku.va, schovám alespoň ty křídla."
"Jo."
"Máme ji!" ozvalo se odněkud.
"Jo, odneste ji do věznice!"
"My nějakou máme?"
"Použijte nějaký pevnější dům."
"Aha."
"Teď se ti pomstím, za to, co jsi udělala Konoze! Hahahahaha!"
"Sakuro, nepřeháníš už to trochu? Jestli sis nevšimla, tak nám teď pomáhala."
"No a? Dostane to, co si zaslouží!"
"Ok. Ok."
...
"Tak co Tore?"
"Chytili ji."
"Cože?!"
"Jo. Chytili ji a nesou zpět do vesnice."
"Ku.va, to nám ještě chybělo!"
"Musíme jí pomoct."
"Jasně, že jí pomůžeme."
"Ovšem musíme se připravit."
"Jo."
Hodili mě do jednoho z kamenných baráků, těhle tu bylo jen pár a ke dveřím dali dva strážné. Jutsu už přestalo působit. Ztěžka jsem se posadila.
´Jak se mohlo stát, že mě tak snadno chytili? Možná, že jsi to zasloužím. Nevím, co se mnou chtějí dělat. Přijde mě Ichiro zachránit?´ tyhle otázky se mi honili hlavou… usnout jsem nedokázala ani v hluboké noci…
Díl:Mě se líbil, takový...nevím jak to vyjádřit, ale mě se líbil. A co vám?
Příští díl: 1O. nebo 11. 4
Název:Život je krásný
mm nevím co napsat.... mě se to líbilo a co myslíš tím, že se v Konoze budou chovat jako ve středověku? to jí tam jako budou chtít ukamenovat nebo co?
No respektive, nejspíš upálit...Sakuře trochu hráblo.
Syrinox, moje malá sbírka FF