manga_preview
Boruto 29

Bublifuk

Byl krásný slunečný den...ano, přesně takový den, jako na začátku každé povídky, každého příběhu, každého radostného snu či jen vysněné představy. Den, kdy všichni s úsměvem na tváři vycházeli na ulici a radovali se z krásného počasí. Den, kdy si děti hrály na louce a se šťastnými tvářičkami se obracely k slunci, položenému vysoko na obloze.
Na nebi líně pluly tenounké řasité obláčky, naopak na zemi si nezbedný vítr pohrával s drobnými lístky v korunách stromů.
Mohlo by se zdát, že je vše takové, jaké to bývá. Že neexistuje nic, čím by se tento den mohl odlišovat od všech ostatních. Jenže...?
,,Fuuu," ozvalo se s hlasitým prskáním pod korunami statných dubů. ,,Fuuu." Znovu. ,,Fuuu." A zase.
Malá holčička postávala pod mohutnou větví a ze všech sil foukala do malého otvoru na konci drobounké tyčinky, kterou držela v ruce.
,,Fuuu," zkoušela to stále znova, ale nic se nedělo.
Koutky jejich úst, dřív námahou napjaté, nyní povadly jako dva dny stará růže. Ruka s předmětem jí klesla k zemi a dívenčin pohled se zabodl do ven se deroucích kořenů stromu, pod kterým stála.
,,Nikdy to nedokážu," zašeptala a hlavu pokorně sklonila ještě víc. Bylo jí to líto...všechno. Myslela si, že už vyrostla a že dokáže to, co ostatní děti. Že už jí nebudou moci nadávat, jak je...neschopná? Ano, tak na ni se smíchem pokřikovaly. Neschopná drdolka.
Při té vzpomínce se jí po tvářích začaly kutálet slané slzy. Sklouzávaly od oříškových očí přes červená líčka až k malé bradě, kterou následně opouštěly a padaly k zemi, kde se na stéblech trávy uchytávaly jako čerstvá ranní rosa. Ramena se jí nadzvedávala pod silnými vzlyky a oči pod záplavou dalších a dalších slz čím dál víc rudly.
Udělala pár kroků zpět a zády se opřela o silný kmen stromu. Sjela po něm až dolů, k zemi, kde si s hlasitým nárazem sedla a schovala hlavu do klína. Styděla se za sebe. Jako by nestačilo, že jejího tatínka právě obvinili z nějaké nekalosti...ona ještě zahanbí maminku tím, jak je ke všemu tak...nezpůsobilá.
Při této myšlence se holčičky zmocnilo zoufalství ještě víc. Chtěla být vždycky taková, jako tatínek - silná a odhodlaná. Statečná kunoichi, skvělá bojovnice. Ale teď z ní byla jen malinká troska. Ztratila víru ve své budoucí já. Ve vidinu dní plných tréninku, potu a krve, ale také blažených úsměvů, protože by byla jednou z těch nejlepších.
Celá příroda kolem naslouchala žalu malé dívenky. Ptáci zpívali žalozpěvy, vítr skučel smutnou písničku korunami stromů a...někdo se blížil? Nevnímala okolí. Její největší starostí teď byla její vlastní neschopnost.
Pevně si objala obě kolena a opřela si o ně bledé čelo. Možná by v této poloze strávila ještě hodně času, kdyby jí někdo nepoložil studenou ruku na rameno.
Lekla se. Převalila se na bok a s prvně vyděšeným výrazem v očích hleděla na nově příchozího. Když ale zjistila, kdo to je, její strach zmizel.
,,Co tu děláš?" zeptala se slabým hláskem, na kterém bylo znát, že ještě před chvílí brečela.
Osoba, která za ní přišla, se mírně usmála a úchopem pod paží postavila dívenku zpátky na nohy.
,,Hledám tě. Víš, že o tebe už má máma strach?" Mladík s nakrátko ostříhanými hnědými vlasy, které nechvalně připomínaly vrabčí hnízdo, si k holčičce klekl a podíval se jí do stejných oříškových očí, jako měl on sám.
,,Hm...," zamumlala dívenka a sklonila pohled zpět k zemi.
,,Už zase jsi brečela?" změnil z ničeho nic mladík téma a vyžádal si tak překvapený pohled culíkaté hnědovlásky.
,,Já...já...Tai, mně to nejde!" prvně zakoktala, ale potom se mu ze vzlykotem rozběhla do náruče. Malými ručičkami pevně sevřela jeho tričko a hlavu zabořila do vypracované hrudi.
Mladík ji ochranitelsky objal a začal ji hladit po hebkých vláskách. ,,Znovu jsem do toho foukala a...a nedaří se to! Ty bubliny z toho prostě nikdy nevylítnou! A tys...tys mi říkal, že to zvládne každý...," fňukala.
Chlapec si s úsměvem na tváři povzdechl a mírně od sebe holčičku odstrčil.
,,Víš co? Zkusíme to spolu, souhlasíš?"
Prudce zvedla hlavu a s pootevřenou pusou se na něj podívala.
,,Ale...ale ono se to zase nepovede," skousla si ret, aby zahnala další slzy.
,,Slibuji, že se to povede. Ale jen, když už přestaneš brečet," mrkl na ni a postavil se znovu na obě nohy.

,,Podej mi to," řekl a natáhl svoji svalnatou ruku vstříc drobounké ručičce malé holčičky.
Neváhala ani minutu. S pohledem plným očekávání mu vtiskla drobný váleček do ruky a čekala.
Chlapec otevřel nádobku, chvílí v ní tyčinku i s otvorem namáčel, než ji vystrčil ven a jedním silným, přesto jemným dechem, foukl.
Z otvoru okamžitě vylítly malé bublinky. Vítr je nadnášel až do výše korun stromů, kde se jich dotýkaly sluneční paprsky a v bublinkách se odrážely všechny možné barvy.
Mladík fouknul znovu. Bublinky se rozlétly po okolí ve stejném počtu, jako předtím.
Obrátil se na svoji malou přítelkyni a usmál se. V jejich očkách bylo tolik jiskřiček symbolizujících štěstí a neskutečnou radost.
,,Tai...tys to dokázal...," zašeptala.
,,Ty to dokážeš taky. Pojď to zkusit ještě jednou. Je to jednoduché," povzbuzoval ji.
Obrátila na něj své stále zarudlé oči.
,,Já...já se bojím, Tai," fňukla.
,,Není čeho. Jen to namočíš, vytáhneš a foukneš. Přesně takhle," řekl a znovu dívence bublinky z otvoru vykouzlil.
Hnědovláska vzala do roztřesených rukou tyčinku, chvíli ji namáčela v tekutině z válečku, než ji konečně vytáhla. Zvedla ji do úrovně svých úst a chvíli čekala. Bála se, že to zase nevyjde. Že nevykouzlí takové bublinky jako to udělal on předtím.
Zavřela oči.
,,Mami...pro tebe," zašeptala a foukla.
Tenounká blanka v otvoru se začala naplňovat vzduchem vyfouknutým z dívenčiných plic. Bublina rostla a rostla, až se odlomila od prázdného kruhu a nechala vítr, aby ji vyzvedl tam, kam vynesl všechny ostatní.
,,Tai...Tai...Tai! Tai, vidíš to!?" jásala, když se vzpamatovala z prvního překvapení. Ona...dokázala to. Vykouzlila svoji první bublinu. Tu největší ze všech.
,,Já ti říkal, že to dokážeš," mrkl na ni.
Podívala se na něj a široce se usmála.
,,Díky, bráško," zašeptala a vlepila mu pusu na tvář.
Jenže v tom...
,,Kap."
,,Kap."
,,Kap."
Z čista jasna začaly ze stále modré oblohy padat drobounké slzičky deště. Jakmile se dotkly jemných bublinek, protrhly jejich plášť a ukončily tak jejich krátký život.
,,Tai...moje bublinka...," zatahala za rukáv svého bratra.
Mladík vzhlédl k obloze, kde se ještě před chvílí jejich bublinky pohupovaly. Teď už tam nebyla ani jedna. On se však jen usmál.
,,Neboj se, TenTen. Příště si vyčaruješ další. Ještě větší. A pokaždé jich bude čím dál víc."
Její povadlé koutky se znovu obrátily a vytvořily tak spokojený úsměv.
,,Díky, Tai."

Poznámky: 

První povídka po posledních čtyřech měsících...něco jako symbol pro návrat sem, do společnosti těch nejlepších spisovatelů a spisovatelek, jaké jsem kdy měla možnost poznat. Pro návrat do mé druhé rodiny. A já jsem hrozně ráda, že jsem cestu sem nezapomněla. Protože mi to tu moc chybělo. Všechny skvělé povídky, komentáře i PMky...ale především lidi tady z Konohy Smiling.
Ovšem teď jsem zase zpátky. A v tuhle chvíli jeden z nejšťastnějších lidí na světě Smiling.

5
Průměr: 5 (21 hlasů)

Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Nakamura Kumiko
Vložil Nakamura Kumiko, Ne, 2013-09-29 18:25 | Ninja už: 2536 dní, Příspěvků: 165 | Autor je: Recepční v lázních

Jé, to je krásné. Zbožňuju povídky o Tenten, protože je jich hrozně málo. Umíš krásně popsat siuaci a city. Opravdu nádherná povídka.

Sténajíc ve svých trámech škola šílí, že jsem se zrodil, abych zapálil ji.


Obrázek uživatele Rikki
Vložil Rikki, So, 2012-03-03 15:30 | Ninja už: 2721 dní, Příspěvků: 457 | Autor je: Prostý občan

Po nějaké době si čtu jednu z tvých FF a jsem ráda že jsem si přečetla zrovna tuhle Smiling když jsem se textem prokousávala ke konci, usmívala jsem se a celé si to v hlavě představovala. Bublifuk v rukou malé Tenten, jejího brášku a i ty bublinky ve větru. Nerada se opakuji, ale tady výjimku udělám: jsi prostě nejlepší spisovatelka Smiling

Obrázek uživatele Aki no sakka
Vložil Aki no sakka, Út, 2010-08-17 09:06 | Ninja už: 3430 dní, Příspěvků: 713 | Autor je: Prostý občan

Klidný, slunečný den (no, u nás to tak nevypadá. Schválně, kdy začne pršet)... Sice jsem zatím četla jen jednu tvoji povídku, ale tvůj styl mě chytil. Ale to je jasné, že když se řadíš k těm nejlepším konožským autorům, že máš svůj vlastní, nezaměnitelný způsob psaní, že? Smiling
Líbí se mi to. Líbí se mi "dětské problémy" (brala bych je vzhledem k tomu, že škola je za dveřmi - promiň, opět odbíhám), taková ta lehkost... TenTen a nii-san, to je prostě boží x) Ten správný starší bráška, co podpoří - v té povídce je to hroznej sympaťák ^^
A opět popisy, ty tomu dodávají šťávu. Umíš navodit atmosféru, člověk si to hned začne představovat, fantazie pracuje a to je účel.
Kdyby tahle povídka byla jídlo, tak jsem si právě pochutnala na koláči se spoustou ovoce všech možných druhů, chutí a barev. Díky za takovou skvělou snídani (už skoro oběd xD) a doufám, že i tvé další povídky mi poskytnou stejný gastronomický zážitek Smiling
P.S. Těch prapodivných kydů nahoře si nevšímej, dnes nevím, co mluvím. Jednoduše to shrnu slovy moc se mi to líbilo a pěti hvězdičkami, které si toto dílko zaslouží ^^

Obrázek uživatele Kimm-chan
Vložil Kimm-chan, Út, 2010-08-17 09:53 | Ninja už: 3995 dní, Příspěvků: 723 | Autor je: Prostý občan

Jashin-sama, ochraňuj mě, ochraňuj mě, prosím.
Panebože, Aki...snad ještě nikdo mě nepřiměl svým komentářem červenat se tak moc, jako teď ty tím svým.
Řadím se k těm nejlepším konožským autorům? Aki, to je jen mé vysněné přání, realita je jiná. Ale to, že tě chytil můj styl psaní mě strašně moc těší Smiling. I když pochybuju, že by sis početla na mých ostatních povídkách xD. Já totiž na jednorázovkách věčně troskotám...jsem spokojená jen s posledníma třema, Bublifukem, Blázínkem a Tajnou přísadou. Ty povídky před tím jsou takové...takové až příliš dětské, strašně naivní a taky naivně napsané. Ale to teď odbíhám já.
Ano, TenTen a její bratr...on mi připadal jako takovej ten starší vysněnej bráška, jako ochránce své malé sestřičky. Taky jsem si ho při psaní oblíbila ^^.
Strašně moc jsi mě tím komentářem potěšila, vykouzliola mi úsměv na tváři, přiměla jsi mě červenat se a nabudit mě na další psaní. Protože já si těchto komentářů strašně moc vážím Smiling.
Děkuju, děkuju a ještě jednou děkuju, Aki Smiling.


• There'll always be people out there who will tell you that you can't. All you have to do is turn around and say: "Watch me!"
• Vždyť usmát se nebolí.
• Nejnovější myšlenka v text ... Voda není krev, Voda je voda

Obrázek uživatele Shina-chan
Vložil Shina-chan, Po, 2010-03-08 20:18 | Ninja už: 3695 dní, Příspěvků: 103 | Autor je: Prostý občan

No já koukám... Senpai... tohle je... to jsem vážně nečekala... A to jsi měla obavy, že ses ve psaní zhoršila! Vždyť tohle... tohle snad překoná i všechny tvoje předchozí povídky! Úžasný příběh, a ještě ke všemu nádherně napsaný. Co víc si přát... Snad jen to, aby sem zase něco brzo přibylo Smiling

Obrázek uživatele nettiex
Vložil nettiex, Po, 2010-03-08 16:54 | Ninja už: 3943 dní, Příspěvků: 3644 | Autor je: Editor všeho, Ředitel konožského vězení

Už u Boje jsem byla strašně ráda, že se vracíš. A teď prostě nezbývá, než to zopakovat.
Všechny povídky mají svoje zvláštní kouzlo. Pro čtenáře i autora. Ale ty návratový... jsou prostě výjimečný. Když zase ťukáš do té klávesnice, zkopíruješ a klikneš na Odeslat... a těšíš se, jestli se ta tvoje malá bublinka bude líbit. Jako dřív. Je v tom i taková nostalgie Smiling

Malá TenTen byla skutečně roztomilá ^^ Jak řekla už děvčata pode mnou úsměvné, milé a hezké. A navíc, TenTen - když praskne bublinka, a všude se rozprsknou ty malý kapičky... není to jen tak, že dělají místo pro jiné bublinky? Větší a hezčí Smiling

Deset let!

Obrázek uživatele Fňu
Vložil Fňu, Po, 2010-03-08 09:47 | Ninja už: 4074 dní, Příspěvků: 6053 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Prvé, čo ma napadalo pri čítaní, bolo slovíčko zlaté... Beznádej malého dievčatka, ktorému nejdú vyfúknuť bublinky... A ktorému pomôže braček... Tá úsmevnosť toho príbehu...
Kimmi, krásny návrat ^^


Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!! Smiling
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.

----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.


Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Ne, 2010-03-07 21:04 | Ninja už: 3752 dní, Příspěvků: 7200 | Autor je: Orochimarův nejlepší experiment

Vítej, Kimm, říkala jsem si kam ses to poděla a na svůj triumfálnmí návrat vykouzliš něco tak krásného, hrozně to pohladí na duši, je to krásná povídka a já jsem ráda, že jsi její autorka, ty jim dodáváš nezamětitelné kouzlo.
Jen tak dál a někdy se musíme sejít a zase všechno pěkně od podlahy prodrbat... Eye-wink

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele Kimm-chan
Vložil Kimm-chan, Po, 2010-03-08 21:06 | Ninja už: 3995 dní, Příspěvků: 723 | Autor je: Prostý občan

Yamata: Děkuji, Yamatí. Prostě...děkuji. Žádné jiné slovo asi nevystihuje to, co bych ti chtěla říct Smiling.
Akumakirei: Tobě taky děkuju, Aku. Ty jsi mi taky hrozně chyběla, ani nevíš jak. Stýskalo se mi. Moc.
Taky jsem ráda, že jsem zpátky, protože teprve v době, co jsem tu nebyla, jsem si uvědomila, jak je tohle všechno a jak jsou všichni tady po mě důležití Smiling.
Yuki: Děkuju moc, Kaze Smiling. Na tváři se mi vykouzlil široký úsměv, když jsem zjistila, že ani ty jsi na mě nezapomněla Smiling. A...ano. Někdy se určitě sejdeme. Třeba v čajce? Pokecáme o starých časech a o tom všem, co se stalo, když jsem tu nebyla Eye-winkSmiling.
Sorafay:Á, Sori Smiling. Ty jsi další človíček, který mi tu moc chyběl Smiling. A hned u mé ,,návratky" tvůj úžasný komentář...co víc si můžu teď přát? Smiling.
Ano, ty bublinky, její bratr a všechno kolem...všechna ta jemnost...snažila jsem se, aby to bylo jako pohlazení. Jemné a cituplné.
Děkuji za přivítání. Taky jsem tu mezi vámi znovu ráda Smiling.
nettiex:Už tolikrát jsem do tohohle komentáře napsala slovo děkuji. A hodněkrát dodala usměvavého smajlíka. Ale...mně osobně to nevadí. Je to přesně to, co bych chtěla vám všem říct, tebe nevyjímaje, nettie.
Víš, cítila jsem se hodně provinile, když jsem otevřela po 4 měsících Konohu a u komentáře k Boji 21 udivěla edit ,,Ach jo...". Bylo mi mizerně...že jsme tě zklamaly. Ale ty jsi nás i přes to nepřestala číst. A k tomu sis přečetla i tohle...moji ,,návratovku". Povídku, kterou jsem napsala po hodně dlouhé pomlce. Povídku, která by neměla být tak dobrá, jako ty ostatní...protože bych měla zkrátka zapomenout, jak se ,,správně" píše. Ale ty, vy všichni, vidíte v té povídce něco víc...vidíte ji jako jiskřivou bublinku. A to mi kouzlí na tváři jeden úsměv za druhým a dodává energii k psaní Smiling.
Ano, máš pravdu. Všechny ty bubliny, které prasknou, dělají místo pro nové, větší a hezčí. Některým lidem trvá léta, než si to uvědomí. Naštěstí jsou ale takoví jako ty, kteří se budou snažit to ostatním vždycky připomínat. A stát nám jako opora v bouří rozvodněném moři Smiling.
Děkuju nettie Smiling.
Shina: Shiní...děkuju. Mně dneska fakt asi dochází slova, co se týče psaní komentářů. Já...chtěla jsem se ti vlastně za všechno omluvit...ten stav pořád trvá a já, ač bych chtěla být taková, jako předtím, už to asi nedokážu. Je mi líto, že už to není jako to bejvávalo...ale to je spíš osobní záležitost, než povídková.
Mockrát ti za všechno děkuju, Shinko. Za pochvalu, za to, žes ve mě nepřestala věřit, žes mě povzbuzovala a přinutila mě znovu psát. Děkuji. A to upřímně a od srdce Smiling.


• There'll always be people out there who will tell you that you can't. All you have to do is turn around and say: "Watch me!"
• Vždyť usmát se nebolí.
• Nejnovější myšlenka v text ... Voda není krev, Voda je voda

Obrázek uživatele Akumakirei
Vložil Akumakirei, Ne, 2010-03-07 20:00 | Ninja už: 3686 dní, Příspěvků: 2001 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Prostý občan

Tak vítej zpět, Kimm, už jsi mi tu chyběla. Tomuhle se říká návrat ve velkém stylu.
Zrovna dneska jsem si bublinky foukala ze svého bublifuku, co vypadá jako tučňák. Teď už vím, že to nebyla náhoda Smiling

.Seznam FF, Poslední FF: Oči z listí | Oblačno, místy zataženo 7/ | Kam přichází mrazy
. • V noci jsou všechny kočky černé.
.Some days, some nights..

Obrázek uživatele Yamata no Orochi
Vložil Yamata no Orochi, Ne, 2010-03-07 19:50 | Ninja už: 3956 dní, Příspěvků: 3065 | Autor je: Prostý občan

Vracíš se... s povídkou, která je zrovna tak lehounká a jiskřivá jako ty bubliny, letící vzduchem.

FFkaři, prosím, čtěte Pravidla FF sekce!!! Evil

Kdo umí číst a psát, je gramotný. Kdo umí pouze psát, stává se spamerem!