Trosečníci, Odměna za Soutěž v Líbání 02

Než začnete číst...

Tak je tu další díl ^^ Doufám, že tímto už úvodová část konečně skončí a začneme to pořádně rozjíždět ;)

O hodinku později dodávka prudce zabrzdila. Ozvalo se otevírání a následně zabouchnutí předních dveří.

„Tak mládeži, konečná,“ ozval se odněkud zvenčí Kakashiho hlas. Odemknul dveře kufru a pustil dovnitř trochu teplého poledního světla. Pobaveně se usmál, když viděl tu scenérii vevnitř. Osazenstvo hluboce spalo.
Shikamaru zjevně ve spánku spadl z pohovky a Temari, která se o něj před usnutím nepochybně opírala, teď ležela kousek vedle, jen hlava jí spočívala na Shikiho hrudi.
O kousek dál ležel natažený Neji, který zjevně využil následného místa, co se uvolnilo. O dotyčného se opírala Tenten. Nesrozumitelně si pro sebe cosi mumlala (pochopitelně, pro Kakashiho vyvinutý sluch to srozumitelné bylo, ale to my tady nebudeme rozvádět, musíme jim dopřát alespoň poslední chvíle ´soukromí´).
Vedle hlasitě chrápal Naruto, ani to ale přítomné nevytrhlo ze spánku. Na klíně se mu choulila Hina, kolem které byly ochranitelsky omotány Narutovy paže (přece jen zde stále hrozilo nebezpečí, že z dívky její ručník sklouzne).
Na konci sedačky se k sobě tulili Sasuke a Sakura, na obličeji jim hrál úsměv, zjevně se jim oběma zdálo něco pěkného.

Ale teď nebyl čas na spaní. Kakashi vylezl nahoru a Gai, který vše natáčel, se začal ďábelsky pochechtávat.

´A je to tady… Za tohle mi Tsunade ztrojnásobí plat… Ale co bych pro sledovanost neudělal…´

Povzdechnul si, nasadil si kovbojský klobouk, a začal zpívat: „Jede, jede mašinka, kouří se jí z komínka-“

Gai vybuchl smíchem a hodil po parťákovi stovku, o kterou se vsadili. S ostatními to ani nehlo. Kakashi se po nich soucitně podíval, vytáhl z kapsy pepřový sprej, nastříkal ho kolem sebe a dal se na útěk. Zanedlouho se z dodávky ozvalo kašlání, zmatené výkřiky dívek a následně dupání osmi párů nohou, které se snažily co nejrychleji dostat ze zamořeného prostoru.

„Do syslí jámy, kdo sem dal ty schodyyy?!“ Zaječel Naruto, který se jako první prodral ven a nyní se ze ´schodů´ (Ano, schodů. Gai jim původně chtěl ulehčit vylézání, takže zde v rychlosti přistavil pár vratkých beden.) skoulel dolů.

„Kyááááááá!“ Vypískla Hinata, kterou Naru táhl za sebou, a nyní se řítila k zemi. Naruto ale zůstal duchapřítomný a trochu se překulil, aby Hina spadla do měkkého.

„Auč…“ Zaskuhral a v duchu proklínal ten špičatý kámen, na kterém ležel.

V zápětí se ozvalo šest dalších výkřiků a následné rány, kdy všichni padali na zem. Úplně nahoře leželi Shikamaru s Temi, kteří stále silně kašlali, pod nimi byla namáčknutá Sakura s bolestným výrazem ve tváři, ležící na Sasukem. Vespod hromady leželi Neji s Tenten, kteří stále ještě pokašlávali a Tenten z očí stékaly slzy.

Gai to celé stále točil na ´služební kameru´, detailně zabíral jejich zničené obličeje a tiše litoval, že už nevysílají ´Natoč to´.
Najednou se celá hromada začala klepat a vzápětí se pyramida zbortila. Kakashi zatím přibouchl dveře kufru, aby byli alespoň částečně chráněni před oblakem zhoubného plynu.

„Tak, vstáváme, ztratili jsme spoustu času,“ Poručil jim. Všichni se tedy začali za bolestného hekání sbírat ze země. Tedy, všichni až na Sakuru a Tenten.

„Sa-…Saky?“ Kleknul si k růžovlásce vyděšeně Sasuke. „Jsi… v pořádku?“ Úzkostlivě hledal nějaké větší známky zranění.

„Sasuke? Udělej mi službu, postav mě, prosím,“ zamumlala, v obličeji byla trochu nazelenalá. Pepřový sprej jí zjevně moc dobře nedělal.
Sasu tak tedy učinil, ovšem radši jí pak chvíli dál přidržoval, aby se opět okamžitě nezřítila na zem.

U Tenten to ale bylo dramatičtější. Jak zjistili, po dopadu jí zůstala noha ohnutá ve velmi nepřirozeném úhlu a potom, co na ní dolehli čtyři další lidi, jí koleno ošklivě oteklo a zmodralo.

„No tak, Tenten, zkus se postavit,“ pobízel jí Gai, který mezitím kameru odložil. Neměli v popisu práce zmrzačit své zajatce. Společně s Nejim ji podpírali a vystrašeně sledovali, jak se pokouší natáhnout nohu.

„N-nejde to,“ procedila Ten skrz zuby, „ale… to se rozchodí, určitě je to jen pohmožděný.“ Dodala přesvědčeně.

„Možná bychom to měli nějak zafixovat,“ prohlásila Temari „nebo to alespoň zchladit.“

„Můžeme použít můj ručník-“ zareagovala Hinata.

„Hino, to teda ne!“ odvětil naštvaně blonďák.

„N-ne, Naruto-kun,“ zčervenala, „myslím ten, co mám na hlavě. Měl by být ještě trochu mokrý,“

„Ne, Hinato, to nebude třeba. Můžeme to ošetřit ve vile, a pokud bude potřeba, převezeme Tenten zpátky do Konohy do nemocnice,“ Uzavřel debatu Kakashi. „Tak jdeme.“

„Nojo, a kde to vlastně jsme?“ Zeptal se Shikamaru.

„Nó… v lese,“ konstatoval Naruto, „v hodně divnym lese.“

„Ach ano, jsou tu stromy, že?“ Obrátila oči v sloup Sakura. „Díky, že jsi nám to ujasnil.“ Následně jí ale selhaly nohy a letěla dolů na prašnou lesní cestu. V poslední chvíli se ale chytla Sasukeho ruky, ten byl ale duchem nepřítomný, a tak nakonec leželi na špinavé zemi oba dva.

„Jo, Saky, to je karma,“ Ušklíbl se pobaveně Naru, když sledoval, jak se pomalu zvedají.

„Ehm,“ upozornil na sebe Gai, „dovolte mi, abych vám to ujasnil. Momentálně se nacházíme v jednom lesíku asi dvě stě kilometrů za Konohou. Když trochu pootočíte hlavy doprava, můžete vidět váš budoucí příbytek.“

Všichni se tedy ohlédli a údivem zapomněli zavřít ústa: vila na kopci byla dvoupatrová, větší než všechny jejich domy dohromady. Kolem domu se navíc rozkládala obrovská zahrada s bazénem a vířivkou.

Zatímco si všechno prohlíželi, ozvalo se za nimi prásknutí dveří a startování motoru. V panice se otočili za dodávkou, která mizela v dáli.

„P-počkejte!“ Zakřičela za nimi Tenten a plnou vahou se opřela o Nejiho.
„Hele! Mám tam nůž!“ Zařval na ně hnědovlasý.
„Hej! A co klíče? Jak se dostaneme dovnitř?!“ Přidala se Temari.
„A jak je to s jídlem? A--“ Naruto nechal nedokončenou větu viset ve vzduchu.

Nepříjemné ticho nakonec prolomila Sakura:

„No… tak-asi půjdeme, ne? Tady si maximálně vystojíme ďůlek, a vevnitř na nás možná… čeká jídlo. A navíc Tsunade-sama říkala něco o tabuli s úkoly, nebo něco v tom smyslu, třeba se tam dozvíme víc,“ přemítala nahlas.

„Máš pravdu, ale…“ Shika se podíval na kopec, do kterého budou nuceni vyšplhat. „Dobře, když vyjdeme teď, možná to stihneme před setměním.“

Odpovědí mu bylo přikývnutí, a tak se všichni pomalu vydali po cestě k vile. Chtěli zůstat pohromadě, takže se pohybovali Tenteninou rychlostí (ostatně, jak vám by se šlo o jedné noze?).

MEZITÍM V UJÍŽDĚJÍCÍ DODÁVCE
„Gai, co to, sakra, děláš? Vždyď jsi viděl Tenten, Tsunade nás -“

„Klid. Však oni si poradí… Navíc jsem si vzpomněl, že jsem s Leem domluvený na ping-pong.“

Kakashi se na Gaie podíval jako na… Něco obzvlášť nechutného, co našel na záchodovém prkénku. Kvůli takový pitomosti jsou teď možná ´jejich svěřenci´ ve vážných problémech.

„Zavolám Tsunade,“ rozhodl nakonec, vytáhl dotykovou Nokii a začal vyťukávat číslo. A nic. ´Tůůůt! Máte nízký kredit, prosíme ---´

O HODINU POZDĚJI „U VILY“
„He -“ Kníkla Ten, když Neji škobrtnul a ona smýkla nohou o zem.

„Promiň!“ Omlouval se spěšně. „Nechtěl jsem – už budu opatrnější -“ Zopakoval už asi po dvanácté.

„Támhle už je branka!“ Zaradovala se Temari.
Shikamaru k překvapení všech na Temi zavolal: „Že tam budu dřív než ty!?“ A vystartoval. Než vůbec někdo zareagoval, už bral za kliku branky. No, branky. Spíš obří brány, skoro jako je ta u Buckinghamského paláce. Jakmile ho Temari doběhla, naoko přísně se na něj podívala a dostala sladký polibek jako cenu útěchy.

Společně počkali na ostatní a teprve pak začali shánět klíč od vily. Když došli ke dveřím, zjistili, že u dveří je drobný ´display´, který snímal otisky prstů a na základě toho potom dveře otevřel.

„Nojó, říkal ´sem si, že bylo až moc zvláštní, jak za mnou Kakashi-sensei celý týden lezl a snažil se mi sejmout otisky pod záminkou, že na příkaz bábi Tsunade zavedli novou policejní kartotéku.“ Podrbal se na hlavě. Přiložil palec na určené místo, ozvalo se cinknutí a dveře se samy otevřely.

„Už jsem vás tu čekal.“ Ozvalo se za rohem.