Shinobi dvou klanů - XIII.

13. Přípravy na bitvu

Dalšího rána se Naruto probudil již v pět hodin a opatrně, aby nevzbudil Hinatu, se šel osprchovat. Po ranní hygieně se nasnídal, oblékl a dal svačinu do batůžku. Nakonec si připnul katanu a vyšel ven, bylo za 3 minuty šest hodin. Naki na něj měl čekat v šest hodin u jezera odkud se vydají na cestu.

„Dobrý ráno dědo,“ pozdravil Naruto.
„Dobrý, dobrý,“ usmál se Naki „můžeme tedy vyrazit?“
„Hai. A kam vlastně půjdeme a jak mě budeš cvičit?“
„Půjdeme k mému známému, který mistrovsky ovládá techniky samurajů, kde se naučíš ovládat katanu, svou mysl a duši, aby si byl odolnější.“
„Počkat. To mě nebudeš cvičit ty?“ nechápal Naruto.
„Pokud zbude čas, tak ano, ale teď tě odvedu k samurajům, až zde dokončíš výcvik, který je nejdelší ze všech, přeneseš se ke mně domů, odkud tě já odvedu na další místo tréninku.“ vysvětlil mu Naki.
„A co budeš dělat ty dědo?“
„Já budu zatím vytvářet nové hromadně ničící techniky a budu trénovat Fylliho, aby byl silnější.“
„Dobře. Můžeme se tedy přenést?“
„Kdo mluvil o přenesení? Půjdeme hezky pěšky, ono ti to prospěje,“ zasmál se „stejně se tam nejde přenést,“ dodal.

Cesta k novému mistrovi jim zabrala pět dní. Museli přes ohňovou zemi do zvučné odtud k moři, po kterém běželi zbytek cesty k ostrovu samurajů. Toto město se nazývalo Hitoširenu a bylo opatřeno podobnou technikou jako skryté město (Fukumi mura), aby je nikdo nemohl napadnout. Oni sami však věděli, že přicházejí hosté.
Když byli, o čem však nevěděli, od města vzdáleni pouze míly, začali se objevovat dveře, za nimiž byla vidět zeleň ostrova. Z průchodu vyšla osoba.
Narutovi s Nakim trval zbytek cesty dalších deset minut.
„Yoshi-dono vás již očekává,“ poklonila se osoba.
„Následujte mě.“
„Děkujeme,“ řekl Naki.
Jakmile vystoupili na druhém konci vydechli úžasem. Okolo nich se vyskytovala krásně upravená příroda, s chaloupkami místo přepychových domů, jak je jinde ve světě. Všude to byl samí potůček, okolo kterých rostli vrby, na kterých zpívali ptáčci.
Osoba, která jak se později dozvěděli, se jmenuje Marui, je zavedla do většího příbytku. Z domu vystoupil starší asi padesátiletý muž.
„Rád tě po takové době vidím Naki,“ pronesl hlubokým, ale příjemným hlasem.
„Ja tebe taky Yoshi.“
„Tak to je on, tvůj pravnuk,“ usmál se „hodně sem o tobě slyšel …“
„Naruto,“ napověděl mu Naruto.
„Jo, jo. Já jsem Yoshi, něco jako kage ve vaší vesnici, a tvůj nový sensei po na dobu asi tří měsíců. Zdá se to hodně, ale je to málo. Normální výcvik na ovládnutí technik samuraje trvá přibližně tři roky. Doufám tedy, že stihneme to nejdůležitější.“
„Nevidím žádný problém se neučit vše, co se normálně každý u vás učil,“ usmál se Naruto.
„Jo a jak by jsi to chtěl stihnout? Máme maximálně tři měsicé a jak už jsem řekl normální výcvik trvá tři roky i více.“
„To je v pohodě. S klonama to půjde raz dva,“ usmál se Naruto.
„Ale to ti ubírá chakru, takže se rychleji unavíš.“
„Zapomínáte na to, že jsem ovládl devítiocasou lišku, která má nekonečno chakry, takže v klidu udržím až pět tisíc klonu po jeden den.“
„Dobrý nápad. Tak tedy ještě dnes začneme. Teď se jdi ubytovat, předpokládám, že Naki se tu nezdrží na trénink, a poté přijďte na oběd, po kterém začneme trénovat. Marui ukaž mu prosím tě pokoj.“
„Hai. Následuje mě prosím.“
„Tak zatím Yoshi-dono,“ řekl Naruto.
„Stačí Yoshi, když už tě mám na krku,“ zažertoval.

Marui vedl Naruta do jeho nového příbytku, zatímco si Yosh s Nakim povídali, co kde zažily. Naruto poprosil o příbytek někde o samotě, aby nerušil ostatní, když bude trénovat a aby nemusel chodit nijak daleko.
Dostal tedy pokoj na paloučku, které z jedná strany bylo omýváno mořem a z druhé potůčkem, kde se mohl zároveň koupat.
Vnitřek domečku byl velice útulný, v krbu v rohu vesel plápolaly plamínky, které vyhřívaly místnost.

Po chvilce se Naruto vydal zpět, byl čas akorát na oběd. Podávalo se něco místního, Narutovi to hned zachutnalo a několikrát si byl přidat. Po obědě seděli Naki, Yoshi a Naruto u stolu, popíjeli a domlouvali se, jaký bude mít Naruto program.
Rozhodlo se, že; Naruto bude vstávat v šest hodin udělá pět kolečka kolem ostrova, pak se osprchuje a půjde na snídani, kde by měl být nejpozději ve tři čtvrtě na sedm, aby v sedm mohla začít další část tréninku.
Měli jít na volné prostranství na druhém straně ostrova, Naruto zde měl udělat pár tisíc klonů, z toho několik desítek poslat na učení teorie nebo historie. Další část měl posilovat, další cvičit jeho mysl k odolnosti proti genjutsu. A zbytek se musí učit praktické dovednosti s katanou.
Tento trénink měl zabrat celé dopoledne, poté byl naplánován oběd po něm dvacet minutu klidu a pak až do pozdní večeře zase trénovat.

Součástí tréninku bylo i starání se o katanu, aby nezrezivěla nebo neotupila. Když Yoshi poprvé viděl Narutovu katanu nemohl věřit svým očím.
Říkal „to je ta nejlepší katana, co jsem viděl!“

Druhy den Naki odešel do skrytého města, s tím, že bude trénovat všechny shinobi města, a že řekne Tsunade o přicházející válce, aby se na ní připravili, ale udělá to, tak, že pošle žabu s podpisem Naruta.

Naruto celé dny pilně trénoval. Po dvou týdnech už byl skoro na stejné úrovni jako Yoshi, ale porazit ho zatím nedokázal. Další tři týdny tréninku byli těžší než ty předchozí, Yoshi se rozhodl naučit ho všem speciálním způsobům, které se předávali v jejich vesnici pouze z mistra na mistra (nejvyšší postavení na nástupce). Bylo to proto, aby ho nikdo neporazil a tak, aby nenastala vzpoura.
Po těchto týdnech byli jejich síly více než vyrovnané, Naruto měl lepší kondici, přece jen byl mladší, a tak Yoshiho dokázal porazit. Na což Yoshi prohlásil
„Už si skoro dokončil výcvik jen budeme muset dopilovat poslední chybičky a trénink budeš mít za sebou, za neskutečný měsíc a něco.“
Chybky vypilovali do elegance za pouhé dva dny. Naruto Yoshimu poděkoval a slíbil, že bude bojovat dokavaď bude moc, aby vyhráli. S Yoshim se domluvili, že kdyby potřebovali pomoc, že je může přivolat svitkem, kde byla uložena pečeť obráceného přivolání. Naruto se dále rozloučil s celou vesnicí, prošel bariérou a přenesl se několik kilometrů od Skrytého města, aby si cestou uspořádal myšlenky a shrnul nové zkušenosti. Jak byl tak zabraný do přemýšlení, zaútočili na něj zločinci, kteří si vydělávali okrádáním pocestných. Na poslední chvíli uskočil ráně a během minuty všechny složil na hromadu. Ani se nezapotil a to jich bylo tucet.
Rozhodl se zbytek cesty uběhnout, jak si myslel zbývalo mu necelých 10km, které uběhl za pouhých patnáct minut.
Když prošel bariérou, neběžel za Nakim, nýbrž za Hinatou domu. Byla velice šťastná, že ho po dvou měsících opět vidí. Na Hinatě bylo poznat rostoucí bříško, které Naruto pořád hladil. Byl šťastný, že bude otec. S Hinatou strávil zbytek dne a noc, z Nakim měl v plánu jít až další den. Protože věděl, že zas někam odejde.
Všiml si, že Hinata dům ze vnitř vyzdobila kytkami a obrázky.

Další den se Naruto vydal najít Nakiho. Našel ho hned pomocí Doujuu. Byl na tréninkovém poli, kde učil ostatní ninji novým, silnějším jutsum. Ninjove zde byli ve věku 18-25 let a Filly, který byl trénován od poměrně brzkého věku, takže se jim v pohodě vyrovnal, dokonce i některé přemohl.
Naki si Naruta všiml, a tak předal velení nejstaršímu a nejzkušenějšímu žakovi, aby je chvíli vedl.
„Ahoj Naruto. Jaký byl trénink?“ zeptal se.
„Nic co bych nezvládl, teď jsem silnější než Yoshi, ale byla to občas fuška,“ zasmál se.
„To jsem rád. Po obědě vyrážíme na další místo. Zde se naučíš, nejlépe koncentrovat chakru a jak ji využít. Také se zde naučíš, jak využít chakry soupeře.“
Naruto kývl, že rozumí a odešel. Do oběda zbyvali asi tři hodiny, chtěl je strávit s Hinatou, a tak se stalo. Koupali se v jezírku vedle baráku a když je to přestalo bavit, vylezli ven z vody na deku a opalovali se.

Po obědě se Naruto opět oblékl, sbalil si náhradní oblečení, katanu a byl připraven na cestu. Opět se měli setkat u jezírka. Tentokrát ho, ale šla Hinata vyprovodit.

O deset minut později už běželi na další místo tentokrát do vesničky ukryté hluboko v lese a močálech. Nazývala se Fukumi deinei (Skrytá bažina).
Tato vesnice však byla blíže než samurajská vesnice, a tak jim cesta zabrala pouze hodinu čistého běhu.
Ve vesnici na ně čekala velitelka jménem Stella. Ovládala chakru, tak dokonale, že o nich věděla, když byli ještě vzdáleni 10 km.
Naruto zde dostal malou chaloupku a opět se domluvili na programu, který se skládal jen z cvičení chakry.
Naki se zde nemohl zdržet, protože musel trénovat své žáky, proto se hned teleportoval zpět do města a šel pokračovat ve výcviku.
Naruto zde měl ze začátku zakázáno používat klony. První týden udělal velký pokrok v ovládání své chakry. Ale později, když se dělali menší pokroky, se mu tolik nedařilo. Stella vymyslela, že bude dva dny trénovat a když neudělá nějak veliký pokrok, dovolí mu vyvolat na pomoc jeden klon. Když ani poté neuvidí pokrok dovolí mu vyvolat další klon a ta dále. Naruto musel prostě přijít na tajemství ovládání chakry.

Za jeden měsíc udělal veliký pokrok ovládání chakry od dřívějška, ale ke Stelle se moc nepřiblížil.
Piloval chakru různými způsoby. Například musel jen pomocí chakry zvednout kamínek z ruky.a udržet ho tam aspoň třicet sekund. Nebo musel pomocí chakry ohřát šálek čaje. Stella mu ukázala, že ona sama v pohodě zvedne obrovský balvan važící několik stovek kilogramů. To Naruta vyburcovalo a hned se mu začalo dařit.
Tento trénink zabral nejvíce času a to čtyři měsíce. Ale stálo to za to, Naruto teď vydržel bez problému jakkoli veliký výdaj chakry najednou. Zásoba chakry se mu několiksetkrát zvětšila a zesílila. Stejně jako Yoshi mu Stella slíbila maximální pomoc, která spočíval, že mohli doplňovat našim shinobim chakru a tak je léčit na vysoké úrovni. Opět vytvořili svitek, který, když se použije, vytvoří portál, kterým se přenesou k Narutovi nebo k tomu, kdo svitek použil.

Tentokrát se do skrytého města přenesl, protože věděl, že není času nazbyt. Šel za Hinatou, která byla již v šestém měsíci, strávil s ní hodinu a pak šel za Nakim. Ten byl nejdříve rozzuřen, že nemohl Naruto používat klony od začátku a že tak ztratili plno času, ale když uviděl co dokáže, byl spokojen.
Naruto dostal jídlo, které si zasloužil. A opět se vydal na další cestu. Tentokrát si měl zlepšit rychlost a sílu úderů nebo-li celkové taijutsu.
Vesnice se nacházela v zemi Větru asi 30km vzdálena od Suny. Tento trénink také spočíval ve výdrži, protože se trénovalo v poušti na nesnesitelném vedru. Jeho mistr se jmenoval Amidamaru. V maličké vesnice bylo pouze tisíc obyvatel z toho tři sta žen dvě stě dětí a zbytek shinobi, přeborníci v taijutsu.

Naki opět pouze předal Naruta a teleportoval se zpět na výcvik. Naruto zjistil program a byl zaražen, hned věděl, že to bude největší dřina v jeho životě.
Amidamaru mu dovolil používat klony, i když říkal, že to bude přinášet hodně únavy. Což první den Naruto okusil a musel vymyslet náhradní plán. Domluvil se s Kyuubim, že únava bude přenášena na něho, protože nic nedělá.
Když to zkusily, zjistili, že to byl dobrý plán.
Naruto si denně dvakrát zaběhl 20km túru s pěti kilovému závažími na rukách a deseti na nohách. Klony mezitím cvičily praktické údery. Bylo to podobné jako trénink Leea, ale mnohem těžší.
Naruto musel v co nejrychlejším sledu kopat do jednoho místa. Díky tomu si zpevnil třeba holeně, takže by necejtil bolest, kdyby ho tam někdo nakop nebo prásknul tyčí.
Díky tomuto tréninku získal navíc dobré reflexy a zlepšil si smysly.
Trénink zabral pouze měsíc a byl tak silný, ne-li silnější, než Amidamaru. Nakonec mu shinobi z vesnice slíbili také podporu v obraně. Stačilo je jen přivolat svitkem.

Po výcviku se rychle přenesl za Nakim. Který mu řekl ať se připraví, že za dvě hodiny opět půjdou.
Naruto využil času zase s Hinatou, která měla bříško pěkně veliké.
„Hin?“ zeptal se Naruto.
„Ano?“
„Jen jak bude jmenovat naše dítě?“
„Dobrá otázka,“ zasmála se „taky o tom teď přemýšlím.“
„A co třeba Chikako (dítě moudrosti)?“
„Jo to by šlo,“ usmála se Hinata

Po uplynulém čase Naki vyzvedl Naruta a zamířili na poslední místo, kde se měl naučit ovládat genjutsu.
Vesnice byla v zemi Železa. Novým učitelem Naruto byla opět žena, jménem Kiyo. Byla to starší osobnost, ale velice milá. Naruto se u ní učil ze začátku jednoduché genjutsu a nakonec velice těžké, které se skoro rovnalo síle MS. Strávil zde měsíc a opět s byl jist, že odtud dostanou podporu. Pomocí svitku je mohl také přivolat.
Když se vrátil do města za Nakim, ten mu řekl ať se zeptá žab, které umí vyvolat, jestli mu nemohou pomoc zesílit.
Naruto vyvolal Gamakichiho
„Ahoj Gamakichi,“ pozdravil ho.
„Jéééé Naruto, co potřebuješ?“
„Potřeboval bych zesílit, děda mi řekl, že byste mi mohli pomoc,“ vysvětlil Naruto.
„Ano mohli, chvilku počkej, zeptám se Fukusaka-sama, jestli si tě vezme za žáka.“ zmizel v bílém obláčku.